Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech

Rekodifikace soukromého práva byla započata pracemi na novém občanském zákoníku z pověření tehdejšího ministra spravedlnosti JUDr. Otakara Motejla v roce 2000. V roce 2001 byly zahájeny práce na nové zákonné regulaci obchodních korporací - obchodního zákona. U ministerstva spravedlnosti vznikla rekodifikační komise složená z expertů na obchodní a korporační právo - JUDr. Bohumil Havel, JUDr. Jan Dědič, JUDr. Ivana Štenglová a další. Koncepce i název nového obchodního zákona se v průběhu prací měnily. Čím dál více se docházelo k přesouvání obecných institutů obsažených dnes v obchodním zákoníku do obecné občanskoprávní úpravy. Obchodní zákon (ObchZ) ztratil charakter samostatného kodexu pro obchodní právo a stal se zvláštním právním předpisem vůči obecné občanskoprávní úpravě s výhradním zaměřením na obchodní společnosti a družstva. Proto byl v průběhu legislativních prací opuštěn i původní název obchodní zákon a přijat název zákon o obchodních společnostech a družstvech, zkráceně zákon o obchodních korporacích

Zjednodušeně lze říct, že podstatnou část ustanovení starého obchodního zákona převzal nový Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., NOZ). Zákon o obchodních korporacích (ZOK) upravuje právní úpravu obchodních společností a družstev, která je dnes obsažena v druhé části ObchZ.

Pod pojmem obchodní ZOK zahrnuje všechny formy obchodních společností (společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, komanditní společnost, veřejnou obchodní společnost, evropskou společnost a evropské družstvo) a družstev (tedy družstvo v užším smyslu, bytové družstvo, sociální družstvo a evropské družstvo).

ZOK upravuje základní podmínky fungování obchodních korporací - od jejich založení, přes rozložení vnitřní struktury orgánů, odpovědnosti členů těchto orgánů, činnosti v rámci koncernů až po jejich zrušení. Přesto v jeho textu nenalezneme všechny tyto podmínky. Některé jsou řešeny na obecnější úrovni v NOZ, jiné naopak na úrovni specifičtější ve zvláštních zákonech (např. v zákoně o přeměnách obchodních společností či v zákoně o veřejných rejstřících).

ZOK přináší podnikatelům a společníkům oproti bývalému obchodnímu zákoníku více svobody v úpravě vztahů a vnitřních záležitostí. Přináší také nové možnosti organizace společnosti a vytváření různých podílů. Zákonná úprava také snižuje nároky na základní a ruší rezervní fond (až na výjimky u a.s.) Na druhou stranu zákon stanovuje více odpovědnosti na orgány korporací a jasněji předepisuje jejich povinnosti.

Zákonodárci se v novém pojetí obchodního práva snažili o co nejjednodušší podání právního textu. Ze zákona jsou odstraněny nepotřebné definice, snižuje se počet nepřehledných vnitřních odkazů, redukuje se počet a délka odstavců jednotlivých paragrafů.

Právní úprava je rozdělena do několika úrovní podle míry svém obecnosti. Na vrcholu hierarchie stojí obecná úprava v NOZ o právnických osobách (§ 118 až 209) a o korporacích (§ 210 až 213). Následuje obecná úprava obchodních korporací a jejich konkrétních forem ZOK. Pokud tedy například v ZOK nejsou obsažena potřebná ustanovení o s. r. o. (např. její likvidace), je třeba využít právní úpravu obecnější v NOZ.

Tento systém do jisté míry snižuje uživatelský komfort, neboť neumožňuje nalézt veškerá potřebná ustanovení na jednom místě, na druhou stranu ale vytváří strukturu, u které je mnohem menší riziko výskytu mezer nebo jiných nedostatků.

Zjednodušeně lze označit, že:

Pro přehlednost uvádím grafické znázornění právní úpravy právnických osob. Tučně vyznačené právnické osoby se řídí NOZ a ostatní právnické osoby se řídí ZOK.

Následující text se zaměřuje na nejdůležitější změny v zákonné úpravě právnických osob (PO). Tyto jsem pro přehlednost označila nadpisem „Změna“ nebo „nová úprava“.

Právnická osoba má právní osobnost (nový výraz) od svého vzniku do svého zániku (dříve založení PO). Obecná úprava PO je v NOZ upravena v § 118 až 418.

