Jedním ze způsobů podnikání může být společné podnikání různých podnikatelů formou jejich sdružení v tzv. společnost. Její právní řešení nalezneme v § 2716 až 2746 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ “). Může tak jít např. o společné podnikání osob s různými druhy doplňujících se živností ke společnému cíli, společné podnikání příbuzných v rámci rodiny, společné podnikání zemědělských podnikatelů apod. K tomuto společnému podnikání tito podnikatelé vytvářejí tzv. společnost, která je obdobou sdružení bez právní subjektivity, která byla definována v § 829 až 841 již zrušeného občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník - dále jen „ObčZ “ - zrušen).
Sdružení osob do společnosti
Ing.
Ivan
Macháček
ZÁKLADNÍ ZNAKY SDRUŽENÍ OSOB DLE ZRUŠENÉHO ObčZ
K základním znakům sdružení patří:
-
založením sdružení nevzniká právní subjekt, sdružení nemá právní subjektivitu, nemůže být proto účastníkem právních vztahů, ani mít práva a závazky, tzn. že sdružení jako takové nemůže nic vlastnit, prodávat ani darovat,
-
cílem sdružení mohou být činnosti jak charakteru podnikatelského, tak i nepodnikatelského; v případě, že je sdružení založeno za účelem společného podnikání, musí mít každý účastník příslušné živnostenské oprávnění, být registrován jako zemědělský podnikatel, popř. mít jiné osvědčení podle zvláštních předpisů,
-
účastníkem sdružení může být fyzická i právnická osoba, může to být poplatník s příjmy dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), nebo poplatník, který nemá příjmy ze samostatné činnosti, dále společnost s r.o., akciová společnost apod.,
-
vznik sdružení se nikde neregistruje,
-
vedle pracovní činnosti mohou být účastníci sdružení povinni podle smlouvy poskytnout pro účely sdružení peněžní prostředky nebo jiné věci v podílech, které určí smlouva o sdružení,
-
ze závazku vzniklého činností sdružení vůči třetím osobám jsou účastníci sdružení zavázáni společně a nerozdílně,
-
vzhledem k tomu, že sdružení nemá právní subjektivitu, mohou do právních vztahů vstupovat jen účastníci sdružení, a proto by měla smlouva o sdružení obsahovat způsob jednání účastníků, resp. způsob jejich zastupování,
-
při rozpuštění sdružení mají účastníci sdružení nárok na vrácení majetkových hodnot poskytnutých do sdružení a na vypořádání majetku získaného společnou činností sdružení.
Podle § 3028 přechodného ustanovení NOZ obecně platí, že není-li v NOZ stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti NOZ, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To přitom nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit NOZ ode dne nabytí jeho účinnosti (od 1.1.2014). Toto se vztahuje i na původní smlouvy o sdružení osob uzavřené podle § 829 až 841 zrušeného ObčZ, není-li mezi stranami sjednáno jinak.
ZÁKLADNÍ ZNAKY SPOLEČNOSTI OBSAŽENÉ V NOZ
V § 2716 NOZ se stanoví, že
zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost.
Společnost mohou tvořit dvě nebo více osob, a to jak fyzických, tak právnických. Za určitým účelem mohou i manželé - podnikatelé vytvořit společnost, ovšem problémem je otázka vztahu ke společnému jmění. Společnost nemá samostatnou právní osobnost.
Osoby sdružené jako společníci ve společnosti jsou spojeny vzájemným závazkem přičinit se osobně o dosažení sjednaného účelu - podnikatelského nebo nepodnikatelského charakteru.Pro uzavření smlouvy o společnosti NOZ nevyžaduje písemnou formu. Z ustanovení § 2716 odst. 2 NOZ však vyplývá, že bylo-li ujednáno sdružení majetku, je potřeba k platnosti smlouvy provést soupis vkladů společníků jimi podepsaný, přičemž se má za to, že sdruženo bylo jen to, co uvádí tento soupis.
Vkládá-li společník do společnosti věc, použijí se přiměřeně ustanovení o koupi; vkládá-li však jen právo věc užívat, použijí se přiměřeně ustanovení o nájmu, a vkládá-li právo věc požívat, použijí se přiměřeně ustanovení o pachtu. Zavazuje-li se společník k činnosti pro společnost, použijí se přiměřeně ustanovení o díle, nebo o příkazu.
