Následující příspěvek obsahuje popis změn, ke kterým dochází od 1. 1. 2012 oproti roku 2011 v oblasti mezd a platů, jejich zdanění a odvodů, pracovního práva, ale i důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí. Především v oblastech pracovního práva, nemocenského pojištění a zaměstnanosti je v roce 2012 rozsah těchto změn velmi obsáhlý. Nepůjde proto v tomto příspěvku o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.
Změny ve mzdové oblasti od 1. 1. 2012
Ing.
Miroslav
Bulla
Jedná se především o změny vyplývající z novely zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), drobných změn v zákoně č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), zákonů upravujících pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení atd. Další ze zmíněných změn mají charakter každoročních úprav různých sazeb a parametrů (v oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění, pojistného na zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, důchodového pojištění, cestovních náhrad, srážek z mezd, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci atd.).
ZMĚNY V OBLASTI ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ
Ze změn v ZDP se mezd a platů dotýkají především následující změny:
*
Změnou, která se dotkne prakticky všech zaměstnanců, je
zvýšení daňové slevy na poplatníka
o 1 200 Kč ročně (z 23 640 Kč na 24 840 Kč), tj. o 100 Kč měsíčně (z 1 970 Kč na 2 070 Kč). Prakticky každému se tak při jinak konstantní hrubé mzdě zvýší čistá mzda o 100 Kč měsíčně. V platnosti již totiž není tzv. povodňová stokoruna (resp. povodňová daň) zavedená pouze pro rok 2011.*
Zvýšilo se také
daňové zvýhodnění na vyživované dítě
o 1 800 Kč ročně (z 11 604 Kč na 13 404 Kč), tj. o 150 Kč měsíčně (z 967 Kč na 1 117 Kč) na jedno dítě.PŘÍKLAD
Uplatňuje-li zaměstnanec nárok na slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti, bude mít prakticky ve všech mzdových úrovních (vyjma těch nejnižších) vyšší čistou mzdu v roce 2012 oproti roku 2011 o
400 Kč
. Jde o součet částek zvýšení daňové slevy na poplatníka (100 Kč) a zvýšení daňového zvýhodnění na děti (2 x 150 Kč).*
Zvyšuje se také částka maximální výše ročního daňového bonusu (z 52 200 Kč na 60 300 Kč) a měsíčního daňového bonusu (ze 4 350 Kč na 5 025 Kč).
*
Nově jsou za daňově uznatelné výdaje (náklady) považovány i odměny členů statutárních a dalších orgánů právnických osob.
*
Byl vydán nový )
pokyn GFŘ č. D-6
k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP, který nahrazuje pokyn Ministerstva financí č. D-300 z roku 2006. Tento pokyn upravuje mj. i ustanovení týkající se daně z příjmů fyzických osob. Lze jej použít poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2011. (Poznámka redakce:
Pokynu č. D-6 se budeme podrobně věnovat v č. 3/2012 časopisu Účetnictví v praxi.*
Naopak většina změn obsažených v tzv.
