Každý poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a s příjmy z pronájmu by měl v průběhu zdaňovacího období sledovat své skutečné výdaje a dle jejich výše by se měl nejpozději do skončení zdaňovacího období, resp. do sestavení daňového přiznání k dani z příjmů za toto zdaňovací období, rozhodnout, zda je pro něj výhodnější uplatňovat skutečné výdaje, nebo přejít na uplatnění paušálních výdajů anebo naopak přejít z paušálních výdajů na skutečné výdaje. Vždy je vhodné v rámci optimalizace daňové povinnosti zvolit tu nejvýhodnější variantu pro poplatníka daně z příjmů. Změnami souvisejícími s uplatněním paušálních výdajů v roce 2013 v návaznosti na zákon č. 500/2012 Sb. se zabýval článek Ing. Martina Děrgela „Pět hlavních novinek daní z příjmů“ zveřejněný v čísle 4/2013. V následujícím textu se zaměříme na daňové důsledky přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje a naopak z paušálních výdajů na skutečné výdaje u poplatníka daně z příjmů fyzických osob.
Přechod ze skutečných výdajů na paušální výdaje a naopak
Ing.
Ivan
Macháček
1. Přechod ze skutečných výdajů na paušální výdaje
Pokud se poplatník rozhodne, že namísto skutečných výdajů je pro něj výhodnější přejít na paušální výdaje, bude postupovat podle znění § 23 odst. 8 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Zde se říká, že stejným způsobem jako při ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 (uplatnění výdajů prokazatelným způsobem) na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 ZDP (uplatnění výdajů procentem z příjmů), anebo při zahájení účtování nebo při zahájení vedení daňové evidence.
Poplatník při přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje ve smyslu ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) ZDP upraví základ daně (dílčí základ daně) za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo.
a)
Poplatník vede účetnictví
-
zvýšení základu daně o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek vytvořených podle zákona č. 593/1992 Sb., přijatých záloh, o výnosy příštích období a výdaje příštích období,
-
snížení základu daně o zaplacené zálohy, o příjmy příštích období a náklady příštích období,
-
nájemné u finančního leasingu lze do základu daně zahrnout pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.
b)
Poplatník vede daňovou evidenci
-
zvýšení základu daně o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP a zaplacených záloh, o zůstatky vytvořených rezerv dle zákona č. 593/1992 Sb., o cenu nespotřebovaných zásob,
-
snížení základu daně o hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých záloh,
-
nájemné u finančního leasingu lze do základu daně zahrnout pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.
Pokud se poplatník daně z příjmů fyzických osob rozhodne před podáním daňového přiznání za předcházející zdaňovací období, že bude namísto skutečných výdajů uplatňovat v běžném zdaňovacím období paušální výdaje, pak promítne poplatník úpravu základu daně předcházejícího zdaňovacího období ve smyslu znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP přímo v daňovém přiznání za toto zdaňovací období.
Příklad 1
Podnikatel vedl v roce 2012 daňovou evidenci a uplatňoval skutečně dosažené daňové výdaje. Ještě před odevzdáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012 se poplatník rozhodne, že v roce 2013 bude uplatňovat paušální výdaje k dosaženým příjmům. Při sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012 zjistí z daňové evidence, že má k 31.12.2012 na skladě zásoby materiálu ve výši 29 000 Kč a neuhrazené závazky za opravu elektroinstalace ve výši 42 400 Kč.
V souvislosti s přechodem z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů v roce 2013 poplatník upraví základ daně a daň z příjmů za předcházející zdaňovací období následovně.
Zvýšení základu daně: výše zásob 29 000 Kč Snížení základu daně: výše závazků 42 400 Kč
Snížení základu daně za zdaňovací období roku 2012 činí 42 400 Kč - 29 000 Kč = 13 400 Kč. Vzhledem k tomu, že se podnikatel rozhodl o přechodu na paušální výdaje v roce 2013 ještě před odevzdáním řádného daňového přiznání za rok 2012, promítne úpravu základu daně za rok 2012 přímo v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2012, podávaném v termínu do 2.4.2013. Úpravu provede na řádku č. 106 v příloze č. 1 k daňovému přiznání daně z příjmů fyzických osob (úhrn částek podle § 5, § 23 a ostatní úpravy podle zákona snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji).
