Posouzení daňově uznatelných výdajů
Ing.
Martin
Děrgel,
dotaz 16355/09.03.16
Jako zemědělec jsem nakoupil pozemky, které mám vloženy do majetku firmy. Nyní bych rád
na části dvou pozemků vybudoval manipulační a odstavnou plochu pro zemědělské stroje. Na vybudování
této plochy jsem nechal vypracovat situační plán, pozemky budou vyjmuty z půdního fondu a jako
povrch bych rád položil zatravňovací dlaždice. Celková částka výdajů bude asi 150 000 Kč. Jak tuto
věc řešit po účetní stránce? Mohu výdaje na nákup a pokládku dlaždic uplatnit jako uznatelný výdaj v
daňové evidenci? A pokud ano, jednorázově celkovou částkou, nebo bude tato položka posuzována jako
investiční majetek a musím ji odepisovat? A jak to bude s položkou za dlažbu, která bude položena na
pozemek, který mám dlouhodobě pronajatý a mám souhlas majitele s vybudováním dlažby?
ODPOVĚĎ:
Jednoznačné posouzení, jestli jde o stavbu (stavební dílo) nebo ne, je coby otázku
technickou nutno přenechat stavebnímu technikovi obeznámenému s konkrétní realizací. Nicméně lze
předpokládat, že zatravňovací dlaždice nebudou pouze volně položeny na srovnaný povrch pozemku, ale
že budou pevně zapraveny do nějakého betonového rámu kolem dokola, aby se dlažba nerozjížděla. Takto
zpevněná plocha pak již zřejmě naplní znaky stavby (stavebního díla), které se považuje za hmotný
majetek, jež se do základu daně z příjmů promítne formou odpisů v 5. odpisové skupině.
Hmotný majetek (např. stavba) se přitom oceňuje vstupní cenou na bází účetní pořizovací
ceny (při úplatném nabytí), resp. vlastních nákladů na výstavbu (při výstavbě vlastní činností). V
obou případech se do ocenění zahrnuje nejen samotný spotřebovaný materiál a související pozemní a
stavební práce, ale obecně celá řada dalších výdajů souvisejících s pořízením tohoto hmotného
majetku. Podrobnosti k tomuto ocenění uvádí § 47 vyhlášky
č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které
jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. I když
se jedná o účetní právní předpis, jeho metodika se plně využije rovněž pro ocenění hmotného majetku
v rámci daňové evidence, jak vyplývá z § 7b ve vazbě na
§ 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Naproti tomu volně položená rozebíratelná dlažba bez tuhého spojení s pozemkem pevným
základem obvykle nebývá stavbou, pročež představuje opravu nebo úpravu pozemku, která nezakládá
hmotný majetek, ale je standardně jednorázovým okamžitým daňovým výdajem, a to včetně souvisejících
prací a použitého materiálu.
Co se týče dalšího dotazu ohledně dlažby položené na cizí pozemek, která by zřejmě měla
charakter plošné stavby, vyvstává tu další právní potíž, kterou přinesl od roku 2014 zákon č.
89/2012, občanský zákoník. Tento obecný soukromoprávní
předpis totiž nově v § 506 odst. 1 stanoví, že součástí pozemku je prostor nad i pod povrchem, jakož
i stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení, s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je
zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Aby bylo možno na cizím pozemku vybudovat vlastní
stavbu, která by tedy nepatřila vlastníkovi daného pozemku, je nutno sjednat speciální typ věcného
práva k cizí věci - tzv. právo stavby v souladu s § 1240 tohoto zákona.