Mzdové výpočty

Půjde spíše o shrnutí základních postupů při těchto výpočtech platných v roce 2011, a to především u Tyto výpočty by měly být všem mzdovým účetním jasné, ovšem mnoho z nich se někdy až příliš spoléhá na automatický výpočet odvodů z mezd a čisté mzdy ve mzdovém softwaru. Ten však nemusí být vždy zárukou správnosti výpočtu. V této oblasti se navíc poměrně často mění . Případné chyby při zpracování mezd mohou vést k poškozování zaměstnanců a porušování platných právních předpisů.

Rovněž i zaměstnanci, kteří nepracují v oblasti mezd a personalistiky (např. i finanční účetní), by měli mít základní povědomí o těchto mzdových výpočtech, aby se dokázali orientovat v údajích uvedených na svých výplatních páskách, v daňových přiznáních atd. Neuškodí proto menší zopakování těch nejzákladnějších postupů při zpracování mezd.

Zaměstnavatel má za povinnost ze mzdy zaměstnance provést zákonem předepsané srážky ze mzdy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob. Při výpočtu odvodů ze mzdy zaměstnance a zjišťování mzdy k výplatě se standardně postupuje následujícím způsobem:

Při stanovování základu daně z příjmů, vyměřovacího základu na pojistné na zdravotní pojištění a na pojistné na sociální zabezpečení se vychází obecně Některé složky mzdy či další plnění se přitom mohou zahrnovat do základů daně z příjmů, ale do vyměřovacího základu pro odvod pojistného již ne (např. odstupné, náhrada ztráty na výdělku, odměna z dohody o provedení práce atd.). Při stanovování základů pro uvedené odvody (zdravotní pojištění, sociální pojištění, daně) je proto třeba řídit se příslušnými právními předpisy.

Podle § 109 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), náleží zaměstnanci od zaměstnavatele za vykonanou práci (zaměstnanci státu, územních samosprávných celků, příspěvkových organizací, školských právnických osob atd.), (zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů, tj. především v podnikatelské sféře) či z dohod (dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti) dle podmínek sjednaných v platovém výměru, v pracovní či v jiné individuální smlouvě (manažerské atd.) příp. v kolektivní smlouvě. Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

Je třeba přitom brát ohled na aktuální nařízení vlády o minimální mzdě, ta činí pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin Rovněž je přitom třeba respektovat nejnižší úrovně zaručené mzdy, tj. mzda zaměstnance nesmí být rovněž nižší než minimální úroveň zaručené mzdy platné pro jednotlivé skupiny prací (např. pro 4. skupinu prací činí nejnižší úroveň zaručené mzdy 10 800 Kč měsíčně resp. 64,70 Kč/hod.). Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Protože se zde zabývám zaměstnavateli z podnikatelské sféry, budu se zmiňovat především o mzdě resp. Do této hrubé mzdy se pro účely ZDP zahrnují veškeré nárokové složky zaměstnanců v pracovním poměru poskytnuté za odvedenou práci či v souvislosti s jejich zaměstnáním v příslušném kalendářním měsíci. Může jít přitom o peněžitá i nepeněžitá plnění (naturální mzda), nepeněžité plnění pak musí být vyjádřeno v peněžní formě. Zaměstnavatelé v praxi používají rozličné mzdové systémy s různými formami odměňování (např. z důvodu motivace zaměstnanců), kdy se hrubá mzda skládá z různých nárokových i nenárokových složek (částí) mzdy, může jít např. o tyto mzdové složky:

Vyměřovacím základem (dále jen „VZ“) zaměstnance se podle § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do VZ zaměstnance se však z těchto příjmů nezahrnují příjmy uvedené v § 3 odst. 2 tohoto zákona (např. náhrady škody podle ZP, odstupné atd.).

