V následujícím příspěvku Vám přinášíme pokračování našeho seriálu o zaměstnávání zdravotně postižených osob na otevřeném trhu práce. V minulé části (Účetnictví v praxi č. 2/2015 str. 31) jsme se seznámili s definicí osoby se zdravotním postižením, naučili jsme se vypočítat průměrný přepočtený počet zaměstnanců, zabývali jsme se slevou na dani z příjmů a způsoby splnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V dnešní části se budeme věnovat různým finančním příspěvkům od krajské pobočky Úřadu práce („ÚP“).
Výhody zaměstnávání zdravotně postižených osob na otevřeném trhu práce
Ing.
Zuzana
Pšeničková
PŘÍSPĚVKY OD KRAJSKÉ POBOČKY ÚP NA CHRÁNĚNÁ MÍSTA
Mimo slevy na dani a finančně výhodnějšího naplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením může zaměstnavatel využít i různé finanční příspěvky od krajské pobočky ÚP, pokud splní některé předpoklady. Prvním zásadním předpokladem je chráněné pracovní místo, na jehož zřízení může zaměstnavatel dostat příspěvek, případně následně po jeho vymezení a obsazení může získat příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů týkajících se zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Chráněné pracovní místo je definováno v § 75 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), a jednoduše je možné jej popsat jako pracovní místo zřízené (tzn. dosud neobsazené osobou zdravotně postiženou) nebo vymezené (pracovní místo obsazené osobou zdravotně postiženou) pro osobu zdravotně postiženou na základě dohody s ÚP. Dohoda se uzavírá na základě písemné žádosti o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa a obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele, místo a předmět podnikání a charakteristiku konkrétního chráněného pracovního místa (popis pracovní činnosti, pracoviště a jeho umístění a popis pracovních podmínek), případně i jejich počet.
Aby ÚP uzavřel se zaměstnavatelem dohodu na zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa a aby mu na to poskytl případně i nějaký příspěvek, musí zaměstnavatel dodržet určité podmínky:
a)
Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu tří let, nemusí být obsazeno jednou osobou a ani kontinuálně. Dohoda je sice uzavřena na tři roky, ale z opodstatněných důvodů je možné ji prodloužit (při nedodržení se příspěvek vrací).
b)
Zaměstnavatel ke dni podání žádosti nesmí mít žádné nedoplatky na finančním úřadě, na pojistném a na penále u České správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven, tzn. musí předložit potvrzení o bezdlužnosti, které není starší než 30 dnů.
c)
Dále zaměstnavatel musí předložit doklad o zřízení běžného účtu a podnikatelský záměr, případně i další podklady, které si ÚP vyžádá.
Při projednávání žádosti o uzavření dohody o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa ÚP přihlíží k tomu, zda zaměstnavatel:
a)
neuzavřel v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti se zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením, smlouvu, na jejímž základě by mu byl tento zaměstnanec povinen poskytovat finanční prostředky v rozporu s dobrými mravy,
b)
v den podání žádosti vyplácí nejméně 80% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na které může uplatnit nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou,
c)
v den podání žádosti zaměstnává nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na svém pracovišti,
d)
přiděluje zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, práci vhodnou z hlediska pozitivních efektů na sociální integraci těchto osob, nebo z hlediska poměru finančních prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním těchto osob.
Mimo to pracovníci ÚP chodí na místní šetření a ověřují, zdali je dané pracoviště vhodné pro osobu zdravotně postiženou. Abyste měli jistotu, že Vámi definované pracoviště bude splňovat všechny podmínky, které potřebuje osoba zdravotně postižená s konkrétním typem postižení, můžete požádat o audit organizaci specializovanou na tuto problematiku.
ÚP při posuzování žádostí vychází i z dalších skutečností, zejména situace na trhu práce a struktury dalších příspěvků a dotací poskytovaných zaměstnavateli z veřejných rozpočtů, s cílem zamezit souběhu příspěvků a dotací poskytnutých pro stejný účel.
Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa
Jste-li zaměstnavatel, který zatím nemá žádného zaměstnance zdravotně postiženého, a chtěli byste takového zaměstnance přijmout a mít nárok na nějaké finanční příspěvky, pak pro něj musíte zřídit chráněné pracovní místo. Ke zřízení tohoto místa dochází na základě písemné dohody s krajskou pobočkou ÚP, která je konečným schválením Vaší žádosti o zřízení chráněného pracovního místa.
Na zřízení chráněného pracovního místa Vám ÚP může na základě Vaší žádosti přispět maximálně ve výši dvanáctinásobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku pro osobu s těžším zdravotním postižením a maximálně osminásobku pro ostatní osoby se zdravotním postižením. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s ÚP 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na zřízení jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.
Skutečná výše příspěvku závisí na reálně vynaložených výdajích, které zaměstnavatel se zřízením chráněného pracovního místa měl a které ÚP doložil, a také na individuálním rozhodnutí ÚP. ÚP nesmí vyplatit více, než kolik bylo skutečně vynaloženo, ale zároveň může příspěvek poskytnout v nižší hodnotě, což záleží mimo jiné na jeho rozpočtu pro danou oblast, na konkrétní situaci na trhu práce apod.
PŘÍKLAD
Situace A
Zaměstnavatel v roce 2014 zřídil jedno chráněné pracovní místo pro osobu invalidní ve II. stupni - vozíčkáře. Se zřízením tohoto chráněného pracovního místa měl náklady ve výši 205 000 Kč, protože mimo jiné musel vybudovat bezbariérové přístupy, rozšířit dveře, upravit toaletu, uzpůsobit výšku nábytku apod. S ÚP uzavřel dohodu na zřízení tohoto chráněného pracovního místa. Kolik může maximálně ÚP přispět na zřízení tohoto chráněného pracovního místa?
Výše max. příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa u osoby se zdravotním postižením = 8 x průměrná mzda v národním hospodářství za 1.-3. čtvrtletí předchozího roku.
Průměrná mzda v národním hospodářství za 1.-3. čtvrtletí roku 2013 činila 24 622 Kč.
Maximální příspěvek od ÚP = 8 x 24 622 Kč = 196 976 Kč.
Přestože měl zaměstnavatel se zřízením chráněného pracovního místa výdaje ve výši 205 000 Kč, může od ÚP dostat max. 196 976 Kč.
Situace B
Zaměstnavatel v roce 2014 zřídil jedno chráněné pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Se zřízením tohoto chráněného pracovního místa měl náklady ve výši 205 000 Kč, protože mimo jiné musel vybudovat bezbariérové přístupy, rozšířit dveře, upravit toaletu, uzpůsobit výšku nábytku apod. S ÚP uzavřel dohodu na zřízení tohoto chráněného pracovního místa. Kolik může maximálně ÚP přispět na zřízení tohoto chráněného pracovního místa?
Výše max. příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa u osoby se zdravotním postižením = 12 x průměrná mzda v národním hospodářství za 1.-3. čtvrtletí předchozího roku.
Průměrná mzda v národním hospodářství za 1.-3. čtvrtletí roku 2013 činila 24 622 Kč.
Maximální příspěvek od ÚP = 12 x 24 622 Kč = 295 464 Kč.
Přestože max. příspěvek od ÚP by mohl být až 295 464 Kč, zaměstnavatel se zřízením chráněného pracovního místa měl výdaje pouze ve výši 205 000 Kč, a proto mu může ÚP přispět maximální částkou 205 000 Kč.
Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů
Pokud má zaměstnavatel zřízeno nebo vymezeno chráněné pracovní místo a zaměstnává osobu se zdravotním postižením, pak může po 12 měsících ode dne obsazení zřízeného nebo vymezeného chráněného pracovního místa požádat ÚP o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. K této žádosti musí žadatel opět přiložit doklady o bezdlužnosti a doklad o zřízení běžného účtu, včetně vyčíslení vynaložených provozních nákladů, které jsou spojeny s provozem chráněného pracovního místa. Příspěvek je poskytován na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a ÚP v maximální roční výši 48 000 Kč.
