Tento příspěvek navazuje na příspěvek z časopisu Účetnictví v praxi č. 6/2015 na str. 29, kde jsme se zabývali časovým rozlišováním nákladů a výnosů, a to především účty „klasického“ (čistého) časového rozlišení. V tomto příspěvku pak přijdou na řadu zbývající přechodné účty aktiv a pasiv, tj. dohadné položky aktivní a pasivní. I tyto účty slouží k tomu, aby se o jednotlivých účetních případech účtovalo do období, se kterým časově a věcně souvisejí.
Přechodné účty aktiv a pasiv - dohadné položky
Ing.
Miroslav
Bulla
Pomocí dohadných položek se účtuje o skutečnostech, ke kterým v běžném účetním období došlo, ale které
nejsou doložitelné externím dokladem
a tento doklad zpravidla není k dispozici ani během provádění uzávěrkových prací. Účetní jednotka tedy obvykle zná účel použití (věcné vymezení) a období, kterého se tyto položky týkají, ale nezná přesnou částku,
tj. výši dané pohledávky, resp. výnosu či dluhu (závazku), resp. nákladu. Jde tedy o nepotvrzené, ale očekávané pohledávky, resp. výnosy (dohadné položky aktivní), a o nepotvrzené, ale očekávané dluhy, resp. náklady (dohadné položky pasivní). Nelze tedy využít účtování prostřednictvím účtů časového rozlišení, protože jedna z podmínek pro jejich použití není splněna.ÚČTOVÁNÍ O DOHADNÝCH POLOŽKÁCH
O dohadných položkách aktivních a pasivních se účtuje zpravidla k rozvahovému dni (tzn. většinou k 31. 12.), tj. do období, kam věcně patří, i když jejich výši nelze prokázat externím účetním dokladem. Pomocí vnitřních (interních) dokladů se zaúčtují dohadné položky aktivní proti výnosům a dohadné položky pasivní proti nákladům nebo majetkovým účtům. V následujícím účetním období po obdržení příslušných dokladů se dohadné položky zúčtují, tj. přeúčtují z dohadných účtů na účty příslušných pohledávek či dluhů, případný rozdíl se zaúčtuje výsledkově dle typu účetního případu. Viz následující obecný způsob účtování dohadných položek:
I-----------------------------------I-----------I-----I IBěžné účetní obdobíIMDIDI I-----------------------------------I-----------I-----I I Tvorba dohadné položky aktivní I 388 I 6xx I I-----------------------------------I-----------I-----I I Tvorba dohadné položky pasivní I 5xx, 1xx, I 389 I I I 04x I I I-----------------------------------I-----------I-----I I-----------------------------------I-----------I-----I INásledující účetní obdobíIMDIDI I-----------------------------------I-----------I-----I I Zúčtování dohadné položky aktivní I xxx I 388 I I-----------------------------------I-----------I-----I I Zúčtování dohadné položky pasivní I 389 I xxx I I-----------------------------------I-----------I-----I kde: 388-Dohadné účty aktivní 389-Dohadné účty pasivní xxx-účet příslušného aktiva či pasiva (např. 321, 315, 221 atd.)
V praxi se někdy o dohadných položkách rovněž účtuje tak, že se na počátku následujícího účetního období (např. k 1. 1.) všechny vytvořené dohadné položky
vystornují
(např. MD -388/D -648, MD -502/D -389 atd.) a po obdržení příslušného dokladu se pak účtuje obvyklým způsobem, tzn. již bez použití dohadných účtů. Toto stornování se provádí i v případech, kdy je zjištěno, že daná položka nebude v následujícím období vyúčtována.Dohadné položky se vykazují v rozvaze jako dlouhodobé či krátkodobé pohledávky (dohadné položky aktivní), nebo jako dlouhodobé či krátkodobé závazky (dohadné položky pasivní). Zda bude účetní jednotka dané dohadné položky vykazovat v krátkodobých či dlouhodobých pohledávkách, resp. závazcích, se odvíjí od doby splatnosti, kterou mají dohadné položky k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
Ve vnitropodnikové účetní směrnici je vhodné v souvislosti s dohadnými položkami upravit především následující skutečnosti:
-
definovat konkrétní tituly, u kterých se budou tvořit dohadné položky aktivní a pasivní,
-
stanovit způsob odhadu výše dohadných položek u jednotlivých titulů,
-
upravit postup účtování dohadných položek v běžném roce i v roce následujícím (např. způsob rušení dohadných položek v následujícím účetním období - viz výše),
-
případně zda se o dohadných položkách bude účtovat i měsíčně (sleduje-li účetní jednotka podrobně i měsíční výsledek hospodaření pro účely řízení).
