Předpokladem postupu správce daně a odvolacího orgánu v odvolacím řízení je, že bylo podáno odvolání proti rozhodnutí správce daně. Odvolání je řádný opravný prostředek, kterým se daňový subjekt může bránit proti nepravomocnému rozhodnutí správce daně, pokud to zákon nevylučuje. Cílem tohoto článku je seznámit daňové subjekty s postupem správce daně prvního stupně a odvolacího orgánu v řízení o odvolání podle zákona č. 30/2011 Sb. , daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. (dále jen „daňový řád“). V daňovém řádu je tato problematika upravena v části druhé, hlava VII, díl 2.
Postup správce daně a odvolacího orgánu v odvolacím řízení podle daňového řádu
JUDr.
Lenka
Hrstková Dubšeková
Rozhodnutí
Předpokladem podání odvolání je
existence rozhodnutí správce daně
. Správce daně rozhodnutím ukládá povinnosti nebo přiznává práva, anebo prohlašuje práva a povinnosti stanovené zákonem (§ 101 odst. 1 daňového řádu). Specifickým rozhodnutím v daňovém řízení je rozhodnutí o stanovení daně, kterým správce daně v nalézacím řízení stanoví daňovému subjektu daň; platebním výměrem se daň vyměřuje a dodatečným platebním výměrem se daň doměřuje (§ 147 odst. 1 daňového řádu). Rozhodnutí je vydané okamžikem, kdy byl učiněn úkon k jeho doručení; rozhodnutí, které se nedoručuje, je vydané okamžikem, kdy bylo podepsáno úřední osobou (§ 101 odst. 2 daňového řádu). Rozhodnutí je vůči příjemci účinné okamžikem jeho oznámení, za které je považováno doručení rozhodnutí nebo jiný zaprotokolovaný způsob seznámení příjemce s obsahem rozhodnutí (§ 101 odst. 5 a 6 daňového řádu). Rozhodnutí, které je účinné a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci (§ 103 odst. 1 daňového řádu).Rozhodnutí musí obsahovat
náležitosti
, kterými jsou: a)
označení správce daně, který rozhodnutí vydal,
b)
číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru,
c)
označení příjemce rozhodnutí,
d)
výrok s uvedením právního předpisu, podle něhož bylo rozhodováno, a jde-li o platební povinnost, také částku a číslo účtu příslušného poskytovatele platebních služeb, na který má být částka uhrazena,
e)
lhůta k plnění, je-li nutné ji stanovit,
f)
poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku,
g)
podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního zařazení a otisk úředního razítka; tuto náležitost lze nahradit uznávaným elektronickým podpisem úřední osoby,
h)
datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno (§ 102 odst. 1 daňového řádu).
Daňový subjekt se z poučení rozhodnutí dozví, zda může podat odvolání, v jaké lhůtě tak může učinit a u kterého správce daně má odvolání podat.
Kromě výše uvedených náležitostí obsahuje rozhodnutí také odůvodnění, pokud zákon nestanoví jinak. V odůvodnění správce daně uvede důvody výroku nebo výroků rozhodnutí a informace o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami uplatněnými příjemcem rozhodnutí (§ 102 odst. 2 a 3 daňového řádu). Pokud bylo vydáno rozhodnutí na základě dokazování, správce daně musí v odůvodnění dále uvést, které skutečnosti má za prokázané, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, a jak věc posoudil po právní stránce (§ 102 odst. 4 daňového řádu). Dojde-li ke stanovení daně výlučně na základě výsledku daňové kontroly, považuje se za odůvodnění zpráva o daňové kontrole. Obdobně, pokud dojde ke stanovení daně výlučně na základě výsledku postupu k odstranění pochybností, považuje se za odůvodnění protokol o projednání výsledku potupu k odstranění pochybností (§ 147 odst. 4 daňového řádu).
