Změny v DPH od 1.1.2014

V tomto článku se budu zabývat především změnou obsaženou v § 101a - Povinná elektronická forma podání, dále pak některými změnami zákona o DPH obsaženými v zákonném opatření Senátu č. 344/2013 Sb.

Tato změna byla sice schválena již v rámci novely platné od 1.1.2013 (zákonem č. 502/2012 Sb.), ale její účinnost byla stanovena až od 1.1.2014.

V § 101a je v odst. 1 stanovena pro plátce (s výjimkou některých fyzických osob - bližší dále v textu) povinnost podat elektronicky (na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně):

Dále je v odst. 2 stanovena povinnost podávat přihlášku k registraci a oznámení o změnách registračních údajů pouze elektronicky rovněž na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně; tato povinnost však není stanovena pro identifikované osoby.

V této souvislosti zůstává i po novele zákona o DPH od 1.1.2014 zachována povinnost podávat souhrnné hlášení podle § 102 zákona o DPH výlučně elektronicky, opět na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně. Výjimka z povinnosti podat podání v elektronické formě je v § 101 odst. 3 stanovena pro fyzickou osobu, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 000 000 Kč a nemá zákonem stanovenu povinnost činit podání elektronicky.

Současně je pro fyzickou osobu v odst. 3 písm. a) stanoven postup pro případ, kdy její obrat překročí částku 6 000 000 Kč. V takovém případě je pak fyzická osoba povinna činit podání v elektronické formě za zdaňovací období následující po zdaňovacím období, ve kterém byl překročen stanovený obrat.

K povinné elektronické formě podání podle § 101a zákona o DPH vydalo Generální finanční ředitelství Informaci k povinnému elektronickému podávání podle § 101a zákona o DPH, ve znění pozdějších předpisů, pro rok 2014. Tato informace je dostupná na adrese: www.financnisprava.cz.

Na základě § 101a zákona o DPH a výše uvedené informace lze shrnout výklad problematiky povinné elektronické formy podání takto:

1) Tato povinnost se týká všech plátců, právnických osob, popř. osob, které se za právnické osoby pro účely DPH považují bez rozdílů, a stejně tak se tato povinnost týká i všech skupin, které jsou samostatnou kategorií plátců registrovaných podle zákona o DPH.

Tito plátci mají povinnost činit podání podle § 101a ZDPH od 1.1.2014 elektronicky bez ohledu na zdaňovací období, kterého se tato podání týkají, to znamená, že elektronicky museli podat již daňové přiznání za poslední zdaňovací období roku 2013, které se podává do 25. ledna, nebo dodatečné přiznání podané po 1.1.2014 atd.

Právnická osoba má po 1.1.2014 povinnost v elektronické formě podávat i případnou přihlášku k registraci za plátce DPH nebo oznámení o změně registračních údajů.

2) Povinnost podat podání v elektronické formě má fyzická osoba, jejíž obrat přesáhne pro tento účel zákonem stanovený obrat 6 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to od zdaňovacího období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byl obrat překročen.

V případě přihlášky k registraci za plátce a oznámení o změně registračních údajů má fyzická osoba z důvodu překročení stanoveného obratu povinnost podat tato podání elektronicky tehdy, pokud dosáhla obratu 6 000 000 Kč v okamžiku jejich podání.

Pokud jde o obrat, platí i pro účely ustanovení § 101a zákona o DPH definice uvedená v § 4a zákona o DPH, lhůta pro počítání obratu se sleduje obdobně jako při počítání obratu pro účely registrace k DPH. Pro účely vyhodnocení vzniku povinnosti podle § 101a zákona o DPH se obrat poprvé sleduje za 12 měsíců před 1.1.2014, tj. za období od 1.1.2013.

3) Při překročení daného obratu má plátce (fyzická osoba) po 1.1.2014 povinnost podávat daňová přiznání nebo dodatečná daňová přiznání elektronicky od výše vymezeného okamžiku dále po dobu minimálně 6 měsíců, je-li v tomto období opět obrat překročen, doba 6 měsíců se počítá znovu, a to od zdaňovacího období následujícího po období, v němž byl překročen obrat.

4) Stejnou povinnost (podání v elektronické formě) má i fyzická osoba, která má zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky.

