Obchodní zákoník po novele

Novela se snaží zajistit nápravu v situacích, kdy podnikatel ztratil (popř. nikdy neměl) právní důvod užívání prostor, do nichž umístil své sídlo či místo podnikání. Cílem je pomoci vlastníkům nemovitostí, v jejichž prostorách jsou umístěna sídla nebo místa podnikání (často několika desítek) podnikatelů proti jejich vůli.

Podle obchodního zákoníku je podnikatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku povinen doložit právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání; to platí obdobně také pro jeho případnou změnu (§ 37 odst. 2 ObchZ). Dostačující je přitom písemné prohlášení vlastníka nemovitosti (bytu, nebytového prostoru), že s umístěním souhlasí. Nedoloží-li podnikatel právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku odmítne [§ 200d odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů]. Pokud ovšem podnikatel později pozbude právní důvod užívání prostor, nebylo z dosavadní právní úpravy zcela zřejmé, jak postupovat.

Obchodní zákoník po novele proto výslovně stanoví, že podnikatel je povinen mít k zapsaným prostorám právní důvod jejich užívání po celou dobu, kdy jsou tyto prostory v obchodním rejstříku zapsány jako jeho sídlo či místo podnikání (nový § 37 odst. 2 ObchZ). Pokud se soud dozví (např. z podnětu vlastníka nemovitosti, kde je sídlo umístěno), že takový právní důvod podnikatel nemá (např. vlastník nemovitosti vypoví nájemní smlouvu), vyzve podnikatele, aby právní důvod doložil, popřípadě své sídlo přemístil do prostor, ke kterým právní důvod užívání má. Pokud podnikatel -právnická osoba nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu, soud může rozhodnout o jeho zrušení a likvidaci (§ 26 odst. 6 ObchZ). Krom toho může takové jednání podnikatele založit oprávnění živnostenského úřadu ke zrušení jeho živnostenského oprávnění (viz § 58 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů).¹

Z důvodu ochrany osobních údajů nadále nebude veřejně přístupné rodné číslo osob zapsaných do obchodního rejstříku. Rodné číslo se sice i nadále bude zapisovat do vnitřní části informačního systému obchodního rejstříku, ve výpisu z obchodního rejstříku se nicméně neobjeví; namísto rodného čísla bude v obchodním rejstříku veřejně přístupné datum narození [nové § 28 odst. 2, § 35 písm. d) ObchZ]. Pokud je ovšem rodné číslo uvedeno v listinách zakládaných do sbírky listin (např. společenská smlouva apod.), zpřístupňují se tyto listiny včetně rodného čísla. V případě, že podnikatelé nechtějí rodná čísla svých funkcionářů a společníků zpřístupňovat, musí je sami odstranit z dokumentů zakládaných do sbírky listin (nabízí se např. jejich začernění).

Novela přináší zjednodušení rejstříkového řízení v několika směrech. V prvé řadě nebudou podnikatelé muset dokládat právní důvod užívání prostor, do kterých umístili své sídlo či místo podnikání, pokud je právní důvod zjistitelný z informačních systémů veřejné správy (tedy zejména v situaci, kdy je z katastru nemovitostí zřejmé, že podnikatel je vlastníkem dané nemovitosti). Pokud ovšem podnikatel není vlastníkem takové nemovitosti a poskytuje písemné prohlášení vlastníka, novela přináší další administrativu, když je nově požadováno, aby prohlášení nebylo starší než tři měsíce a podpisy byly úředně ověřeny (nový § 37 odst. 2 ObchZ); cílem je předejít falešným, popř. neaktuálním prohlášením.

Nově se do Sbírky listin nebudou ukládat podpisové vzory osob, které jsou oprávněné jednat jménem právnické osoby (jednatel, členové představenstva, likvidátor apod.), popř. právnickou osobu zastupovat (vedoucí organizační složky). Snahou je zamezit zneužití. Na žádost osoby, které se daná věc týká (to může být podle našeho názoru nejen samotný funkcionář, ale i společnost, jejímž jménem jedná) je rejstříkový soud povinen podpisové vzory odstranit (čl. II novely).

Listiny se budou nadále předkládat rejstříkovému soudu pouze v jednom vyhotovení. Dosud bylo třeba listiny, které jednak dokládaly zapisované skutečnosti a jednak se ukládaly do Sbírky listin (takovou listinou je např. společenská smlouva a její změny), předkládat ve dvojím vyhotovení. S ohledem na to, že Sbírka listin je vedena v elektronické podobě, byla tato povinnost novelou odstraněna jako nadbytečná (nový § 38k odst. 1 ObchZ).

