Manželstvím se zabývá § 655 až 707 nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , dále „NOZ“), manželským majetkovým právem se pak zabývá § 708 až 753 NOZ a zánik manželství je řešen v § 764 až 770 NOZ .
Manžel a registrovaný partner z hlediska daně z příjmů
Ing.
Ivan
Macháček
Manželství dle nového občanského zákoníku
Dle § 655 NOZ manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví NOZ. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství, že spolu vstupují do manželství. Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Záležitosti rodiny obstarávají manželé společně, nebo je obstarává jeden z nich.
Podle znění § 708 odst. 1 NOZ je součástí společného jmění manželů vše, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů.
Společné jmění podléhá zákonnému režimu, smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu. Podle znění § 709 odst. 1 je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co:
a)
slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
b)
nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
c)
nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
d)
nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
e)
nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle § 709 odst. 1 NOZ jeho výlučné vlastnictví.
Manželé (rovněž snoubenci) si mohou dle § 716 NOZ ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu, tzv. smluvený režim, přičemž si manželé upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.
Registrované partnerství
Ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, registrované partnerství je trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví vzniklé způsobem stanoveným tímto zákonem. Partnerem se rozumí osoba, která uzavřela partnerství.
Partnerství vzniká projevem vůle dvou osob stejného pohlaví činěným formou souhlasného svobodného a úplného prohlášení těchto osob o tom, že spolu vstupují do partnerství. Osoby vstupující do partnerství činí prohlášení osobně před matričním úřadem. Podmínkou vstupu do partnerství je, aby alespoň jedna z osob vstupujících do partnerství byla státním občanem České republiky. Do partnerství nemohou vstoupit osoby navzájem příbuzné v linii přímé a sourozenci. Do partnerství nemůže vstoupit osoba, která již dříve uzavřela manželství nebo která již dříve vstoupila do partnerství anebo do obdobného svazku osob stejného pohlaví v zahraničí, a její manželství nebo partnerství anebo obdobný svazek trvá.
Partneři mají v partnerství stejné povinnosti a stejná práva. O záležitostech partnerského soužití rozhodují oba partneři společně; nedohodnou-li se v podstatných věcech, rozhodne na návrh některého z nich soud.
Mezi partnery však nemůže vzniknout společné jmění, které dle § 708 NOZ vzniká pouze mezi manžely. Věci pořízené během partnerství nabývají oba partneři buď do individuálního vlastnictví, nebo do spoluvlastnictví ve smyslu znění § 1115 NOZ, kde se říká, že osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů.
Manžel a partner v zákoně o daních z příjmů
S účinností od 1.1.2014 se dle § 21e odst. 3 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí manželem (manželkou) také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. Dále si přiblížíme dvě daňové skutečnosti, kterých se tato situace dotýká
1. Uplatnění slevy na manželku (partnera)
Z § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP vyplývá, že slevu na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti ve výši 24 840 Kč může poplatník uplatnit tehdy, pokud manželka (manžel) nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka slevy na dvojnásobek.
Vlastními příjmy manželky se podle pokynu GFŘ č. D-6 rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP a k příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, které jsou taxativně v zákoně vymezené takto:
-
dávky státní sociální podpory,
-
dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
-
dávky osobám se zdravotním postiženým,
-
dávky pomoci v hmotné nouzi,
-
příspěvek na péči, sociální služby
-
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření,
-
státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
-
stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
-
příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 ZDP.
Poznámka
Dávky státní sociální podpory jsou vymezeny v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a patří k nim dle § 2 tohoto zákona:
a)
dávky poskytované v závislosti na výši příjmu - přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné,
b)
ostatní dávky - rodičovský příspěvek, pohřebné.
U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.
Jedná se o slevu, která je uplatněna u zaměstnance až v rámci ročního zúčtování daně anebo obecně až při podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Výše uvedený text hovořící v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP o manželce (manželovi) se v návaznosti na znění § 21e odst. 3 ZDP vztahuje počínaje 1.1.2014 i na partnera (ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb.).
Slevu dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP však nelze uplatnit na přítelkyni nebo přítele bez uzavření manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Příklad 1
Dne 21.3.2015 dvě osoby, žijící spolu ve společně hospodařící domácnosti již po dobu více jak 5 let, uzavřou manželství. Manžel má příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP a manželka je v domácnosti bez zdanitelných příjmů (stará se o společné jedno nezletilé dítě a pobírá rodičovský příspěvek).