daňové reformě
by měla nabýt účinnosti až 1. 1. 2015 (datum účinnosti se však nejspíše ještě změní). Součástí této daňové reformy je mj. tzv. projekt JIM, zrušení superhrubé mzdy, zvýšení sazby daně z příjmů fyzických osob na 19 %, zavedení daně z úhrnu mezd namísto pojistného pro firmy, zavedení zaměstnaneckého výdajového paušálu atd.ZMĚNY V ZÁKONÍKU PRÁCE
K velmi rozsáhlým změnám oproti roku 2011 došlo v ZP. Byla přijata novela ZP (zákon č.365/2011 Sb.). Tyto změny v ZP přesahují rámec tohoto příspěvku, zmíníme se tedy jen stručně o některých z nich:
*
Na
dohodu o provedení práce
je možné odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 300 hodin za kalendářní rok (dosud to bylo pouze 150 hodin za rok). V dohodě o provedení práce musí být nově uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. *
Nově u dohody o provedení práce přísluší
náhrada odměny
v době prvních 21 kalendářních dnů nemoci nebo karantény (při splnění podmínek daných zákonem o nemocenském pojištění).*
Potvrzení o zaměstnání
(zápočtový list) bude zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci i při skončení dohody o provedení práce.*
Je nově možné sjednat
delší zkušební dobu
u vedoucích zaměstnanců (místo tří měsíců až šest měsíců).*
Výše odstupného
při rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z tzv. organizačních důvodů nebo dohodou z týchž důvodů je nově závislá na době trvání pracovního poměru. Odstupné tak přísluší nejméně ve výši jednonásobku průměrného výdělku při trvání pracovního poměru méně než jeden rok, dvojnásobku při trvání jeden až dva roky a trojnásobku při trvání alespoň dva roky.*
Nově bude také možné dát výpověď zaměstnanci, který v době prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti
poruší léčebný režim zvlášť hrubým způsobem
, dosud mohl zaměstnavatel pouze snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy. *
Pracovní poměr na dobu určitou
bude možné nově sjednat až na tři roky a u téhož zaměstnavatele jej bude možné sjednat opakovaně na tuto dobu ještě dvakrát (tzn. může trvat až devět let). Uplyne-li od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky doba tří let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou se již nepřihlíží (dosud tato doba činila pouze šest měsíců). Byly dále zrušeny výjimky, které připouštěly uzavírání pracovního poměru na dobu určitou i v dalších případech.*
Mzda může být sjednána
s přihlédnutím k práci přesčas
, u vedoucích zaměstnanců bude možno tímto způsobem ocenit veškerou práci přesčas povolenou ZP a u ostatních maximálně 150 hodin v kalendářním roce.*
Zaměstnavatel může se zaměstnancem nově sjednat
jiné minimální výše příplatků
za práci v sobotu a v neděli a v noci nejen v kolektivní smlouvě, ale i individuálně (např. v pracovní smlouvě).*
Neurčí-li zaměstnavatel
čerpání dovolené
ani do 30. 6. následujícího kalendářního roku, bude mít nově právo určit si čerpání dovolené rovněž i zaměstnanec. Ruší se pravidlo o automatickém nástupu na dovolenou ze zákona (po 31. 10. následujícího kalendářního roku). Pokud dovolená není vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku z důvodu nemoci zaměstnance, čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. Náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou i nadále přísluší pouze v případě skončení pracovního poměru.*
K dalším poměrně rozsáhlým změnám došlo i v oblasti pracovní doby (konta pracovní doby, pružné rozvržení pracovní doby atd.), odměňování (smluvní plat zaměstnanců ve veřejné správě), kolektivních smluv, skončení pracovního poměru atd.
ZMĚNY TÝKAJÍCÍ SE NÁHRAD MZDY PŘI DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI, DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ APOD.
Jedná se o následující změny:
*
Vycházky dočasně práce neschopného pojištěnce
může ošetřující lékař povolit nejvýše v celkovém rozsahu šest hodin denně, a to v době od 7 do 19 hodin. Jinak lze postupovat pouze v případech mimořádně náročného léčebného plánu apod. s písemným souhlasem příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení na základě žádosti ošetřujícího lékaře.*
Stejně jako každý rok se i v roce 2012 mění redukční hranice pro redukci
průměrného hodinového výdělku (dále také „PHV“)
