Registry dlužníků

Asi nejznámějším je Bankovní registr klientských informací (dále jen „BRKI“), jehož právním základem je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Ten v § 38a odst. 1 stanoví, že .

Tento registr provozuje společnost CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a. s., která byla založena účelově, právě pro vedení registru. V souladu se zákonným zmocněním jsou jejími akcionáři banky, konkrétně 5 zakládajících bank, nicméně spolupracujících bank je výrazně více, přesněji 24³. Spolupracující banka v tomto případě znamená, že jedna každá z nich, v postavení správce osobních údajů, údaje o svých klientech do BRKI vkládá a také o klientech ostatních bank dostává informace, byť s jedním omezením. Ani banka, pokud se dotáže do registru na konkrétní osobu, nezjistí, které jiné banky je klientem. Toto bezpečnostní opatření bylo zavedeno proto, aby si banky případně nemohly přetahovat klienty.

Registr obsahuje poměrně velké množství osobních klientů bank a i rozsah informací o jednotlivém klientovi je značný. Jedná se např. o identifikační osobní údaje klienta, rodné číslo, osobní údaje, které vypovídají o bonitě, důvěryhodnosti (či platební morálce) klienta a které sdělil či sdělí bance, nebo které banka získala či získá v souvislosti s plněním, případně neplněním příslušného smluvního vztahu s bankou (více viz www.brki.cz).

V případě, že se fyzická osoba stane klientem banky, nebo o to jen usiluje, a součástí poskytovaných služeb je či má být jakýkoliv finanční produkt, který může vyprodukovat pohledávku, např. povolený kontokorent, objeví se informace v rozsahu údajů výše uvedeném v BRKI. K zanesení osobních údajů do BRKI ani není třeba souhlasu. V tomto případě se jedná v souladu s § 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochranně osobních údajů (dále jen „ZoOU“) o zpracování, které je nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle § 38a odst. 1 zákona o bankách. Bankovní registr klientských informací je také registr, který lze označit za univerzální. Obsahuje o klientech bank informace jak pozitivní, tedy např. že žádné pohledávky nemá, nebo že je v minulosti měl, ale řádně je splatil, tak samozřejmě i informace negativní, tedy zejména, že má závazky, které nesplácí, resp. je uvedena splátková historie, tedy např. že má ve splátkách i výkyvy atp. Informace do registru zasílají jednotlivé banky v měsíčním rytmu a klientská historie je pak uchovávána v BRKI po dobu 4 let po ukončení smluvního vztahu s bankou. V případě, že fyzická osoba žádala o uzavření smluvního vztahu a k jeho uzavření nakonec nedošlo, jsou osobní údaje žadatele uchovávány v BRKI po dobu jednoho roku ode dne podání žádosti klienta o uzavření příslušné smlouvy. Po uplynutí jednoroční doby budou osobní údaje blokovány, to znamená, že budou uvedeny do takového stavu, při kterém budou nepřístupné a nebude možné je zpracovávat⁴ a nebudou v žádném případě poskytovány pro účely vzájemného informování bank; po uplynutí doby blokování 5 let budou informace (údaje) automaticky zlikvidovány⁵.

Údaje klienta nemohou být na jeho žádost vymazány. Důvodem je právě zákonný rámec a fakt, že k vedení údajů není třeba souhlasu. Je však možné žádat o opravu údajů, pokud osoba zjistí, že některý údaj není přesný nebo pravdivý, protože i v případě BRKI platí ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) ZoOU, který mimo jiné ukládá správcům povinnost zpracovávat pouze přesné osobní údaje, získané v souladu se zákonem. Je-li to nezbytné, osobní údaje musí být aktualizovány. Zjistí-li správce, že jím zpracované osobní údaje nejsou s ohledem na stanovený účel přesné, provede bez zbytečného odkladu přiměřená opatření, zejména zpracování blokuje a osobní údaje opraví nebo doplní, jinak osobní údaje zlikviduje. Zvláštní režim (podle zákona o bankách) pak reálně umožňuje chybné údaje opravovat, a nemusí se tedy likvidovat.

V rámci BRKI funguje tzv. Klientské centrum, na které je možno se obracet s dotazy vyplněním patřičného formuláře dostupného např. na webových stránkách CBCB⁶ a za mírný poplatek je vyhotoven výpis údajů a informací, které jsou o klientovi v BRKI vedeny. Pokud zjistíte nějakou nepřesnost nebo nesprávnost, je třeba se obrátit na banku, která chybné údaje do BRKI sdělila a žádat o opravu tam, neboť technický správce registru sám od sebe údaje opravovat nemůže. Není totiž správcem osobních údajů ve smyslu ZoOU. Správnost údajů vedených v BRKI nabývá na významu v situaci, kdy někdo žádá o nějaký typ úvěru.