Jednatel, člen představenstva či člen dozorčí rady² může ze své funkce odstoupit. Výkon funkce ovšem končí teprve dnem, kdy odstoupení projednal (měl projednat, i když tak neučinil) orgán, který ho zvolil či jmenoval (obvykle valná hromada, § 66 odst. 1 ObchZ).³ Má-li společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada, ale působnost valné hromady vykonává tento společník. Bylo proto sporné, kdy končil výkon funkce jednatele či člena představenstva (dozorčí rady) u společností s ručením omezeným či akciových společností s jediným společníkem.

Nově je proto - v souladu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu České republiky - výslovně stanoveno, že pokud působnost valné hromady vykonává jediný společník a ten neschválí na žádost osoby jiný okamžik zániku funkce, končí výkon funkce této osoby uplynutím lhůty dvou měsíců ode dne doručení odstoupení jedinému společníkovi (nový § 66 odst. 1 ObchZ).

Smyslem této lhůty je - vedle ochrany odstupujícího funkcionáře před nečinností společníka - umožnit jedinému společníkovi najít si za odcházející osobu náhradu, aniž by byl ohrožen chod společnosti. Jedinému společníkovi zůstává právo odstupujícího jednatele či člen představenstva (dozorčí rady) kdykoliv během dané dvouměsíční lhůty odvolat (viz i důvodová zpráva k novele, s. 21).

V roce 2009 byl s účinností k 20. 7. novelou č. 215/2009 Sb. změněn obchodní zákoník v oblasti úpravy oceňování nepeněžitých vkladů. Do uvedeného dne bylo třeba hodnotu jakéhokoliv nepeněžitého vkladu společníka do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti, který byl činěn za účelem nabytí či zvýšení účasti ve společnosti, nechat ocenit posudkem nezávislého znalce jmenovaného soudem (§ 59 odst. 3 ObchZ). Od dané změny není znaleckého posudku třeba, pokud je nepeněžitý vklad činěn při zvyšování základního kapitálu a budou splněny podmínky stanovené zákonem (určený předmět vkladu, souhlas statutárního orgánu a absence výjimečných či nových okolností ovlivňujících hodnotu vkladu). Úprava se ovšem ukázala v praxi nepoužitelná. Cílem novely je odstranit komplikace a výkladové potíže a umožnit tak využití výjimek z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem v praktickém životě.

I po novele je možno vyhnout se při zvyšování základního kapitálu posudku znalce pouze v omezených případech. Prvním předpokladem je, že nepeněžitým vkladem je investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu (pro určení hodnoty je nově rozhodná doba před , nikoliv již před vkladu), jiný majetek oceněný obecně uznávaným nezávislým odborníkem nebo majetek, o němž se účtuje v reálné (pro vyloučení pochybností nahradila novela pojem reálná cena účetním pojmem reálná hodnota, nový § 59a odst. 1 až 3 ObchZ). Dále nesmí být hodnota nepeněžitého vkladu ovlivněna výjimečnými, resp. novými okolnostmi, které by ji ke dni splacení , jinak je nutné ocenění znalcem jmenovaným soudem (nový § 59a odst. 4 až 5 ObchZ). Zachována zůstala i podmínka souhlasu statutárního orgánu. Nově je zavedena povinnost uložit do Sbírky listin prohlášení obsahující informace o nepeněžitém vkladu (dříve se ukládalo pouze sdělení, že nenastaly nové okolnosti); publikaci v Obchodním věstníku o uložení požadovaného dokumentu do Sbírky listin zajistí rejstříkový soud (nový § 59c odst. 1 . Konečně byla upravena ustanovení upravující zvyšování základního kapitálu tak, aby nestanovovala požadavky, které při použití ustanovení § 59a až 59c ObchZ nelze splnit [např. § 143 odst. 3 písm. c), § 202 odst. 4 písm. b) ObchZ].