Ustanovení § 2719 NOZ uvádí následující druhy majetku společníků sdružených ve společnosti:
-
peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti, se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli,
-
jiné věci se stávají jejich spoluvlastnictvím jen tehdy, byly-li oceněny penězi,
-
k jinému předmětu vkladu nabývají společníci právo bezplatného požívání
- tento individuální majetek jednotlivých společníků zůstává ve vlastnictví příslušného společníka, ale ostatní společníci sdružení ve společnosti jej mohou bezplatně požívat.Přitom platí, že spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil. Společníka nelze nutit, aby přispěl více, než se zavázal. Změní-li se však poměry tak, že společného účelu nelze bez zvýšení příspěvku dosáhnout, může ten, kdo není ochoten svůj příspěvek zvýšit, ze společnosti vystoupit, anebo z ní být vyloučen. Ujedná-li se jen, co má být do společnosti celkem vloženo, přispěje každý ze společníků rovným dílem.
Z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou společníci zavázáni vůči třetím osobám společně a nerozdílně.
Jedná-li společník ve společné záležitosti s třetí osobou, považuje se za příkazníka všech společníků. Ujednají-li si společníci něco jiného, nelze to namítnout vůči třetí osobě, která jedná v dobré víře.PŘÍKLAD
Zemědělský podnikatel A uzavře se zemědělským podnikatelem B smlouvu o společnosti za účelem společné výroby ovčích sýrů. Společník A poskytne ze svého běžného účtu na samostatný účet společníka B, který je pověřen správou společných věcí a vede daňovou evidenci za společnost, částku 100 000 Kč. Společník B poskytne zásoby surovin ve výši 200 000 Kč.
Půjde o poskytnutí peněžních prostředků a věcí určených podle druhu. Poměr poskytnutých peněžních prostředků a věcí určených podle druhu společníky je 1: 2 a v tomto poměru je tento majetek ve spoluvlastnictví obou společníků.
PŘÍKLAD
Společník společnosti (podnikatel) poskytne pro činnost společnosti traktor, který má zahrnut v obchodním majetku.
Půjde o poskytnutí jiné věci jednotlivě určené pro účely činnosti společnosti. Společník je i nadále vlastníkem poskytnutého traktoru a je povinen poskytnout tento majetek k bezplatnému užívání všem ostatním společníkům sdruženým ve společnosti. Tento společník nemůže fakturovat ostatním společníkům sdruženým ve společnosti nájemné za využití traktoru pro účely činnosti ve společnosti, protože dle § 2719 odst. 2 NOZ k jinému předmětu vkladu nabývají společníci právo bezplatného požívání. Společník však může nadále uplatňovat odpisy z tohoto hmotného majetku zařazeného v jeho obchodním majetku.
PŘÍKLAD
Otec provozuje řemeslnou živnost zámečnictví a jeho syn řemeslnou živnost truhlářství. Oba uzavřeli smlouvu o společnosti za účelem společného podnikání. Do společnosti vložili následující vklady:
-
otec - zásoby materiálu ve výši 60 000 Kč,
-
syn - obráběcí stroj, který je zahrnut v jeho obchodním majetku.
Otec poskytnul majetek pro společnou činnost společnosti, který má charakter věcí určených podle druhu. Tento majetek je ve spoluvlastnictví obou společníků společnosti. Poskytnutím tohoto majetku pro účely společnosti zanikne společníkovi, který ho poskytuje, vlastnické právo a tento společník se stává spoluvlastníkem tohoto majetku.
Syn zůstává i nadále vlastníkem obráběcího stroje s možností uplatňovat odpisy z tohoto hmotného majetku. Syn je povinen poskytnout tento majetek k bezplatnému užívání druhému společníkovi sdruženému ve společnosti. Jedná se o jinou věc jednotlivě určenou.
