Studující vyživované dítě - uplatnit daňové zvýhodnění či nikoli?

Daňové zvýhodnění upravuje § 35c ZDP. V úvodu jsme se dozvěděli, že se musí jednat o vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Společně hospodařící domácností je dle § 21e odst. 4 ZDP společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Zajímá nás tedy skutečně společně hospodařící domácnost, nikoli například „trvalé bydliště“, které má vyživované dítě zapsané v občanském průkaze či pasu. Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit osoba, která uplatňuje slevu na dani z titulu investičních pobídek, dále nemůže daňové zvýhodnění uplatnit ani osoba, která má příjmy ze samostatné činnosti nebo příjmy z nájmu, u kterých uplatňuje výdaje procentem z příjmů a součet dílčích základů daně, u kterých byly výdaje procentem z příjmů uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně (§ 35ca ZDP).

Daňové zvýhodnění je odstupňováno dle počtu vyživovaných dětí v jedné společně hospodařící domácnosti, na první dítě je stanoveno zvýhodnění ve výši 13 404 Kč za rok, na druhé vyživované dítě pak částka 15 804 Kč a na třetí a každé další dítě 17 004 Kč. V současné době je v Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona – sněmovní tisk č. 612, dle kterého by se měly částky daňového zvýhodnění pro druhé, třetí a každé další dítě zvýšit. Návrh zákona počítá se zvýšením měsíčního daňového zvýhodnění o 100 Kč na druhé dítě (ročně tedy namísto částky 15 804 Kč částka 17 004 Kč) a se zvýšením o 300 Kč měsíčně na třetí a každé další dítě (ročně tedy namísto částky 17 004 Kč částka 20 604 Kč). Návrh zákona však nezvyšuje maximální roční hranici daňového bonusu, stále tak platí, že daňový lze uplatnit maximálně do výše 60 300 Kč ročně (§ 35c odst. 3 ZDP), jedná se však o limit stanovený na poplatníka, rodiny s více dětmi tak mohou dosáhnout vyššího celkového daňového bonusu, pokud si děti pro potřeby daňového zvýhodnění rozdělí. Nechme se však překvapit, zda bude vládní návrh zákona schválen či nikoli.

Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, vzniká rozdíl, který je daňovým bonusem. Daňový může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období dosáhl příjmu ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), příjmu ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), příjmu z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) nebo příjmu z nájmu (§ 9 ZDP) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. U poplatníka, který má příjmy pouze z nájmu, nesmí výdaje převýšit příjmy. Dodejme, že šestinásobek minimální mzdy činí v roce 2015 částku 55 200 Kč a v roce 2016 se částka zvyšuje na 59 400 Kč. Například tedy fyzická osoba, která má pouze tzv. ostatní příjmy, dle § 10 ZDP nemá nárok na daňový , i kdyby její příjmy přesáhly onen šestinásobek minimální mzdy, to však neznamená, že by osoba nemohla využít daňové zvýhodnění formou slevy na dani.

Za vyživované dítě se pro účely zákona o daních z příjmů považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Tato pestrá paleta vyživovaných dětí upravená § 35c odst. 6 ZDP je dále podmíněna tím, že se jedná buď o nezletilé dítě, anebo zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání a jiné. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, v němž začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání.

Tento příspěvek si klade především za cíl co nejpodrobněji rozebrat, co vlastně znamená soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, za které měsíce je již možné daňové zvýhodnění uplatnit a za které měsíce to naopak již uplatnit nelze. Stěžejními pro nás budou ustanovení zákona o státní sociální podpoře, na který se odkazuje sám zákon o daních z příjmů. Rozhodující pro nás budou § 12 až 15 ZSSP. Příspěvek bude rozdělen na obecné vymezení soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání, další část bude věnována dětem – žákům středních škol – a v poslední části se zaměříme na děti – studenty vysokých škol. Ostatní nuance daňového zvýhodnění nejsou předmětem tohoto příspěvku.

Obecné úpravě je věnován § 12 ZSSP. Na názorných příkladech z praxe si ukážeme několik nejběžnějších forem studia či přípravy dítěte na budoucí povolání, při kterých je poplatník oprávněn uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Pokud hovoříme o středních školách, hovoříme o žácích, v případě vysoké školy hovoříme o studentech. V § 12 ZSSP jsou však uvedeny i další speciální případy studia, které jsou považovány za soustavnou přípravu na budoucí povolání, těm se však již z důvodu mizivého výskytu v praxi věnovat nebudeme.

Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje studium na středních a vysokých školách v ČR s výjimkou:

Zde je nutné dodat, že za osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) se dle § 10 ZSSP rozumí osoba, která vykonává v ČR činnost, která jí zakládá účast na nemocenském pojištění, nebo je osobou samostatně výdělečně činnou, nebo se v poslední řadě jedná o osobu, která vykonává v zahraničí činnost za účelem dosažení příjmů. Povinná účast na nemocenském pojištění je upravena zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“ nebo „ZNP“). V § 5 písm. a) ZNP je taxativně vyjmenován okruh osob povinně účastných na nemocenském pojištění. Kdo je OSVČ vyplývá z § 9 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Studiem na středních školách se pro účely těchto ustanovení myslí nejen studium na „střední“ škole, ale i studium na konzervatořích, středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti a dále pak studium na vyšších odborných školách. Zákon ve všech těchto případech vyžaduje, aby byla škola zapsána do rejstříku škol a školských zařízení, vyjma škol zřizovaných ministerstvy. A není rozhodující, zda se jedná o školu státní či soukromou.