Podle některých odhadů až čtvrtina subjektů zapsaných do obchodního rejstříku nevykonává svou činnost; důvodová zpráva k novele je označuje jako prázdné společnosti (důvodová zpráva, s. 9). V případě obchodních společností by v takovém případě měli společníci rozhodnout o zrušení společnosti a její následné likvidaci tak, aby mohla být vymazána z obchodního rejstříku (a tím okamžikem přestala existovat jako právní subjekt). V praxi však společníci často takto nepostupují. Soud má proto z vypočtených důvodů možnost společnost zrušit a nařídit její likvidaci (§ 29 odst. 6, § 68 odst. 6 ObchZ). Soud v takovém případě může jmenovat likvidátorem statutární orgán či jeho člena nebo některého ze společníků, a to i bez jeho souhlasu; pokud takový postup není možný (např. jednatelé či společníci nejsou dohledatelní), soud jmenuje likvidátorem osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců (nově taktéž osobu, která tam sice není zapsána, ale splňuje obecné a kvalifikační předpoklady, nový § 71 odst. 7 ObchZ). Novela má ulehčit postup právě u těchto likvidací nařízených soudem, neboť tam nečinnost statutárních orgánů a společníků likvidaci často ztěžovala.

Zatímco se společníkům standardně předkládá návrh na rozdělení likvidačního zůstatku, popř. zpráva o naložení s majetkem, nově by se tyto zprávy pouze zakládaly do Sbírky listin (nový § 75aa odst. 1 ObchZ). Likvidátor tedy nadále nemusí doručovat uvedené listiny společníkům, kteří jsou u tohoto typu likvidací často nedohledatelní. Krom toho je nově upraven postup v situaci, kdy likvidátor nemá dostatek podkladů pro splnění daňových povinností společnosti. V takovém případě správce daně stanoví daň za součinnosti likvidátora podle pomůcek (nový § 75aa odst. 2 ObchZ).

Zákon č. 215/2009 Sb. změnil s účinností k 20. 7. 2009 obchodní zákoník taktéž v oblasti úpravy tzv. finanční asistence (jedná se o „pomoc“ jiné osobě při nabývání obchodních podílů či akcií společnosti, konkrétně o zálohu, půjčku, úvěr nebo jiné peněžité plnění anebo zajištění pro účely získání podílů). Zatímco do té doby byla finanční asistence nepřípustná, změna umožnila společnostem s ručením omezeným i akciovým společnostem poskytovat finanční asistenci, budou-li splněny podmínky vymezené zákonem (přičemž pro akciovou společnost jsou podmínky přísnější). Řada nedostatků (vyplývající zejména z neznalosti účetnictví tvůrců úpravy) ovšem vedla k malé využitelnosti tohoto institutu. Novela usiluje o to, aby tyto nedostatky byly odstraněny.

Úprava finanční asistence u společnosti s ručením omezeným je změnami dotčena v malé míře. I nadále je finanční asistenci možno poskytnout, pokud:

Dochází k vyškrtnutí odkazů na ustanovení, jejichž použití nebylo z právního či účetního hlediska možné [např. v § 120a odst. 1 písm. b) je vyškrtnut odkaz na § 123 odst. 2 ObchZ].

Taktéž změny v úpravě finanční asistence u akciové společnosti jsou vedeny především snahou o odstranění účetních nesrovnalostí a nastolení souladu s komunitární úpravou. Základní podmínky jejího poskytnutí zůstávají zachovány:

Změny se dotkly i nepopulárního ustanovení § 196a ObchZ, a to s cílem .⁴ Přijaté změny přitom zohledňují aktuální vývoj judikatury Nejvyššího soudu České republiky.

Nová je úprava zajištění závazků (včetně převzetí ručení) vypočtených osob společností. Dosavadní znění § 196a odst. 1 a 2 ObchZ umožňovalo, aby akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným uzavřela smlouvu, jejímž předmětem je zajištění závazků vypočtených osob (tj. zajištění závazku jednatele, člena představenstva, člena dozorčí rady, prokuristy, jiné osoby oprávněné jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osoby jim blízké, anebo zajištění závazku osoby, jejímž jménem jsou vypočtené osoby oprávněny jednat) pouze s předchozím souhlasem valné hromady a za podmínek obvyklých v obchodním styku. Po novele může společnost poskytnout zajištění závazků takových osob pouze se souhlasem valné hromady; takový souhlas navíc nemusí předcházet uzavření smlouvy (nový § 196a odst. 5 .