při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti či karantény, kterou poskytuje zaměstnavatel. Dochází přitom k mírnému navýšení těchto redukčních hranic (sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č.310/2011 Sb.).Redukce průměrného hodinového výdělku (PHV):
+---------------------------------+-----+---------------------+ | PHV do 146,65 Kč | 90% | tj. max. 131,985 Kč | | PHV od 146,65 Kč do 219,98 Kč | 60% | tj. max. 43,998 Kč | | PHV od 219,98 Kč do 439,95 Kč | 30% | tj. max. 65,991 Kč | | k PHV nad 439,95 se nepřihlíží | | | | Maximální redukovaný PHV | | tj. max. 241,974 Kč | +---------------------------------+-----+---------------------+
Procentní sazby pro výpočet náhrady mzdy z PHV:
+------------------------------------------------------+-----------------+---------------------------------+ | | Procentní sazba | Maximální výše hodinové náhrady | +------------------------------------------------------+-----------------+---------------------------------+ | 1. – 3. pracovní den trvání dočasné PN | 0% | - | | Od 4. pracovního dne trvání dočasné PN | 60% | tj. max. 145,1884 Kč/hod. | | (pouze v době prvních 21 kalendářních dnů PN) | | | | Od 1. pracovního dne trvání karantény | 60% | tj. max. 145,1884 Kč/hod. | | (pouze v době prvních 21 kalendářních dnů karantény) | | | +------------------------------------------------------+-----------------+---------------------------------+
Vysvětlivky:
PN – Pracovní neschopnost *
Mění se i redukční hranice pro
redukci denního vyměřovacího základu (dále také „DVZ“)
při výplatě dávek nemocenského pojištění, kterou vyplácí příslušná OSSZ, PSSZ či MSSZ, nikoliv zaměstnavatel. Nicméně uvádíme zde i tyto redukční hranice, např. pro případnou kontrolu vyplacených nemocenských dávek.Redukce denního vyměřovacího základu (DVZ):
+-----------------------------------+-----+---------------------+ | DVZ do 838 Kč | 90% | tj. max. 754,20 Kč | | DVZ od 838 Kč do 1 257 Kč | 60% | tj. max. 251,40 Kč | | DVZ od 1 257 Kč do 2 514 Kč | 30% | tj. max. 377,10 Kč | | k DVZ nad 2 514 Kč se nepřihlíží | | | | Maximální redukovaný DVZ | | tj. max. 1 383 Kč | +-----------------------------------+-----+---------------------+
Výpočet nemocenského z DVZ:
+-------------------------------------------+-----------+--------------------+ | Od 22. kalendářního dne trvání dočasné PN | 60% z DVZ | tj. max 830 Kč/den | +-------------------------------------------+-----------+--------------------+
Poznámka:
Maximální nemocenské v roce 2012 tak za měsíc (31 kalendářních dnů) může činit 25 730 Kč (31 x 830 Kč), v roce 2011 to bylo pouze 25 327 Kč. Na toto nemocenské ovšem může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou mzdou převyšující 76 000 Kč.
ZMĚNY V OBLASTI POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
V oblasti pojistného dochází k následujícím změnám:
*
Maximální vyměřovací základ
pro placení pojistného na sociální zabezpečení se bude nově počítat jako 48násobek průměrné mzdy (dosud 72násobek průměrné mzdy), zatímco maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnance a OSVČ se bude stejně jako v roce 2011 počítat jako 72násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení tak v roce 2012 činí 1 206 576 Kč (v roce 2011 to bylo 1 781 280 Kč) a pro placení pojistného na zdravotní pojištění 1 809 864 Kč (dosud 1 781 280 Kč).*
Od 1. 1. 2012 se zavádí účast na sociální a zdravotní pojištění i pro osoby konající práci na základě
dohody o provedení práce
(dále jen „DPP“), a to v kalendářních měsících, kdy je jim zúčtován příjem vyšší než 10 000 Kč. Účast na pojištění se posuzuje v každém měsíci zvlášť. Zaměstnanci účastnému nemocenského pojištění z titulu DPP pak lze poskytovat nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Ochranná lhůta z tohoto zaměstnání neplyne. Zaměstnavatel má povinnost oznámit nástup do zaměstnání zaměstnance na DPP po skončení kalendářního měsíce, v němž vznikla poprvé účast na nemocenském pojištění. Den skončení zaměstnání tohoto zaměstnance je zaměstnavatel povinen oznámit do osmi kalendářních dnů.*
Zvýšila se
částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění
z 2 000 Kč na 2 500 Kč. Tato částka je určující pro účast zaměstnanců na nemocenském, a tím i na důchodovém a zdravotním pojištění. Z příjmu nižšího než 2 500 Kč měsíčně se pojistné neodvádí (zaměstnání malého rozsahu).*
