1)Zkušenosti ukazují, že jsou v podnikatelské praxi vnímána jako složitá ta ustanovení, která určují, čím se mají právní vztahy řídit a v jakém pořadí. Navazuji na své dřívější pojednání2) a pro přehled se pokusím o grafické vyjádření. Ustanovení § 3028 občanského zákoníku přitom určuje, že občanským zákoníkem se řídí vztahy od 1.1.2014. Není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (viz ustanovení § 3028 odst. 3 ).
Prameny a pravidla smluvního obchodního práva a občanského práva ve vztazích mezi podnikateli
Karel Marek
Vztahy mezi podnikateli vzniklé od 1.1.2014 se tedy budou řídit (tzv. novým) občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 89/2012 Sb., ale smluvní vztahy podle § 3028 odst. 3 se budou ještě poměrně dlouhou dobu řídit obchodním zákoníkem a dřívějším občanským zákoníkem (viz mimo jiné vztahy ve výstavbě).
Zachytíme tedy nejdříve vztahy obchodněprávní (podle obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. a podle dřívějšího občanského zákoníku, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb.) a posléze vztahy občanskoprávní (podle zákona č. 89/2002 Sb.).
Prameny a pravidla smluvního obchodního práva
Obchodní zákoník v § 1 stanoví, že upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související. Tyto vztahy se řídí obchodním zákoníkem. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá obchodní zákoník. Výše uvedené znázorňuje „Schéma 1“.
Dále uvádíme ustanovení § 261 odst. 6 obchodního zákoníku. Zde bylo ve znění platném do harmonizační novely obchodního zákoníku (tj. do 31.12.2000) určeno, že smlouvy mezi osobami uvedenými v odst. 1 a 2 § 261, které nejsou upraveny v hlavě II této části zákona (tedy ve „Zvláštních ustanoveních o některých obchodních závazkových vztazích“) a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí pouze ustanoveními občanského zákoníku. Tento vztah znázorňuje „Schéma 2“.
Schéma 1
Legenda ke schématu 1: k. OBZ –kogentníustanovení obchodního zákoníku, od nichž se nemohou strany odchýlit d. OBZ -dispozitivníustanovení obchodního zákoníku; platí, pokud smlouva nestanoví jinak k. O. P. P. -kogentníustanovení občanskoprávních předpisů d. O. P. P. -dispozitivníustanovení občanskoprávních předpisů z. OBZ – zásady obchodního zákoníku Poznámky ke schématu 1: 1. Viz však též ustanovení § 756 obchodního zákoníku, které schéma nezahrnuje, ale je třeba s ním počítat. 2. Ve třetí části obchodního zákoníku jsou v ustanovení § 263 zásadně specifikovánakogentníustanovení této části; v jiných částech obchodního zákoníku, ani v občanském zákoníku či jiných občanskoprávních předpisech taková specifikace kogentních ustanovení (jako je v § 263 obchodního zákoníku) zásadně není.
Schéma 2
K § 261 odst. 6 obchodního zákoníku (podle právního stavu k 31.12.2000)
Legenda ke schématu 2: k. OZ -kogentníustanovení občanského zákoníku sml. typy podle OZ – smlouvy, které jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku d. OZ –dispozitivníustanovení občanského zákoníku Poznámka: „Schéma 2“ vyjadřuje po tzv. technické novele (provedené zákonem č. 501/2001 Sb.). Zjednodušeně i vztah vyjádřený v § 261 odst. 7. Toto ustanovení totiž určuje, že se pojistná smlouva řídí občanským zákoníkem a zvláštními předpisy.
Zásada smluvní volnosti je přitom vyjádřena v ustanovení § 263 obchodního zákoníku. Strany se mohou odchýlit od ustanovení této části zákona nebo její jednotlivá ustanovení vyloučit s výjimkou kogentních ustanovení zde uvedených. Tuto zásadu znázorňuje „Schéma 3“.