Důsledkem nedodržení požadavků § 196a ObchZ je podle stávající judikatury absolutní neplatnost daného právního úkonu (např. uzavřené kupní smlouvy). V důsledku neplatného úkonu nedojde k nabytí majetku druhou smluvní stranou. Přitom obecně platí, že nikdo nemůže převést na druhého více práv, než má sám. Novela proto jednoznačně zakotvila, že pokud dojde ke zcizení majetku nabytého v rozporu s § 196a (konkrétně jeho odst. 1 až 3) na další (třetí) osobu, takový kupující nabývá vlastnické právo; výjimkou by byl případ, kdy by kupující nebyl v dobré víře (nový § 196a odst. 6 ObchZ, dříve platil § 446 ObchZ, jen pokud se prodej odehrál v režimu ObchZ).

Nejistotu stran přípustnosti souběhu funkcí má napravit nový § 66d ObchZ nazvaný „Pověření obchodním vedením“. Uvedené ustanovení umožňuje, aby statutární orgán společnosti pověřil obchodním vedením (zcela nebo zčásti) jinou osobu. Tato osoba může být i zaměstnancem společnosti. Novela přitom výslovně připouští, že zaměstnanec může být zároveň statutárním orgánem společnosti (nebo jeho členem). Tím je umožněno, aby jednatel či člen představenstva měli zároveň ke společnosti pracovněprávní vztah, jehož náplní je podle pracovní smlouvy (často označované jako manažerská smlouva) zejména rozhodovací činnost spadající pod obchodní vedení společnosti. V případě takového souběhu bude o odměně jednatele (člena představenstva) podle pracovní smlouvy rozhodovat valná hromada.

Novela vyjasní dlouhodobě spornou otázku stran přípustnosti vzdání se náhrady škody (popř. omezení náhrady škody) dříve, než škoda vznikne. Podle dosavadní úpravy se nebylo možné vzdát nároku na náhradu škody před porušením povinnosti, z něhož mohla škoda vzniknout (§ 386 odst. 1 ObchZ v původním znění). Bylo přitom sporné, zda toto ustanovení zakazovalo vedle úplného vyloučení nároku na náhradu škody i limitaci rozsahu náhrady škody. Novela výslovně připouští jak vzdání se práva na náhradu škody, tak omezení práva na náhradu škody; předpokladem ovšem je, že škoda nebyla způsobená úmyslně (nový § 386 odst. 1 ObchZ).

Novela se snaží napravit nedostatky způsobené předchozími změnami obchodního zákoníku i na jiných místech. Tak dojde k úpravě platebního místa pro výplatu dividend akcionářům s akciemi na jméno (platebním místem je místo uvedené v seznamu akcionářů k rozhodnému dni, dříve byl rozhodující okamžik splatnosti dividendy, § 178 odst. 8 ObchZ) či subsidiární zakotvení rozhodného dne k účasti na valné hromadě i pro nekótované společnosti se zaknihovanými akciemi (stejně jako u kótovaných společností to bude sedm dnů, stanovy ovšem mohou upravit něco jiného, nový § 184 odst. 3 ObchZ). Kromě toho novela opravuje řadu chybných odkazů, které byly způsobeny nepozorností zákonodárce při přijímání předchozích změn obchodního zákoníku [např. v § 173 odst. 1 písm. f) ObchZ]. Zároveň dochází k zpřesnění některých ustanovení [např. podmínek pro nabývání vlastních akcií, § 161a odst. 1 písm. b) ObchZ, či podmínek pro zástavu vlastních podílů, § 120b odst. 2, § 161e odst. 1 ObchZ].

Dne 1. 1. 2012 nabývá účinnosti rozsáhlá novela zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 355/2011 Sb.). Zároveň s novelizací tohoto zákona byly novelizovány i další předpisy a mezi nimi obchodní zákoník. Nejvýznamnějšími změnami, které se netýkají problematiky související s přeměnami obchodních společností a družstev, jsou úprava rozhodování jediného společníka a zakládání akciové společnosti.

Má-li společnost , nekoná se valná hromada, ale působnost valné hromady vykonává jediný společník. Zatímco dosud bylo sporné, zda je rozhodnutí jediného společníka právním úkonem či nikoliv, nově je zřejmé, že rozhodnutí jediného společníka je právním úkonem (nový § 132 odst. 1 ObchZ, § 190 odst. 1 ObchZ). Tento zdánlivě teoretický problém měl totiž závažné praktické dopady - otázky vzbuzoval např. charakter notářského zápisu, který je o takovém projevu pořizován (nadále bude jasné, že se jedná o notářský zápis o právním úkonu jediného společníka).

Zatímco dosavadní úprava vylučovala, aby jedna fyzická osoba (jedna právnická osoba naproti tomu akciovou společnost založit mohla), nyní je to možné (nový § 162 odst. 1 ObchZ).