Pokud je dnem 21.3.2015 uzavřeno manželství a manželé žijí ve společně hospodařící domácnosti, může poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2015 slevu na manželku počínaje měsícem duben 2015, tedy částku:
24 840 Kč / 12 měsíců x 9 měsíců = 18 630 Kč
V případě sňatku totiž může uplatnit poplatník slevu na manželku až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani.
Příklad 2
Dva muži spolu po jistou dobu žijí společně ve společně hospodařící domácnosti. V polovině dubna 2015 se rozhodnou uzavřít spolu registrované partnerství. Partner má příjmy ze závislé činnosti a druhý partner se stará o domácnost a je bez zdanitelných příjmů.
V návaznosti na znění § 21e odst. 3 ZDP si může poplatník uplatnit na druhého partnera bez zdanitelných příjmů slevu na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.
V našem případě lze slevu na partnera uplatnit počínaje měsícem květen 2015, tedy částku:
24 840 Kč / 12 měsíců x 8 měsíců = 16 560 Kč
2. Spolupracující manžel (partner)
Příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti mohou být dle § 13 ZDP rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby. Těmito spolupracujícími osobami se rozumí spolupracující manžel, spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, rozdělují se příjmy a výdaje tak, aby podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50% a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.
V ostatních případech spolupráce se rozdělují příjmy a výdaje tak, aby podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30% a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč. Půjde např. o takovou spolupráci, kdy spolupracuje s poplatníkem nejen manželka, ale i další osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nebo člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
Přitom příjmy a výdaje nelze rozdělovat na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku, na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě, na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela, a od poplatníka, který zemřel.
Výše uvedený text, hovořící v § 13 ZDP o manželce (manželovi), se v návaznosti na znění § 21e odst. 3 ZDP vztahuje i na partnera ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb.
Příklad 3
Občan zahájí živnostenské podnikání od 30.5.2015, přičemž s ním spolupracuje manželka, která mu vede ekonomickou agendu. Manželka nemá žádné vlastní příjmy, je v domácnosti a stará se o rodinu. Za zdaňovací období roku 2015 dosáhne podnikatel 820 000 Kč zdanitelných příjmů, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60%. Z důvodu uplatnění paušálních výdajů nemůže podnikatel uplatnit slevu na dani na manželku.
V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, rozdělují se příjmy dosažené ze samostatné činnosti a výdaje na manžela při splnění dvou podmínek:
-
podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracujícího nečiní více než 50%, v našem případě podíl na příjmech 410 000 Kč a podíl na výdajích 246 000 Kč, tedy možný převedený rozdíl příjmů a výdajů na spolupracující manželku 164 000 Kč,
-
při spolupráci po kratší období než je zdaňovací období lze převést na spolupracující osobu za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč, tedy v našem případě 8 měsíců x 45 000 Kč = 360 000 Kč.
Z porovnání splnění obou podmínek vyplývá, že na spolupracující manželku za dobu spolupráce s manželem lze převést v roce 2015 plnou výši 50% rozdílu příjmů a výdajů ve výši 164 000 Kč.
Příklad 4
Občan uzavřel v roce 2013 registrované partnerství s druhým občanem stejného pohlaví. Oba žijí ve společně hospodařící domácnosti. Občan je zemědělským podnikatelem a jeho partner s ním spolupracuje ve smyslu znění § 13 ZDP.
Do konce roku 2013 byl partner v rámci spolupráce se zemědělským podnikatelem považován za ostatní osobu žijící s poplatníkem ve společné domácnosti. Ve smyslu § 13 ZDP pak bylo možno na partnera převést nejvýše 30% příjmů a výdajů podnikatele, maximálně 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období.
Počínaje zdaňovacím obdobím 2014 se dle § 21e odst. 3 ZDP pro účely daně z příjmů považuje registrovaný partner pro účely daně z příjmů za manželku. Z toho důvodu lze na spolupracujícího partnera v roce 2014 i 2015 převést 50% příjmů a výdajů ze samostatné činnosti poplatníka, nejvýše pak 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období.
Příklad 5
Občan žije se svou přítelkyní ve společně hospodařící domácnosti. Přítelkyně vypomáhá příteli při jeho podnikání jakožto spolupracující osoba.
Na přítelkyni lze rozdělit pouze 30% příjmů a výdajů z podnikání jejího přítele, a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, může činit za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč. Pokud by se však jednalo o přítelkyni, která nesdílí společně hospodařící domácnost s poplatníkem, a přítelkyně by vypomáhala svému příteli s jeho podnikáním, nemohlo by se využít znění § 13 ZDP o spolupracující osobě, ale musel by se využít smluvní vztah mezi oběma subjekty na základě uzavření smlouvy o dílo.