ODHAD ČÁSTKY DOHADNÉ POLOŽKY
Přesná částka, o které se účtuje jako o dohadné položce, není zpravidla v době provádění uzávěrkových prací známa, a proto je třeba ji nějakým způsobem
odhadnout.
Ostatně již samo označení „dohadné položky“ napovídá, že částky nemusí být přesné, ale je třeba je, pokud možno, co nejpřesněji a nejodpovědněji odhadnout. V účetních jednotkách, které jsou plátci DPH, se pasivní dohadná položka uvádí vždy v částce bez DPH. Nárok na odpočet DPH na vstupu lze uplatnit pouze na základě daňového dokladu. Při stanovení kvalifikovaného odhadu (výše dohadné položky) se vychází z dostupných informací tak, aby nedošlo k výraznému zkreslení výsledku hospodaření.Např. spotřeba elektrické energie, plynu, vody za období od posledního vyúčtování do rozvahového dne se zjišťuje
odečtem z měřiče
příslušného druhu energie k rozvahovému dni a porovnáním odečtené hodnoty se stavem měřiče uvedeným na faktuře ke dni posledního vyúčtování. Pro výpočet spotřeby ve finančním vyjádření se použije např. poslední známá cena příslušného média (z poslední faktury), dohodnutá cena, odhad ceny atd., a to včetně různých nákladů souvisejících s dodávkou média (paušály, poplatky, distribuční služby atd.).Odhady výše částky ostatních dohadných položek lze zjistit např. dotazem u dodavatele, pojišťovny, na základě uzavřené smlouvy, z přístupných ceníků, v některých případech z úhrnu zaplacených záloh (tento postup není zpravidla vhodný u spotřeby energií) atd.
Výše dohadné položky odhadnutá v běžném období (tj. v uzavíraném období) se může samozřejmě lišit od skutečné výše dluhu či pohledávky zjištěné v následujícím období, potom je třeba proúčtovat takto vzniklý rozdíl. Tento rozdíl proti vytvořené dohadné položce pak v období, ve kterém byl zjištěn (tj. v následujícím období), ovlivní výsledek hospodaření, tj. zvyšuje či snižuje náklady (dohadné položky pasivní) či výnosy (dohadné položky aktivní).
DOHADNÉ POLOŽKY AKTIVNÍ
V souladu s § 10 odst. 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“), jde o aktiva, která nelze vykázat jako obvyklé pohledávky, protože zatím nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a není tak známa jejich přesná výše, jde o očekávané pohledávky. Výnos z těchto položek však souvisí s běžným účetním obdobím, nebo je prokazatelně protipoložkou k nákladům, které byly v běžném účetním období vynaloženy.
Jedná se tedy o obdobu účtu 385-Příjmy příštích období, neznáme ovšem přesnou výši příjmu, kterou v příštích obdobích obdržíme, přičemž výnos se týká běžného účetního období, proto musíme použít účet 388-Dohadné účty aktivní. Pokud však výše příjmu (výnosu) v době uzávěrky již známa je, lze použít účet 385.
Účtování na dohadné účty aktivní je upraveno v bodu 3.11.6. Českého účetního standardu („ČÚS“) č. 017, podle kterého se dohadné položky aktivní účtují na příslušném účtu vykazovaném v položkách „C. II.6. Dohadné účty aktivní“ (dlouhodobého charakteru) nebo „C. III.8. Dohadné účty aktivní“ (krátkodobého charakteru). Jde například o:
-
pohledávku za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady (účtuje se pak např. MD 388/D 648),
-
výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné účetní období, resp. toto bankovní vyúčtování bylo chybné (např. MD 388/D 662),
-
odhad poplatků z licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není ještě známa výše poplatků (např. MD 388/D 648).