Nově od roku 2015 na tento příspěvek nemá nárok zaměstnavatel:
-
na zaměstnance, kteří pracují mimo pracoviště zaměstnavatele, jednoduše řečeno „pracuje z domova“ (platilo i v minulosti),
-
na zaměstnance, kteří pracují na chráněném pracovním místě, ale jsou „pouze“ osobami zdravotně znevýhodněnými,
-
který je agenturou práce, pokud je jeho zdravotně postižený zaměstnanec pracující na chráněném pracovním místě dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli, a
-
kterému byla uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, a to po dobu tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí (platilo i v minulosti).
Za provozní náklady chráněného pracovního místa, na které lze zaměstnavateli z otevřeného trhu práce poskytnout příspěvek, jsou vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, v § 8 a 9 jmenovány následující náklady:
a)
zvýšené správní náklady ve výši 7% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, kterými jsou náklady na:
-
vedení personální, mzdové nebo sociální agendy zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
-
komunikaci se státními orgány a dalšími subjekty v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
-
nájemné za plochy pracovních, skladových nebo manipulačních prostor spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
-
povinné revize zařízení, bez nichž nemohou být osoby se zdravotním postižením zaměstnávány,
-
povinné revize objektu sloužícího k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, pokud je objekt ve vlastnictví zaměstnavatele,
-
služby spojené s užíváním objektu, zejména revize komínů, hromosvodů, elektroinstalace, jejichž cena je zahrnována do nájemného,
-
zvýšenou spotřebu energie a paliv spojenou se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, nebo
-
vodné a stočné spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
b)
náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou:
-
mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, a to v rozsahu odpovídajícím počtu hodin odpracovaných provozními zaměstnanci nebo pracovními asistenty při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, pokud na ně není pobírán příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, nebo jejichž mzdy nejsou hrazeny v rámci pracovní rehabilitace, nebo
-
náklady na zajištění pracovních asistentů v případě, že se nejedná o zaměstnance téhož zaměstnavatele,
c)
náklady na dopravu v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, kterými jsou náklady na:
-
dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a z pracoviště, nebo
-
dopravu materiálu a hotových výrobků,
d)
náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na:
-
pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
-
pořízení a přizpůsobení pomocných technologických zařízení používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
-
pořízení komunikačních a orientačních pomůcek,
-
přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek osobám se zdravotním postižením, nebo
-
výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení.
Je-li součástí těchto nákladů DPH a zaměstnavatel není plátcem, považuje se DPH za provozní náklad chráněného pracovního místa.
Pokud by o tento příspěvek zažádala zdravotně postižená osoba samostatně výdělečně činná bez zaměstnanců zdravotně postižených, tak té se do provozních nákladů souvisejících s chráněným pracovním místem zcela logicky nezahrnují náklady na zpracování mzdové agendy, komunikaci se stáními orgány, mzdové náklady na provozní zaměstnance a pracovní asistenty, náklady na jeho osobní dopravu do místa podnikání (pracoviště) a na pořízení komunikačních a orientačních pomůcek.
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Zaměstnavatelé zaměstnávající na chráněných pracovních místech více než 50% osob se zdravotním postižením mohou dále požádat ÚP o příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Této možnosti mohou velice dobře využít např. drobní živnostníci, kteří nezaměstnávají buď vůbec nikoho, nebo jednu osobu na částečný úvazek, a potřebují přijmout dalšího zaměstnance. Pak pokud zaměstnají osobu se zdravotním postižením, mají téměř bez problému splněn podíl nad 50% průměrných přepočtených zaměstnanců se zdravotním postižením a mohou dosáhnout na tento příspěvek, který jim může výrazně pomoci s provozními výdaji (náklady). Je důležité si ovšem uvědomit, že na tento příspěvek má zaměstnavatel nárok pouze tehdy, pokud osoba se zdravotním postižením pracuje u něj na pracovišti, nikoliv doma! I u tohoto příspěvku platí, že ÚP nepřizná příspěvek po dobu tří let od nabytí právní moci uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce.
ÚP zaměstnavatelům zaměstnávajícím více jak 50% osob zdravotně postižených přispívá na základě písemné žádosti formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy osob zdravotně postižených a na další náklady, které s jejich zaměstnáváním souvisejí.