Pro úplnost je třeba zmínit, že na stejném právním základě, jen podle jiného ustanovení zákona o bankách, tedy podle § 38a odst. 2 vzniká ještě jeden registr, a to na základě stejných údajů, které si banky vyměňují mezi sebou podle odst. 1 citovaného ustanovení. O něm více v poznámce na konci textu.

Druhým nejvýznamnějším registrem, provozovaným na stejném technickém základě, ale s odlišným právním režimem, je Nebankovní registr klientských informací (dále jen „NRKI“). Tento registr provozuje zájmové sdružení právnických osob LLCB, z.s.p.o., které bylo založeno za účelem zajištění a zprostředkování vzájemného informování věřitelských subjektů (leasingových a úvěrových společností) o údajích vypovídajících o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce jejich klientů - fyzických a právnických osob.

Nebankovní registr klientských informací tak představuje databázi údajů o smluvních vztazích mezi věřitelskými subjekty a jejich klienty. Je vytvořen na základě informací, které věřitelské subjekty, účastníci registru, poskytují LLCB jako zpracovateli. Věřitelskými subjekty jsou pak účastníci registru, kteří se rekrutují z leasingových společností a společností poskytujících spotřebitelské úvěry (nebankovní). V současnosti je jich cca 25 a jejich seznam je veřejně přístupný⁷.

Registr je do značné míry univerzální alespoň v tom, že jsou v něm zpracovávány údaje nejen o fyzických, ale také i o právnických osobách. LLCB uvádí, že ke každé fyzické či právnické osobě jsou v registrech kromě základních identifikačních údajů, jako jsou jméno, rodné číslo/identifikační číslo a adresa, uvedeny také informace o tom, jaký typ produktu využívá a jak a kolik fyzická či právnická osoba splácí nebo v minulosti splácela. Konkrétně je to údaj týkající se počtu úvěrových smluv, výše částek jednotlivých úvěrů a výše pravidelných splátek. Součástí informací je i historie splácení těchto závazků a informace o jejich zajištění. V registru je tak vedena i tzv. pozitivní úvěrová historie - tj. údaj o tom, že splácí řádně a včas. Registr dále obsahuje údaje o tom, zda daná osoba právě nežádá o nějaký úvěrový produkt⁸.

Protože se však nejedná o registr, který by byl provozován na základě zákonného zmocnění, mohou být osobní údaje zpracovávány pouze na základě souhlasu subjektu údajů. Plyne tak z věty první § 5 odst. 2 ZoOU⁹.

Informace (údaje) obsažené NRKI jsou pravidelně měsíčně aktualizovány a jsou uchovávány pro potřebu vzájemného informování věřitelských subjektů po dobu trvání smluvního vztahu mezi věřitelským subjektem a jeho klientem a po dobu dalších 4 let po jeho ukončení. Pokud požadovaná smlouva s klientem nebyla uzavřena, jsou informace (údaje) uchovávány v NRKI po dobu 6 měsíců ode dne podání žádosti klienta o uzavření příslušné smlouvy. Po uplynutí příslušné doby budou takovéto informace blokovány a nebudou v žádném případě poskytovány pro účely vzájemného informování věřitelských subjektů; po uplynutí doby blokování (5 let) budou informace automaticky zlikvidovány. V souladu s příslušnými ustanoveními ZoOU lze osobní údaje klientů - fyzických osob zpracovávat pro účely vzájemného informování věřitelských subjektů pouze s jejich souhlasem. Zpracování (tj. zejména zařazování či aktualizace) informací v NRKI je v případě klientů - fyzických osob podmíněno poskytnutím souhlasu se zpracováním údajů.

Vložení osobních údajů do NRKI jedním z věřitelských subjektů automaticky neznamená, že tyto údaje jsou volně přístupně dalším věřitelským subjektům - další věřitelské subjekty opět potřebují prokazatelný souhlas příslušného klienta, aby se na tyto údaje obsažené v NRKI mohly dotázat; v případě osobních údajů klientů - fyzických osob se tedy v NRKI uplatňuje princip tzv. dvojího souhlasu.

I přestože jsou BRKI a NRKI dva nezávislé registry je možná vzájemná výměna informací. Základním předpokladem takovéto vzájemné výměny informací je však existence souhlasů klientů - fyzických osob. Oba registry mají ostatně řadu styčných prvků. Proto tedy z důvodu výše uvedeného rozdílu, pokud jde o souhlasy klientů pro účely BRKI a NRKI, musí pro možnost vzájemné výměny informací mezi bankami a věřitelskými subjekty existovat zvláštní pravidla. Přesto však existují v případě BRKI a NRKI určité shodné prvky, které činí možnost vzájemné výměny snazší při zachovaní všech bezpečnostních i zákonných pravidel: §Informace jsou do BRKI i NRKI zařazovány a následně zpracovávány v rozsahu, ve kterém mohou sloužit pro posouzení bonity, důvěryhodnosti či platební morálky klienta a ve kterém je poskytl v souvislosti s jednáním o uzavření smluvního vztahu nebo které mohou vyplynout ze smluvního vztahu za dobu jeho trvání nebo v souvislosti se správou příslušných postoupených pohledávek.