Schéma 3
Legenda ke schématu 3: k. OBZ -kogentníustanovení obchodního zákoníku (pro obchodní závazkové vztahy se zásadně vychází z § 263), viz pozn. ke schématu 1 smlouvy - smluvní typy (tzv. pojmenované smlouvy) podle obchodního zákoníku (na něž se použijí ustanovení upravující jednotlivé smluvní typy – viz § 269 odst. 1 obchodního zákoníku) a inominátní smlouvy podle obchodního zákoníku (viz § 269 odst. 2 obchodního zákoníku) d. OBZ –dispozitivníustanovení obchodního zákoníku
Navazujícím na § 263 je § 264 odst. 1 obchodního zákoníku. Stanoví, že při určení práv a povinností ze závazkového vztahu se přihlíží i k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně v příslušném obchodním odvětví, pokud nejsou v rozporu s obsahem smlouvy nebo se zákonem. Vztah zákona a smlouvy k „odvětvovým“ obchodním zvyklostem znázorňuje „Schéma 4“. „Zákonem“ přitom nerozumíme jen obchodní zákoník, ale zákon obecně (srov. např. znění zákona o ochranných známkách).
Schéma 4
Legenda ke schématu 4: Z - zákon S - smlouva
Odstavec 2 § 264 obchodního zákoníku pak praví, že obchodní zvyklosti, ke kterým se má přihlížet podle smlouvy, se použijí před těmi ustanoveními obchodního zákoníku, jež nemají donucovací povahu. Toto ustanovení znázorňuje „Schéma 5“.
Schéma 5
Legenda ke schématu 5: smlouvy - smluvní typy (tzv. pojmenované smlouvy) podle obchodního zákoníku (na něž se použijí ustanovení upravující jednotlivé smluvní typy – viz § 269 odst. 1 obchodního zákoníku) a inominátní smlouvy podle obchodního zákoníku (viz § 269 odst. 2 obchodního zákoníku) d. OBZ -dispozitivníustanovení obchodního zákoníku Poznámka ke schématům 4 a 5: Viz též § 730 obchodního zákoníku.
Jak určuje § 273 odst. 1 obchodního zákoníku, část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.
(Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek - viz ustanovení § 273 odst. 2 obchodního zákoníku.) To znázorňuje „Schéma 6“.
Další z dílčích zobrazení vychází pak z § 274 obchodního zákoníku. Použijí-li strany ve smlouvě některé z doložek upravených v užívaných vykládacích pravidlech, má se za to, že strany zamýšlely dosáhnout touto doložkou právních účinků stanovených vykládacími pravidly, na něž se strany ve smlouvě odvolaly, jinak vykládacími pravidly, která se s přihlédnutím k povaze smlouvy obvykle používají. To zjednodušeně znázorňuje „Schéma 7“.
Schéma 6
Legenda ke schématu 6: smlouvy – smluvní typy (tzv. pojmenované smlouvy) podle obchodního zákoníku (na něž se použijí ustanovení upravující jednotlivé smluvní typy – viz § 269 odst. 1 obchodního zákoníku) a inominátní smlouvy podle obchodního zákoníku (viz § 269 odst. 2 obchodního zákoníku)
Schéma 7
Legenda ke schématu 7: smlouvy – smluvní typy (tzv. pojmenované smlouvy) podle obchodního zákoníku (na něž se použijí ustanovení upravující jednotlivé smluvní typy – viz § 269 odst. 1 obchodního zákoníku) a inominátní smlouvy podle obchodního zákoníku (viz § 269 odst. 2 obchodního zákoníku)
Po grafickém znázornění těchto dílčích vztahů můžeme přistoupit k jejich vyjádření společnému. Nejprve se nám jeví vhodné spojit „Schéma 1“ a „Schéma 3“ tak, že místo zobrazeného obchodního zákoníku doplníme vztah kogentních ustanovení obchodního zákoníku, smlouvy a dispozitivních ustanovení obchodního zákoníku - viz dále „Schéma 8“.