PRÁVA A POVINNOSTI SPOLEČNÍKŮ
O vzájemných právech a povinnostech společníků platí obdobně ustanovení o spoluvlastnictví. Kdo se zavázal přispět společnosti jen činností, není povinen k jinému příspěvku. Kdo se zavázal přispět jen majetkem, není povinen přičinit se o dosažení společného účelu jiným způsobem.
O dosažení společného účelu se všichni společníci přičiňují zpravidla stejnou měrou.
Společník vykonává činnost pro společnost osobně a není oprávněn členství ve společnosti zřídit jiné osobě, ani jí své členství postoupit.Společníci si mohou rozdělit působnost při spravování společných záležitostí způsobem, jaký uznají za vhodný. Neučiní-li to, je každý společník vzhledem k těmto záležitostem příkazníkem ostatních společníků.
Správou společných věcí mohou společníci pověřit někoho ze svého středu, anebo i třetí osobu.
Společník, který není oprávněn ke správě, nesmí nakládat se společným majetkem. Je-li pověřeno více správců, aniž je blíže upravena jejich působnost, jedná každý z nich v záležitostech společnosti samostatně.Správce vede řádně účty a přehled o majetkových poměrech společnosti;
společníkům podává pravidelně vyúčtování majetku společnosti včetně příjmů a výdajů, jakož i zisku, anebo ztráty, nejméně jednou za kalendářní rok, nejpozději do dvou měsíců po jeho ukončení. Společník, i když nevykonává správu, se může přesvědčit o hospodářském stavu společnosti, přezkoumat účetní záznamy a jiné doklady, jakož i být informován o společných záležitostech.PODÍL SPOLEČNÍKA NA VÝSLEDKU SPOLEČNOSTI
Neurčí-li smlouva poměr, jakým se společníci podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti, jsou jejich podíly stejné. Určí-li smlouva poměr, jakým se společník podílí buď jen na majetku, anebo jen na zisku nebo na ztrátě, platí stejný poměr i pro ostatní případy.
Společník, který se zavázal přispět společnému účelu jen činností, má právo na podíl na zisku a právo užívat věci vložené do společnosti, nemá však právo tyto věci požívat, ani se nestává spoluvlastníkem.
ZÁNIK ČLENSTVÍ SPOLEČNÍKA
Společník může ze společnosti vystoupit, a to i když je trvání společnosti ujednáno na dobu určitou; nemůže však takto učinit v nevhodné době nebo k újmě ostatních společníků. Z vážných důvodů však může vystoupit kdykoli, a to i když byla dohodnuta výpovědní doba.
Poruší-li společník povinnost ze smlouvy o společnosti podstatným způsobem, může být ze společnosti vyloučen. Vyloučen může být rovněž:
a)
bylo-li o jeho majetku zahájeno insolvenční řízení na jeho návrh,
b)
přistoupil-li společník k návrhu na zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší jeho úpadek nebo hrozící úpadek, nebo
c)
bylo-li v insolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku společníka.
Společník, jehož členství zaniklo, má právo, aby mu bylo vyúčtováno a vydáno vše, co mu ke dni zániku členství náleží.
Podíl na majetku nabytém za trvání společnosti se mu vyplatí v penězích.
Společník při zániku členství vyúčtuje a vyrovná ostatním společníkům vše, k čemu byl vůči společnosti zavázán.ZÁNIK SPOLEČNOSTI
Společnost zaniká v případech:
-
dohodnou-li se o tom společníci,
-
splní-li se podmínky ujednané ve společenské smlouvě,
-
uplyne-li doba, na kterou byla společnost ujednána,
-
dosáhne-li se účelu, k němuž byla společnost zřízena, anebo stane-li se tento účel nemožným.
Zanikne-li společnost, podá správce vyúčtování nejpozději do dvou měsíců od jejího zániku. Společníkům se vydá, co je jejich vlastnictvím, a společný majetek se rozdělí podle ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví.
UPLATNĚNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ V RÁMCI SPOLEČNOSTI
Společnost není poplatníkem daně z příjmů.
Poplatníkem daně z příjmů je vždy každý společník sdružený ve společnosti jednotlivě:-
společník sdružený ve společnosti, který je fyzickou osobou, je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob,
-
společník sdružený ve společnosti, který je právnickou osobou, je poplatníkem daně z příjmů právnických osob.