Příklad 2
Podnikatel podá za rok 2012 daňové přiznání k dani z příjmů již v průběhu ledna 2013. Za zdaňovací období roku 2012 vedl daňovou evidenci a uplatňoval skutečné výdaje. V únoru 2013 dospěl k závěru, že s ohledem na předpokládané výsledky jeho podnikání v roce 2013 (zvýšené tržby a snížené výdaje) bude pro něho výhodnější přejít v roce 2013 ze skutečných výdajů na paušální výdaje.
Podnikatel podá opravné daňové přiznání za rok 2012 do zákonného termínu pro podání řádného daňového přiznání za rok 2012, tj. do 2.4.2013, ve kterém upraví základ daně z příjmů za rok 2012 dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Správce daně bude přihlížet k opravnému daňovému přiznání a nikoliv k řádnému daňovému přiznání, protože opravné daňové přiznání bylo podáno před uplynutím zákonné lhůty pro podání řádného daňového přiznání.
Pokud se poplatník rozhodne až po uplynutí zákonného termínu pro podání daňového přiznání za předcházející zdaňovací období, že bude namísto skutečných výdajů uplatňovat v běžném zdaňovacím období paušální výdaje, promítne poplatník úpravu základu daně za předcházející zdaňovací období ve smyslu znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP v dodatečném daňovém přiznání za toto zdaňovací období. Podle znění § 23 odst. 8 ZDP se má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. Pokud dodrží poplatník výše uvedený postup podání dodatečného daňového přiznání a zaplacení daně, nevznikne mu z tohoto důvodu žádná sankce ze strany správce daně.
Příklad 3
Podnikatel podal za rok 2012 daňové přiznání k dani z příjmů do 2.4.2013. S ohledem na výsledky jeho podnikání za rok 2013 se rozhodl při sestavování daňového přiznání za rok 2013, že je pro něho výhodnější uplatnit za rok 2013 paušální výdaje.
Podnikatel je povinen podat dodatečné daňové přiznání za rok 2012, ve kterém upraví základ daně z příjmů za rok 2012 dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Pokud podá poplatník dodatečné daňové přiznání za rok 2012 na daňovou povinnost vyšší z důvodu změny způsobu uplatňování daňových výdajů a toto zvýšení daně z příjmů uhradí do 1.4.2014 (zákonný termín pro podání daňového přiznání za rok 2013), nevznikne mu žádná sankce ze strany správce daně.
Příklad 4
Podnikatel s příjmy z volné živnosti dosáhne za rok 2013 příjmy ve výši 900 000 Kč a k tomu daňově uznatelné výdaje v prokázané výši 320 000 Kč. Dosud vede daňovou evidenci. Je pro něj tedy výhodnější uplatnit v roce 2013 paušální výdaje ve výši 60% příjmů. Proto hodlá v daňovém přiznání za rok 2013 uplatnit výdaje procentem z příjmů. K 31.12.2012 vyplývá z daňové evidence výše neuhrazených pohledávek 60 000 Kč.
V souvislosti s přechodem z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů v roce 2013 musí poplatník upravit základ daně a daň z příjmů za předcházející zdaňovací období a to formou podání dodatečného daňového přiznání za rok 2012, ve kterém dojde ke zvýšení základu daně o výši pohledávek 60 000 Kč.
