V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení našeho seriálu o zaměstnávání zdravotně postižených osob na otevřeném trhu práce. V minulých částech (Účetnictví v praxi č. 2/2015, str. 31 a č. 3/2015, str. 30) jsme se seznámili s definicí osoby se zdravotním postižením, naučili jsme se vypočítat průměrný přepočtený počet zaměstnanců, zabývali jsme se slevou na dani z příjmů, způsoby splnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a různými finančními příspěvky od krajské pobočky Úřadu práce („ÚP“). V dnešní části se zaměříme na pracovní rehabilitaci a podporované zaměstnávání.
Výhody zaměstnávání zdravotně postižených osob na otevřeném trhu práce
Ing.
Zuzana
Pšeničková
PRACOVNÍ REHABILITACE
Abychom měli kompletní přehled ekonomických přínosů ohledně zaměstnávání zdravotně postižených osob, je nutné zmínit i možnost využívání pracovní rehabilitace, kdy ÚP také hradí náklady související s touto aktivitou. Na rozdíl od klasického chráněného pracovního místa, resp. běžného zaměstnání zdravotně postižené osoby, kdy požadavek o získání takového zaměstnance vychází od zaměstnavatele, požadavek na absolvování pracovní rehabilitace vychází od zdravotně postižené osoby.
Pracovní rehabilitaci zabezpečuje krajská pobočka ÚP místně příslušná podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu na otevřeném trhu práce, tzn. běžný podnikatelský subjekt.
Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením a zahrnuje mnoho činností: od poradenství ohledně vhodné volby povolání, přes praktickou přípravu pro zaměstnání až po vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání. Pokud hovoříme o pracovní rehabilitaci prováděné na otevřeném trhu práce u podnikatelských subjektů, tak se jedná hlavně o teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost nebo změnu povolání. V podstatě jde o přípravu k práci, což je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. Po jejím absolvování může osoba zdravotně postižená zůstat u poskytovatele pracovní rehabilitace jako zaměstnanec, ale také nemusí.
Krajské pobočky ÚP hradí v případě poskytování pracovní rehabilitace na otevřeném trhu práce následující druhy nákladů související s pracovní rehabilitací osob se zdravotním postižením, které jsou definovány vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, v § 2:
-
přímé náklady vynaložené na pracovní rehabilitaci (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady),
-
režijní náklady vynaložené při provádění pracovní rehabilitace,
-
náklady na dílčí části pracovní rehabilitace, které pro pověřenou osobu zabezpečuje jiné odborné nebo vzdělávací zařízení,
-
a dále náklady, pokud nejsou uvedeny v předchozích bodech, jako:
•
náklady na výbavu účastníků pracovní rehabilitace potřebnou k provádění pracovní rehabilitace, maximálně však do výše 2 000 Kč na jednoho účastníka,
•
náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytnuté účastníkům pracovní rehabilitace,
•
pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníka pracovní rehabilitace, sjednané na dobu pracovní rehabilitace.
Pokud je při provádění pracovní rehabilitace osoby se zdravotním postižením nezbytná spolupráce s odborníkem nebo účast jiné fyzické osoby, považují se za náklady pracovní rehabilitace i náklady spojené s jejich činností při pracovní rehabilitaci.
Mimo těchto nákladů hradí ÚP i náklady přímo účastníkům pracovní rehabilitace, tedy osobám zdravotně znevýhodněným, které se této rehabilitace účastní dle ustanovení § 4 prováděcí vyhlášky k zákonu o zaměstnanosti:
a)
prokázané jízdní výdaje z místa bydliště do místa konání pracovní rehabilitace a zpět,
b)
prokázané výdaje na ubytování po dobu pracovní rehabilitace, pokud se koná mimo obec bydliště účastníka pracovní rehabilitace, maximálně však do výše 1 000 Kč na den,
c)
stravné ve dnech účasti na pracovní rehabilitaci, pokud se koná mimo obec bydliště účastníka pracovní rehabilitace,
d)
pojištění pro případ škody způsobené účastníkem pracovní rehabilitace v rámci pracovní rehabilitace, popřípadě další pojištění spojené s pracovní rehabilitací v zahraničí.
Úhradu nákladů spojených se zabezpečením pracovní rehabilitace provádí ÚP průběžně, a to do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyúčtování, které zpracovává jak poskytovatel, tak účastník pracovní rehabilitace.
PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ
Mimo výše uvedených podpor, které jsou hlavně z rozpočtu krajských poboček ÚP, existuje i institut podporovaného zaměstnávání, který provozují neziskové organizace specializující se právě na tuto činnost. Podporované zaměstnávání je časově omezená služba (většinou nejdéle dva roky s možností prodloužení o další rok) určená lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí na otevřeném trhu práce. Schopnost získat a zachovat si zaměstnání u těchto osob je přitom z různých důvodů omezena do té míry, že potřebují individuální dlouhodobou a průběžně poskytovanou podporu poskytovanou před i po nástupu do práce.
Podporované zaměstnávání zahrnuje jak poradenskou činnost, tak i hledání pracovních míst na otevřeném trhu práce u běžných podnikatelských subjektů, zapracování těchto osob třeba i s podporou pracovního asistenta apod. V podstatě se jedná o jistý druh pracovní rehabilitace, která byla popsána výše, s tím rozdílem, že ji neorganizuje ÚP, ale nezisková organizace a z převážné většiny je financována z prostředků Evropské unie, ale také ze státních, krajských nebo obecních dotací, ale i z nadačních fondů.
PŘÍKLAD
Souhrnný příklad
Fyzická osoba, živnostnice podnikající jako účetní sama bez zaměstnanců, v roce 2013 zjistila, že již na objem práce, který měsíčně má, sama nestačí, a proto se rozhodla, že přijme svého prvního zaměstnance. Protože pracuje v bezbariérové kanceláři, rozhodla se, že by mohla zaměstnat i osobu zdravotně postiženou. Zkontaktovala proto krajskou pobočku ÚP a zřídila chráněné pracovní místo. Na jeho zřízení vynaložila následující výdaje:
-
pracovní stůl 16 000 Kč,
-
počítač s monitorem 18 000 Kč,
-
druhá licence pro účetní program 5 000 Kč,
-
mobilní telefon 3 500 Kč.
Paní účetní vypsala výběrové řízení, kde uvedla, že místo je vhodné i pro osobu zdravotně postiženou. Na základě přijatých životopisů a pohovorů přijala 1.2.2013 paní Janu, která je na vozíku a je invalidní ve II. stupni. Paní Jana byla zaměstnána na plný úvazek, tj. 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu a 20 dnů dovolené ročně. V roce 2013 nebyla paní Jana nemocná, ale čerpala 14 dnů na ošetřování člena domácnosti a vyčerpala 3 týdny dovolené na zotavenou. Za březen 2013 měla 20 hodin přesčasů. V roce 2014 nebyla paní Jana ani hodinu nemocná. Měla plnou docházku a navíc za první čtvrtletí v době závěrek měla 40 hodin přesčasů. Hrubá mzda paní Jany činí 15 000 Kč a pro zjednodušení uvažujme, že za celý rok 2013 a 2014 byla každý měsíc stejná. Další měsíční provozní náklady související se zaměstnáváním paní Jany měla zaměstnavatelka ve výši 2 000 Kč na dopravu paní Jany do práce a z práce, komunikaci se státními orgány v souvislosti se zaměstnáváním paní Jany ve výši 50 Kč, nájemné ve výši 250 Kč a spotřebu el. energie, vodného a stočného 150 Kč.
Podnikatelka měla v roce 2013 základ daně ve výši 250 000 Kč a v roce 2014 dokonce ve výši 330 000 Kč.
Jaké finanční výhody získá živnostnice zaměstnáním paní Jany v roce 2013 a v roce 2014?
1) Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa - pouze v roce 2013
Výdaje na zřízení chráněného pracovního místa měla ve výši 42 500 Kč, toto je výrazně pod osminásobkem průměrné měsíční mzdy za 1. až 3. čtvrtletí národního hospodářství v roce 2012, která činila 24 408 Kč. Takže zaměstnavatelka má nárok na plnou úhradu výdajů vynaložených na zřízení chráněného pracovního místa. Přesto jí ÚP na základě analýzy aktuální situace na trhu práce přiznal pouze částku 40 000 Kč.
2) Sleva na dani
V roce 2013
Přepočtený počet zaměstnanců: Skutečně odpracované hodiny paní Janou = odpracované hodiny 8 x (252 - 22 pracovní dny v lednu) + + 20 hodin přesčasů = 1 860.
(Poznámka:
Protože při výpočtu vycházíme z celkového počtu pracovních dnů v roce, nikoliv z docházky, nemusíme přičítat čas na dovolené a ošetřování člena rodiny.)Fond pracovní doby v roce 2013 = 8 x 252 = 2 016.
Roční průměrný přepočtený počet zaměstnanců = 1 860 / 2 016 = 0,92.
Výsledná sleva na dani = 0,92 x 18 000 = 16 560 Kč.