Nově vznikají veřejné rejstříky PO a to na základě zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob. Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků bytových jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. Jde o informační systémy veřejné správy vedené v elektronické podobě soudy a zapisují se do nich zákonem stanovené údaje. Veřejný rejstřík vede rejstříkový soud, kterým je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká. K řízení o návrhu na zápis pobočného spolku je příslušný soud, v jehož obvodu je rejstříkový soud hlavního spolku. Platí zásada formální (rejstříky jsou přístupné každému bez ohledu na existenci nebo neexistenci jeho právního zájmu) a materiální publicity (údaje zapsané v rejstříku jsou právně účinné navenek i v případě, že neodpovídají skutečnému stavu).

Změna!

Dnes je jednání PO před jejím vznikem neplatné. Podle NOZ lze za PO jednat jejím jménem již před jejím vznikem. PO může účinky těchto jednání pro sebe do 3 měsíců od svého vzniku převzít. V takovém případě platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku.

Změna!

V případě úmyslu přemístit své sídlo do zahraničí, musí PO tento svůj záměr s uvedením nového sídla zveřejnit alespoň 3 měsíce přede dnem předpokládaného přemístění. Věřitelé mají právo požadovat dostatečné zajištění svých dosud nesplatných pohledávek do dvou měsíců od zveřejnění, dojde-li po přemístění sídla ke zhoršení dobytnosti jejich pohledávek v ČR. Za dluhy, které vznikly přede dnem účinnosti přemístění sídla, ručí členové právnických osob a jejího statutárního orgánu stejně jako před přemístěním sídla do zahraničí.

Veřejně prospěšná je PO, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednání vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctových zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu. Veřejně prospěšná osoba má právo na zápis statutu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku.

Co je to ?

Korporací vytváří jako právnickou osobu společenství osob. Na právnickou osobu tvořenou jediným členem se hledí jako na korporaci.

Jde o tzv „transformaci“ občanských sdružení na spolky podle NOZ. Občanské sdružení je v současné době upraveno zákonem o sdružování občanů, ve kterém chyběla právní úprava podpůrných ustanovení o jejich vnitřní organizaci, základní vymezení členských práv či zásady jejich správy. Tato sdružení nejsou zapisována do obchodního rejstříku, ale do seznamu občanských sdružení, ve kterém jsou veřejnosti k dispozici jen minimální informace. NOZ se snaží tyto nedostatky odstranit a právně upravuje nyní už spolky v téměř 100 paragrafech v NOZ. Název spolek byl využíván již v době Rakouska-Uherska a používáním tohoto označení odpadnou problémy se záměnou se sdružením bez právní subjektivity podle občanského zákoníku nebo se zájmovými sdruženími právnických osob dle občanského zákoníku.

Alespoň 3 osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. Název polku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“ nebo zkratka „z. s.“.

Členové spolku neručí za jeho dluhy. Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nemůže být hlavní činností (pouze podpora té hlavní činnosti).

Spolek vzniká zápisem do veřejného rejstříku - rejstříku spolků.

Transformace občanských sdružení na spolky proběhne z velké části automaticky. Již dnem účinnosti NOZ se občanská sdružení založená podle Zákona o sdružení osob budou považovat za spolky dle NOZ. Od tohoto momentu se na ně budou vztahovat i všechna ustanovení NOZ. V případě, že by některé stanovy v některých bodech odporovaly donucujícím ustanovením NOZ, pozbudou okamžitě své závaznosti. Co se týče údajů, které by měly být nově zapisovány do veřejného rejstříku spolků, zapíšou je tam samy příslušné orgány veřejné moci, pokud jim budou známy ze základního registru, popř. ze zmiňovaného seznamu občanských sdružení. V některých ohledech však budou muset OS přece jen aktivitu vyvinout. Do tří let, tj. do 1.1.2017, mají např. povinnost přizpůsobit své stanovy právní úpravě NOZ (§ 3041). Je tedy nutné, aby spolky ze svých stanov odstranily ta ustanovení, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními NOZ. Do dvou let bude dále potřeba přizpůsobit nové právní úpravě svůj název. Do tří let bude též potřeba doplnit do rejstříku spolků údaje, které tam nebudou automaticky překlopeny ze seznamu občanských sdružení.

Jde výrazově o antonimum ke Korporacím - jedná se o PO vytvořenou majetkem, vyčleněným k určitému účelu. Její činnost je vázána na tento účel. Je založená zakladatelským právním jednání nebo zákonem.

Do fundací patří nadace a nadační fond.