Za tím účelem společník sdružený ve společnosti, který je pověřen vedením účetnictví nebo vedením daňové evidence (správce společnosti), po skončení zdaňovacího období rozdělí příjmy a výdaje (výnosy a náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení bezezbytku na jednotlivé společníky. Vlastní rozdělení probíhá buď rovným dílem, anebo podle ustanovení ve smlouvě.
Pro zdanění příjmů dosažených z činnosti v rámci společnosti platí pro společníky, fyzické osoby, ustanovení § 12 odst. 1 ZDP. Zde se říká, že pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.
Podíl na příjmech a výdajích (výnosech a nákladech) dosažených v rámci společnosti, převedený na jednotlivé společníky sdružené ve společnosti, se zahrne do jejich dílčího základu daně z příjmů dle § 7 ZDP.
U společníka sdruženého ve společnosti lze uplatnit i výdaje procentem z příjmů (paušální výdaje) podle ustanovení § 7 odst. 7 ZDP. Bude to však pouze v případě, pokud jsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti rozděleny mezi společníky sdruženými ve společnosti stejně jako společné příjmy. Společník sdružený ve společnosti však musí při stanovení výdajů postupovat u všech svých příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP jednotně, to znamená, že buď u všech těchto příjmů uplatní výdaje v prokázané výši, anebo u všech výdajů použije paušální výdaje stanovené procentem z příjmů (procento z příjmů však může být odlišné podle druhu činnosti).
U poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je společníkem sdruženým ve společnosti, nelze uplatnit daň stanovenou paušální částkou dle § 7a ZDP.
PŘÍKLAD
Na základě smlouvy o společnosti uzavřené mezi dvěma podnikateli - fyzickými osobami - ke společnému podnikání v zemědělské výrobě je podíl na příjmech i výdajích společníků stejný. Za zdaňovací období roku 2015 dosáhne společnost v rámci společné činnosti 2 200 000 Kč zdanitelných příjmů a 1 380 000 Kč daňových výdajů.
Společník B má ještě další příjmy z řemeslné živnosti ve výši 800 000 Kč a prokazatelné daňové výdaje 250 000 Kč. Společník A neprovozuje žádnou další výdělečnou činnost mimo společnost.
V daném případě dochází mezi společníky sdruženými ve společnosti k rozdělení příjmů a výdajů rovným dílem, a proto lze uplatnit u toho společníka, pro kterého to bude výhodnější, výdaje procentem z příjmů.
Společník A
I--------------------------------------------------------------I-------------I ITextIČástka v KčI I--------------------------------------------------------------I-------------I I Podíl na příjmech společnosti ve výši 50% I 1 100 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Paušální výdaje ve výši 80% z převedených příjmů I 880 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Dílčí základ daně dle § 7 I 220 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I
Pro společníka A je výhodnější uplatnit paušální výdaje z podílu na společnosti.
Společník B
Varianta uplatnění skutečných výdajů
I--------------------------------------------------------------I-------------I ITextIČástka v KčI I--------------------------------------------------------------I-------------I I Podíl na příjmech společnosti ve výši 50% I 1 100 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Podíl na výdajích společnosti ve výši 50% I 690 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Příjmy dle § 7 z vlastní podnikatelské činnosti I 800 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Výdaje dle § 7 z vlastní podnikatelské činnosti I 250 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Dílčí základ daně dle § 7 I 960 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I
Varianta uplatnění paušálních výdajů
I--------------------------------------------------------------I-------------I ITextIČástka v KčI I--------------------------------------------------------------I-------------I I Podíl na příjmech společnosti ve výši 50% I 1 100 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Paušální výdaje ve výši 80% z převedených příjmů I 880 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Příjmy dle § 7 z vlastní podnikatelské činnosti I 800 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Paušální výdaje ve výši 80% z dosažených příjmů I 640 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Dílčí základ daně dle § 7 I 380 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I
Pro společníka B je jednoznačně výhodnější uplatnit paušální výdaje z vlastní podnikatelské činnosti a z podílu na společnosti.
