Obchodní majetek fyzické osoby

Stejný pojem „obchodní majetek“ používá zákon č .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ObchZ“ (§ 6 odst. 1 ObchZ), zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“) - obsahová náplň je však v každém zákonu odlišná. Obecně platí, že s těmito pojmy pracujeme v jakési „věcné příslušnosti“ k zákonu, podle kterého problém řešíme. V této části se budeme zabývat daní z příjmů, daň z přidané hodnoty pak probereme v závěru článku.

Pro účely daně z příjmů je obchodní majetek definován v § 4 odst. 4 ZDP jako souhrn majetkových hodnot, které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno anebo jsou nebo byly uvedeny v daňové evidenci. Je tedy zřejmé, že zařazení majetku do obchodního majetku je podmíněno několika faktory:

Vlastnictví poplatníka je známou nepominutelnou podmínkou pro zařazení věci či nemovitosti do obchodního majetku. Přesto si připomeňme některá fakta:

Zařazení věci či nemovitosti do obchodního majetku je svobodným rozhodnutím poplatníka. Samotné zařazení je administrativně nenáročné - v daňové evidenci se na takový majetek vystaví karta majetku, na které budou evidovány budoucí odpisy, v účetnictví se do obchodního majetku daná věc či nemovitost proúčtuje na základě zařazovacího protokolu proti účtu individuálního podnikatele. Další související otázkou je zařazovaného do obchodního majetku. Pokud se jedná o nový majetek, nabytý v době podnikání, ocení se pořizovací cenou. Poněkud složitější situace může nastat v případě následného zařazení majetku pořízeného před jeho použitím k podnikání. Pro ocenění platí pravidla uvedená v § 29 odst. 1 písm. a) a d) ZDP. Záleží na délce lhůty mezi pořízením tohoto majetku a jeho zařazením do obchodního majetku. U nemovitostí se jedná o lhůtu pět let, u movitých věcí o lhůtu jeden rok. Při jejím splnění bude pro ocenění použita pořizovací cena, případně hodnota vlastních nákladů, zvýšená o případné opravy či technická zhodnocení. Při překročení lhůty je nutné nechat zpracovat znalecké ocenění k datu zamýšleného vkladu do obchodního majetku a použít hodnotu znaleckého ocenění (tj. reprodukční pořizovací cenu). Vzhledem k tomu, že ze vstupní ceny budou následně uplatňovány odpisy, případné chyby ve výši ocenění se promítnou do všech následujících zdaňovacích období.

Existence obchodního majetku není samozřejmou záležitostí spojenou automaticky s podnikatelskou činností. Pokud je fyzická osoba účetní jednotkou, je obchodní majetek zachycen na majetkových účtech, v případě daňové evidence je majetek zachycen na kartách majetku. V případě uplatňování paušálních výdajů (aniž by bylo souběžně vedené účetnictví), obchodní majetek neexistuje. Vše, co v něm bylo zařazeno za doby vedení daňové evidence, je považováno za vyřazené dnem přechodu na paušální výdaje. Pokud poplatník od samého počátku uplatňuje paušální výdaje, kategorii obchodního majetku nemá. Kategorie obchodního majetku neexistuje také v případě, kdy nemovitost či movitou věc používáme k pronájmu a příjmy zdaňujeme podle § 9 ZDP, a to přesto, že majetek odpisujeme.

Je známou pravdou, že pouze majetek zařazený do obchodního majetku, který souvisí s příjmy z podnikání podle § 7 ZDP, je možné odpisovat a pouze majetek zařazený do obchodního majetku (s výjimkou najatého majetku) je možné opravovat a udržovat z daňově účinných nákladů. Zajímavá situace vzniká u poplatníků, kteří přešli ze skutečných výdajů na uplatňování paušálních výdajů, a tímto dnem u nich zanikla kategorie obchodního majetku. Pokud v době existence obchodního majetku byly zahájeny odpisy, je nutné v nich evidenčně pokračovat i v době uplatňování paušálních výdajů. Různé varianty odpisů v návaznosti na kategorii obchodního majetku jsou pro názornost uvedeny v příkladech na konci článku.