V dodatečném daňovém přiznání za rok 2012 dochází k dodatečnému zdanění neuhrazené pohledávky do 31.12.2012. Podle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP se do základu daně nezahrnují částky, které již byly zdaněny u téhož poplatníka. Pokud dojde k úhradě pohledávky z roku 2012 ve zdaňovacím období roku 2013, kdy poplatník již uplatňuje výdaje procentem z příjmů, bude příjem z této uhrazené pohledávky z roku 2012 vyloučen s odvoláním na výše uvedené znění zákona ze zdanitelných příjmů roku 2013. Paušální výdaje v roce 2013 budou pak stanoveny procentem z příjmů dosažených v roce 2013, ve kterých již není zahrnuta uhrazená pohledávka z roku 2012, tzn. z částky 900 000 Kč - 60 000 Kč = = 840 000 Kč. Za zdaňovací období roku 2013 tak uplatní poplatník paušální výdaje 840 000 Kč x 0,60 = 504 000 Kč. Jeho základ daně bude 840 000 Kč - 504 000 Kč = 336 000 Kč.
Příklad 5
Podnikatel přechází v roce 2013 z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů. Ke dni 31.12.2012 vykázal v rámci daňové evidence výši zásob materiálu 53 000 Kč.
Pokud podnikatel, který vede daňovou evidenci, přejde z prokazatelných výdajů na stanovení výdajů formou paušálu, musí za zdaňovací období předcházející zdaňovanému období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo, formou dodatečného daňového přiznání zvýšit základ daně o cenu nespotřebovaných zásob. V našem případě musí poplatník v dodatečném daňovém přiznání za rok 2012 zvýšit základ daně o 53 000 Kč.
Podstatou zvýšení základu daně dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP o nespotřebované zásoby je skutečnost (platná pro vedení daňové evidence), že poplatník při pořízení (nákupu) zásob cenu zásob uplatní přímo do daňově uznatelných výdajů. Protože tyto zásoby nespotřeboval do konce zdaňovacího období předcházející zdaňovacímu období, kdy dochází ke změně způsobu uplatňování výdajů, musí o cenu nespotřebovaných zásob zvýšit základ daně (vyloučit je z již dříve uplatněných daňových výdajů).
Tržba z prodeje těchto zásob (v případě jejich následného prodeje) bude vcházet do zdanitelného příjmu příslušného zdaňovacího období. Proto zákon v § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 stanoví, že do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně.
Příklad 6
Podnikatel podniká ve stavební výrobě. Vede daňovou evidenci. Zaměstnává několik zaměstnanců. Za měsíc prosinec 2012 vyplácí mzdu a odvádí s tím související daň ze závislé činnosti, pojistné na zdravotní pojištění a důchodové pojištění sražené ze mzdy zaměstnancům a povinné pojistné na sociální pojištění a zdravotní pojištění z titulu zaměstnávání zaměstnanců až v lednu 2013. Podnikatel se rozhodne v závěru roku 2013, že bude pro něho výhodnější přejít od roku 2013 na paušální výdaje. K 31.12.2012 neeviduje žádné neuhrazené pohledávky ani zásoby.
S ohledem na přechod z daňové evidence na uplatnění paušálních výdajů bude poplatník postupovat dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. V daném případě má poplatník k 31.12.2012 závazky vůči zaměstnancům, vůči OSSZ a vůči příslušné zdravotní pojišťovně. Jedná se o závazky, které jsou při úhradě daňově uznatelnými výdaji. Proto v podaném dodatečném daňovém přiznání za rok 2012 si může o tyto závazky snížit základ daně z příjmů roku 2012 (hrubá mzda, povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem).
Příklad 7
Občan pronajímá nemovitost a příjmy z pronájmu zdaňuje dle § 9 ZDP. Dosud uplatňoval k příjmům z pronájmu skutečné výdaje. K 31.12.2012 činilo nezaplacené nájemné za lV. čtvrtletí 28 000 Kč. V průběhu roku 2013 se občan rozhodne, že je pro něho výhodnější uplatňovat paušální výdaje 30% k dosaženým příjmům z pronájmu.
Při přechodu ze skutečných výdajů k příjmům z pronájmu zdaňovaných dle § 9 ZDP na paušální výdaje se na poplatníka vztahuje úprava základu daně za předcházející zdaňovací období ve smyslu § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. Poplatník musí podat dodatečné daňové přiznání za rok 2012 a v něm zvýšit základ daně z příjmů dle § 9 ZDP o neuhrazenou pohledávku za nájemcem ve výši 28 000 Kč. Ve zdaňovacím období roku 2013 již nebude uhrazenou pohledávku z roku 2012 zahrnovat do zdanitelných příjmů.
