Senátem byl schválen vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon , ve znění pozdějších předpisů. Přestože je problematika provádění celního řízení při dovozu, vývozu a tranzitu zboží upravena na území Společenství jednotně v celních předpisech vydávaných orgány EU (Celní kodex společenství a Prováděcí nařízení k celnímu kodexu), některé aspekty jsou upraveny národní legislativou jednotlivých členských států EU. Jedná se zejména o kompetence a oprávnění celních orgánů, zajišťování celního dluhu, porušování celních předpisů a sankce apod. V České republice jsou tyto „národní“ aspekty provádění celního řízení definovány právě v celním zákoně. V tomto článku Vám přináším přehled některých změn, které novela celního zákona obsahuje.
Informace o změnách v celním zákoně
Marek
Reinoha
Změny v oblasti povinností, oprávnění a prostředků celníků
V této oblasti dochází k úpravám a upřesněním dosavadních oprávnění celníků včetně zavádění nových, jako je např.:
*
nové právo celníků požadovat vysvětlení také od osoby, u níž se provádí celní dohled, tzn. nejen od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu, přestupku, celního deliktu nebo jiného správního deliktu,
*
rozšíření podmínek, za nichž lze odepřít vysvětlení, a to tak, že kromě nebezpečí postihu za přestupek může být důvodem odepření nebezpečí postihu za jiný správní delikt,
*
nové právo celníků použít jako donucovacího prostředku technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla i v případě vozidla odstaveného za účelem provedení kontroly,
*
nové oprávnění celníka v postavení pověřeného celního orgánu pro provádění trestního řízení vyhledávat, odhalovat, a je-li to třeba, i dokumentovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Tyto úkony bude celník oprávněn provádět před zahájením úkonů v trestním řízení jak z vlastní iniciativy, tak na základě podnětu jiné osoby nebo orgánu,
*
nové oprávnění celníka používat jako donucovací prostředek i jiné dočasně zneschopňující prostředky než slzotvorné (např. paralyzéry) a zásahové výbušky.
Změny v oblasti provádění celního dohledu
V této oblasti se jedná např. o následující změny:
*
doplnění oprávnění celních orgánů zajišťovat totožnost zboží nebo zajišťovat zboží podléhající celnímu dohledu celní závěrou a výslovný zákaz porušování celních závěr bez souhlasu celních orgánů. Tento postup dosud nebyl v celním zákoně výslovně upraven,
*
rozšíření vymezení okruhu osob povinných poskytovat celním orgánům při provádění celního dohledu součinnost o osoby, u kterých bylo zjištěno, že u sebe mají zboží, které celnímu dohledu podléhá,
*
nová povinnost osob, u kterých se provádí celní dohled, na vlastní náklady a nebezpečí dopravit zboží se silničním dopravním prostředkem, na kterém je zboží přepravováno, na místo stanovené celními orgány, kde lze účelně provést celní kontrolu,
*
úprava náležitostí rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu nebo o ukončení tohoto režimu s přihlédnutím k možným zvláštním formám těchto rozhodnutí v rámci zjednodušených postupů a povolení elektronické komunikace,
*
přizpůsobení právní úpravy kontrol prohlášení po propuštění zboží (tzv. následných kontrol) úpravě Evropské unie a ustanovení daňového řádu.
Změny v oblasti zajišťování celního dluhu
V této oblasti dojde zejména k následujícím změnám:
*
změna terminologie - zajištění celního dluhu se nově bude nazývat „poskytnutí jistoty“, globální ručení se bude nově nazývat „souborná jistota“ a individuální ručení (ať již za využití záruční listiny nebo záručního dokladu) se bude nově nazývat „jednotlivá jistota“, a to nejen při zajišťování celního dluhu pro režim tranzitu, jak je tomu dnes,
*
úprava jednotlivých způsobů zajištění, použití poskytnutého zajištění, není-li celní dluh dobrovolně splněn, postup pro povolování, změny povolení nebo odejmutí povolení a způsoby použití vydaných osvědčení, záručních listin a záručních dokladů,
*
významná změna, která zavádí právo celních orgánů obrátit se s plněním na ručitele (požadovat úhradu zaručeného celního dluhu po ručiteli) již v okamžiku, kdy marně uplynula lhůta k zaplacení stanovená ve výzvě k úhradě v náhradní lhůtě zaslané dlužníkům. To znamená, že celní orgány budou moci požadovat plnění po ručiteli dříve než je tomu dnes, kdy jsou oprávněny po nich požadovat úhradu až v případě, že bylo vymáhání celního dluhu po dlužnících neúspěšné.
Změny v oblasti celních přestupků a celních deliktů
V této oblasti můžeme očekávat zejména následující změny:
*
nová právní úprava již nebude používat pojmy celní delikt a celní přestupek, ale pojmy „přestupek“ a „správní delikt právnických a podnikajících fyzických osob“, přičemž nově a samostatně budou definovány skutkové podstaty porušení celních předpisů v obou kategoriích,
*
mezi správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob bylo zařazeno porušování povinnosti sdělovat celnímu úřadu pravdivé a úplné údaje o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou (INTRASTAT), tzn. že pro udělování sankcí za uvádění chybných nebo nepřesných údajů do výkazů pro INTRASTAT budou platit stejná pravidla jako pro udělování sankcí za porušování celních předpisů,
*
nově se zavádí pořádková pokuta za pořádkové delikty, která bude moci být udělována osobám, u kterých je prováděn nebo má být proveden celní dohled, celní kontrola, kontrola po propuštění nebo následná kontrola údajů, nebo která byla celníkem vyzvána ke splnění povinnosti, a která neumožní celníkům plnit jejich úkoly související s výkonem těchto činností, neposkytne jim potřebnou součinnost nebo neuposlechne jejich výzvy. Pořádkovou pokutu budou celní orgány oprávněny uložit až do výše 50 000 Kč.
Změny dotýkající se vykazování INTRASTATu
V oblasti vykazování INTRASTATu novela celního zákona přináší např. následující změny:
*
zavedení nových procesních pravidel pro provádění následných kontrol údajů vykázaných ve výkazech pro INTRASTAT, které přiměřeně vychází z úpravy kontroly celních prohlášení po propuštění zboží (§ 127 celního zákona),
*
stanovení lhůty pro provedení následné kontroly údajů vykázaných ve výkazech pro INTRASTAT. Tuto kontrolu budou celní orgány oprávněny provádět ve lhůtě dvou let od konce lhůty k předání výkazu pro INTRASTAT.
Jak ze shora uvedeného vyplývá, novela celního zákona přinese řadu procesních i věcných změn, které se samozřejmě dotknou nejen dovozců a vývozců zboží, ale také zpravodajských jednotek vykazujících údaje ve výkazech INTRASTAT. Dotčené osoby by se samozřejmě měly se změnami seznámit a případně se na ně také připravit.