Odvolání
Odvolání je
řádný opravný prostředek
, na základě kterého lze přezkoumat rozhodnutí vydané správcem daně při správě daní. Odvoláním lze napadnout rozhodnutí, které není v právní moci. Odvolání je podáním, které se posuzuje podle skutečného obsahu a musí z něj být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje (§ 70 daňového řádu). Odvolání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odesílána prostřednictvím datové schránky (§ 71 odst. 1 daňového řádu). Pokud je odvolání učiněno písemně nebo ústně do protokolu, musí být podepsáno osobou, která odvolání činí (§ 71 odst. 2 daňového řádu).Zákonné předpoklady podání odvolání a dispozice s odvoláním
(§ 109 až 112 daňového řádu): -
odvolání může podat příjemce rozhodnutí, což je ten, komu je ukládána povinnost nebo přiznáváno právo,
-
odvolání může být podáno proti jakémukoliv rozhodnutí správce daně, pokud zákon nestanoví jinak; odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí; proti výzvě se nelze samostatně odvolat, pokud zákon nestanoví jinak,
-
odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno,
-
odvolání lze podat ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, přičemž daňový řád v některých případech stanoví lhůtu kratší; pokud v rozhodnutí chybí poučení nebo je poučení neúplné nebo nesprávné, lze se odvolat do 30 dnů ode dne doručení opravného rozhodnutí, nejpozději však do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje,
-
odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak,
-
odvolání musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti,
-
příjemce rozhodnutí se může vzdát svého práva na odvolání,
-
odvolatel může podané odvolání měnit, doplňovat nebo vzít zpět.
V případě, že se příjemce odvolání
vzdal práva podat odvolání
, což může učinit od vydání rozhodnutí do uplynutí odvolací lhůty, tak dnem vzdání se práva na odvolání nabývá rozhodnutí, vůči kterému bylo odvolání učiněno, právní moci (§ 111 odst. 1 daňového řádu). Proti pravomocnému rozhodnutí se již odvolat nelze.Odvolací řízení
je zahájeno dnem, kdy příslušnému správci daně došlo odvolání proti jeho rozhodnutí (§ 91 odst. 1 daňového řádu). Odvolací řízení provede správce daně, který napadené rozhodnutí vydal a jemu nejblíže nadřízený správce daně, a to i v případě, kdy došlo před skončením odvolacího řízení ke změně místní příslušnosti (§ 111 odst. 5, § 113 odst. 1 a § 114 odst. 1 daňového řádu). Pokud správce daně nebo nadřízený správce daně v odvolacím řízení zjistí, že již uplynula lhůta pro stanovení daně, napadené rozhodnutí o stanovení daně zruší a zastaví odvolací řízení (§ 111 odst. 6 daňového řádu).Od zahájení odvolacího řízení až do doby, kdy je vydáno rozhodnutí o odvolání, může odvolatel
odvolání měnit, doplňovat nebo vzít zpět
(§ 111 odst. 2 daňového řádu). Pokud chce mít odvolatel jistotu, že jeho navrhovaná změna nebo doplnění odvolání se dostaly do dispozice správce daně, který o odvolání bude rozhodovat, měl by takové podání učinit u příslušného správce daně nejpozději do doby, než je rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí je vydané okamžikem, kdy byl učiněn úkon směřující k jeho doručení (§ 101 odst. 2 daňového řádu). Pokud odvolatel vezme odvolání zpět, což může učinit nejpozději do doby, než je rozhodnutí o odvolání vydáno, tak dnem zpětvzetí odvolání je odvolací řízení zastaveno a rozhodnutí, které bylo tímto odvoláním napadeno, nabývá právní moci (§ 111 odst. 3 daňového řádu). V tomto případě se rozhodnutí o zastavení řízení nedoručuje příjemci rozhodnutí a založí se do spisu (§ 106 odst. 3 daňového řádu).Daňový řád také upravuje situaci, kdy
odvolání může podat několik příjemců