Příklad 8
Poplatník s příjmy dle § 7 ZDP pronajímá nevyužitou nemovitost zahrnutou v obchodním majetku a uplatňuje k těmto příjmům z pronájmu skutečné výdaje (odpisy, opravy apod.). Protože se jedná o majetek zahrnutý v obchodním majetku poplatníka, jsou příjmy z pronájmu zdaňovány současně s příjmy z jeho podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti dle § 7 ZDP. Poplatník k 1.1.2013 vyřadí nemovitost z obchodního majetku, ale nadále ji pronajímá témuž nájemci a uplatňuje k příjmům z pronájmu paušální výdaje 30%. Ke dni 31.12.2012 mu nájemce dluží nájemné ve výši 15 000 Kč.
Po vyřazení z obchodního majetku již nemůže poplatník příjmy z pronájmu zdaňovat dle § 7 ZDP. Tyto příjmy z pronájmu bude poplatník zdaňovat počínaje lednem 2013 podle § 9 ZDP. Pokud se poplatník rozhodne k těmto příjmům uplatňovat paušální výdaje ve výši 30%, aby nemusel vést evidenci všech výdajů spojených s pronájmem, nevztahuje se na poplatníka znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP o úpravě základu daně z příjmů, protože poplatník nezměnil způsob uplatnění výdajů ani pronájem neukončil. To platí i pro případ, že poplatník uplatňoval výdaje k příjmům z pronájmu dle § 7 ZDP ve skutečně výši a u příjmů z pronájmu téhož majetku dle § 9 ZDP bude uplatňovat paušální výdaje.
2. Přechod z paušálních výdajů na skutečné výdaje
V určitých případech může být pro poplatníka, který dosud uplatňuje paušální výdaje, výhodnější přejít na výdaje ve skutečné (prokazatelné) výši. Bude tomu v případech, kdy v příslušném zdaňovacím období dosáhne poplatník vyšších skutečných výdajů, než může uplatnit ve formě paušálních výdajů. Půjde například o případy:
-
podnikatel uplatňující paušální výdaje zakoupí v daném zdaňovacím období hmotný majetek a jeho skutečné výdaje spolu daňovými odpisy převýší výši paušálních výdajů, popřípadě zakoupí více movitých věcí nesplňující podmínku zařazení jako hmotný majetek,
-
podnikatel hodlá tvořit rezervu na opravu movitého nebo nemovitého majetku,
-
podnikatel zaměstná zaměstnance a s výdaji na jejich mzdu a na povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění jsou jeho výdaje ve skutečné výši vyšší než dosud uplatňované paušální výdaje,
-
skutečně dosažené výdaje k příjmům dle § 7 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) až e) a dle § 9 ZDP jsou vyšší než jejich maximálně přípustná absolutní výše při uplatnění paušálních výdajů (vyšší než 800 000 Kč, resp. 600 000 Kč) stanovená počínaje zdaňovacím obdobím roku 2013,
-
poplatník s příjmy dle § 7 a poplatník s příjmy dle § 9 ZDP, uplatňující dosud paušální výdaje, chce
eliminovat
nemožnost uplatnění slevy na dani na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti podle nového § 35ca ZDP účinného od 1.1.2013.K přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje dojde u řady poplatníků daně z příjmů fyzických osob v roce 2013 zejména v souvislosti s negativními opatřeními pro poplatníky daně z příjmů uplatňující paušální výdaje s účinností od zdaňovacího období 2013 na základě zákona č. 500/2012 Sb.
Při přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje platí povinnost úpravy rozdílu příjmů a výdajů dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Je nutno základ daně za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo upravit o položky:
-
cenu nespotřebovaných zásob,
-
výši pohledávek s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) a zaplacených záloh.