Zakladatel zakládá nadaci k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně prospěšný a nově upraveno - i dobročinný. Zakazuje se založit nadaci za účelem podpory politických stran a hnutí nebo jiné účasti na jejich činnosti. Zakazuje se založit nadaci sloužící výlučně výdělečným účelům. Nadace může podnikat, pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost a výtěžek podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu. Nadace má trvalý charakter na rozdíl od nadačního fondu, který trvalý charakter nemá.

Nadace se zakládá nadační listinou nebo pořízením pro případ smrti. Vnitřní poměry jsou upraveny statutem. Nadace vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku - nadační rejstřík.

Nově je upravena změna nadační listiny - dříve nezměnitelná - po vzniku nadace ji lze měnit v rozsahu a způsobem, který zakladatel v nadační listině výslovně vyhradil pro sebe nebo některému z orgánů nadace.

Vklady do nadace - změna terminologie - místo splacení vkladu - splnění vkladové povinnosti. Před vznikem nadace se vkladová povinnost splní alespoň tak, aby souhrnná výše vkladů odpovídala alespoň částce 500 000 Kč. Nadační jistina je soubor předmětů vkladů do nadace. Co tvoří nadační jistinu nelze zastavit, ani jinak použít k zajištění dluhů.

Úprava nadací je v NOZ poměrně rozsáhlá a podrobná v § 306 až 393.

Zřizuje se na dobu určitou, nevytváří ani nadační jistinu ani nadační , majetek může být spotřebován k účelu, pro který byl založen.

Obecně prospěšná společnost. Právnická osoba založená za účelem provozování činnosti společensky a hospodářsky užitečné. Zisk slouží k podpoře své činnosti a úhradě nákladů na vlastní správu.

Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo jiným obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován za podnikatele. Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku.

Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Společnostmi jsou v. o. s. a komanditní společnost - osobní společnosti a společnost s ručením omezeným a akciová společnost jsou kapitálové společnosti (viz graf výše).

Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společnost. Je zavedeno obecné pravidlo otočení důkazního břemene v neprospěch silnějších (lépe informovaných) subjektu.

Založení a vznik obchodních korporací - právní úprava založení PO zůstává stejné -založení společenskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou. Nově je stanovena nevyvratitelná domněnka, že není-li podán do 6 měsíců ode dne založení návrh na zápis do obchodního rejstříku, platí, že zakladatelé od smlouvy odstoupili.

Změna!

Statutární orgán jedná ZA společnost, nebude již jednat JMÉNEM společnosti.

Pojetí vkladu a jeho právní úprava je v zásadě nezměněno. Nadále zůstává možnost vkladu peněžitého i nepeněžitého. Základní pak tvoří souhrn všech vkladů.

Podíl - vyjadřuje účast společníka na společnosti. Podíl je nyní věcí a lze jej získat i od nevlastníka. U osobních společností platí, že každý společník má pouze 1 podíl v téže obchodní korporaci, to neplatí pro účast v kapitálové společnosti a podíl komanditisty.

Podíl na zisku - zisk se zjišťuje z řádné nebo mimořádné závěry, splatnost u kapitálových společností do 3 měsíců od rozhodnutí, u osobních společností do 6 měsíců od konce účetního období. Nově se připouští záloha na podíl na zisku. Při zániku účasti společníka se vyplácí vypořádací podíl, jehož výše se stanoví ke dni zániku účasti společníka z vlastního kapitálu zjištěného z účetní závěrky.

Nová úprava

Nová pravidla jednání členů orgánu - péče řádného hospodáře a BJR - business judgement rule (pravidlo podnikatelského úsudku) - pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní . Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen.

Smlouva o výkonu funkce - není-li sjednáno odměňování, je výkon bezplatný. Existující smlouvy o výkonu funkce je nutné dát do souladu do 6 měsíců od účinnosti ZOK, jinak se má za to, že výkon funkce je bezplatný.

Souběh funkce statutárního orgánu se zaměstnaneckým poměrem - do 31.12.2011 nešlo uzavřít pracovní smlouvu a být statutární orgán. Od 1.1.2012 může být i statutární orgán zaměstnanec. Tato právní úprava zůstává i nadále.

Existuje informační povinnost vůči ostatním členů statutárního orgánu, kdy člen orgánu informuje bez zbytečného odkladu ostatní členy, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu zájmů se zájmem obchodní .