Příspěvek na 75% skutečně vynaložených prostředků na mzdy a platy
Základ tohoto příspěvku tvoří náhrada skutečně vynaložených prostředků na mzdy a platby včetně pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění na každého zaměstnance zdravotně postiženého v pracovním poměru, vykonávajícího práci na chráněném pracovním místě, a to ve výši 75%, nejvýše však 5 000 Kč měsíčně na každou osobu zdravotně znevýhodněnou a 8 000 Kč měsíčně na ostatní osoby zdravotně postižené. Pokud během kalendářního čtvrtletí došlo k přeobsazení chráněného pracovního místa, potom může být zaměstnavateli poskytnut příspěvek na více osob zdravotně postižených, než je počet chráněných pracovních míst sjednaný v dohodách o vymezení či zřízení chráněných pracovních míst. Doba trvání pracovních poměrů osob se zdravotním postižením, které se vystřídaly na chráněném pracovním místě, se však nesmí překrývat. V případě, že bylo chráněné pracovní místo vymezeno či zřízeno v průběhu čtvrtletí, příspěvek náleží až od data vymezení či zřízení chráněného pracovního místa.
Pro účely stanovení výše tohoto příspěvku je nutné skutečně vynaložené prostředky na mzdy a platy ponížit o:
-
poskytnuté naturální mzdy,
-
srážky ze mzdy nebo platu na základě dohody o srážkách ze mzdy dle § 327 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo s výjimkou příspěvku na závodní stravování,
-
srážky ze mzdy nebo platu k uspokojování závazků zaměstnance, jsou-li v rozporu s dobrými mravy, nebo
-
náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.
Příspěvek na další náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne jeho vymezení může zaměstnavatel ve své žádosti za následující kalendářní čtvrtletí uplatnit i nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající dalším nákladům vynaloženým v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, nejvýše však o 1 000 Kč měsíčně u osoby zdravotně znevýhodněné a 2 000 Kč u ostatních osob se zdravotním postižením.
Jaké jsou druhy dalších nákladů, na které je možné žádat zvýšení příspěvku, vyjmenovává prováděcí vyhláška k zákonu o zaměstnanosti v § 14a, v podstatě se jedná o stejné náklady, jaké jsou uváděny v případě příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů, pouze s tím rozdílem, že zvýšené správní náklady je možné započítat pouze ve výší 4% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být doručena krajské pobočce ÚP nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušeného kalendářního čtvrtletí.
Součástí žádosti je:
-
doložení celkového čtvrtletního průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců s těžším zdravotním postižením a ostatních zaměstnanců zdravotně postižených (osoba s těžším zdravotním postižením se započítává třikrát),
-
jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami zdravotně postiženými a kteří jsou s těžším zdravotním postižením, s uvedením jejich rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny a vynaložených prostředků na jejich mzdy včetně zákonných odvodů (sociální a zdravotní pojištění),
-
doložení skutečnosti, na základě které je zaměstnanec považován za osobu zdravotně postiženou. Při opakovaném podání žádosti je možné se na tyto dokumenty pouze odkázat a součástí další žádosti budou pouze v případě změny této skutečnosti, např. zvýšení stupně invalidity nebo jejího odebrání apod.
Příspěvek nelze poskytovat na toho zaměstnance se zdravotním postižením za čtvrtletí, ve kterém:
-
je na tohoto zaměstnance poskytován ÚP jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy a platy včetně zákonných odvodů,
-
byl zaměstnanec poživatelem starobního důchodu,
-
je zaměstnanec zaměstnán na chráněném pracovním místě, na které je poskytován příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů,
-
zaměstnanec nesouhlasí s provedením kontroly v místě výkonu práce, nebo
-
byl zaměstnanec agentury práce dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli.
Příspěvek ÚP poskytne, pokud zaměstnavatel k poslednímu dni čtvrtletí předloží potvrzení o bezdlužnosti. Pokud zaměstnavatel dluží finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení nebo zdravotním pojišťovnám, ale má povoleno posečkání úhrady nebo rozložení úhrady na splátky a není v prodlení, případně pokud jeho nedoplatky nečiní víc než 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky do 15. dne následujícího kalendářního měsíce uhradí, pak ÚP na tyto dluhy nepohlíží a příspěvek schválí.