V úvahu ovšem přichází i jiné případy:
-
množstevní bonusy, které dosud nebyly vyčísleny, ale odběrateli na ně vznikl nárok (např. MD 388/D 648),
-
služby spojené s nájmem, u kterých není známa jejich přesná výše a které teprve budou přeúčtovány nájemcům (např. MD 388/D 602) atd.
V následujícím období se dohadná položka účtuje proti pohledávce či inkasu prostředků (např. MD 315/D 388) a může vzniknout odchylka od odhadnuté výše.
PŘÍKLAD
Pohledávka za pojišťovnou
V důsledku havárie došlo v prosinci 2014 ke škodě na firemním osobním automobilu. Tento vůz měla účetní jednotka havarijně pojištěn, pojistnou událost předala k vyřízení pojišťovně, do konce roku 2014 však nebyla pojišťovnou poskytnuta pojistná náhrada a ani v průběhu provádění účetní uzávěrky nebyla známá přesná výše náhrady. Účetní jednotka odhadla na základě pojistné smlouvy a informací z pojišťovny přibližnou výši pojistného plnění na částku 78 000 Kč. Po vyhotovení účetní závěrky v březnu 2015 obdržela účetní jednotka od pojišťovny na bankovní účet pojistné plnění ve výši 75 000 Kč.
Pokud bude pojistná událost likvidována pojišťovnou až v roce 2015, je třeba odhadnout výši pojistného plnění a vytvořit v roce 2014 dohadnou položku aktivní. Po přijetí pojistného plnění v roce 2015 se pak provede zúčtování dohadné položky. V roce 2014 se dále účtuje o příp. nákladech na opravu vozidla či o účetní opravné položce dočasně snižující hodnotu poškozeného majetku, pokud oprava ještě nebyla provedena. V roce 2015 se provede zúčtování vytvořené dohadné položky.
Rok 2014
I------------------------------------------I-------------I---------I---------I IPopis účetní operaceIČástka v KčIMDIDI I------------------------------------------I-------------I---------I---------I IPředpokládaná výše pojistného plněníI78 000I388I648 (D)I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I I Oprava vozidla I 86 000 I 511 (D) I 321 I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I I nebo Opravná položka dočasně snižující I 90 000 I 559 (N) I 092 I I hodnotu vozidla I I I I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I
Rok 2015
I------------------------------------------I-------------I---------I---------I IPopis účetní operaceIČástka v KčIMDIDI I------------------------------------------I-------------I---------I---------I I Předpis náhrady škody vůči pojišťovně I 75 000 I 315 I 388 I I - rozdíl proti vytvořené dohadné položce I -3 000 I 388 I 648 (D) I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I I Pojistné plnění zaslané pojišťovnou I 75 000 I 221 I 315 I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I I Případné zrušení opravné položky k I 90 000 I 092 I 559 (N) I I vozidlu I I I I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I
PŘÍKLAD
Dohadná položka na
bonus
za odebrané zbožíÚčetní jednotka se zabývá velkoobchodní činností, za odběry zboží jí jeden z dodavatelů poskytuje bonusy. Bonusy jsou poskytovány zpětně za kalendářní rok. Výpočet bonusu se provádí cca za tři měsíce po uplynutí kalendářního roku, přesná částka bonusu tak v době ukončení závěrkových prací nebyla známa. Výše bonusu byla na základě ujednání s dodavatelem a odebraného zboží od něj odhadnuta na 32 000 Kč, skutečný
bonus
činil 33 500 Kč.Pokud se přijatý (či poskytnutý)
bonus
vztahuje k odběru zboží za rok 2014, je vhodné o něm účtovat ve výnosech (nákladech) roku 2014 a nikoli až v roce 2015, kdy bude teprve bonus
vyčíslen.Rok 2014
I------------------------------------------I-------------I---------I---------I IPopis účetní operaceIČástka v KčIMDIDI I------------------------------------------I-------------I---------I---------I I Dohadná položka aktivní - odhad výše I 32 000 I 388 I 648 I I bonusu I I I I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I
Rok 2015
I------------------------------------------I-------------I---------I---------I IPopis účetní operaceIČástka v KčIMDIDI I------------------------------------------I-------------I---------I---------I I Poskytnutí finančního bonusu - do výše I I I I I bonusu I 32 000 I 315 I 388 I I Rozdíl proti vytvořené dohadné položce I 1 500 I 315 I 648 I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I I Úhrada bonusu od dodavatele I 33 500 I 221 I 315 I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I
DOHADNÉ POLOŽKY PASIVNÍ
V souladu s § 17 odst. 7 VPU jde o pasiva, která nelze vykázat jako obvyklé dluhy, protože zatím nejsou doložena veškerými potřebnými doklady, a není tak známa jejich přesná výše, jde o očekávané dluhy. Daný náklad plynoucí z těchto položek však souvisí s běžným účetním obdobím, nebo je prokazatelně protipoložkou k výnosům, které byly v běžném účetním období realizovány. Dohadné položky pasivní je třeba tvořit také proto, aby nevznikly problémy s daňovou uznatelností nákladů vztahujících se k běžnému účetnímu období v období následujícím.