Vyloučení člena statutárního orgánu obchodní z výkonu funkce - V případě insolvence obchodní může insolvenční soud rozhodnut o vyloučení člena, který vedl obchodní korporaci k úpadku. Důsledkem takového vyloučení je, že po dobu 3 let se zakazuje vykonávat funkci člena statutárního orgánu. Osoba, která poruší vyloučení, se opětovně vyloučí na dobu 10 let. Obecný soud může vyloučit člena statutárního orgánu, který v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušil péči řádného hospodáře.

Wrongful trading = ručení při úpadku - Nový pojem v ZOK, přejato z britského práva - člen nebo bývalý člen statutárního orgánu ručí za splnění jejich povinností, jestliže je v úpadku a věděli nebo vědět mohli o hrozícím úpadku a v rozporu s péči řádného hospodáře neučinili vše potřebné za účelem odvrácení úpadku. Toto ustanovení se nepoužije na člena nebo bývalého člena, kteří byli do funkce prokazatelně ustanovení za účelem odvrácení úpadku - krizoví manažeři.

A nyní se budu v článku věnovat již k jednotlivým obchodním společnostem upraveným v ZOK.

Je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem může být i PO. Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebo konkurz byl zrušen pro nedostatek majetku.

Není-li dohodnuto jinak, jsou podíly společníků stejné, a pokud není stanoveno jinak, má každý společník 1 hlas. Nově je ustanoven zákaz převodu podílu a nemůže být tedy ani zástavou. Přechod podílů - ano, ale dědic může ve lhůtě do 3 měsíců vypovědět. Podstatnou změnou je možnost změny společenské smlouvy jen se souhlasem všech nikoliv většinou. Novinkou je také kadutační řízení - v případě, že společník je v prodlení se splněním vkladové povinnost může být ve společnosti jejím nejvyšším orgánem vyloučen, pokud tak stanoví společenská smlouva. Společník, který je v prodlení, platí také úrok z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení z dlužné částky. Podstatnou změnou je možnost splácení vkladů prací nebo službami.

Je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně () a alespoň jeden společník neomezeně (). Kromě zákonné úpravy pro KS se použije přiměřeně i ustanovení o v. o. s.

Podíly komplementářů jsou stejné, není-li dohodnuto jinak, Převod podílu je zakázán a nemůže být zástavou. Přechod podílu ano - ale dědic může do 3 měsíců vypovědět. Výše vkladu komanditisty je určena společenskou smlouvou, není již zákonem stanovena nejnižší částka, vkladem nemůže být práce nebo služba na rozdíl od v. o. s.

Statutárním orgánem jsou všichni komplementáři, komanditisté nejsou statutární orgánem.

Pokud společenská smlouva určí, že komanditisté ručí za dluhy společnosti do výše určené částky, uvede se tato částka ve společenské smlouvě - komanditní suma. Nelze sjednat nižší komanditní sumu, než kolik činí vklad komanditisty. Komanditní suma se zapisuje do obchodního rejstříku. , který přistoupil do společnosti, ručí i za dluhy, které vznikly před jeho vstupem do společnosti.

Je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše v jakém nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.

Nová právní úpravu již neodkazuje na ustanovení u a.s. Společnost s r. o. je samostatně upravena v ZOK.

Nejdůležitější změny:

Nejdůležitější změny:

Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Družstvo má nejméně 3 členy (podle ObchZ 5 FO nebo 2 PO).

Zásadní význam v družstvu mají stanovy, kde v ZOK nedochází k žádným výrazným změnám. Výslovně se upravuje pouze účinnost změny stanov, a to je dnem, kdy je členská schůze schválila, ledaže plyne z usnesení členské schůze, že nabývají účinnosti později.

Založení a vznik družstva se věcně přebírá z dosavadního ObchZ. Rovněž tak se přebírá dosavadní koncepce základního a dalšího členského vkladu. Výše základního vkladu musí být pro všechny členy stejná. Oproti kapitálovým společnostem není u družstev přípustné, aby měl každý člen základní členský vklad v jiné výši. Nepeněžitý vklad musí být oceněn znalcem ze seznamu znalců. Zákon se vrací k úpravě, kdy výčet základních práva a povinností člena družstva je pouze . Členství v družstvu je výhradně osobní povahy, což však nic nemění na obecné aplikovatelnosti právní úpravy společného jmění manželů podle občanského zákoníku. Oproti obchodním společnostem, kde právo společníka na podíl na zisku je právem zákonným, v družstvech má člen právo na podíl na zisku jen tehdy, pokud tak určí stanovy. Nová právní úprava přejímá institut seznamu členů, institut uhrazovací povinnosti, institut členské žaloby - . Členové družstva za dluhy družstva neručí ani neodpovídají, družstva však za určitých, zákonem stanovených podmínek může po členech žádat plnění z titulu uhrazovací povinnosti. Nově se zavádí ochrana těch osob, které se členy družstva staly až poté, co ztráta družstva již vznikla, po těch lze žádat pouze poměrnou část příslušného plnění. V zájmu ochrany členů se přitom výslovně stanoví, že jestli dosaženo zákonného limitu pro uložení uhrazovací povinnosti, nelze již tomuto členovi za trvání jeho členství uložit povinnost k dalšímu plnění, to ovšem nebrání členovi v dobrovolném poskytnutí plnění.