. Například proti rozhodnutí o stížnosti na postup plátce daně se může odvolat poplatník a plátce daně (§ 237 daňového řádu); proti exekučnímu příkazu se může odvolat dlužník a další příjemci tohoto rozhodnutí (§ 178 odst. 4 daňového řádu). Je-li v řízení více příjemců rozhodnutí a všichni se vzdali práva podat odvolání, nabývá rozhodnutí právní moci dnem, kdy tak učinil poslední z nich (§ 111 odst. 1 daňového řádu). Pokud vzali všichni odvolatelé podané odvolání zpět, odvolací řízení je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání posledního z odvolatelů a tímto dnem nabývá právní moci (§ 111 odst. 3 daňového řádu). Rozhodnutí o zastavení řízení se doručuje všem příjemcům rozhodnutí (§ 106 odst. 3 daňového řádu). Může-li odvolání podat několik příjemců rozhodnutí a odvolá-li se jen některý z nich, správce daně, který napadené rozhodnutí vydal, zašle kopii odvolání ostatním příjemcům rozhodnutí a vyzve je, aby se k podanému odvolání vyjádřili ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů (§ 111 odst. 4 daňového řádu).Postup správce daně při vyřizování odvolání
Jedná se o správce daně, který rozhoduje v prvním stupni a je věcně a místně příslušný. Tento správce daně nejdříve
posoudí, zda podání nemá zřejmé vady
. Každé podání se posuzuje podle skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno, a z podání musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje (§ 70 odst. 2 a 3 daňového řádu). Má-li podání vady, pro které není způsobilé k projednání, nebo vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, vyzve správce daně
toho, kdo podání učinil, aby označené vady odstranil podle jeho pokynu a ve lhůtě, kterou stanoví (§ 74 odst. 1 daňového řádu). Daňový subjekt by měl na takovou výzvu ve stanovené lhůtě reagovat a odstranit vady svého podání. Budou-li vady podání odstraněny ve stanovené lhůtě, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas, kdežto nebudou-li vady podání odstraněny, stává se podání uplynutím stanovené lhůty neúčinným (§ 74 odst. 3 daňového řádu). Výzva podle ustanovení § 74 odst. 1 daňového řádu bude vydána zejména tehdy, pokud z obsahu podání nebude zřejmé, že se jedná o odvolání. Jestliže z podání bude zřejmé, že se jedná o odvolání, které obsahuje vady, které brání řádnému projednání věci, vydá správce daně výzvu podle § 112 odst. 2 daňového řádu.Správce daně poté bude při vyřizování odvolání posuzovat tyto skutečnosti:
-
zda podané odvolání neobsahuje vady, které brání řádnému projednání věci,
-
zda podané odvolání není nepřípustné,
-
zda odvolání nebylo podáno po lhůtě,
-
zda není důvod k úplnému vyhovění odvolání,
-
zda není důvod k částečnému vyhovění odvolání.
Jestliže správce daně v prvním stupni zjistí, že nastala jedna z uvedených skutečností, bude oprávněn rozhodnout o odvolání sám a nebude odvolání postupovat odvolacímu orgánu. Správce daně může také doplnit řízení o nezbytné úkony, nemůže-li posoudit všechny údaje uvedené v odvolání z výsledků již provedeného řízení (§ 113 odst. 2 daňového řádu).
Správce daně nejprve
posoudí, zda podané odvolání neobsahuje vady, které brání řádnému projednání věci
. V této fázi odvolacího řízení správce daně v prvním stupni zkoumá, zda odvolání obsahuje náležitosti stanovené v ustanovení § 112 odst. 1 a zda chybějící náležitost není vadou bránící řádnému projednání věci.Daňový subjekt by měl dbát na to, aby odvolání obsahovalo:
a)
označení správce daně, který napadené rozhodnutí vydal,
b)
označení odvolatele,
c)
číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru nebo jinou jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje,
d)
uvedení důvodů, v nichž jsou spatřovány nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí,
e)
označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání,
f)
návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí.