I pro zpracování osobních údajů v NRKI platí práva subjektu údajů stanovená ZoOU, zejména v ustanoveních § 12 a § 21, zejména tedy právo na přístup k informacím. Pokud subjekt údajů zjistí nebo se domnívá, že některá banka, CBCB, LLCB nebo další subjekty, které se podílejí na zpracování údajů v NRKI (tj. příslušní správci nebo zpracovatelé), provádějí zpracování osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého života anebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné, může požádat příslušného správce nebo zpracovatele o vysvětlení; požadovat, aby příslušný správce nebo zpracovatel odstranil vzniklý stav, zejména může požadovat provedení opravy nebo doplnění osobních údajů; v případě potřeby bude v návaznosti na žádost provedeno dočasné blokování nebo likvidace těchto údajů. Bude-li žádost shledána oprávněnou, jsou příslušné subjekty povinny neprodleně odstranit závadný stav. Nevyhoví-li příslušný správce nebo zpracovatel žádosti, nebo pokud bude subjekt údajů toho názoru, že zpracování osobních údajů neprobíhá zcela v souladu se zákonem, má právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů¹¹.

Jiným na podobném principu pracujícím registrem je tzv. registr „SOLUS“. Solus je zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších vybraných služeb poskytovaných spotřebitelům, podnikatelům a právnickým osobám. Posláním tohoto sdružení je spolupráce, vzájemná pomoc a ochrana společných zájmů jeho členů a vytváření společné databáze spotřebitelů a databáze podnikatelů a právnických osob, neplnících své povinnosti ve vztahu k činnosti členů sdružení. Je nutno uvést, že společná databáze spotřebitelů (registr fyzických osob - FO) a databáze podnikatelů a právnických osob (registr IČ), jsou určeny výhradně pro potřebu řádných členů sdružení. Solus svým členům¹² nabízí možnost efektivního snížení rizika z poskytovaných služeb klientům z řad nejenom spotřebitelů, ale i fyzických osob podnikatelů a právnických osob. Přínos sdružení Solus pro jednotlivé členy lze rozdělit do dvou skupin: spolupráce při prevenci vzniku rizikových pohledávek z nabízených služeb spotřebitelům a/nebo podnikatelům a/nebo právnickým osobám (existence společné databáze spotřebitelů (registr FO) a podnikatelů a právnických osob (registr IČ) významně přispívá ke snižování objemu rizikových pohledávek členských společností tím, že snižuje riziko poskytnutí rizikových úvěrů; a společná platforma pro výměnu informací a zkušeností členských společností. Členské společnosti sdílejí v Solusu informace o neplatících zákaznících ke své ochraně a k předejití neuváženého zadlužování u svých zákazníků. Společnosti jsou vedeny snahou nepřivádět své klienty do tíživé finanční situace nezodpovědným úvěrováním. K zařazení klienta do registru dojde pouze při opakovaném a dlouhodobějším neplacení faktur. Ojedinělé opomenutí úhrady faktury či malé zpoždění platby neznamená zařazení klienta do registru. Osobní údaje o dlužnících zpracovává Solus po dobu tří let ode dne úplného uhrazení pohledávky. Osobní údaje jsou předány do Solusu pouze v případě, že má splatný závazek. Stejně jako NRKI pracuje Solus na principu dvojího souhlasu.

Pro úplnost je třeba dodat, že sdružení Solus provozuje ještě jeden registr, který nese označení „Pozitivní registr“. V rámci Pozitivního registru jsou zpracovávány, kromě identifikačních údajů (jmen, příjmení, data, místa a státu narození, pohlaví, státní příslušnosti, rodného čísla, IČ, adresy a údajů o dokladech totožnosti), tyto další údaje o klientech:

Souhrn výše uvedených údajů od všech členských společností (resp. od těch členských společností, se kterými vstoupil do jednání o smlouvě) společně s dalšími veřejně dostupnými osobními údaji o klientovi získanými k odpovídajícím účelům (zejména osobní údaje klienta obsažené v insolvenčním rejstříku, vedeném podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon) a údaji o statistických vyhodnoceních bonity a důvěryhodnosti klienta tvoří tzv. Informační soubor Pozitivního registru¹³.