Nově se odvádí
pojistné na nemocenské pojištění
i z odměn společníků a jednatelů s. r. o. a komanditistů k. s. (dosud mohli být účastni pouze důchodového pojištění). A dále také prokuristů, členů kolektivních orgánů právnických osob, likvidátorů, vedoucích organizačních složek zahraničních právnických osob atd. A to za předpokladu, že v daném měsíci dosáhnou tzv. rozhodného 60 % z DVZ tj. max. 830 Kč/den příjmu pro nemocenské pojištění (2 500 Kč). Z jejich příjmů se pak bude odvádět pojistné na sociální zabezpečení (tj. pojistné na nemocenské i důchodové pojištění). Jsou-li tyto osoby v uvedené funkci činné již v roce 2011 a v činnosti pokračují dále i v roce 2012, je zaměstnavatel povinen podat oznámení o jejich nástupu do zaměstnání do 31. 1. 2012 (Oznámení o nástupu do zaměstnání není třeba podávat, pokud byl dotyčný účasten na důchodovém pojištění před 1. 1. 2012 – např. jednatel či společník), dále je třeba vést Evidenční list důchodového pojištění atd.*
U společníků, jednatelů s. r. o. atd. je tímto
zrušen rozhodný příjem pro účast na důchodovém pojištění
(v roce 2011 činil 6 200 Kč). Tyto osoby jsou stejně jako výše uvedené osoby účastny důchodového pojištění již při dosažení rozhodného příjmu pro nemocenské pojištění (2 500 Kč).*
Pojistné se bude nově hradit i za zaměstnance, jejichž zaměstnání nemělo trvat a ani
netrvalo déle než 14 kalendářních dnů
, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více takových krátkodobých zaměstnání a úhrn započitatelných příjmů z nich dosáhl již zmíněných 2 500 Kč. Tito zaměstnanci jsou nově účastni pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Důvodem této změny je, aby firmy nemohly obcházet placení odvodů tím, že několikrát v měsíci přijmou člověka do krátkodobého zaměstnání.ZMĚNY V OBLASTI CESTOVNÍCH NÁHRAD
U cestovních náhrad se jedná o tyto změny:
*
Stejně jako každý rok dochází i letos k mírným úpravám výše ) Mírně (o 1 – 3 Kč) se zvyšuje stravné za kalendářní den při tuzemské pracovní cestě. Poměrně výrazně se také zvyšují průměrné ceny PHM pro zaměstnance (o 3 až 4 Kč). Ve vyhlášce se již neuvádí ceny automobilového benzinu 91 oktanů.
cestovních náhrad
. Změny vychází z vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č.429/2011 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot. (Poznámka redakce:
Tuto vyhlášku naleznete ve speciální příloze k č. 1/2012 časopisu Účetnictví v praxi na s. 5.*
Základní sazby )
zahraničního stravného
se oproti roku 2011 až na drobnou výjimku nezměnily (vyhláška Ministerstva financí č.379/2011 Sb.). Oproti roku 2011 došlo jen k drobným změnám, a to ke snížení sazeb stravného o 5 EUR u Irska (na 45 EUR), KLDR (na 40 EUR) a Tuniska (na 40 EUR). (Poznámka redakce:
vyhlášku č. 379/2011 jsme zveřejnili v č. 1/2012 časopisu Účetnictví v praxi na s. 4.Přijetím novely ZP došlo oproti roku 2011 kromě zmíněných každoročních úprav sazeb i k dílčím změnám v poskytování cestovních náhrad. Jde mimo jiné o:
*
Nová pravidla
snížení (krácení) stravného
při poskytnutí bezplatného jídla během pracovní cesty, a to jak u tuzemských, tak i u zahraničních pracovních cest. Zaměstnavatelé však mohou uplatnit nižší než stanovené krácení stravného, ale pouze pokud tak výslovně určí nebo dohodnou před vysláním na pracovní cestu. Nižší krácení ovšem bude považováno za zdanitelný příjem zaměstnance. Pokud tedy zaměstnavatel stravné krátit nebude či bude krátit v nižší míře, bude třeba stravné na straně zaměstnance dodaňovat a odvádět z něj pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.*
Mění se i
pravidla při poskytování zahraničního stravného
v závislosti na době strávené mimo území ČR v jednom kalendářním dni: –
stravné v plné výši se poskytuje při trvání zahraniční cesty déle než 18 hodin (dosud stačilo 12 hodin),
–
2/3 stravného při délce nad 12 hodin do 18 hodin,
–
1/3 stravného při délce 1 až 12 hodin,
–
1/3 stravného při trvání zahraniční cesty déle než 5 hodin (pokud vznikne právo na stravné za tuzemskou část pracovní cesty), zde panují jisté nejasnosti v tom, jak se bude postupovat v praxi, – nárok na stravné není při zahraniční pracovní cestě kratší než 1 hodina.