V případě, že chybějící náležitost bude vadou bránící řádnému projednání věci,
vyzve správce daně
odvolatele k doplnění podání s poučením, v jakém směru musí být doplněno a stanoví proto přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů (§ 112 odst. 2 daňového řádu). Odstraní-li odvolatel vady, které brání řádnému projednání věci, platí, že odvolání bylo podáno řádně a včas. Neodstraní-li odvolatel tyto vady, správce daně odvolací řízení zastaví
(§ 112 odst. 3 daňového řádu). Proti rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení se lze odvolat (§ 109 odst. 1 daňového řádu).Důvodová zpráva k návrhu daňového řádu, dostupná na www.psp.cz, k ustanovení § 112 odst. 2 a 3 uvádí:
"Odstavec 2 upravuje konkrétně postup správce daně v případě, že odvolatelem uplatněné podání trpí vadami, které znemožňují řádné projednání věci. Půjde tak zejména o absenci esenciálních náležitostí, odvolání předvídaných zákonem, od nichž je však nutno odlišovat náležitosti formální, jejichž absence sama o sobě nezakládá nemožnost projednání. Jsou-li v momentě posuzování kvality a úplnosti podaného odvolání zřetelné skutečnosti zakládající důvodnost zastavení řízení, jako např. nepřípustné podání, zmeškaná lhůta, osoba nepříslušná atd., omezí se správce daně při posuzování nezbytností jednotlivých náležitostí pouze na ty, které jsou nutné k posouzení odůvodněnosti zastavení řízení. Ustanovení odstavce 3 upravuje postup správce daně pro případ, že výzvě k doplnění náležitostí nebylo ve stanovené lhůtě vyhověno. Správce daně však musí pečlivě rozlišovat, zda je i nadále dána absence esenciálních náležitostí, které brání řádnému projednání věci, nebo se jedná pouze o formální náležitosti, jejichž nepřítomnost nebrání dalšímu řízení. Pouze v prvém případě budou dány důvody pro zastavení řízení. Po odstranění esenciálních vad podání je na něj nutno hledět jako na řádně podané, a to k původnímu okamžiku podání. Toto ustanovení je normou
lex specialis
ve vztahu k obecnému ustanovení o vadách podání (§ 74)."Správce daně v prvním stupni dále
posoudí, zda podané odvolání není nepřípustné a zda nebylo podáno po lhůtě
. V této fázi odvolacího řízení správce daně prvního stupně zkoumá přípustnost a včasnost podaného odvolání. Pokud správce daně zjistí, že odvolání je nepřípustné nebo zjistí, že odvolání bylo podáno po lhůtě, rozhodne o odvolání sám tak, že odvolání zamítne a zastaví odvolací řízení
[§ 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu]. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat (§ 109 odst. 1 daňového řádu). Pokud by nepřípustnost nebo opožděnost odvolání zjistil až odvolací orgán, měl by v návaznosti na ustanovení § 116 odst. 3 daňového řádu vrátit věc k rozhodnutí správci daně prvního stupně, jelikož k zamítnutí odvolání a zastavení odvolacího řízení je příslušný správce daně prvního stupně a nikoliv odvolací orgán [viz ustanovení § 113 odst. 1 písm. c) a § 116 odst. 1 daňového řádu].Správce daně v prvním stupni dále
posoudí, zda není důvod k úplnému nebo částečnému vyhovění odvolání
(tzv. úplná nebo částečná autoremedura
). V takovém případě je správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, oprávněn rozhodnout o odvolání sám a nebude odvolání postupovat odvolacímu orgánu. Správce daně rozhodne o odvolání sám
, pokud mu v plném rozsahu vyhoví [§ 113 odst. 1 písm. a) daňového řádu], anebo pokud mu vyhoví pouze částečně a ve zbytku je zamítne [§ 113 odst. 1 písm. b) daňového řádu]. Proti těmto rozhodnutím se lze odvolat. V případě, že odvolání mohlo podat několik příjemců rozhodnutí a odvolá-li se jen některý z nich, lze úplně nebo částečně vyhovět odvolání, pokud toto rozhodnutí není v rozporu s vyjádřením příjemců rozhodnutí podle § 111 odst. 4 daňového řádu.Pokud správce daně v prvním stupni nerozhodne o odvolání sám,
je povinen postoupit odvolání
s příslušnou částí spisu a se svým stanoviskem odvolacímu orgánu, a to bez zbytečného odkladu (§ 113 odst. 3 daňového řádu). Důvodová zpráva k návrhu daňového řádu, dostupná na www.psp.cz, k postoupení odvolání odvolacímu orgánu uvádí: "Návrh oproti současné právní úpravě
(Poznámka: Tj. oproti ustanovení § 49 odst. 4 a 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění do 31. 12. 2010.) výslovně nenormuje konkrétní náležitosti, které musí být naplněny v rámci komunikace správce daně prvního stupně s odvolacím orgánem, přičemž konkretizace tohoto postupu je věcí vnitřní metodiky, nikoli zákona."
