Na konci loňského roku byl ve Sbírce zákonů pod číslem 418/2011 Sb. publikován zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákon“). Tento zákon byl nejprve v polovině listopadu vrácen prezidentem Poslanecké sněmovně, která však jeho veto přehlasovala a zákon se tak stal účinným již od 1. 1. 2012.
Trestní odpovědnost právnických osob
JUDr.
Ondřej
Trubač,
Ph. D.
Přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je značným průlomem v českém trestním právu, které až dosud důsledně vycházelo z evropské
kontinentální
tradice, resp. ze zásady individuální trestní odpovědnosti fyzických osob, podle které mohla být pachatelem trestného činu pouze fyzická osoba. Kritici zavedení trestní odpovědnosti právnických osob se obávají možné kriminalizace podnikání a případného zneužití v rámci konkurenčního boje. Zastánci naopak poukazují na výhodnost takové úpravy, zejména v oblastech ochrany životního prostředí a hospodářské kriminality, kde může hrozit jisté nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo. Podle zákona se bude posuzovat trestnost činu spáchaného na území České republiky právnickou osobou, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku (anebo zde bude alespoň vykonávat svoji činnost nebo zde bude mít svůj majetek). Podle zákona naopak nebude trestně odpovědná Česká republika a územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci.V zákoně jsou taxativně vyjmenovány trestné činy, za něž hrozí právnickým osobám postih. Mezi vyjmenovanými trestnými činy lze nalézt například: zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby; zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění; pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži; přijetí úplatku; podplácení; poškození a ohrožení životního prostředí.
Za trestné činy spáchané právnickou osobou bude možné uložit tyto tresty:
*
zrušení právnické osoby,
*
propadnutí majetku,
*
peněžitý trest,
*
propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
*
zákaz činnosti,
*
zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži,
*
zákaz přijímání dotací a subvencí,
*
uveřejnění rozsudku.
Trestným činem spáchaným právnickou osobou bude protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak:
a)
statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat,
b)
ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a),
c)
ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo
d)
zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (dále jen "zaměstnanec") při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písmenech a) až c), jestliže lze právnické osobě trestný čin přičíst.
Spáchání některého z trestných činů vyjmenovaných v zákoně bude možné přičíst právnické osobě jednak v případě, že byl spáchán některou z osob, vyjmenovaných pod písm. a) až c), anebo zaměstnancem. V případě zaměstnance bude možné spáchání trestného činu přičíst právnické osobě tehdy, pokud byl takový trestný čin spáchán zaměstnancem na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci pod písm. a) až c) anebo proto, že orgány právnické osoby nebo uvedené osoby neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu, nebo která po nich lze spravedlivě požadovat. Zejména pokud neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu. Trestní odpovědnosti právnické osoby také nebrání, pokud se nepodaří zjistit, která fyzická osoba jednala, nicméně pro dovození trestní odpovědnosti konkrétní právnické osoby musí být bezpochyby zjištěno, že k takovému jednání skutečně došlo (byť nelze konkrétní fyzickou osobu určit).
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob dále vychází z principu, že trestní odpovědnost právnické osoby přechází na všechny její právní nástupce. V takovém případě přihlédne soud při rozhodování o druhu a výměře trestu k tomu, v jakém rozsahu přešly na jednotlivé nástupce výnosy, resp. užitky ze spáchaného trestného činu. V případě, že proti právnické osobě bylo zahájeno trestní stíhání, je tato právnická osoba povinna neprodleně oznámit (státnímu zástupci a v řízení před soudem předsedovi senátu), že budou prováděny úkony směřující k jejímu zrušení, zániku nebo přeměně. Tuto skutečnost je právnická osoba povinna oznámit před provedením uvedených úkonů. Dojde-li k přeměně nebo zrušení právnické osoby bez povolení soudu, může státní zástupce (v řízení před soudem předseda senátu) podat žalobu na vyslovení neplatnosti takového zrušení nebo přeměny.
V případě, že dojde ke spáchání trestného činu, který bude možné přičíst právnické osobě, bude mít právnická osoba (až na výjimky) možnost využít institutu tzv.
účinné lítosti
. Účinná lítost je mimořádně významným institutem zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a jeho smyslem je dát právnické osobě možnost, aby svým aktivním jednáním svůj protiprávní čin dobrovolně odčinila. Za to jí bude garantována beztrestnost a umožněn návrat do legality.S ohledem na skutečnost, že se v případě tohoto zákona jedná o určité novum, a to nejen pro laickou, ale i odbornou veřejnost, lze v tuto chvíli jen velmi těžko předjímat, jak bude zákon - zejména ze strany orgánů činných v trestním řízení - v praxi aplikován.
V každém případě lze ale doporučit, aby právnické osoby v souvislosti s přijetím tohoto zákona provedly základní audit, resp. analýzu své dosavadní činnosti, jejímž cílem by mělo být vyhodnocení možných rizik vyplývající z tohoto zákona a následné nastavení interních postupů tak, aby bylo dosaženo maximální eliminace takových rizik do budoucna.