Za soustavnou přípravu na budoucí povolání lze považovat i studium na středních a vysokých školách v zahraničí, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je toto studium postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR. Zde upozorněme, že je nutné mít pro uplatnění slevy na studenta k dispozici rozhodnutí MŠMT (viz § 38l odst. 4 ZDP). Rozhodnutí je vydáváno konkrétnímu studentovi na základě jeho žádosti (nebo žádosti rodiče). K žádosti o uznání je nutné přiložit potvrzení o studiu vydané zahraniční střední nebo vysokou školou, postačí prostá kopie potvrzení.

Studium v ČR, které je podle § 15 ZSSP svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v prvním bodě a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium na konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium, je považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání.

Využití této možnosti je v praxi velmi omezené, neboť dle tohoto ustanovení můžeme daňové zvýhodnění uplatnit pouze u dětí, které již vykonaly maturitní zkoušku nebo absolutorium na konzervatoři a současně studium jazykového kurzu dítě zahájí v roce, ve kterém složilo maturitní zkoušku nebo absolutorium. Tuto možnost tak mají pouze ti rodiče, jejichž děti studiem jazykového kurzu bezprostředně navazují na studium střední školy nebo konzervatoře. V praxi se tak může jednat například o děti, které si před studiem na vysokých školách chtějí zlepšit svoji angličtinu.

Studium na střední škole pro účely uplatnění daňového zvýhodnění začíná začátkem školního roku. Školní rok začíná vždy 1. 9., a to i v případech, kdy tento den připadne například na sobotu. Školní rok končí vždy 31. 8. Dodejme, že dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon), se za střední školu považuje nejen střední odborná škola, ale také gymnázium a střední odborné učiliště. Celá tato část věnovaná studiu na střední škole je postavena na předpokladu, že žák nepokračuje dále studiem na vysoké škole. Pokud totiž student pokračuje studiem na vysoké škole, je řešení některých situací rozdílné.

Podle § 13 odst. 2 ZSSP platí, že doba prázdnin mezi jednotlivými ročníky na střední škole je považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání, což znamená, že i za měsíce prázdnin lze uplatnit daňové zvýhodnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit i za období trvající od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky (popřípadě absolutoria) do konce období školního vyučovacího roku, v němž byla taková zkouška vykonána. Na toto pravidlo bezprostředně navazují pravidla týkající se školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení studia.

Za dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení studia na střední škole lze uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud nebyla vyživovaným dítětem vykonávána po celý kalendářní měsíc výdělečná činnost podle § 10 ZSSP (viz části týkající se obecného vymezení soustavné přípravy na budoucí povolání). Uplatnění daňového zvýhodnění tedy nebrání ani třítýdenní práce, která zakládá dítěti účast na nemocenském pojištění.

Období prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení studia na střední škole nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání ani v případech, kdy poslední ročník střední školy probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě lze dle § 35c odst. 10 ZDP uplatnit za každý kalendářní měsíc, ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání. Zvýhodnění tak lze uplatnit i za měsíc, v jehož průběhu začne soustavná příprava dítěte na budoucí povolání.

Na závěr této části dodejme, že studium na střední škole může být přerušeno v průběhu kalendářního měsíce. V takovém případě využijeme další pravidlo dané § 35c odst. 10 ZDP, dle kterého lze daňové zvýhodnění uplatnit, pokud na počátku měsíce byly podmínky pro jeho uplatnění splněny. Na začátku měsíce, kdy vyživované dítě ještě studovalo, podmínky pro uplatnění splněny byly, jeden z rodičů tak může daňové zvýhodnění uplatnit za celý kalendářní měsíc, a to i kdyby bylo studium ukončeno třeba druhý den příslušného měsíce.

Studiu na vysokých školách je věnován § 14 ZSSP. V prvním odstavci se dozvíme, že soustavná příprava na budoucí povolání na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se osoba stane studentem vysoké školy.

Daňové zvýhodnění lze dále uplatnit za dobu trvající od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stane studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu. Zde nás nezajímá, zda student během prázdnin vykonává činnost, při které je povinně účasten nemocenského pojištění či nikoli. V tomto případě i v měsících, kdy je student po celý kalendářní měsíc účasten na nemocenském pojištění, lze daňové zvýhodnění uplatnit.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě lze uplatnit i v kalendářním měsíci, v němž student řádně ukončil studium na vysoké škole (složením státních závěrečných zkoušek), a dále za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž student řádně ukončil studium. U tohoto dalšího měsíce je však daňové zvýhodnění možné uplatnit pouze za měsíc, v němž nebyl student po celý měsíc účasten nemocenského pojištění nebo neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Pokud tedy bude vyživované dítě pojištěno byť jen jeden jediný den z celého kalendářního měsíce, nárok na uplatnění daňového zvýhodnění zaniká.

Podle § 55 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), platí, že studium na vysoké škole je ukončeno dnem, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Studium na vysoké škole je tedy ukončeno dnem, kdy vykonáme „státnice“.

Na závěr dodejme, že při studiu prezenčního doktorského studijního programu platí zcela stejná pravidla jako při studiu bakalářského nebo magisterského studijního programu. Na doktorandy tak lze aplikovat stejná pravidla, a to ta, která se týkají školních prázdnin mezi jednotlivými semestry, stejně tak pravidla vztahující se ke kalendářnímu měsíci ukončení studia a kalendářnímu měsíci následujícímu po tom měsíci, v němž student ukončil studium na vysoké škole.

Důkladné prostudování daňového zvýhodnění lze doporučit asi každému z nás, ostatně jedná se o jednu ze stěžejních daňových záležitostí, která poplatníky zajímá a se kterou kalkulují při svých rodinných rozpočtech. Daňové bonusy v mnohých případech narovnávají jinak ne příliš vysoké mzdy některých zaměstnanců. S příchodem nového roku je vhodné věnovat pozornost také možným změnám, které v této oblasti nastaly, popřípadě teprve nastanou.