Protože ale daň z příjmů vyšla zaměstnankyni pouze na 37 500 Kč (250 000 x 0,15), po odečtení slevy na poplatníka jí zbývá daňová povinnost pouze 12 660 Kč. Takže zaměstnavatelka může v roce 2013 uplatnit slevu na dani pouze ve výši 12 660 Kč.
V roce 2014
Přepočtený počet zaměstnanců:
Skutečně odpracované hodiny paní Janou = odpracované hodiny 8 x 252 + 40 hodin přesčasů = 2 056.
Fond pracovní doby v roce 2014 = 8 x 252 = 2 016.
Roční průměrný přepočtený počet zaměstnanců = 2 056 / 2 016 = 1,02.
Výsledná sleva na dani = 1,02 x 18 000 = 18 360 Kč.
Daň z příjmů vyšla zaměstnankyni na 49 500 Kč (330 000 x 0,15), po odečtení slevy na poplatníka jí zbývá daňová povinnost 24 660 Kč, a tím pádem může uplatnit slevu na dani z důvodu zaměstnávání osoby zdravotně postižené v plné výši, tj. 18 360 Kč.
3) Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Naše zaměstnavatelka je účetní a umí si moc dobře spočítat, co je pro ni výhodnější, proto podala v roce 2013 žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením místo příspěvku na částečnou úhradu nákladů.
Výše příspěvku za rok 2013
11 (měsíců) x 0,75 x 15 000 x 1,34 (hrubá mzda se zákonnými odvody) max. 8 000 měsíčně = 11 x 8 000
= 88 000 Kč.
Výše příspěvku za rok 2014
12 (měsíců) x 0,75 x 15 000 x 1,34 (hrubá mzda se zákonnými odvody) max. 8 000 měsíčně = 12 x 8 000
= 96 000 Kč.
V roce 2014 zaměstnavatelka požádala o navýšení příspěvku o příspěvek na ostatní provozní náklady vynaložené v souvislosti se zaměstnáváním paní Jany, na jehož zvýšení měla nárok od 1.2.2014.
Ostatní měsíční náklady související se zaměstnáváním paní Jany = 50 + 250 + 150 + 2 000 = 2 450 Kč.
Maximální výše měsíčního příspěvku je 2 000 Kč.
Příspěvek na další náklady související se zaměstnáváním paní Jany = 11 x 2 000 = 22 000 Kč.
Souhrnný přehled příspěvků v jednotlivých letech
I-------------------------------------I------------I------------I------------I IPříspěvek/rok I 2013 I 2014 I 2015 atd.I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I Na zřízení chráněného pracovního I 40 000 Kč I - I - I I místa I I I I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I Na podporu zaměstnávání osob I 88 000 Kč I 118 000 Kč I 120 000 Kč I I zdravotně postižených I I I I I-------------------------------------I------------I------------I------------I ICelkem I 128 000 Kč I 118 000 Kč I 120 000 KčI I-------------------------------------I------------I------------I------------I
Navíc tím, že paní účetní zaměstnala osobu se zdravotním postižením a průměrný přepočtený podíl zaměstnanců zdravotně postižených u ní činí více jak 50%, může poskytovat své služby jako náhradní plnění ostatním zaměstnavatelům, kteří mají více jak 25 zaměstnanců, a tím tak získala konkurenční výhodu.
ZÁVĚR
Co říci závěrem. Po dočtení tohoto článku by mne zajímalo, zda se mnou souhlasíte, že zaměstnávání osob zdravotně postižených má mimo lidského rozměru poměrně významné ekonomické dopady, které mohou nejednomu podnikateli, ať už fyzické nebo právnické osobě, citelně pomoci v současném silně tržním prostředí, kdy konkurenční boj zuří na všech frontách. Pokud se začnete zajímat o Vaše možnosti, jak zaměstnat nějakou osobu zdravotně postiženou, kde ji najít apod., určitě kontaktujte ÚP, který by měl mít přehled o všech nezaměstnaných osobách zdravotně postižených. Také doporučuji vyhledat nějakou neziskovou organizaci ve Vašem okolí, která se zabývá podporovaným zaměstnáváním a také má přehled o nezaměstnaných osobách zdravotně postižených, které mají zájem o práci, a v neposlední řadě, až budete mít zřízené chráněné pracovní místo, můžete svůj inzerát s nabídkou práce vyvěsit i na nějakém webovém portálu, který se zaměstnávání zdravotně postižených osob věnuje např. www.prace.cz/ozp/ nebo www.praceprozp.cz aj.