Jedná se tedy o obdobu účtu 383-Výdaje příštích období, neznáme ovšem přesnou výši výdaje, který budeme muset v budoucnu zaplatit, přičemž náklad se týká běžného účetního období, proto musíme použít účet 389-Dohadné účty pasivní. Pokud však výše výdaje (nákladu) v době uzávěrky již známa je, lze použít účet 383.
Účtování na dohadné účty pasivní
je upraveno v bodě 3.11.7. ČÚS č. 017, podle kterého se dohadné položky pasivní účtují na příslušném účtu vykazovaném v položkách „B. II.8. Dohadné účty pasivní“ (dlouhodobého charakteru) nebo „B. III.10. Dohadné účty pasivní“ (krátkodobého charakteru). Jde např. o:-
nevyfakturované dodávky (účtuje se pak např. MD 1xx, 50x, 51x/D 389), jde o případy, kdy faktura, která se týká uzavíraného účetního období, je k dispozici až v následujícím roce,
-
nákladové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za dané účetní období, resp. toto bankovní vyúčtování je chybné (např. MD 562/D 389),
-
dluh z odpovědnosti za způsobenou škodu v případech, kdy není možno ke konci rozvahového dne stanovit konečnou výši dluhu (např. MD 548/D 389),
-
náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, pokud na ni vznikne zaměstnanci nárok podle jiného právního předpisu (např. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), bude-li proplacena v příštím účetním období (např. MD 52x/ /D 389).
Dohadnými položkami pasivními v cizích měnách se zabývá
Interpretace
Národní účetní rady (NÚR) I-18 Dohadné položky v cizí měně.PŘÍKLAD
Nevyfakturovaná dodávka materiálu
Účetní jednotka obdržela 28.12.2014 dodávku materiálu, ale neobdržela přijatou fakturu či jiný doklad, na základě kterého by mohla o tomto materiálu účtovat. Podle předchozích dodávek a podle ceníku dodaného materiálu je zřejmé, že se cena materiálu bude pohybovat kolem 50 000 Kč (bez DPH). Faktura byla zaslána až dodatečně v březnu 2015, po ukončení uzávěrkových prací, hodnota materiálu činila opravdu 50 000 Kč (bez DPH).
Účetní jednotka musí o dodaném materiálu a vzniklém závazku (dluhu) účtovat do období roku 2014, se kterým časově a věcně souvisí. Protože však v průběhu provádění uzávěrkových operací nezná přesnou výši závazku, je nutné předpokládaný závazek zaúčtovat jako dohadnou položku pasivní. Po přijetí faktury v roce 2015 se pak provede zúčtování vytvořené dohadné položky.
Rok 2014
I------------------------------------------I-------------I---------I---------I IPopis účetní operaceIČástka v KčIMDIDI I------------------------------------------I-------------I---------I---------I I Příjem materiálu na sklad I 50 000 I 112 I 111 I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I I Spotřeba materiálu I 50 000 I 501 (D) I 112 I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I IDodání materiálu - dohadná položkaI50 000I111I389I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I
Rok 2015
I------------------------------------------I-------------I---------I---------I IPopis účetní operaceIČástka v KčIMDIDI I------------------------------------------I-------------I---------I---------I I Dodatečně zaslaná faktura: I I I I I - celkem I 60 500 I I 321 I I - základ DPH I50 000I389I - I I - DPH I 10 500 I 343 I - I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I
Pokud by se částka za materiál na konečné faktuře lišila od částky vytvořené dohadné položky pasivní, bylo by třeba proúčtovat rozdíl tak, aby zůstatek účtu 389 byl po zaúčtování faktury nulový. Pokud byl materiál již spotřebován, rozdíl by zvyšoval, resp. snižoval, náklady na spotřebovaný materiál (např. účet 501).