Pokud se poplatník rozhodl v roce 2013 přejít z paušálních výdajů na skutečné výdaje ještě před podáním daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2012, promítnul poplatník případnou úpravu základu daně z příjmů dle výše uvedeného již v daňovém přiznání za rok 2012. Pokud se však poplatník rozhodne ke změně způsobu uplatnění daňových výdajů až po podání daňového přiznání za rok 2012, resp. až po skončení roku 2013, na základě skutečně dosažených výdajů, případnou úpravu základu daně za rok 2012 dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP provede poplatník v dodatečném daňovém přiznání za rok 2012. Podá-li poplatník toto dodatečné daňové přiznání za rok 2012 z důvodu změny způsobu uplatňování daňových výdajů a to na daňovou povinnost vyšší a tento rozdíl daně uhradí do termínu pro podání daňového přiznání za rok 2013, poplatník dle znění § 23 odst. 8 ZDP není v prodlení a nevzniká mu žádná sankce dle daňového řádu.
Podle znění ustanovení § 25 odst. 1 písm. zd) ZDP za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje spojené s úhradou závazku, s výjimkou závazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku, vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 ZDP, tzn. uplatňoval paušální výdaje.
Příklad 9
Advokát uplatňuje v letech 2009 až 2012 výdaje procentem z příjmů. Uplatňuje slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě žijící s poplatníkem v domácnosti. S ohledem na limitování paušálních výdajů výší 800 000 Kč a s ohledem na nemožnost uplatnit si slevu na manželku a na dítě v roce 2013, rozhodne se advokát v průběhu roku 2013 přejít v roce 2013 z paušálního způsobu uplatnění výdajů na prokazování výdajů. K 31.12.2012 eviduje neuhrazené pohledávky za klienty ve výši 80 000 Kč a neuhrazené závazky za opravu topení v kanceláři ve výši 34 000 Kč.
Poplatník musí základ daně za zdaňovací období 2012 odvozený z uplatněných paušálních výdajů ve výši 40% z příjmů upravit formou dodatečného daňového přiznání o výši pohledávek 80 000 Kč a k datu podání dodatečného daňového přiznání odvést rozdíl mezi nově vypočtenou daní z příjmu a poslední známou daňovou povinností. Pokud neuhrazené závazky z roku 2012 uhradí advokát v roce 2013, nemůže je zahrnout do daňově uznatelných výdajů roku 2013, protože vznikly v období, kdy uplatňoval paušální výdaje.
Při úhradě pohledávek z roku 2012 v roce 2013, kdy poplatník již uplatňuje skutečné výdaje, vyloučí uhrazené pohledávky z roku 2012 ze svého základu daně za rok 2013 (byly již jednou zdaněny v rámci dodatečného daňového přiznání za rok 2012).
3. Vliv změny způsobu uplatňování výdajů na vyměřovací základ OSVČ
Úprava základu daně z příjmů za předcházející zdaňovací období v případě přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje a v případě přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje se promítá do vyměřovacího základu pro odvod pojistného následovně:
- Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění
Podle znění § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. je vyměřovacím základem u OSVČ pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění 50% příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Úprava základu daně z příjmů podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP v důsledku přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje anebo naopak nemá tedy vliv na výši vyměřovacího základu poplatníka pro stanovení výše pojistného na zdravotní pojištění.
- Pojistné na sociální pojištění
Podle znění § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. je vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti částka, kterou si osoba určí, ne však méně než 50% daňového základu, přičemž se daňovým základem pro účely tohoto pojistného rozumí základ daně resp. dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti stanovený podle § 7 ZDP po úpravě základu daně podle § 5 a § 23 ZDP. Z toho vyplývá, že úprava základu daně z příjmů provedená podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP při přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje anebo naopak bude mít vliv na výši vyměřovacího základu a tím i na výši pojistného na sociální pojištění podnikatele.
Příklad 10
Podnikatel vede daňovou evidenci a uplatňuje daňové výdaje ve skutečné prokazatelné výši. V závěru roku 2013 však zjistí, že je pro něho výhodnější přejít na uplatnění paušálních výdajů. Z údajů daňové evidence k 31.12.2012 vyplývá, že má neuhrazené pohledávky ve výši 45 000 Kč a neuhrazené závazky za spoje ve výši 18 000 Kč.