V tomto případě platí, že pokud má fyzická osoba (plátce) vůči správci daně podle zákona povinnost činit podání elektronicky, pak má povinnost činit elektronicky i podání podle § 101a ZDPH. Vychází se tedy z povinnosti podávat elektronicky uložené daňovými zákony, např.:

Tyto povinnosti činit podání elektronicky se sledují od 1.1.2014, posuzuje se, jestli taková povinnost u fyzické osoby bude existovat po 31.12.2013.

5) Ostatní případy

U plátců, kteří vykonávají své ekonomické aktivity v rámci smlouvy o společnosti podle § 2716 zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník), se povinnost podávat elektronicky podle § 101a ZDPH posuzuje u každého samostatně. Všichni společníci jsou samostatnými plátci a jsou povinni podávat daňové přiznání ze své činnosti mimo společnost, příp. souhrnné hlášení atd. Při sledování obratu pro účely povinného elektronického podání podle § 101a odst. 3 ZDPH se u každého ze společníků samostatně sleduje výše obratu, který se vypočte podle § 4a ZDPH.

Daňové povinnosti zůstavitele (zemřelého plátce) plní správce pozůstalosti (§ 239b zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád), správce pozůstalosti činí podání svým jménem na účet zůstavitele, proto pokud měl zůstavitel-plátce DPH povinnost činit podání elektronicky podle § 101a ZDPH a měl by ji i tehdy, pokud by dále žil, má takovou povinnost i správce pozůstalosti, který podání uvedená v § 101a ZDPH za zůstavitelovy povinnosti podává.

Obdobný postup platí i u podání vymezených v § 101a zákona o DPH, která činí insolvenční správce ohledně daňových povinností plátce, u kterého bylo rozhodnuto o úpadku.

6) Způsoby elektronického podávání

Podání podle § 101a ZDPH lze elektronicky činit:

Datová zpráva, kterou je podání činěno, musí mít samozřejmě odpovídající formát a strukturu (viz § 72 odst. 3 DŘ).

Přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové přiznání i dodatečné daňové přiznání zasílané podle § 71 daňového řádu datovou zprávou musí být ve formátu a struktuře . XML, odpovídající XSD schémata jsou definována a zveřejněna na adrese: http://eds.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo_struktury.faces

K vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře . XML pro odeslání do datové schránky správce daně lze využít službu Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) na adrese: www.daneelektronicky.cz, bližší informace viz též: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-elektronicky/strucny-prehled.

Tyto změny (viz část pátá zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.), jichž je více než tři sta, lze charakterizovat jako zejména změny pojmů, kdy dochází k nahrazení dosavadních pojmů pojmy z nového občanského zákoníku buď bez věcných dopadů, nebo v některých případech i s určitými věcnými dopady, dále dochází k některým věcným změnám, ale převážně se jedná o tzv. legislativně technické, popř. formální změny.

Například se jedná o tyto změny:

Jedná se např. o tyto změny:

V § 4b jsou uvedena tři zvláštní ustanovení (§ 4b), a to:

V § 6e je uvedeno jedno ze změněných ustanovení týkající se postupu při úmrtí plátce, a to že dědic, který nabyl majetek po zemřelém plátci a pokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti, je plátcem ode dne přechodu daňové povinnosti zůstavitele. Tato změna odráží změnu k přístupu při řešení úmrtí fyzických osob, z hlediska zákona o DPH osob povinných k dani, plátců, kdy nově zůstává daňová povinnost na zůstaviteli, neruší se jeho DIČ a k případné registraci dědice dochází až s ukončením dědického řízení a s přechodem daňové povinnosti zůstavitele (pokud dědic dále pokračuje v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci). Obdobná změna je provedena i v § 79b zákona o DPH.

Změny v této oblasti uplatnění DPH se nakonec ukázaly jako nejdůležitější i nejproblematičtější.

Nejprve uvádím změny v jiných paragrafech, než jsou § 56 a § 56a:

V § 56 Dodání vybraných nemovitých věcí je v odst. 1 definováno, co se pro účely osvobození od daně rozumí dodáním vybrané nemovité věci, tyto vybrané nemovité věci definovány ve shodě s pojmy nového občanského zákoníku (např. právo stavby, podzemní stavby se samostatným účelovým určením, inženýrské sítě, jednotky). V odst. 3 je obdobně jako do 31.12.2013 stanoveno, že dodání vybrané nemovité věci jiné než je uvedeno v odstavci 2 (zde je uvedeno, za jakých okolností jsou od daně osvobozeny nezastavěné pozemky a nepřímo z tohoto ustanovení vyplývá, kdy je pozemek, který je charakteru „stavebního pozemku“ ve smyslu úpravy platné do 31.12.2013 vždy zdanitelným plněním) je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve.