Materiál byl vyfakturován v březnu 2015 v následující hodnotě:
a)
51 000 Kč (bez DPH)
b)
49 000 Kč (bez DPH)
Rok 2015
a)
hodnota materiálu = 51 000 Kč (bez DPH)
I------------------------------------------I-------------I---------I---------I IPopis účetní operaceIČástka v KčIMDIDI I------------------------------------------I-------------I---------I---------I I Dodatečně zaslaná faktura: I I I I I - celkem I 61 710 I - I 321 I I - do výše dohadné položky vytvořené v I I I I I roce 2014 I 50 000 I 389 I - I I - rozdíl proti vytvořené dohadné položce I 1 000 I 501 (D) I - I I - DPH I 10 710 I 343 I - I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I
Tzn. o vzniklý rozdíl 1 000 Kč se
zvýší náklady
v roce 2015, v roce 2014 bylo totiž do nákladů zahrnuto pouze 50 000 Kč, tj. jen část skutečných nákladů.b)
hodnota materiálu = 49 000 Kč (bez DPH)
I------------------------------------------I-------------I---------I---------I IPopis účetní operaceIČástka v KčIMDIDI I------------------------------------------I-------------I---------I---------I I Dodatečně zaslaná faktura: I I I I I - celkem I 59 290 I - I 321 I I - do výše dohadné položky vytvořené v I I I I I roce 2014 I 50 000 I 389 I - I I - rozdíl proti vytvořené dohadné položce I -1 000 I 501 (D) I - I I - DPH I 10 290 I 343 I - I I------------------------------------------I-------------I---------I---------I
Tzn. o vzniklý rozdíl 1 000 Kč se
sníží náklady
v roce 2015, v roce 2014 bylo totiž do nákladů zahrnuto 50 000 Kč, jejich skutečná výše však byla nižší.Z ustanovení bodu 1 výkladu k § 23 odst. 2 ZDP vyplývá, že pomocí dohadných položek je třeba řešit i platby za spotřebu elektrické energie, plynu a vody.
PŘÍKLAD
Nevyfakturovaná dodávka elektrické energie
Účetní jednotka má s dodavatelem elektrické energie dohodnutou roční fakturaci elektrické energie vždy k 31. 8. příslušného roku. Stavy elektroměru byly následující:
I--------------I------------------I------------------------------------------I I Datum odečtu I Stav elektroměru I Text I I--------------I------------------I------------------------------------------I I 31. 08. 2014 I 35 869 kWh I Odečet provedla energetická společnost I I I I pro účely fakturace I I--------------I------------------I------------------------------------------I I 31. 12. 2014 I 40 219 kWh I Odečet provedl zaměstnanec účetní I I I I jednotky I I--------------I------------------I------------------------------------------I
Účetní jednotka musí spotřebu elektrické energie za období 1. 9. až 31.12.2014 účtovat do nákladů účetního období roku 2014, se kterým časově a věcně souvisí. Protože však vyúčtování spotřeby energie bude provedeno až 31.8.2015, tj. po uzavření účetnictví za rok 2014, musí spotřebu elektrické energie v Kč odhadnout a účtovat o dohadné položce pasivní. Po přijetí faktury se pak provede zúčtování vytvořené dohadné položky.
Výpočet dohadné položky - spotřeba elektrické energie za období:
Spotřeba elektrické energie za období 1. 9. až 31.12.2014 činila 4 350 kWh (40 219 - 35 869 kWh). Z poslední konečné faktury k 31.8.2014 za období 1.9.2013 až 31.8.2014 vyplývá, že za část fakturovaného období 1. 1. až 31.8.2014 bylo spotřebováno 8 847 kWh v hodnotě 39 458 Kč bez DPH (včetně různých paušálů, poplatků za odběrné místo, použití sítí, distribuční služby atd.). Průměrná cena 1 kWh tedy činila 4,46 Kč bez DPH (39 458 Kč/8 847 kWh).