Ve stanovisku by měl správce daně zejména uvést všechny skutečnosti týkající se dané věci, dále skutečnosti, jak posoudil, že odvolání nemá vady, že odvolání není nepřípustné a podané po lhůtě, že není důvod k vyhovění odvolání. Ve stanovisku by mělo být také uvedeno, zda správce daně prováděl doplnění řízení o nezbytné úkony a měl by se vyjádřit ke všem důvodům podaného odvolání.
Postup odvolacího orgánu při vyřizování odvolání
Postup odvolacího orgánu je uveden v ustanovení § 114 až 116 daňového řádu. Důvodová zpráva k návrhu daňového řádu, dostupná na www.psp.cz, k těmto ustanovením daňového řádu uvádí:
"Návrh přináší pravidla pro určení odvolacího orgánu a pro jeho činnost v odvolacím řízení. Zejména to, že není vázán návrhy odvolatele, i když primárně přezkoumává rozhodnutí v rozsahu požadovaném v odvolání; neuplatní se tedy dispoziční zásada obvyklá v obecném správním řízení, avšak nepůjde ani o klasický revisní princip. Odvolacímu orgánu je sice umožněno přezkoumat rozhodnutí i nad rámec podaného odvolání, avšak z povahy věci nemůže ke každému rozhodnutí přistupovat tak, že komplexně prošetří všechny skutečnosti související s danou věcí. Intervence nad rámec dispozice dané odvoláním bude tedy vázána zejména na skutečnosti, které odvolací orgán zjistí v souvislosti s posuzováním důvodů uvedených v odvolání. Odvolací orgán může v plné šíři provádět dokazování a k tomu může vyžadovat součinnost orgánu prvního stupně. Může tedy přihlédnout i k tomu, co odvolatel neuplatnil, a to i v případě, že to ovlivní rozhodnutí v neprospěch odvolatele (neplatí zákaz reformace in peius). V takovém případě návrh nově počítá s tím, že odvolatel dostane možnost se s novými skutečnostmi a důkazy seznámit a vyjádřit se k nim tak, aby byly respektovány základní principy spravedlivého procesu. Odvolací řízení je tradičně postaveno na apelačním principu. Výsledkem činnosti odvolacího orgánu je, že buď napadené rozhodnutí změní nebo zruší, a nebo že odvolání zamítne. Samozřejmostí je, že proti rozhodnutí odvolacího orgánu se nejde dále odvolat (princip dvouinstančnosti)."
Odvolacím orgánem
je správce daně nejblíže nadřízený správci daně, který napadené rozhodnutí vydal (§ 114 odst. 1 daňového řádu). Odvolací orgán přezkoumá odvoláním napadené rozhodnutí vždy v rozsahu požadovaném v odvolání, přičemž není návrhy odvolatele vázán. Odvolací orgán na rozdíl od správce daně prvního stupně může rozhodnout o odvolání i v neprospěch odvolatele (§ 114 odst. 2 daňového řádu). Vyjdou-li při přezkoumávání najevo nesprávnosti nebo nezákonnosti odvolatelem neuplatněné, které však mohou mít vliv na výrok rozhodnutí o odvolání, odvolací orgán je prověří (§ 114 odst. 3 daňového řádu).Jestliže je odvoláním napadeno rozhodnutí o stanovené dani, přezkoumává odvolací orgán jak výši stanovené daně, tak způsob jejího stanovení. V případě napadeného rozhodnutí o stanovení daně na základě dokazování je třeba v odůvodnění uvést, které skutečnosti má za prokázané, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, a jak věc posoudil po právní stránce (§ 102 odst. 4 daňového řádu). Směřuje-li odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek, zkoumá odvolací orgán pouze dodržení zákonných podmínek použití tohoto způsobu stanovení daně, jakož i přiměřenost použitých pomůcek (§ 114 odst. 4 daňového řádu).