PŘÍKLAD
Fyzická osoba se svým tchánem - oba zemědělští podnikatelé - uzavřeli smlouvu o společnosti za účelem společného podnikání v rostlinné výrobě a ve smlouvě dohodli:
-
podíl na příjmech u společníka A je 30% a u společníka B je 70%,
-
podíl na výdajích u společníka A je 50% a u společníka B je 50%.
Za zdaňovací období roku 2015 dosáhne společnost ze společné činnosti v rostlinné výrobě zdanitelné příjmy ve výši 4 100 000 Kč a daňové výdaje ve výši 1 400 000 Kč. Společník B má ještě další příjmy ze zprostředkování (na základě živnostenského oprávnění) ve výši 450 000 Kč a k tomu prokazatelné daňové výdaje 85 000 Kč.
V daném případě nedochází k rozdělení příjmů a výdajů na společníky sdružené ve společnosti rovným dílem, a proto musí oba společníci uplatnit výdaje v prokazatelné výši a nelze uplatnit paušální výdaje, i když by to bylo pro oba společníky výhodnější (v rámci podnikání v zemědělské výrobě činí paušální výdaje 80% příjmů s limitováním částky 1 600 000 Kč výdajů, při podnikání v neřemeslné živnosti činí paušální výdaje 60% příjmů).
Společník A
I--------------------------------------------------------------I-------------I ITextIČástka v KčI I--------------------------------------------------------------I-------------I I Podíl na příjmech společnosti ve výši 30% I 1 230 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Podíl na výdajích společnosti ve výši 50% I 700 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Dílčí základ daně dle § 7 I 530 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I
Společník B
I--------------------------------------------------------------I-------------I ITextIČástka v KčI I--------------------------------------------------------------I-------------I I Podíl na příjmech společnosti ve výši 70% I 2 870 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Podíl na výdajích společnosti ve výši 50% I 700 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Příjmy dle § 7 z vlastního živnostenského podnikání I 450 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Výdaje dle § 7 z vlastního živnostenského podnikání I 85 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I Dílčí základ daně dle § 7 I 2 535 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I
U tohoto poplatníka je nutno při výpočtu daně počítat s uplatněním solidárního zvýšení daně.
DAŇOVÉ ODPISOVÁNÍ HMOTNÉHO MAJETKU
U hmotného majetku individuálně určeného,
který poskytl společník pro účely společnosti, zůstává vlastnictví tohoto majetku nezměněno a odpis uplatňuje vlastník majetku ve svém účetnictví nebo v rámci daňové evidence, i když je tento vyčleněný majetek pro potřeby společnosti bezplatně požíván ostatními společníky sdruženými ve společnosti.U hmotného majetku určeného podle druhu,
který poskytl společník pro účely společnosti, pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem společník společnosti jako spoluvlastník podle § 30 odst. 10 písm. l) ZDP. V daném případě se vlastnické právo společníka společnosti k tomuto majetku určeného podle druhu změní na právo spoluvlastnické a jednotliví spoluvlastníci si mohou rozdělovat odpisy příslušného majetku.V § 30 odst. 10 ZDP se rovněž stanoví, že obdobně pokračuje v odpisování i poplatník při zániku společnosti nebo zániku členství ve společnosti u vráceného hmotného majetku určeného podle druhu, který jím byl do této společnosti vložen.
Hmotný a nehmotný majetek získaný z poskytnutých peněžních prostředků
při založení společnosti a z peněžních prostředků vytvořených při výkonu společné činnosti společnosti se stává spoluvlastnictvím společníků sdružených ve společnosti. V žádném případě tento majetek není možno považovat za majetek společnosti, protože společnost není právně schopna nabývat majetek. Podíly na majetku nabytém za trvání společnosti v důsledku společné činnosti jsou stejné u všech společníků sdružených ve společnosti, není-li smlouvou určeno jinak. Podíl na tomto majetku lze tudíž stanovit ve smlouvě např. podle rozsahu poskytnutých majetkových hodnot společníky sdruženými ve společnosti, podle rozsahu a významu vykonávané práce společníka sdruženého ve společnosti apod. Náklady na údržbu a opravu tohoto majetku jsou společnými výdaji společníků sdružených ve společnosti a dělí se dle výše jejich podílu na společnosti.Každý ze společníků sdružených ve společnosti může společně pořízený majetek odpisovat dle § 29 odst. 5 ZDP ze vstupní ceny, která odpovídá výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu odvozeného ze vstupní ceny majetku.