Může se Vám však stát, že se osobní údaje objeví i v jiných registrech nebo evidencích, které se také označují za „registry dlužníků“. Dlužno poznamenat že jich není úplně málo, ale s registry výše uvedenými mají málo společného. Jedná se o databáze, které provozují jak fyzické, tak i právnické osoby, vesměs v internetových aplikacích. Problém je však v tom, že se pohybují se na hraně zákona, někdy i za ní.

Asi nejznámějším z nich je systém, který sám sebe označuje za Centrální registr dlužníků České republiky, který má být národním i nadnárodním bankovním a nebankovním informačním systémem, který umožňuje vyhledávat nesplacené závazky osob a ekonomických subjektů v systému CERD, BRKI, NRKI¹⁴. Internetový portál Aktuálně. cz o něm uvedl, že ¹⁵. Podle vědomostí autorů banky ani jiné seriozní finanční nebo splátkové společnosti s tímto „registrem“ nespolupracují. Jedná se o čistě podnikatelskou aktivitu, která pro tuzemské finanční instituce, resp. nějaké potvrzení, které CEDR za poplatek vystaví, nemá žádný význam. Problém je totiž v tom, že tento „registr“ funguje tak, že údaje o „dlužníkovi“, v rozsahu podstatně libovolném, do něj může vložit prakticky každý a bez jakékoliv garance oprávněnosti, nebo správnosti.

Jak uvádí zmíněný internetový portál: ‘. Takto jim to alespoň říkají někteří zprostředkovatelé úvěrů či jejich zaměstnanci. Zájemce si pak na internetu najde,registr dlužníků' - díky dobře vybranému názvu služby a vhodné doméně hned narazí právě na Centrální registr dlužníků. Web působí seriozně a člověk, který není odborníkem přes finance, si zřejmě bez pochybností objedná jeho služby. Online výpis o bezdlužnosti přijde na 200 korun. Lepší volbou je prý výpis zaslaný poštou do vlastních rukou za 300 korun. „Výpis o bezdlužnosti“ je doklad o momentálním stavu závazků, jež jsou zapsané v CERDu. nabádá firma na webu. Za předplatné této služby zaplatí zájemce 2000 korun. Pak se může na své zápisy v CERD podívat až několikrát ročně. I v tomto případě jsou však potvrzení o bezdlužnosti prakticky bezcenná. je nicméně zatím spokojen. Zaplatil za výpis a získal potvrzení, že v registru dlužníků nemá žádné záznamy. slibuje provozovatel CERD. Výpis je podle něj navíc . Kdekoliv je tímto potvrzením zaručena správnost údajů bez možnosti zkreslení, slibuje CEDR. Jenže v praxi je tento výpis pro klienta bezcenný. Banky a větší splátkové či leasingové společnosti jej totiž neuznávají¹⁶.

Pokud ovšem někdo zjistí, že se v CERD jeho osobní údaje vyskytují, náprava bude problematická. Ukazuje se totiž, že vlastnická struktura společnosti, která údajně registr provozuje, je značně nepřehledná a zřejmě ani nesídlí na území republiky. Podle internetové encyklopedie Wikipedia.org¹⁷ stopa míří za oceán.

Na obdobném principu pak funguje i řada dalších internetových aplikací. Jejich provozovatelé se však zaštiťují tím, že oni žádné osobní údaje o dlužnících neshromažďují, že jen poskytují . Jsou uváděna různá upozornění, např. tedy: Informace v databázi a registru dlužníků XXXXXXX¹⁸ jsou poskytovány bez ověření. Jejich použití je pouze na uživateli těchto stránek. Provozovatel webu nenese odpovědnost a následky za uveřejněním těchto informací jelikož není jejich zdrojem. A dále pak následuje informace, že

Autoři jsou toho názoru, že ani takováto snaha o vyvinění by provozovatele portálu chránit neměla, tedy alespoň před veřejnoprávním dohledem ne. Pokud tedy kdokoli zjistí, že se jeho osobní údaje objevily v podobném registru, měl by upozornit Úřad pro ochranu osobních údajů. O tom, že takové upozornění může skončit i udělením nemalé pokuty svědčí rozhodnutí Úřadu, které bylo zveřejněno na jeho webových stránkách podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V něm je uvedeno, že ¹⁹.

Registry dlužníků, jak je zřejmé, budou stále hrát důležitou roli v ověřování bonity, důvěryhodnosti a schopnosti dostát závazkům mnoha lidí již i proto, že zadluženost fyzických osob stále roste a stále bude dost těch, kteří svoji ekonomickou situaci budou chtít řešit nějakou půjčkou. Pokud své závazky plnit nebudou, je velmi pravděpodobné, že se dříve či později v nějakém registru objeví. Všichni by si však měli uvědomit, že jen několik málo registrů je důvěryhodných a i u těch se vyplatí kontrolovat, zda údaje v nich vedené jsou správné, přesné a pravdivé a určitě se vyplatí, když se „své“ údaje budou starat.