Benefity poskytované jednateli společnosti s ručením omezeným

Pravidla pro odměňování jednatele vyplývají z § 59 a zejména pak z § 60 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“). V § 59 odst. 1 ZOK se uvádí, že práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu (v našem případě mezi společností s r. o. a jejím jednatelem) se řídí přiměřeně ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Např. z § 2436 NOZ vyplývá, že příkazce složí na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil. Ustanovení § 2436 NOZ tedy přiznává jednateli pouze nárok na úhradu hotových výdajů vynaložených při výkonu funkce.

V § 59 odst. 2 a 3 ZOK se dále uvádí, že smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti. Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný.

Pro odměňování jednatele společnosti s r. o. je důležitý § 60 ZOK. V něm se uvádí, že smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti obsahuje také tyto údaje o odměňování:

Z následujícího § 61 ZOK dále vyplývá, že ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní , do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce(tj. se souhlasem valné hromady společníků společnosti s r. o., nebo se souhlasem jediného společníka),(dozorčí rada společnosti).

podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) – jedná se o odměny člena orgánu právnické osoby. V případě, že jednatel společnosti s r. o. má případně sjednán pracovněprávní vztah na činnosti nesouvisející s činností jednatele společnosti, půjde o příjem podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP.

V obou případech se a plátce příjmu za „zaměstnavatele“. Pokud jednatel u společnosti s r. o. učinil prohlášení k dani, je mu srážena společností měsíční záloha na daň z příjmů ze superhrubé mzdy a může uplatnit příslušné slevy na dani vymezené v § 35ba ZDP a daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti dle § 35c ZDP, rovněž tak může uplatnit veškeré nezdanitelné části základu daně vymezené v § 15 ZDP a může mu být provedeno zaměstnavatelem (společností s r. o.) roční zúčtování daně. Odměny jednatele podléhají zdravotnímu a sociálnímu pojištění obdobně jako mzdy zaměstnanců. Odměna vyplacená jednateli je v souladu se zněním § 24 odst. 1 ZDP daňově uznatelným nákladem společnosti s r. o.

Podle znění § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je

Na osvobození od daně z příjmů u zaměstnance (tedy i jednatele) nemá vliv výše daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) vynaložených zaměstnavatelem na stravování, a rovněž tak výše poskytnutého příspěvku zaměstnavatele, a to ani v tom případě, kdyby zaměstnavatel poskytl svým zaměstnancům stravování zdarma.

V případě, že zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům stravenky, a to buď za úplatu, která je nižší než nominální hodnota stravenky, anebo je poskytuje bezplatně, pak celá nominální hodnota stravenky je na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Pokud by však společnost s r. o. poskytovala např. formou peněžní částky zahrnuté do odměny jednatele, Tento peněžní příjem by rovněž vstupoval do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

U zaměstnavatele se poskytování stravenek považuje za zajištění stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů. V § 6 odst. 7 písm. a) ZDP je uveden odkaz na výši náhrad cestovních výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), pro zaměstnance zaměstnavatele nepodnikatelské sféry. Pro tyto zaměstnavatele je stanoveno vyhláškou MPSV č. 440/2016 Sb. pro pracovní cesty trvající 5 až 12 hodin stravné pro rok 2017 v rozmezí 72 Kč až 86 Kč. a to i v případě, že by bylo stravné stanovené tímto zaměstnavatelem vyšší než 86 Kč.

Důležitá je však skutečnost, že při zajišťování stravování prostřednictvím jiných subjektů si zaměstnavatel může uplatnit jako daňový výdaj tento (toto se tedy vztahuje i na jednatele spol s r. o., který se dle § 6 odst. 2 ZDP považuje za zaměstnance).Daňově účinný příspěvek nelze uplatnit za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné v souvislosti s pracovní cestou zaměstnance podle ZP.

Občanský zákoník pojednává o zápůjčce v § 2390 až 2394. Ustanovením, které řeší bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem, je § 6 odst. 9 písm. v) ZDP. Zde se stanoví, žeMajetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle § 6 odst. 3 ZDP a zahrnuje se do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec [předcházející věta je doplněním § 6 odst. 9 písm. v) na základě novely ZDP – sněmovní tisk č. 873].

že v případě,že je zaměstnanci poskytnuta úročená a od zdaňovacího období 2015 bezúročná zápůjčka, u které přesahuje výše nesplacené jistiny limit uvedený v § 6 odst. 9 písm. v) ZDP, § 6 odst. 3 ZDP se použije jen pro částky nad stanovený limit, který je od daně osvobozen, tj. pro částky nad 300 000 Kč. Výše úroku obvyklého nemusí být ale stejná po celou dobu splácení a plátce daně z příjmů ze závislé činnosti v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí plátce daně z příjmů ze závislé činnosti vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytovány, a vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin. Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období (nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku). Takto vypočtený úrok je zdanitelným příjmem poplatníka podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

Pokud je společníkovi nebo jednateli s r. o. poskytnuta za obdobných podmínek jako ostatním zaměstnancům společnosti s r. o. bezúročná zápůjčka nebo zápůjčka se zvýhodněným nízkým úrokem, a společník a jednatel mají příjmy zdaňované dle § 6 ZDP, bude se na daňové zvýhodnění v souvislosti s touto zápůjčkou společníkovi a jednateli vztahovat znění § 6 odst. 9 písm. v) ZDP.