*
V oblasti cestovních náhrad došlo i k dalším drobným změnám. Jde především o vymezení případů, kdy zaměstnancům vzniká nárok na náhradu cestovních výdajů. Nelze např. sjednat pravidelné pracoviště šířeji než jedna obec, nárok vzniká i při dočasném přidělení k výkonu práce pro jiného zaměstnavatele atd.
ZMĚNY V OBLASTI SRÁŽEK ZE MZDY
I letos se mění také parametry používané při výpočtu
srážek ze mzdy
. Při provádění srážek z mezd se postupuje mj. podle ustanovení § 276 a násl. zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č.595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů. Tyto nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2012, tj. začátkem února 2012. Životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení jednotlivce
+-------------------------------+----------+------------------------------+ | Životní minimum | 3 410 Kč | (do 31. 12. 2011: 3 126 Kč) | | Normativní náklady na bydlení | 5 352 Kč | (do 31. 12. 2011: 4 863 Kč) | | Celkem | 8 762 Kč | (do 31. 12. 2011: 7 989 Kč) | +-------------------------------+----------+------------------------------+
Nezabavitelné částky
A) Základní nezabavitelná částka:
+---------------------+-------------+------------------------+--------------------------------+ | Na osobu povinného | 5 841,33 Kč | tj. 2/3 z 8 762 Kč | (do 31. 12. 2011: 5 326,00 Kč) | | Na další osoby | 1 460,33 Kč | tj. 1/4 z 5 841,33 Kč | (do 31. 12. 2011: 1 331,50 Kč) | +---------------------+-------------+------------------------+--------------------------------+
B) Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení: 8 762 Kč
(po odečtení základní nezabavitelné částky): *
jde o 100 % ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce (tj. 100 % z 8 762 Kč),
*
do 31. 12. 2011 to byla částka 7 989 Kč.
ZMĚNY V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI
V oblasti zaměstnanosti dochází k těmto změnám:
*
Odvod do státního rozpočtu, není-li splněn povinný podíl
zaměstnávání osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců, za rok 2011 činí 59 315 Kč
(za rok 2010 to bylo 58 310 Kč). Tento odvod se hradí úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele a je splatný 15. 2. 2012.*
Výše zmíněná částka se odvozuje z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2011, která činila 23 726 Kč (viz sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č.435/2011 Sb.). Z této částky se odvozuje i
maximální výše podpory v nezaměstnanosti
, ta nyní činí 13 762 Kč (v roce 2011 to bylo 13 528 Kč), maximální výše podpory při rekvalifikaci pak činí 15 422 Kč (v roce 2011 to bylo 15 161 Kč).Schválením novely zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, dochází od 1. 1. 2012 mimo jiné i k následujícím změnám:
*
Nárok na podporu v nezaměstnanosti budou mít lidé, kteří získali alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění za poslední dva roky, nikoli za tři roky jako dosud. Potřebnou dobu pojištění je možné získat i nadále i prostřednictvím tzv. náhradních dob.
*
Nárok na podporu budou mít nově i studenti, kteří při studiu pracovali a hradili příspěvky na pojistné na sociální zabezpečení.
*
Pokud nezaměstnaný nastoupí na pracovní místo zprostředkované úřadem práce a do půl roku dá výpověď nebo ukončí pracovní poměr dohodou z důvodů, které nejsou vážné, či s ním zaměstnavatel ukončí pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovních povinností, bude moci být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání.
*
Uchazeči o zaměstnání bude úřad práce poskytovat kompenzaci za nevyplacené odstupné (odchodné či odbytné), výplata podpory v nezaměstnanosti se totiž odkládá o dobu, za kterou je odstupné poskytnuto, bez ohledu na to, zda bylo vyplaceno či nikoliv. Tuto kompenzaci je pak bývalý zaměstnavatel povinen uhradit úřadu práce.
*
Podstatně se rozšiřuje okruh nezaměstnaných, kterých se bude týkat veřejná služba.
*
Rozšiřuje se okruh možné spolupráce úřadu práce s agenturami práce (zprostředkování zaměstnání prostřednictvím agentury práce). Zpřesňují se také práva a povinnosti agentur práce při zajišťování povinného pojištění pro případ svého úpadku.