Schéma 8
Navazující na schéma 1 a 3
Legenda ke schématu 8: k. OBZ –kogentníustanovení obchodního zákoníku, od nichž se nemohou strany odchýlit (pro obchodní závazkové vztahy se zásadně vychází z § 263) smlouvy – smluvní typy (tzv. pojmenované smlouvy) podle obchodního zákoníku (na něž se použijí ustanovení upravující jednotlivé smluvní typy – viz § 269 odst. 1 obchodního zákoníku) a inominátní smlouvy podle obchodního zákoníku (viz § 269 odst. 2 obchodního zákoníku) d. OBZ –dispozitivníustanovení obchodního zákoníku; platí, pokud smlouva nestanoví jinak k. O. P. P. –kogentníustanovení občanskoprávních předpisů d. O. P. P. –dispozitivníustanovení občanskoprávních předpisů z. OBZ – zásady obchodního zákoníku
Současně připomínáme, že pokud by některou otázku neupravovalo
dispozitivní
ustanovení obchodního zákoníku, budou mít kogentní
ustanovení občanskoprávních předpisů přednost před smlouvou. Tato situace je ve „Schématu 8“ znázorněna slabou přerušovanou čarou. Do tohoto zobrazení pak promítneme vztah vyjádřený ve „Schématu 4“ a „Schématu 5“.Ke smlouvě tedy doplníme možnost odkazu na obchodní zvyklosti podle „Schématu 5“ a více nemusíme měnit (pokud „odvětvové obchodní zvyklosti“ považujeme za pojem, který je zahrnut v obchodních zvyklostech jako pojmu širším), neboť vyjádření skutečnosti, že zákon a smlouva mají přednost před obchodními zvyklostmi obecně (na které smlouva neodkazuje), již zachyceno máme. Výsledkem je „Schéma 9“.
Schéma 9
Navazující na schéma 8, 4 a 5
Legenda ke schématu 9: k. OBZ –kogentníustanovení obchodního zákoníku, od nichž se nemohou strany odchýlit (pro obchodní závazkové vztahy se zásadně vychází z § 263) smlouvy – smluvní typy (tzv. pojmenované smlouvy) podle obchodního zákoníku (na něž se použijí ustanovení upravující jednotlivé smluvní typy – viz § 269 odst. 1 obchodního zákoníku) a inominátní smlouvy podle obchodního zákoníku (viz § 269 odst. 2 obchodního zákoníku) d. OBZ –dispozitivníustanovení obchodního zákoníku; platí, pokud smlouva nestanoví jinak k. O. P. P. –kogentníustanovení občanskoprávních předpisů d. O. P. P. –dispozitivníustanovení občanskoprávních předpisů z. OBZ – zásady obchodního zákoníku
Tak jako jsme doplnili vyjádření možnosti odkazu ve smlouvě na obchodní zvyklosti, doplníme i možnost odkazu na obchodní podmínky a vykládací pravidla (viz „Schéma 6“ a „Schéma 7“). Celý vztah pak znázorňuje „Schéma 10“.
Schéma 10
Navazující na schéma 9, 6 a 7
Legenda ke schématu 10: k. OBZ -kogentníustanovení obchodního zákoníku, od nichž se nemohou strany odchýlit (pro obchodní závazkové vztahy se zásadně vychází z § 263) smlouvy - smluvní typy (tzv. pojmenované smlouvy) podle obchodního zákoníku (na něž se použijí ustanovení upravující jednotlivé smluvní typy – viz § 269 odst. 1 obchodního zákoníku) a inominátní smlouvy podle obchodního zákoníku (viz § 269 odst. 2 obchodního zákoníku) d. OBZ -dispozitivníustanovení obchodního zákoníku; platí, pokud smlouva nestanoví jinak k. O. P. P. -kogentníustanovení občanskoprávních předpisů d. O. P. P. -dispozitivníustanovení občanskoprávních předpisů z. OBZ - zásady obchodního zákoníku
Pro přehlednost jsme řadili možnosti odkazů ve smlouvě na stejné místo a doplňujeme vyjádření provedené ve „Schématu 2“. Celé zobrazení je znázorněno ve „Schématu 11“.
Harmonizační novela (tzv. druhá velká novela) obchodního zákoníku mimo jiné změnila i ustanovení § 261 odst. 6 obchodního zákoníku. První věta tohoto ustanovení se nahradila větou: „Smlouvy mezi osobami uvedenými v odst. 1 a 2 (Poznámka autora: Rozuměj v odstavcích § 261.), které nejsou upraveny v hlavě II této části zákona a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem.“ Za této situace je ovšem změněné „Schéma 2“.