Pro hodnocení, zda dosáhl majetek výše vstupní ceny pro zařazení jako hmotný majetek (částka 40 000 Kč), je rozhodující celková vstupní cena tohoto majetku a nikoliv vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického podílu společníka sdruženého ve společnosti. Odpisy jsou výdajem jednotlivých společníků sdružených ve společnosti; každý společník může odpisovat hmotný majetek buď rovnoměrným, nebo zrychleným způsobem, takže výše uplatněných odpisů z téhož majetku nemusí být v daném zdaňovacím období shodná u jednotlivých společníků sdružených ve společnosti.PŘÍKLAD
Společnost o dvou společnících zakoupila v rámci společné podnikatelské činnosti soustruh v ceně 62 000 Kč. Podíl každého společníka je dle smlouvy stejný.
Soustruh pořízený v rámci společné činnosti společnosti z peněžních prostředků poskytnutých společníky při založení společnosti nebo z peněžních prostředků získaných společnou činností společníků sdružených ve společnosti se stává spoluvlastnictvím obou společníků sdružených ve společnosti. Protože podíl obou společníků je shodný a činí 50%, bude každý společník odepisovat soustruh ze vstupní ceny 31 000 Kč po dobu 5 let (jedná se o hmotný majetek zařazený do druhé odpisové skupiny). Přitom může dojít k situaci, že jeden společník bude soustruh odpisovat rovnoměrným způsobem ze své vstupní ceny, zatímco druhý společník bude tento majetek odpisovat zrychleným způsobem, takže tyto roční odpisy budou u každého ze společníků sdružených ve společnosti odlišné.
VEDENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE NEBO ÚČETNICTVÍ
V ustanovení § 7 odst. 13 ZDP se uvádí, že vede-li každý ze společníků společnosti daňovou evidenci, mohou vést i daňovou evidenci, ve které evidují společné příjmy a společné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období uvedou do své daňové evidence podíl na společných příjmech a podíl na společných výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Vzniká otázka, ve kterých případech je společník, který je fyzickou osobou, povinen vést účetnictví. Odpověď nalezneme v ustanovení § 1 odst. 2 písm. g) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), podle kterého se
ZU vztahuje na ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v § 1 odst. 2 písm. a) až f) nebo h) až l) ZU
(tedy je účetní jednotkou).Účetní jednotkou, na kterou se vztahuje ZU, jsou následující fyzické osoby („FO“):
-
FO uvedené pod písm. d)
- FO, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,-
FO uvedené pod písm. e)
- ostatní FO, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 mil. Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,-
FO uvedené pod písm. f)
- ostatní FO, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,-
FO uvedené pod písm. h)
- ostatní FO, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.Podle znění § 4 odst. 5 ZU jsou
účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. g) povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se staly společníky sdruženými ve společnosti, nebo se některý ze společníků sdružených ve společnosti stal účetní jednotkou,
a to až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být společníky sdruženými ve společnosti. Pro společníky sdružené ve společnosti vyplývá tedy povinnost přejít na vedení účetnictví v případě, že se některý společník sdružený ve společnosti stane účetní jednotkou. Přitom posouzení dané výše obratu ve výši 25 mil. Kč se vztahuje k obratu jednotlivého společníka sdruženého ve společnosti, nikoliv k obratu za všechny společníky sdružené ve společnosti.PŘÍKLAD
Společnost se dvěma společníky - FO - dosáhla za rok 2014 příjmy ve výši 35 mil. Kč. Rozdělení příjmů a výdajů na jednotlivé společníky sdružené ve společnosti je provedeno rovným dílem, tedy na každého společníka byl převeden příjem 17,5 mil. Kč. Žádný ze společníků nemá vlastní příjmy ze samostatné činnosti.
Vzhledem k tomu, že kromě příjmů ze společnosti společníci nemají jiné příjmy, není překročena hranice 25 mil. Kč pro každého ze společníků sdružených ve společnosti a oba společníci nejsou účetní jednotkou a povedou v roce 2015 nadále daňovou evidenci podle § 7b ZDP.