*
Novela by měla usnadnit prokazování tzv. švarcsystému a zlepšit jeho kontrolu. Zpřísňují se tresty za nelegální práci pro zaměstnavatele i pro pracovníka. „Zaměstnavatel“ bude moci dostat pokutu až 10 mil. Kč (dosud 5 mil. Kč) a „pracovník“ až 100 000Kč (dosud 10 000 Kč).
OSTATNÍ ZMĚNY
Dále dochází k následujícím dalším změnám:
*
Podle nařízení vlády č.286/2011 Sb.
se zvyšují důchody
starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. 1. 2012. Základní výměra důchodu, která je společná pro všechny druhy důchodů, se zvýší o 40 Kč z 2 230 Kč na 2 270 Kč měsíčně. Procentní výměra důchodu vzroste o 1,6 %. O zvýšení důchodu není třeba žádat, úpravu provede Česká správa sociálního zabezpečení automaticky a všichni poživatelé důchodů obdrží oznámení o zvýšení důchodových dávek. Průměrný starobní důchod by se tak měl od ledna zvýšit o 174 Kč.*
Zvýšily se tři
redukční hranice
rozhodné pro výpočet výpočtového základu důchodu z osobního vyměřovacího základu na částky 11 061 Kč, 29 159 Kč, 100 548 Kč (nařízení vlády č.286/2011 Sb.). Tím se zvýší i úroveň důchodů přiznávaných teprve po 1. 1. 2012.*
Minimální měsíční
pojistné na dobrovolné důchodové
pojištění od 1. 1. 2012 činí 1 760 Kč. V roce 2011 činilo toto minimální měsíční pojistné 1 732 Kč.*
Od 1. 1. 2012 se zvyšuje
životní minimum
, tj. minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, u jednotlivce (z 3 126 Kč na 3 410 Kč), pro první dospělou osobu v domácnosti (z 2 880 Kč na 3 140 Kč), pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti (z 2 600 Kč na 2 830 Kč), pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let (z 1 600 Kč na 1 740 Kč), od 6 do 15 let (z 1 960 Kč na 2 140 Kč), od 15 do 26 let (z 2 250 Kč na 2 450 Kč).*
Zvyšuje se i
existenční minimum
, tj. minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití, a to z 2 020 Kč na 2 200 Kč/měsíc. *
V oblasti dávek státní sociální podpory došlo v rámci sociální reformy ke změnám především u
rodičovského příspěvku
. Rodiče tak nyní mohou volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, maximálně však do čtyř let věku dítěte, maximální výše příspěvku činí 11 500 Kč/měsíc, u dětí starších dvou let bylo zcela zrušeno omezení nároku na rodičovský příspěvek dobou docházky do předškolních zařízení, u dětí do dvou let byl zaveden limit pro umístění dítěte v zařízení pro děti 46 hodin/měsíc atd.Každoroční úpravy automatického charakteru (různých sazeb a parametrů) mají z pohledu zaměstnanců a příjemců různých dávek většinou pozitivní charakter (zvýšení náhrad mezd při dočasné pracovní neschopnosti, dávek nemocenského pojištění, důchodů, cestovních náhrad, naopak snížení příp. srážek ze mzdy atd.). Pozitivní jsou letos rovněž změny v oblasti zdaňování příjmů vedoucí ke zvýšení čistých mezd zaměstnanců. Naopak dochází samozřejmě i ke spoustě úprav spíše negativního charakteru (dohody o provedení práce, krácení stravného, podpory v nezaměstnanosti atd.), jejich cílem je totiž samozřejmě úspora finančních prostředků ve státním rozpočtu.
Mzdovým účetním uvedené změny bezesporu přidají práce. Jednak těchto změn je až příliš mnoho a chvíli potrvá, než se s nimi účetní sžijí. Dále se rozšiřuje okruh nemocensky pojištěných osob a bude třeba tyto osoby přihlašovat u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny (často i opakovaně), vést Evidenční listy důchodového pojištění, rovněž se může výrazně zvýšit administrativa spojená se zaměstnáváním osob na dohodu o provedení práce, bude třeba provádět krácení stravného příp. dodaňovat nekrácené stravné atd.