O poskytnutí, neposkytnutí nebo částečném poskytnutí příspěvku vydává ÚP rozhodnutí a až na základě tohoto rozhodnutí posílá příspěvek na účet zaměstnavatele, a to do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
PŘÍKLAD
Zaměstnavatel v květnu 2013 vymezil 5 chráněných pracovních míst. Za období červenec až září měl následující průměrné přepočtené počty osob:
I-----------------------------------------------------------I----------------I I Zaměstnanci I Počet osob I I-----------------------------------------------------------I----------------I I Všichni I 8,00 I I-----------------------------------------------------------I----------------I I Zdravotně postižení (I. a II. stupeň invalidity) I 2,15 I I-----------------------------------------------------------I----------------I I S těžším zdravotním postižením I 0,85 I I-----------------------------------------------------------I----------------I I Zdravotně znevýhodnění I 1,00 I I-----------------------------------------------------------I----------------I
Ve sledovaném období měl následující náklady - zaměstnanec s těžším zdravotním postižením měl měsíční hrubou mzdu 8 500 Kč a z této mzdy mu zaměstnavatel každý měsíc na základě dohody o srážkách ze mzdy sráží 1 000 Kč, které posílá na splátku zaměstnancova dluhu. Osoba zdravotně znevýhodněná měla měsíční hrubou mzdu 12 000 Kč a ostatní osoby zdravotně postižené měly měsíční hrubou mzdu ve výši 10 000 Kč. Dne 15.9.2014 jedna osoba zdravotně postižená ukončila svůj pracovní poměr a místo ní dne 16.9.2014 nastoupil na chráněné pracovní místo nový zaměstnanec zdravotně postižený v I. stupni invalidity se stejnou hrubou mzdou jako zaměstnanec odcházející. Oběma zaměstnancům tedy náležela hrubá mzda ve výši 5 000 Kč hrubého. Z hrubé mzdy každého zaměstnance zaměstnavatel odvádí 34% na sociální a zdravotní pojištění.
Kromě těchto nákladů zaměstnavatel měsíčně v souvislosti se zaměstnáváním osob zdravotně postižených hradí následující náklady - zpracování mzdové agendy 250 Kč/osobu a měsíc, na mzdy pracovního asistenta 15 000 Kč hrubého, nájem prostor, ve kterých jsou situovaná chráněná pracovní místa 1 000 Kč, na elektrickou energii, vodné a stočné 150 Kč, na dopravu materiálu a osob zdravotně postižených 2 500 Kč.
V říjnu bude zaměstnavatel podávat žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob zdravotně postižených, v jaké výši mu bude příspěvek poskytnut?
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců zdravotně postižených = (2,15 + 1 + 0,85 x 3) / 8 = 71,25%. Zaměstnavatel tedy měl za 3. čtvrtletí 2013 nárok na přiznání příspěvku na podporu zaměstnávání osob zdravotně postižených.
Příspěvek na mzdy a platy zaměstnanců zdravotně postižených
Přestože zaměstnavatel má průměrný přepočtený počet zdravotně postižených zaměstnanců větší než počet vymezených chráněných pracovních míst, má nárok na příspěvek za všechny tyto zaměstnance, protože dva zaměstnanci se na jednom chráněném pracovním místě během září vystřídali a nedošlo k jejich „překrytí“.