Pojem členský podíl se nahrazuje novým pojmem družstevní podíl. Družstevní podíl lze vymezit jako souhrn majetkových a nemajetkových práv a povinností člena k družstvu a družstva ke členovi. Družstevní podíl se nemůže stát uvolněným podílem jako je obchodní podíl v s. r. o., to povaha členství v družstvu vylučuje. Pokud družstevní podíl nepřechází v důsledku převodu nebo přechodu na nástupce, pak vždy zaniká. Konstrukce převodu družstevního podílu vychází částečně z dnešního ObchZ, doplňuje se však ručení převodce družstevního podílu za dluhy s družstevním podílem spojené vůči družstvu. Nově - družstvo může omezit volnou převoditelnost družstevního podílu tak, aby se mu do řad jeho členů nedostala osoba, kterou za člena nechce, neexistuje právní nárok na udělení souhlasu s převodem družstevního podílu. Pokud souhlas nebude udělen a převodce nechce zůstat členem družstva, může z něj vystoupit. Smyslem právní úpravy není nutit někoho, aby členem družstva setrvával, nýbrž aby se členem nestal někdo, koho družstvo za člena nechce. Zavádí se právní úprava, která dosud v ObchZ chyběla a to úprava rozdělení družstevního podílu. Družstevní podíl lze rozdělit, pokud to stanovy družstva dovolují a to se souhlasem představenstva. Nelze rozdělit družstevní podíl, pokud by v důsledku rozdělení klesla majetková účast převodce nebo nabyvatele pod výši základního členského vkladu.

Také družstvo jako s. r. o. může poskytnout finanční asistenci a to za stejných podmínek, jako u kapitálových společností. V zájmu transparentnosti se stanoví, že smlouvy tohoto druhu musí být předem schváleny na členské schůzi. Pro zánik členství v družstvu se přebírají pravidla z ObchZ. Pouze se odstraňuje nesprávná terminologie a provádějí se dílčí technická upřesnění. Posiluje se však ochrana členů, kteří z družstva odcházejí proto, že nesouhlasí se schválenou změnou stanov. Dosavadní úprava vyloučení člena z družstva se ponechává bez výraznějších změn. Nově se doplňuje pouze právo člena, o jehož vyloučení se jedná, podat námitky k členské schůzi a členské schůze se osobně zúčastnit. Nově se vylučování koncipuje jako dvoufázový proces, kdy v prvním kole rozhoduje představenstvo a teprve o námitkách člena pak členská schůze.

Zákon reaguje na praktické potíže spojené s dnešní úpravou vypořádacího podílu. Vzhledem k objektivní potřebě řady družstev, která dnes podnikají stejným způsobem nebo obdobným jako obchodní společnosti, opouští se dnešní model výpočtu vypořádacího podílu závislého na délce členství v družstvu. Nově se vychází z míry kapitálové účasti jednotlivých členů v závislosti na tom, jak velký členský vklad člen vložil do základního kapitálu. Sleduje se tím i zásada účelnosti, tedy aby družstvo nemuselo při odchodu každého člena sestavovat kvůli výpočtu vypořádacího podílu mimořádnou účetní závěrku. Vypořádací podíl bude nadále vypočítáván z vlastního kapitálu družstva sníženého o vytvořené zajišťovací fondy. Tato úprava neplatí pro bytová a sociální družstva. Zákon výslovně zakazuje tzv. „kupování hlasů“ a jakékoliv omezování svobody členů při výkonu jejich hlasovacího práva.