Důvodová zpráva k návrhu daňového řádu, dostupná na www.psp.cz, k odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek uvádí:
"Pro případ, že podání odvolatele směřuje proti rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek, je stanoven v odstavci 4 speciální postup, který reflektuje tu okolnost, že se jedná o náhradní způsob stanovení daňové povinnosti, jehož užití zavinil daňový subjekt. Odvolací orgán pouze prověřuje, zda byly splněny zákonné podmínky pro použití kontumačního postupu a zda bylo přihlédnuto k okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro daňový subjekt (§ 98 odst. 2 . Odůvodnění rozhodnutí se rovněž vypořádává pouze s tím, zda byly pomůcky použity oprávněně a přiměřeně. V případě, že nadřízený správce daně zjistí, že výhody nebyly zohledněny, rozhodnutí změní. Pokud zjistí, že neměla být daň vůbec stanovena, rozhodnutí zruší. V případě zjištění, že měla být daň stanovena dokazováním, postupuje podle § 115."
Odvolací orgán může v rámci odvolacího řízení
provádět dokazování
k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení, anebo toto doplnění nebo odstranění vad může uložit správci daně, který napadené rozhodnutí vydal, se stanovením přiměřené lhůty (§ 115 odst. 1 daňového řádu). Je ponecháno na úvaze odvolacího orgánu, zda bude vhodnější, aby dokazování k doplnění podkladů rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení provedl sám odvolací orgán, nebo aby toto doplnění nebo odstranění vad uložil správci daně v prvním stupni.Odvolací orgán poté
seznámí odvolatele
se zjištěnými skutečnostmi a důkazy a umožní mu, aby se k nim vyjádřil
, popřípadě navrhl provedení dalších důkazních prostředků (§ 115 odst. 2 daňového řádu). V důvodové zprávě k návrhu daňového řádu dostupné na www.psp.cz se k tomu uvádí: "Vzhledem k tomu, že po dokazování, které proběhne před odvolacím orgánem, bude vydáno rozhodnutí konečné (pravomocné), a subjekt nespokojený s jeho výsledkem bude nucen proti výsledku brojit u soudu, event. se pokusí o využití mimořádných opravných prostředků, se navrhuje v odstavci 2 poskytnout oběma stranám před vydáním rozhodnutí ve věci odvolání určitý prostor pro případný dialog nad provedeným dokazováním. Odvolateli tak bude umožněno, aby se vyjádřil k provedenému dokazování (ke zjištěným skutečnostem a důkazům, které je prokazují), případně navrhl jeho doplnění."
Právo vyjádřit se má odvolatel také v případě, kdy odvolací orgán
dospěje k odlišnému právnímu názoru
, než správce daně prvního stupně, a tato změna by ovlivnila rozhodnutí v neprospěch odvolatele
(§ 115 odst. 2 daňového řádu). Odvolací orgán seznámí odvolatele se svým odlišným právním názorem a umožní mu, aby se k tomu vyjádřil ve stanovené lhůtě.K uplatnění práva vyjádřit se ke zjištěným skutečnostem a důkazům nebo vyjádřit se k odlišnému právnímu názoru stanoví odvolací orgán odvolateli lhůtu, která nesmí být delší než 15 dnů (§ 115 odst. 2 a 3 daňového řádu). Odvolatel může požádat o prodloužení této lhůty. Po uplynutí lhůty pro vyjádření odvolací orgán k návrhům na provedení dalších důkazů již nepřihlíží (§ 115 odst. 4 daňového řádu).