I--------I-------------------------------I----------------------------I----------------------------I IObdobíIOsoba s těžším zdravotnímIOsoba zdravotněIOstatní osoby zdravotněI I IpostiženímIznevýhodněnáIpostiženéI I--------I-------------------I-----------I-------------------I--------I-------------------I--------I I IVýpočetIČástkaIVýpočetIČástkaIVýpočetIČástkaI I I Iv KčI Iv KčI Iv KčI I--------I-------------------I-----------I-------------------I--------I-------------------I--------I I 7/2014 I 1 x 0,75 x I 7 792,50 I 1 x 0,75 x I 5 000 I 3 x 0,75 x I 24 000 I I I x (8 500 x 1,34 - I I x (12 000 x 1,34) I I (10 000 x 1,34) I I I I - 1000) I I max. 5 000 Kč I I max. 8 000 Kč/ I I I I I I I I /zaměstnanec I I I--------I-------------------I-----------I-------------------I--------I-------------------I--------I I 8/2014 I 1 x 0,75 x I 7 792,50 I 1 x 0,75 x I 5 000 I 3 x 0,75 x I 24 000 I I I x (8 500 x 1,34 - I I (12 000 x 1,34) I I (10 000 x 1,34) I I I I - 1000) I I max. 5 000 Kč I I max. 8 000 Kč/ I I I I I I I I zaměstnanec I I I--------I-------------------I-----------I-------------------I--------I-------------------I--------I I 9/2014 I 1 x 0,75 x I 7 792,50 I 1 x 0,75 x I 5 000 I 2 x 0,75 x I 26050 I I I x (8 500 x 1,34 - I I (12 000 x 1,34) I I (10 000 x 1,34) + I I I I - 1000) I I max. 5 000 Kč I I + 2 x 0,75 x I I I I I I I I x (5 000 x 1,34) I I I I I I I I max. 8 000 Kč/ I I I I I I I I zaměstnanec I I I--------I-------------------I-----------I-------------------I--------I-------------------I--------I ICelkemI I23 378,00I I15 000I I74 050I I--------I-------------------I-----------I-------------------I--------I-------------------I--------I
Příspěvek na další náklady
Protože od vymezení chráněných pracovních míst uběhlo již 12 měsíců, může tento zaměstnavatel požádat za 3. čtvrtletí 2013 o navýšení příspěvku o další náklady vynaložené na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Měsíční částka těchto zvýšených provozních nákladů:
I------------------------------I----------------------------I----------------I INákladyIVýpočetIMěsíční částkaI I------------------------------I----------------------------I----------------I I Zvýšené správní náklady I max. výše 985 Kč/měsíc na I I I I 1 chráněné pracovní místo, I I I I tj. [0,04 x 24 622 I I I I (průměrná mzda v národním I I I I hospodářství za 1.-3. I I I I čtvrtletí 2013)] I I I------------------------------I----------------------------I----------------I I Zpracování mzdové agendy I 5 x 250 I 1 250 Kč I I------------------------------I----------------------------I----------------I I Nájem prostor I I 1 000 Kč I I------------------------------I----------------------------I----------------I I Elektrická energie a vodné I I 150 Kč I I------------------------------I----------------------------I----------------I I Mzdové náklady na pracovního I 15 000 x 1,34 I 20 100 Kč I I asistenta včetně zákonných I I I I odvodů I I I I------------------------------I----------------------------I----------------I I Náklady na dopravu materiálu I I 2 500 Kč I I a osob zdravotně postižených I I I I------------------------------I----------------------------I----------------I IZvýšené provozní nákladyI I25 000 KčI IcelkemI I I I------------------------------I----------------------------I----------------I I------------------------------I----------------------------I----------------I INákladyIVýpočetIMěsíční částkaI I------------------------------I----------------------------I----------------I I Měsíční částka nákladů na 1 I (1 250 + 1 000 + 150) / 5 I 5 000 Kč I I zaměstnance v červenci a I max. 985 Kč + (20 100 + I I I srpnu I + 2 500) / 5 I I I------------------------------I----------------------------I----------------I IVýše příspěvku za červenec aI 2 x (4 x 2 000 + 1 x I18 000 KčI IsrpenI x 1 000) I I I------------------------------I----------------------------I----------------I I Měsíční částka nákladů na 1 I [1 250 + 250 (mzdová I 4 208 Kč I I zaměstnance v září Iagendanového zaměstnance) I I I I + 1 000 + 150] / 6 max. I I I I 985 Kč + (20 100 + 2 500) I I I I / 6 I I I------------------------------I----------------------------I----------------I IVýše příspěvku za červenec aI 1 x (5 x 2 000 + 1 x I11 000 KčI IsrpenI x 1 000) I I I------------------------------I----------------------------I----------------I
Zaměstnavatel tedy dostane příspěvek na mzdy za 3. čtvrtletí v celkové výši 112 428 Kč (23 378 + 15 000 + 74 050) a na další provozní náklady související se zaměstnávání osob zdravotně postižených ve výši 29 000 Kč (18 000 + 11 000), celková výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením činní 141 428 Kč.
Poznámka redakce:
Na dokončení příspěvku se můžete těšit v příštím čísle časopisu.