Výše pojistného podle § 2 činí z VZ za rozhodné období (kalendářní měsíc). Pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec (odvádí ho za něj zaměstnavatel) a ze dvou třetin zaměstnavatel. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. To znamená, z VZ každého zaměstnance se vypočte 13,5 %, tuto částku, zaokrouhlenou na celé koruny směrem nahoru, odvede zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně, u které je dotyčný zaměstnanec zdravotně pojištěn. Jednu třetinu z takto vypočteného pojistného strhne zaměstnavatel zaměstnanci ze mzdy (tzn. cca 4,5 % z VZ). Rozdíl mezi celkovou výší pojistného a částkou, která je strhnuta zaměstnanci ze mzdy, tvoří pojistné hrazené zaměstnavatelem (tzn. cca 9 % z VZ).

Vyměřovací základ (VZ) zaměstnance je definován podobně jako VZ pro účely zdravotního pojištění. Podle § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je VZ úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do VZ zaměstnance se však z těchto příjmů nezahrnují příjmy uvedené v § 5 odst. 2 tohoto zákona (např. náhrady škody podle ZP, odstupné atd.).

Sazby pojistného jsou stanoveny v § 7 zmíněného zákona, tyto sazby pojistného činí:

 +--------------------------------------------------+------------+-----------+-----------------+---------+ |                 Sazby pojistného                 | Nemocenské | Důchodové | Státní politika | Celkem  | |                                                  | pojištění  | pojištění |  zaměstnanosti  |  z VZ   | +--------------------------------------------------+------------+-----------+-----------------+---------+ | Zaměstnavatel:                                   |            |           |                 |         | | 1) standardní pojistné                           | 2,3%       | 21,5%     | 1,2%            | 25,0%   | | 2) zvláštní systém placení pojistného*           | 3,3%       | 21,5%     | 1,2%            | 26,0%   | | 3) společníci, jednatelé, členové družstva atd.  | -          | 21,5%     | -               | 21,5%   | | Zaměstnanec                                      |            |  6,5%     |                 |  6,5%   | +--------------------------------------------------+------------+-----------+-----------------+---------+ 

* Zaměstnavatelé zaměstnávající max. 25 zaměstnanců se mohou dobrovolně přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného 3,3 %. Celkové pojistné na sociální zabezpečení se tak zvýší na 26 % z VZ. Tito zaměstnavatelé si pak budou moci odečítat od pojistného na sociální zabezpečení polovinu z vyplacených náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.

Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru, odděleně pojistné, které platí zaměstnavatel a odděleně pojistné které platí jednotliví zaměstnanci. Zaměstnavatel je opět povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec.

Způsob zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zaměstnance závisí v souladu se ZDP především na tom, zda zaměstnanec má u zaměstnavatele podepsáno „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků“ (dále jen „Prohlášení k dani“):

Základem pro výpočet zálohy na daň z příjmů je tedy v souladu s § 38h odst. 1 ZDP úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou (podle § 36 ZDP) a příjmů, které nejsou předmětem daně:

Při výpočtu měsíční daňové povinnosti se tak u poplatníků s podepsaným Prohlášením k dani postupuje následujícím způsobem:

Úhrn příjmů vyjma příjmů zdaněných srážkovou daní, nezdanitelných příjmů a osvobozených příjmů

+ Povinné pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem

= Základ daně (superhrubá mzda resp. úplné mzdové náklady zaměstnavatele)

=> Záloha na daň z příjmů před slevami = 15 % ze základu daně (dle § 38h ZDP)

- Slevy na dani (dle § 35ba ZDP na poplatníka, na studenta atd.)

- Daňové zvýhodnění na děti (dle § 35c a § 35d ZDP)

Základní způsob stanovení základu daně (ZD) lze vyjádřit i následujícím způsobem (některé druhy příjmů samozřejmě nepodléhají plně pojistným odvodům - např. odměny z dohod o provedení práce, odměny za činnost v orgánech právnických osob atd., pak se postupuje jinak):

Záloha na daň z příjmů se počítá ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru (u částek nad 100 Kč). Sazba zálohy na daň z příjmů fyzických osob za kalendářní měsíc činí Takto vypočtenou zálohu plátce daně, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období Prohlášení k dani, nejprve sníží o prokázané částky měsíčních slev na dani (podle § 35ba ZDP) a poté příp. o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na děti (podle § 35c a § 35d ZDP).