PŘÍKLAD
Fyzická osoba dosáhla za rok 2014 příjmy z vlastního živnostenského podnikání ve výši 650 000 Kč, není účetní jednotkou a vede v roce 2015 daňovou evidenci. V roce 2015 podnikatel uzavře smlouvu o společnosti se společností s ručením omezeným, kterou založil jako jediný společník bratr fyzické osoby.
V daném případě uzavře FO společnost s osobou uvedenou v § 1 odst. 2 písm. a) ZU, tedy s účetní jednotkou, a proto tento společník sdružený ve společnosti je povinen dle § 1 odst. 2 písm. g) a § 4 odst. 5 ZU přejít od 1.1.2016 z vedení daňové evidence na vedení účetnictví.
PŘÍKLAD
Společnost fyzických osob se společníky A a B sdruženými v této společnosti dosáhla za rok 2014 příjmy ve výši 38 mil. Kč, rozdělení příjmů na jednotlivé společníky je provedeno rovným dílem, tedy po 19 mil. Kč. Společník A však dosáhl za rok 2014 z vlastního podnikání ještě příjmy ve výši 7,5 mil. Kč.
Fyzická osoba A se stává ve smyslu § 1 odst. 2 písm. e) ZU účetní jednotkou od 1.1.2015 s povinností přejít na vedení účetnictví od 1.1.2016. Ve smyslu § 1 odst. 2 písm. g) ZU se stává společník B rovněž účetní jednotkou od 1.1.2015 a musí přejít dle § 4 odst. 5 ZU od 1.1.2016 na vedení účetnictví.
ZAMĚSTNANCI V RÁMCI SPOLEČNOSTI
Kromě společníků sdružených ve společnosti mohou pracovat pro společnost i zaměstnanci. V tomto případě
uzavírá pracovní smlouvy s těmito zaměstnanci některý ze společníků sdružených ve společnosti. Tento společník pak plní funkci zaměstnavatele,
tzn. přihlásí zaměstnance k platbě pojistného na veřejné zdravotní pojištění a na sociální pojištění, registruje se jako plátce k dani z příjmů ze závislé činnosti a odvádí zálohy na daň z příjmů a pojistné za tyto zaměstnance dle příslušných zákonných předpisů. Veškeré mzdy a pojistné zaplacené tímto společníkem za tyto zaměstnance lze pak považovat za daňové výdaje zaměstnavatele. Ve smyslu § 7 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatelem osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu (pracovní poměr, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti).Zaměstnavatel pak může příslušnou část těchto mzdových výdajů a část zaplaceného pojistného fakturovat ostatním společníkům sdruženým ve společnosti, popř. tento zaměstnavatel jako společník sdružený ve společnosti se bude podílet větším podílem na společných příjmech společnosti.
SPOLEČNOST A SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBY
Pokud se společníkem sdruženým ve společnosti spolupracuje i jeho manželka nebo další osoby žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, popřípadě členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu, lze i v tomto případě využít ustanovení § 13 ZDP a převést na spolupracující osobu příslušné procento příjmů a výdajů z podílu příjmů a výdajů připadajících na společníka sdruženého ve společnosti ze společné činnosti ve společnosti.
PŘÍKLAD
Dvě fyzické osoby uzavřely smlouvu o společnosti, přičemž se společníkem A spolupracuje jeho manželka při jeho činnosti v rámci společnosti. Podle smlouvy o společnosti se podílí oba společníci na příjmech a výdajích společnosti rovným dílem. Za zdaňovací období roku 2015 bylo dosaženo v rámci společné činnosti ve společnosti 2 500 000 Kč příjmů a 1 600 000 Kč výdajů. Jiné příjmy společníci sdružení ve společnosti nemají.
Podíl společníka A na činnosti společnosti činí 1 250 000 Kč příjmů a 800 000 Kč výdajů. Vzhledem k tomu, že se společníkem spolupracuje jeho manželka, může na ni společník sdružený ve společnosti převést 50% příjmů a výdajů z jeho podílu na činnosti společnosti, tedy 625 000 Kč příjmů a 400 000 Kč výdajů.