Dohadná položka: 4 350 kWh x 4,46 Kč =
19 401 Kč
Rok 2014
I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I IPopis účetní operaceIČástka v KčIMDIDI I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Spotřeba elektrické energie - dohadná položka I 19 401 I 502 I 389 I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I
Rok 2015
I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I IPopis účetní operaceIČástka v KčIMDIDI I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I I Vyúčtování elektrické energie: I I I I I - celkem I 79 013 I - I 321 I I - do výše dohadné položky vytvořené v roce 2014 I 19 401 I 389 I - I I - spotřeba za rok 2015 a korekce spotřeby za rok I I I I I 2014 I 45 899 I 502 I - I I - DPH I 13 713 I 343 I - I I--------------------------------------------------I-------------I-----I-----I
VZTAH DOHADNÝCH POLOŽEK K DANI Z PŘÍJMŮ
Účetní přístup k dohadným položkám je zpravidla respektován i z hlediska daně z příjmů. Podle bodu 2 výkladu k § 23 odst. 2 ZDP je účtování o dohadných položkách a o rozdílech z toho vyplývajících součástí výsledků hospodaření v těch účetních obdobích, ve kterých je o těchto částkách účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví.
Vytvoří-li tedy účetní jednotka dohadnou položku v jiné výši, než kolik činí např. skutečná fakturace, není třeba podávat dodatečné daňové přiznání z důvodu vzniklého rozdílu. Tento rozdíl ovlivní výsledek hospodaření, a tím i základ daně ve zdaňovacím období, kdy účetní jednotka obdrží tuto fakturu. Náklady i výnosy účtované jako dohadné položky jsou tak
daňově uznatelné
(vyjma částek, které jsou daňovým výdajem, jen pokud byly zaplaceny). To se týká dohadné výše nákladů či výnosů v uzavíraném období, tak i příp. rozdílu v období následujícím bez ohledu na to, zda tímto postupem došlo ke zvýšení nebo snížení základu daně z příjmu. Samozřejmě za předpokladu, že dohadná položka se týká nákladů či výnosů, které jsou běžně daňově účinné.Využívání dohadných položek může v některých případech výrazně ovlivňovat základ daně z příjmů, přestože jejich výše není podložena externím dokladem. Proto je třeba dohadným položkám věnovat zvýšenou pozornost. Neodůvodněně velký rozdíl mezi skutečností a vytvořenou dohadnou položkou by mohl správce daně napadnout jako neopodstatněný přenos nákladů (výnosů) mezi účetními obdobími. Proto je vhodné při odhadech částek dohadných položek
postupovat s jistou opatrností a mít tento odhad podložen.
Je třeba, aby účetní jednotka byla vždy schopna dostatečně prokázat oprávněnost tvorby dohadné položky.ČASTÉ CHYBY PŘI ČASOVÉM ROZLIŠENÍ
Mnoho účetních jednotek účtování o dohadných položkách podceňuje a
neúčtuje
o nich, nepostupuje tak v souladu s účetními předpisy a účetnictví pak nepodává věrný a poctivý obraz o předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky.-
Pokud účetní jednotka v minulém období neúčtovala
o dohadných položkách pasivních
(např. nevyfakturované dodávky energií), náklady doložené fakturou až v následujícím období vztahující se k tomuto minulému období jsou daňově neúčinné (MD 502. N/D 321). Tyto náklady by šlo daňově uplatnit pouze v dodatečném daňovém přiznání za minulé období, ke kterému se vztahují.-
Naopak v případě opomenutí účtování
o dohadných položkách aktivních
(např. pohledávka za pojišťovnou, výnosové úroky) by mohlo dokonce dojít ke krácení zdanitelných výnosů.Pozornost je třeba věnovat
odhadům výše dohadných položek,
aby účetní jednotka nemohla být nařčena z nějakých spekulativních odhadů ve snaze o snížení základu daně. Rovněž auditoři často kontrolují odhady z dřívějších účetních závěrek s následnou skutečností a dokáží tak posoudit správnost používaných metod odhadů.Dohadné položky nelze tvořit na výnosy (náklady) jejichž existence, resp. pravděpodobnost vzniku, není jistá (to, že není zřejmá pouze přesná výše výnosu, resp. nákladu, není na závadu). Tj. nelze tímto způsobem uměle „zlepšovat“ výsledek hospodaření či „optimalizovat“ daňový základ.