Schéma 11
Navazující na schéma 10 a 2, vyjadřující uspořádání do 31.12.2000
Legenda ke schématu 11: k. OBZ -kogentníustanovení obchodního zákoníku, od nichž se nemohou strany odchýlit (pro obchodní závazkové vztahy se zásadně vychází z § 263) smlouvy - smluvní typy (tzv. pojmenované smlouvy) podle obchodního zákoníku (na něž se použijí ustanovení upravující jednotlivé smluvní typy – viz § 269 odst. 1 obchodního zákoníku) a inominátní smlouvy podle obchodního zákoníku (viz § 269 odst. 2 obchodního zákoníku) d. OBZ -dispozitivníustanovení obchodního zákoníku; platí, pokud smlouva nestanoví jinak k. O. P. P. -kogentníustanovení občanskoprávních předpisů d. O. P. P. -dispozitivníustanovení občanskoprávních předpisů z. OBZ - zásady obchodního zákoníku k. OZ -kogentníustanovení občanského zákoníku sml. typy podle OZ - smlouvy, které jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku d. OZ -dispozitivníustanovení občanského zákoníku
Schéma 2
(Po harmonizační novele s účinností k 1.1.2001)
Doplnění legendy ke schématu 2: k. ustanovení smluv. typů OZ -kogentníustanovení smluvních typů občanského zákoníku d. ustanovení smluv. typů OZ -dispozitivníustanovení smluvních typů občanského zákoníku
To ovšem změní i „Schéma 11“.
Schéma 11
(Po harmonizační novele)
Jsme si vědomi, že výsledné schéma nemůže zachytit celou složitost pramenů a pravidel obchodního práva stanovených obchodním zákoníkem a nutně vyjádřené vztahy zjednodušuje. Počítat je totiž třeba i s kogentními ustanoveními zvláštních předpisů, mezinárodními úmluvami i s předpisy EU. Výhodou grafického znázornění však může být přehlednost, která by mohla přispět k pochopení této základní otázky. Grafické vyjádření přitom může být provedeno i jiným způsobem.
Prameny a pravidla občanského práva ve vztazích mezi podnikateli
Občanský zákoník v ustanovení § 1 odst. 2 určuje, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, vč. práva na ochranu osobnosti.
Je tedy zřejmé, že občanský zákoník vychází ze zásady dispozitivnosti právní úpravy, i když současně vymezuje okruh kogentních ustanovení (nečiní tak však výčtem, jak to zásadně pro závazkové vztahy provedl v ustanovení § 263 obchodní zákoník). Znázornění provádí „Schéma 12“.
Schéma 12
K ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku
Legenda ke schématu 12: k. OZ -kogentníustanovení občanského zákoníku, od nichž se nemohou strany odchýlit d. OZ -dispozitivníustanovení občanského zákoníku
Dále navážeme obsahem ustanovení § 9 odst. 2 občanského zákoníku a připomeneme i znění § 545 občanského zákoníku. V ustanovení § 9 odst. 2 občanského zákoníku se určuje: Soukromá práva osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. Ustanovení § 545 občanského zákoníku upravuje: Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Ustanovení § 9 odst. 2 občanského zákoníku používá pojem „zvyklostí, kterých se dovolává zákon“, tedy zvyklostí, které se použijí, pokud to určí zákon. To lze vyjádřit ve „Schématu 13“.
Schéma 13
K ustanovení § 9 odst. 2 občanského zákoníku
Legenda ke schématu 13: OZ - občanský zákoník zvyklosti podle zák. - zvyklosti, kterých se zákon dovolává
Dále uvedeme ustanovení § 10 občanského zákoníku, které v odst. 1 uvádí: Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. V odst. 2 pak upravuje: Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností. Podstatu této úpravy se pokusíme sdělit ve „Schématu 14“.
Schéma 14
K ustanovení § 10 občanského zákoníku
Legenda ke schématu 14: OZ - občanský zákoník z. OZ - principy spravedlnosti a zásady, na nichž spočívá občanský zákoník
Z pohledu našeho zájmu je třeba ještě uvést znění § 558 odst. 2 občanského zákoníku. Toto ustanovení zní: V právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon.
Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna. Není-li to tedy vyloučeno ujednáním stran, můžeme zde provést zobrazení obsahu tohoto ustanovení ve „Schématu 15“.
Schéma 15
K ustanovení § 558 odst. 2 občanského zákoníku
Legenda ke schématu 15: k. OZ -kogentníustanovení občanského zákoníku obchod. zvyklosti - obchodní zvyklosti zachovávané obecně anebo v daném odvětví d. OZ -dispozitivníustanovení občanského zákoníku
Vzhledem ke smluvní volnosti (viz § 9 odst. 2 občanského zákoníku) lze pak připustit, aby na použití zvyklostí nebo obchodních zvyklostí odkázala i smlouva (např. na použití obchodních zvyklostí používaných v odvětví příbuzném). To zobrazíme ve „Schématu 16“.
