Nedoplatek faktury vydané

Vydáno: 3 minuty čtení

Jsme fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí podvojné účetnictví. Našemu zákazníkovi ve Švýcarsku jsme vystavili fakturu na 880,64 CHF, přišla nám však úhrada jen 876,65 CHF. Nadřízený se rozhodl částku 3,99 CHF již po zákazníkovi nevyžadovat. Jak tedy zaúčtovat tento rozdíl? Bude se jednat o náklad daňový? Náš řidič, který veze toto zboží do Švýcarska, zaplatí ve Švýcarsku DPH za tuto firmu - působíme jako zastupující firma této švýcarské firmy. Toto zaplacené DPH nám náš zákazník pošle zpětně na účet. Budu účtovat vydání peněz z valutové pokladny na zaplacení tohoto DPH jako pohledávku např. MD 378/D 211?

NEDOPLATEK FAKTURY VYDANÉ
Ing.
Zuzana
Pšeničková
dotaz 11789/02.05.14
ODPOVĚĎ:
Pokud je jisté, že zbývající část pohledávky za vaším zákazníkem nebude uhrazena, náklady na vymáhání by byly příliš vysoké než užitek, který by se vymáháním získal, jedná se o trvalé snížení hodnoty pohledávky, které se účtuje jako účetní odpis pohledávky. Naopak pokud by se jednalo pouze o dočasné snížení hodnoty, které se zjišťuje v rámci inventarizace a které vzniká v případech, kdy je neuhrazená pohledávka vymáhána a je nejistá její úhrada, pak by se účtovalo pouze o opravné položce k pohledávce a pohledávka jako taková by stále zůstávala v účetnictví. Máte-li jistotu, že nedoplatek faktury nebude uhrazen, pak ho zaúčtujte do účtové skupiny 54 - Jiné provozní náklady, konkrétně na účet 546-Odpis pohledávek. Protože na stejném účtu se účtují i odpisy pohledávek dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“), je třeba použít samostatný analytický účet pro účetní a daňově uznatelný odpis pohledávek. Vzhledem k tomu, že se nejedná o odpis v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), tzn. není možné k pohledávce vytvořit opravnou položku dle ZoR, je tento náklad nedaňový. Možná by stálo za to odpis pohledávky posunout tak, aby bylo možné jej posoudit jako daňově uznatelný. V tomto případě by to znamenalo postupovat dle § 8c ZoR, protože se nejedná o pohledávku za upsaný vlastní
kapitál
ani pohledávku za spojenou osobou. Pohledávka v době vzniku nepřesáhla 30 000 Kč a pokud není v době tvorby opravné položky celková výše pohledávek za týmž odběratelem vyšší jak 30 000 Kč, je možné vytvořit opravnou položku k pohledávce ve 100% výši min. 12 měsíců od uplynutí data splatnosti pohledávky, a tím pádem je možné provést i daňový odpis. Nicméně přestože pohledávku odepíšete a nebudete ji již dále evidovat v klasickém podvojném účetnictví, měli byste ji evidovat v podrozvaze, a to pro případ, že by zákazník přece jen v budoucnu dlužnou částku uhradil. Hradíte-li DPH za odběratele, pak souhlasím se zaúčtováním pohledávky za tímto zákazníkem v účtové skupině 37 - Jiné pohledávky a závazky, třeba na navrhovaném účtu 378-Jiné pohledávky.