Zápůjčky budeme

Z § 6 odst. 9 písm. p) ZDP vyplývá, že u zaměstnance (jednatele) je od daně z příjmů ze závislé činnosti jako:

přičemž limitní výše daňového osvobození se vztahuje na příspěvky poskytované zaměstnanci Pokud bude příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření nebo na penzijní pojištění, resp. na soukromé životní pojištění, popř. na kombinaci dvou nebo tří druhů pojištění, poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, u instituce penzijního pojištění nebo na účet u pojišťovny převyšovat v souhrnu v kalendářním roce u zaměstnance částku 50 000 Kč, bude v příslušném měsíci, kdy dochází k překročení tohoto limitu, připočtena nadlimitní výše příspěvku ke zdanitelné mzdě zaměstnance (k odměně jednatele) a výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů proběhne ze superhrubé mzdy.

Pokud zaměstnanec preferuje možnost předčasných výběrů finančních prostředků v rámci pojistné smlouvy na soukromé životní pojištění před daňovým osvobozením příspěvků zaměstnavatele, pak příspěvek zaměstnavatele poskytovaný na takovéto soukromé životní pojištění není od ledna 2015 u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů a příspěvek se posoudí jako zdanitelný příjem plynoucí poplatníkovi v souvislosti s výkonem závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření, na penzijní pojištění a na soukromé životní pojištění V tomto ustanovení se uvádí, že výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců, vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. a bez ohledu na skutečnost, zda tento příspěvek je anebo není u zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti, pokud jejich poskytování zaměstnavatelem vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy (např. ze smlouvy o výkonu funkce jednatele).

Daňové řešení této oblasti zaměstnaneckých benefitů se liší u zaměstnance i u zaměstnavatele v návaznosti na skutečnost, zda jsou příspěvky zaměstnavatele zaměstnancům poskytovány formou nepeněžního nebo peněžního plnění.

Daňové řešení u zaměstnance (jednatele) vyplývá z § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (uvedeno ve znění senátního tisku č. 873). Od daně z příjmů ze závislé činnosti je

Při poskytnutí rekreace včetně tuzemského či zahraničního zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období.

Z výše uvedeného vyplývají dvě podmínky pro

Základní podmínkou, jak jsme již uvedli, je skutečnost, že poskytnutí tohoto benefitu jednateli je sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce.

V pokynu GFŘ č. D-22 k § 6 odst. 9 písm. d) a e) ZDP se uvádí, že plnění pro rodinné příslušníky pro daňové účely může zaměstnavatel založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití.

Zákon přitom neomezuje výši příspěvku zaměstnavatele na kulturní a sportovní akce. Od daně z příjmů zaměstnance tak bude osvobozena jak nepeněžní výše příspěvku na vstupenku do divadla např. ve výši 500 Kč, tak vstupenka na vystoupení zahraničního umělce ve výši 5 000 Kč. Limitující pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti je pouze částka 20 000 Kč nepeněžního plnění zaměstnavatele v souvislosti s poskytnutím příspěvku na tuzemskou a zahraniční rekreaci či zájezd.

(znění dle sněmovního tisku č. 873). Podle tohoto ustanovení jsou

Projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, je velmi zdlouhavý a přináší tak řadu nejistot u poplatníků i v rámci daně z příjmů. Vláda předložila sněmovně návrh zákona již dne 21. 7. 2016, ale k jeho schválení Poslaneckou sněmovnou došlo až 13. 1. 2017, a to s řadou zásadních pozměňovacích návrhů i v oblasti daně z příjmů. Následné projednání Senátem proběhlo 8. 3. 2017, přičemž Senát vrátil text zákona sněmovně s pozměňovacími návrhy. Na základě usnesení Senátu č. 112 se u daně z příjmů jedná pouze o jednu změnu v přechodných ustanoveních – bod 14, týkající se termínů souvisejících se stanovením daně paušální částkou na toto zdaňovací období.

Pokud tedy společnost s r. o. uhradí formou nepeněžního plnění jednateli například příspěvek na tuzemský nebo zahraniční zájezd, nebo mu poskytne zakoupenou vstupenku do divadla, na kulturní vystoupení nebo na sportovní zápas, bude toto nepeněžní plnění bez ohledu na výši tohoto plnění u zaměstnavatele jeho nedaňovým výdajem (nákladem). Ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP je totiž specifickým ustanovením vůči obecnému ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.

Pokud zaměstnavatel poskytne peněžní příspěvek například na rekreaci nebo zájezd zaměstnanci, nebo zaměstnanci uhradí předložené vstupenky na kulturní nebo sportovní akce, bude se bez ohledu na výši úhrady jednat o zdanitelný příjem na straně zaměstnance s jeho zahrnutím do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění (zdanění ze superhrubé mzdy).

Protože znění § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se vztahuje u zaměstnavatele výlučně na nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci na výše uvedené účely, pak bude postupováno nikoliv dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, ale Pokud tedy zaměstnavatel poskytne peněžní příspěvek na tuzemský nebo zahraniční zájezd zaměstnanci, nebo uhradí zaměstnanci předložené vstupenky na kulturní nebo sportovní akce, bude se bez ohledu na výši úhrady jednat u zaměstnavatele o jeho daňový výdaj (náklad), pokud bude splněna podmínka § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, tj. pokud půjde o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy (v případě jednatele společnosti s r. o. jde o smlouvu o výkonu funkce). Ovšem v tomto případě peněžního plnění zaměstnavatele přímo zaměstnanci se bude jednat u jednatele o zdanitelný příjem, jak je výše uvedeno.