Schéma 16
Legenda ke schématu 16: zvyklosti podle smlouvy - zvyklosti nebo obchodní zvyklosti, na jejichž použití se strany dohodly ve smlouvě
V našem pojednání pak nemůžeme opomenout ani obchodní podmínky. Ty jsou upraveny v ustanovení § 1751 občanského zákoníku. V tomto ustanovení je mj. určeno: Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Při uzavření smlouvy mezi podnikateli lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi. Graficky to vyjadřujeme ve „Schématu 17“.
Schéma 17
K ustanovení § 1751 občanského zákoníku
Legenda ke schématu 17: obchodní podmínky - obchodní podmínky podnikatelů, jiných osob nebo obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi (např. Asociací finančních a leasingových společností)
Přehled pak uzavřeme ustanovením § 1754 odst. 1 občanského zákoníku: Použijí-li strany ve smlouvě doložku upravenou v užívaných vykládacích pravidlech, má se za to, že touto doložkou zamýšlely vyvolat právní účinky stanovené vykládacími pravidly, na něž se ve smlouvě odvolaly, popřípadě těmi vykládacími pravidly, která se s přihlédnutím k povaze smlouvy obvykle používají. Obsah tohoto ustanovení zobrazujeme ve „Schématu 18“.
Schéma 18
K ustanovení § 1754 občanského zákoníku
Legenda ke schématu 18: vykládací pravidla - vykládací pravidla (např.INCOTERMS) užívaná nebo která se s přihlédnutím k povaze smlouvy obvykle používají
Nyní (tak jako u smluvního obchodního práva) můžeme po vyjádření jednotlivých ustanovení přejít k vyjádření společnému. Nejprve se nám jeví vhodné spojit „Schéma 12“ až „Schéma 14“ ve „Schéma 19“.
Schéma 19
Navazující na schémata 12 až 14
Legenda ke schématu 19: k. OZ -kogentníustanovení občanského zákoníku d. OZ -dispozitivníustanovení občanského zákoníku zvyklosti podle zák. - zvyklosti, kterých se zákon dovolává z. OZ - principy spravedlnosti a zásady, na nichž spočívá občanský zákoník
Na „Schéma 19“ pak navážeme a do dalšího grafického vyjádření zahrneme i „Schéma 15“. Tak vytvoříme „Schéma 20“.
Schéma 20
Navazující na schémata 19 a schéma 15
Legenda ke schématu 20: k. OZ -kogentníustanovení občanského zákoníku obchod. zvyklosti - obchodní zvyklosti zachovávané obecně anebo v daném odvětví d. OZ -dispozitivníustanovení občanského zákoníku zvyklosti podle zák. - zvyklosti, kterých se zákon dovolává z. OZ - principy spravedlnosti a zásady, na nichž spočívá občanský zákoník
Konečně pak do schématu 20 doplníme vyjádření provedené ve schématech 16 až 18 a vytvoříme finální „Schéma 21“.
Schéma 21
Navazující na schéma 20 a schémata 16 až 18
Legenda ke schématu 21: k. OZ -kogentníustanovení občanského zákoníku obchod. zvyklosti - obchodní zvyklosti zachovávané obecně anebo v daném odvětví d. OZ -dispozitivníustanovení občanského zákoníku zvyklosti podle zák. - zvyklosti, kterých se zákon dovolává zvyklosti podle sml. - zvyklosti nebo obchodní zvyklosti, na jejichž použití se strany dohodly ve smlouvě obchodní podmínky - obchodní podmínky podnikatelů, jiných osob nebo obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi (např. Asociací finančních a leasingových společností) vykládací pravidla - vykládací pravidla (např.INCOTERMS) užívaná nebo která se s přihlédnutím k povaze smlouvy obvykle používají z. OZ - principy spravedlnosti a zásady, na nichž spočívá občanský zákoník
Ani zde jsem nemohl zachytit celou složitost pramenů a pravidel občanského práva a platí zde totéž, co jsem řekl v závěru předchozí části o smluvním obchodním právu. Čtenáři však tento příspěvek může přispět k určité orientaci v problematice.
1) prof. JUDr. Karel Marek, CSc., Akademie Sting Brno - Jundrov; zpracováno v rámci interního projektu Akademie Sting IGA_AS_03_02.
2) MAREK, Karel. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s.