V souvislosti s přechodem z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů v r. 2013 musí poplatník upravit základ daně a daň z příjmů za předcházející zdaňovací období a to formou podání dodatečného daňového přiznání za rok 2012 a to následovně.
Zvýšení základu daně: výše pohledávek 45 000 Kč Snížení základu daně: výše závazků 18 000 Kč
Celková úprava základu daně za zdaňovací období 2012 v dodatečném daňovém přiznání činí 45 000 Kč - 18 000 Kč, tedy zvýšení o 27 000 Kč. V dodatečném přiznání za rok 2012 zvýší původně stanovenou daň z příjmů o částku 27 000 Kč x x 0,15 = 4 050 Kč.
Současně by měl poplatník podat opravný přehled o příjmech a výdajích za rok 2012 příslušné OSSZ, ve kterém vyčíslí vyšší pojistné na sociální pojištění o částku 27 000 Kč x x 0,5 x 0,292 = 3 942 Kč. Opravný přehled za rok 2012 na zdravotní pojišťovnu nemusí podávat, protože úprava základu daně z příjmů nemá vliv na výši vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na zdravotní pojištění.
Pokud dojde k úhradě pohledávek z roku 2012 v roce 2013, kdy poplatník již uplatňuje paušální výdaje, vyloučí uhrazené pohledávky z roku 2012 ze svého základu daně za rok 2013 (byly již jednou zdaněny v rámci dodatečného daňového přiznání za rok 2012). V přehledu o příjmech a výdajích za rok 2013 pro OSSZ pak bude při stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění vycházet ze základu daně obsahující jeho úpravu ve výši snížení příjmů o uhrazené pohledávky z roku 2012. Naopak pro stanovení pojistného na zdravotní pojištění bude v přehledu za rok 2013 pro zdravotní pojišťovnu vycházet z rozdílu příjmů a výdajů, tj. z příjmů obsahujících i uhrazené pohledávky z roku 2012 v roce 2013.
Příklad 11
Podnikatel za rok 2012 uplatňuje paušální výdaje. S ohledem na nemožnost uplatnit v roce 2013 slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění na dítě při uplatňování paušálních výdajů podle znění nového § 35ca ZDP, poplatník se rozhodne počátkem roku 2013, že přejde na skutečné výdaje. K 31.12.2012 eviduje neuhrazené pohledávky ve výši 120 000 Kč.
Poplatník provede úpravu základu daně z příjmů ve smyslu § 23 odst. 8 písm. b) ZDP ještě v daňovém přiznání za rok 2012, které podává do zákonného termínu 2.4.2013 (zvýšení základu daně o částku 120 000 Kč).
Současně poplatník v podávaném přehledu o příjmech a výdajích za rok 2012 příslušné OSSZ stanoví vyměřovací základ ze základu daně z příjmů podle § 7 ZDP po jeho úpravách dle § 23, tj. po jeho zvýšení o 120 000 Kč.
V přehledu za rok 2012 podávaném na zdravotní pojišťovnu bude poplatník vycházet z rozdílu příjmů a výdajů za rok 2012, tedy bez zvýšení základu daně o výše uvedenou částku 120 000 Kč.
Při úhradě pohledávek z roku 2012 v roce 2013, kdy poplatník již uplatňuje skutečné výdaje, vyloučí uhrazené pohledávky z roku 2012 ze svého základu daně za rok 2013 (byly již jednou zdaněny v rámci daňového přiznání za rok 2012). V přehledu o příjmech a výdajích za rok 2013 pro OSSZ pak bude při stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění vycházet ze základu daně obsahující jeho úpravu ve výši snížení příjmů o uhrazené pohledávky z roku 2012. Pro stanovení pojistného na zdravotní pojištění bude v přehledu za rok 2013 pro zdravotní pojišťovnu vycházet z rozdílu příjmů a výdajů, tj. z příjmů obsahujících i uhrazené pohledávky z roku 2012 v roce 2013.