V odst. 4 je pak beze změny zachováno, že se plátce může rozhodnout, že i po uplynutí lhůty podle odstavce 3 (5 let u nemovitých věcí nabytých po datu 1.1.2013, 3 roky u nemovitých věcí nabytých do 31.12.2012 - viz přechodná ustanovení zákona č. 502/2012 Sb.) uplatní daň.

V odst. 2 je stanoveno, že od daně je osvobozeno dodání vybrané nemovité věci, která je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, a současně není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba. Jedná se tedy o pozemek, který je nezastavěný a není k němu vydáno stavební povolení nebo není udělen souhlas s provedením stavby.

Podmínky pro osvobození převodu pozemku („dodání vybrané nemovité věci“) jsou v § 56 odst. 2 zákona o DPH od 1.1.2014 stanoveny odlišně oproti podmínkám platným do 31.12.2013. Výsledkem je, že v řadě případů převod pozemku, který byl podle zákona o DPH v roce 2013 plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně, je po 1.1.2014 zdanitelným plněním. To se týká i pozemků, na kterých je stavba, a to jak v případě, že vlastníkem stavby a pozemku je jedna osoba, tak i v případě, že vlastníky stavby a pozemku jsou dvě osoby. Osvobození od daně se u těchto vybraných nemovitých věcí řídí podmínkami stanovenými v § 56 odst. 3 zákona o DPH, tedy platnou lhůtou. Přitom se postupuje při posouzení podle toho, jestli je převod pozemku od daně osvobozen, zda jsou splněny podmínky pro osvobození od daně u stavby bez rozdílu, zda je vlastníkem stavby a pozemku jedna nebo dvě osoby.

V § 56a Nájem vybraných nemovitých věcí je nejprve v odst. 1 stanoveno, že co se rozumí nájmem vybrané nemovité věci pro účely osvobození od daně. Tím se rozumí nájem nemovité věci s výjimkou krátkodobého nájmu nemovité věci, nájmu prostor a míst k parkování vozidel, nájmu bezpečnostních schránek, nájmu strojů nebo jiných upevněných zařízení, to znamená, že k žádné změně prakticky nedochází.

Nemění se ani definice krátkodobého nájmu vybrané nemovité věc, kterým se rozumí nájem nemovité věci, s výjimkou pozemku, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, popřípadě i nájem vnitřního movitého vybavení či dodání plynu, elektřiny, tepla, chladu nebo vody na dobu nepřetržitě nejvýše 48 hodin.

Stejně tak se nemění možnost pro plátce se rozhodnout, že se u nájmu vybrané nemovité věci jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností uplatňuje daň.

Zákon o DPH v § 4a definuje, co se pro účely tohoto zákona rozumí obratem, podle tohoto ustanovení zákona o DPH, ve znění platném od 1.1.2014, se do obratu zahrnují mimo dalšího i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Úplaty za nájem osvobozený od daně podle § 56a však § 4a zákona o DPH, ve znění platném od 1.1.2014, neuvádí, proto se do obratu v tomto období (do doby změny, kterou lze předvídat, protože se nejedná o úmysl, ale chybu) zahrnovat nebudou.

Bližší podrobnosti k uplatňování DPH u nemovitých věcí od 1.1.2014 jsou uvedeny v Informaci GFŘ k uplatňování DPH u dodání a nájmu vybraných nemovitých věcí po 1.1.2014 ustanovení § 56 a 56a zákona o dani z přidané hodnoty, kterou naleznete na adrese www.financnisprava. cz.

V části čtyřicáté první zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. je uvedena změna ZDPH týkající se ručení příjemcem zdanitelného plnění v případě, kdy úplata za plnění je poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je zveřejněn správcem daně. Tato změna spočívá v tom, že se doplňuje, že k tomuto ručení dochází tehdy, pokud úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně. Fakticky se jedná o částku 700 000 Kč.