Korporátní struktura - orgány družstva zůstávají stejná. Nově se zavádí rozhodování členské schůze (mimo členskou schůzi). Tato možnost rozhodování mimo členskou schůzi je ale možná jen v případě, kdy to připouští stanovy. Na rozdíl od s. r. o. a a.s., kdy to je umožněno zákonem přímo. Podstatným způsobem se rozšiřuje působnost členské schůze. Nově se doplňuje do zákona povinnost představenstva, zjistí-li hrozící vysokou ztrátu družstva nebo nebezpečí úpadku, svolat členskou schůzi a navrhnout přijetí potřebných opatření.

Shromáždění delegátů - jen pokud to určí stanovy. Nelze v družstvu s méně než 200 členy. Plní zcela nebo zčásti působnost členské schůze.

Nově se upravují orgány malého družstva (§ 726 ZOK).

Jde o družstvo s méně než 50 členy - nemusí se u nich vytvářet kontrolní komise (její působnost vykonává členská schůze) a nemusí se zřizovat představenstvo a statutárním orgánem je pak předseda družstva. Jestliže se počet členů zvýší nad limit, je družstvo povinno změnit stanovy a jmenovat představenstvo a kontrolní komisi ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

Bytové družstvo - právní úprava bytových družstev, která je dnes roztříštěná mezi občanský a obchodní zákoník, se nově upravuje jednotně a koncepčně. Základním účelem bytového družstva je zajišťování bytových potřeb jeho členů. Zákon stanoví, že bytové družstvo se nemůže změnit na jiný druh družstva. Nově se vymezuje pojem družstevního domu, družstevního bytu a družstevního nebytového prostoru. Jde o byt nebo nebytový prostor, který je v budově ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví bytového družstva, a bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstva, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem. Nově se výslovně stanoví, že režimu družstevního nájmu podléhá jak vlastní nájem, tak také např. výpůjčka (v praxi se již u některých bytových družstev objevuje a není žádného důvodu ji ignorovat). Společné členství manželů v bytovém družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Je-li jeden z manželů výlučným členem bytového družstva, mají oba manželé společné nájemní právo podle občanského zákoníku odvozené od práva nájmu manžel, který je výlučným členem družstva. Zanikne-li členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela. Na nájem družstevního bytu a nebytového prostoru se vztahují ustanovení NOZ o nájmu bytu a nebytového prostoru. Ale nepoužije se ustanovení NOZ o výpovědi nájmu. Namísto toho je zde možnost vyloučení člena. Možnost vyloučení člena - hrubé porušení povinnosti nájemcem, pravomocné odsouzení pro TČ spáchaný na družstvu nebo na osobě, která bydlí v družstevním domě. Nově se dále stanoví, že převodem nebo přechodem družstevního podílu přechází na jeho nabyvatele nebo dědice také nájem družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, tedy i včetně dlužných částek spojených s úhradou bydlení, což dnešní úprava neobsahuje a výkladem dovolila pravý opak.

Sociální družstvo - zkráceně jde o družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální a soudržnosti. Za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti. Sociální družstvo nesmí emitovat dluhopisy, zajišťovat splnění povinností jiných osob, být neomezeně ručícím společníkem nebo přímo se podílet na podnikání jiné osoby, být stranou smlouvy o tichém společenství, převést, zastavit nebo propachtovat závod nebo pobočku. V tomto družstvu se zakazuje převod nebo přechod podílu a zakazuje se zisk. V ČR dnes existují četné právnické osoby (nadace, spolky) fungující na bázi obecné prospěšnosti. Jejich nevýhodou je, že se jedná o právnické osoby nepodnikatelské povahy, které nemohou vůbec nebo mohou jen velmi omezeně podnikat v plném slova smyslu.

Ujednání ve společenských smlouvách, které jsou v rozporu s ZOK se zrušují dnem účinnosti ZOK, tj. 1.1.2014.

Obchodní přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenské smlouvy podle ustanovení NOZ a doručí je do sbírky listin. Neučiní-li tak vyzve je rejstříkový soud k nápravě a určí jim přiměřenou lhůtu. Pokud ani pak tak obchodní neučiní, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní společnost a nařídí její likvidaci. Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí tomuto zákonu do 6 měsíců od dne nabytí jeho účinnosti, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný.

Má se za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností NOZ, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, pokud nejsou v rozporu s kogentními ustanoveními NOZ. Obchodní se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv podřídit NOZ jako celku. Musí tak učinit en bloc, nikoliv pouze částečně.

Text zpracován podle stavu práva a vědění ke dni 1.1.2014.