Minimální obsah žaloby
Ondřej
Lichnovský
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 10. 2011, sp. zn.
5 Afs 56/2011. www.nssoud.cz
K předpisům:
*
§ 71 odst. 2
SŘS,
*
§ 72 odst. 1
SŘS.
„Otázkou formulace žalobních bodů a poučovací povinností soudu při
odstraňování vad žaloby se zabýval nejnověji rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém
rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As
3/2008-78, publikovaném pod č. 2162/2011 Sb. NSS.
V tomto rozhodnutí se rozšířený senát přiklonil k výkladu, podle něhož
„je nutno za žalobní bod považovat každé vyjádření žalobce, z něhož byť i jen v nejhrubších obrysech
lze dovodit, že napadené správní rozhodnutí z určitého důvodu považuje za nezákonné. Jinými slovy,
náležitost žaloby dle § 71 odst. 1 písm.
d) s. ř. s. je splněna, pokud jsou z tvrzení žalobce seznatelné skutkové děje a okolnosti
individuálně odlišitelné od jiných ve vztahu ke konkrétnímu případu žalobce, jež žalobce považoval
za
relevantní
k jím domnělé nezákonnosti správního rozhodnutí“.Povinnost vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů podle
§ 37 odst. 5 s. ř. s. vznikne podle
rozšířeného senátu krajskému soudu tehdy, bude-li žaloba podaná v zákonné lhůtě obsahovat žalobní
bod alespoň v takto vymezené míře konkrétnosti. Rozšířený senát rovněž zdůraznil, že,lhůta stanovená
v § 71 odst. 2 větě druhé a třetí dopadá
nejen na případy, kdy žalobce doplní vedle již obsažených další (nový) žalobní bod, ale i na
případy, kdy v žalobě neuvedl žalobní bod žádný; jen v těchto případech uplyne zákonná lhůta
(§ 72 odst. 1 s. ř. s.) marně, ve všech
ostatních případech je na místě postup dle § 37
odst. 5 s. ř. s.‘. Jinými slovy, pokud žalobce neformuluje ani v nejhrubších rysech, s čím v
rozhodnutí nesouhlasí, ve lhůtě pro podání žaloby, nevzniká krajskému soudu povinnost vyzývat
žalobce k odstranění vady žaloby podle § 37
odst. 5 s. ř. s.
Závěr, že správní žaloba musí obsahovat žalobní bod ve lhůtě pro
podání žaloby, potvrdil také Ústavní soud v nálezu ze dne 1. 12. 2009, sp. zn.
Pl. ÚS 17/09
(9/2010 Sb.), v němž bylo uvedeno mimo jiné,
že,žaloba ve správním soudnictví musí žalobní bod ve lhůtě pro podání žaloby obsahovat. Pokud tomu
tak není, je podání pouhým oznámením záměru obrátit se na správní soud se žalobou, které ovšem nemá
i při extenzivním výkladu pojmu žalobní bod žádné
relevantní
účinky.“
Žalobu proti rozhodnutí vzešlému z daňového řízení může podat jakýkoliv daňový subjekt. Přitom ani
nemusí být právně zastoupen. Každopádně u této žaloby je vždy nutné pamatovat na jednu zásadní
skutečnost. Žaloba musí být perfektně napsaná ve lhůtě pro její podání. Její rozšiřování o nové
žalobní body je totiž po uplynutí lhůty pro podání žaloby nepřípustné.
Z tohoto důvodu nelze spoléhat na to, že se podá blanketní (tzn. obsahově prázdná) žaloba s tím, že
se tato později doplní. Jak takovýto postup končí, je uvedeno výše. Soud se žalobou nebude vůbec
zabývat. To ke škodě daňového subjektu.