Neméně důležité je spojení obchodního majetku s ukončení leasingové smlouvy, kde podmínkou daňové uznatelnosti nákladů je zařazení předmětu leasingu do obchodního majetku (§ 24 odst. 4 ZDP). Pro splnění této podmínky je nutné nejen správně rozhodnout o zařazení nabytého předmětu do obchodního majetku, ale také si ověřit, zda v době ukončení finančního leasingu kategorie obchodního majetku u daného podnikatele existuje. V případě uplatnění paušálních výdajů tomu tak nebude a bude třeba hledat optimální variantu řešení této situace.

Stejně jako zařazení, i vyřazení majetku z obchodního majetku záleží na vůli poplatníka. V účetnictví dojde k doodepsání majetku na účet individuálního podnikatele a následně k vyřazení, v daňové evidenci pak ke zrušení karty majetku s poznámkou, že došlo k vyřazení z obchodního majetku. V roce vyřazení z obchodního majetku je možné uplatnit jen poloviční daňové odpisy, jinak ale prostý fakt vyřazení nemá na daň z příjmů žádné daňové dopady. To platí i v případě majetku nabytého formou finančního leasingu. K vyřazení majetku z obchodního majetku může dojít kdykoliv po jeho zařazení, přičemž na daňové uznatelnosti nákladů na finanční leasing se nic nemění.

Vyřazení z obchodního majetku často souvisí se zamýšlenou optimalizací. Panuje například názor, že na automobily nezařazené do obchodního majetku se nevztahuje povinnost silniční daně. Předmětem silniční daně jsou však vozidla používaná k podnikání, což s kategorií obchodního majetku nesouvisí. Naopak neosvobozené příjmy z prodeje majetku, který byl, ale již není součástí obchodního majetku, se zdaňují jako ostatní příjmy podle § 10 a nejsou součástí vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. V tomto případě je optimalizace namístě.

Skutečnost, zda majetek je či není zařazen do obchodního majetku je důležitá nejen pro posouzení daňové uznatelnosti nákladů spojených s jeho provozem, ale i pro případný následný prodej tohoto majetku, neboť jiné lhůty pro osvobození příjmů z prodeje (podle § 4 ZDPH) platí pro majetek, který:

Nejzajímavější je prodej dlouhodobého majetku vyřazeného z obchodního majetku. Tento majetek logicky i nadále zůstává ve vlastnictví podnikatele. Příjem z prodeje tohoto majetku do pěti let od vyřazení z obchodního majetku je předmětem daně jako ostatní příjem podle § 10 ZDP, jako výdaj bude uplatněna daňová zůstatková cena. Prodej dlouhodobého majetku po uplynutí pětileté lhůty od vyřazení z obchodního majetku je od daně osvobozen. Pokud majetek součástí obchodního majetku nikdy nebyl, vztahují se na osvobození příjmů z jeho prodeje obecné „občanské lhůty“. Takto budeme zacházet i s majetkem, který jsme například pronajímali, neboť samotný pronájem nezpůsobí vznik obchodního majetku.

Pro účely daně z přidané hodnoty je obchodní majetek definován v § 4 odst. 3 písm. c) ZDPH. Obchodním majetkem je myšlen souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností. Tato definice nemá s obchodním majetkem pro účely daně z příjmů nic společného. Tento rozdíl vynikne zejména u plátců DPH, kteří pro účely daně z příjmů uplatňují paušální výdaje. Na dani z příjmů kategorii obchodního majetku nemají, na DPH však ano. V případě prodeje majetku používaného k podnikání budou na dani z příjmu uplatňována pravidla platná pro „občany“, nicméně z hlediska DPH se bude jednat o zdanitelné plnění podléhající dani z přidané hodnoty (pokud se nejedná o plnění osvobozené od daně nebo mimo předmět daně). Podobně je nutné uvažovat v případě ukončení podnikání spojené s ukončením registrace k DPH, případně při převodu majetku s uplatněným nárokem na odpočet daně do soukromého užívání (pokud se nejedná o plnění osvobozené od daně nebo mimo předmět daně). V případě zrušení registrace k DPH je nutné postupovat podle § 79 odst. 4 ZDPH, v případě souběžného či výhradního soukromého užívání se pak jedná o úpravu odpočtu podle § 78a ZDPH (při splnění podmínek uvedených v § 78).