Výsledkem činnosti odvolacího orgánu je rozhodnutí, kterým:
-
změní napadené rozhodnutí
[§ 116 odst. 1 písm. a) daňového řádu], nebo-
zruší napadené rozhodnutí a zastaví řízení
[§ 116 odst. 1 písm. b) daňového řádu], nebo-
zamítne odvolání a napadené rozhodnutí potvrdí
[§ 116 odst. 1 písm. c) daňového řádu].Pokud by odvolací orgán zjistil, že již uplynula lhůta pro stanovení daně, napadené rozhodnutí o stanovení daně zruší a zastaví odvolací řízení (§ 111 odst. 6 daňového řádu).
Odvolací orgán rozhoduje o odvolání konečným rozhodnutím a není oprávněn rozhodnutí správce daně prvního stupně zrušit a vrátit mu věc k dalšímu řízení, tak jak to umožňuje správní řád. Přiznat právo nebo uložit stejnou povinnost lze ze stejného důvodu témuž příjemci rozhodnutí pouze jednou (§ 101 odst. 4 daňového řádu). V odůvodnění rozhodnutí o odvolání se odvolací orgán musí vypořádat se všemi důvody, v nichž spatřuje nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí (§ 116 odst. 2 daňového řádu). Odvolací orgán by se měl vyjádřit jak k důvodům, které nebyly akceptovány, tak k důvodům, které akceptovány byly. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se nelze dále odvolat (§ 115 odst. 4 daňového řádu).
Jestliže odvolací orgán před vydáním konečného rozhodnutí zjistí, že u správce daně prvního stupně jsou splněny podmínky pro autoremeduru, částečnou autoremeduru nebo pro zamítnutí odvolání a zastavení odvolacího řízení pro nepřípustné nebo opožděné odvolání, může věc vrátit k rozhodnutí správci prvního stupně s odůvodněním a pokyny pro další řízení. Správce daně prvního stupně je právním názorem odvolacího orgánu vázán. Jinak odvolací orgán je oprávněn rozhodnout o odvolání sám (§ 116 odst. 3 daňového řádu).
Lhůty pro vyřízení odvolání
Daňový řád nestanoví lhůtu, ve které má být rozhodnuto o odvolání. V návaznosti na ustanovení § 38 daňového řádu a z důvodu vyřizování podání osob zúčastněných na správě daní v přiměřených lhůtách vydalo Ministerstvo financí pokyn č. D-348, dostupný na www.mfcr.cz, kterým byly stanoveny lhůty při správě daní pro územní finanční orgány a celní orgány.
Pro správce daně v prvním stupni a odvolací orgán byly v pokynu č. D-348 stanoveny tyto
lhůty pro vydání rozhodnutí v odvolacím řízení
: -
6 měsíců
pro vydání rozhodnutí o odvolání dle ustanovení § 116 odst. 1 daňového řádu,-
3 měsíce
pro vydání rozhodnutí o odvolání dle ustanovení § 113 odst. 1 daňového řádu ve spojení s ustanovením § 116 odst. 3 daňového řádu,-
-
3 měsíce
pro vydání rozhodnutí o odvolání dle ustanovení § 116 odst. 1 daňového řádu proti rozhodnutím o atrakci dle ustanovení § 19 daňového řádu a o záznamní povinnosti dle ustanovení § 97 daňového řádu,-
30 dnů
pro vydání rozhodnutí o odvolání dle ustanovení § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu.Lhůty stanovené pokynem č. D-348 se počítají ode dne doručení podání osoby zúčastněné na řízení správnímu orgánu. V případě vrácení odvolání nadřízeným správním orgánem nižšímu správnímu orgánu se lhůty počítají ode dne, kdy je odvolání vráceno. V pokynu č. D-348 je také upraveno stavění běhu lhůt, prodloužení lhůty v případě doplnění odvolání, možnost prodloužení lhůty ve složitých a odůvodněných případech.
Pro vydání rozhodnutí o odvolání je dále důležité dodržet lhůtu pro stanovení daně, pokud se odvolání týká rozhodnutí o stanovené dani. Pokud došlo k oznámení rozhodnutí o odvolání v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně, lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok [§ 148 odst. 2 písm. d) daňového řádu].