 +-------------------------------------+--------------+ |              Typ slevy              | Částka v Kč  | +-------------------------------------+--------------+ | Na poplatníka                       | 1 970        | | (včetně starobního důchodce)        |              | | Na poživatele invalidního důchodu:  |              | | * pro invaliditu 1. či 2. stupně    |   210        | | * pro invaliditu 3. stupně          |   420        | | Na držitele průkazu ZTP/P           | 1 345        | | Na studenta do 26 resp. 28 let      |   335        | +-------------------------------------+--------------+

 +-----------------------------+--------------+ |  Daňové zvýhodnění na děti  | Částka v Kč  | +-----------------------------+--------------+ | Měsíční daňové zvýhodnění:  |              | | * na dítě                   |   967        | | * na dítě ZTP/P             | 1 934        | +-----------------------------+--------------+ 

Daňové zvýhodnění na vyživované děti může poplatník uplatnit formou:

Až po skončení roku při ročním zúčtování, které provádí za zaměstnance zaměstnavatel či v daňovém přiznání, které si sestavuje sám zaměstnanec lze navíc uplatnit slevu na manželku (manžela) a nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP - poskytnuté dary (včetně odběrů krve), úroky z úvěrů na bytové potřeby, příspěvky na penzijní připojištění, pojistné na životní pojištění, členské příspěvky odborové organizaci atd.

Čistá mzda se vypočítá tak, že se od hrubé mzdy odečte pojistné na zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení hrazené zaměstnancem a daňová povinnost (záloha na daň, srážková daň) příp. se přičte daňový .

Od této částky pak samozřejmě ještě mohou být sraženy některé individuální srážky jako srážky na stravenky, za soukromé telefonní hovory, srážky ze mzdy na základě soudních a úředních rozhodnutí (výživné, ), splácení půjček (např. podnikových) atd. Teprve zbývající částku pak zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci hotově či převodem na jeho bankovní účet.

Naopak součástí částky k výplatě zaměstnanci je např. náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, bolestné, vratka přeplatku daně z příjmů za předchozí rok, náhrada cestovních výdajů atd. Tyto položky se nezdaňují, ani se z nich neodvádí pojistné.

 +--------------------------------------+--------------+---------------------------------------------+ |            Mzdová položka            | Částka v Kč  |                  Výpočet                    | +--------------------------------------+--------------+---------------------------------------------+ | Hrubá mzda                           | 26 000       | 22 000 Kč + 4 000 Kč                        | | Pojistné na zdravotní pojištění:     |              |                                             | | Celkem                               |  3 510       | 0,135 × 26 000 Kč                           | | Zaměstnanec                          |  1 170       | 3 510 Kč : 3                                | | Zaměstnavatel                        |  2 340       | 3 510 Kč – 1 170 Kč                         | | Pojistné na sociální zabezpečení:    |              |                                             | | Celkem                               |  8 190       | 0,315 × 26 000 Kč                           | | Zaměstnanec                          |  1 690       | 0,065 × 26 000 Kč                           | | Zaměstnavatel                        |  6 500       | 0,25 × 26 000 Kč                            | | Daň z příjmů:                        |              |                                             | | Základ daně                          | 34 840       | 26 000 Kč + 2 340 Kč + 6 500 Kč             | | Po zaokrouhlení                      | 34 900       | zaokrouhleno na stokoruny nahoru            | | Záloha na daň před slevami           |  5 235       | 0,15 × 34 900 Kč                            | | Slevy na dani                        |  1 970       | 1 970 Kč na poplatníka                      | | Záloha na daň po slevě               |  3 265       | 5 235 Kč – 1 970 Kč                         | | Daňové zvýhodnění (zde daňová sleva) |  1 934       | 2 × 967 Kč                                  | | Konečná záloha na daň (ke sražení)   |  1 331       | 3 265 Kč – 1 934 Kč                         | | Čistá mzda k výplatě                 | 21 809       | 26 000 Kč – 1 170 Kč – 1 690 Kč – 1 331 Kč  | | Mzdové náklady zaměstnavatele        | 34 840       | 26 000 Kč + 2 340 Kč + 6 500 Kč             | +--------------------------------------+--------------+---------------------------------------------+         

 +------------------------------------------------+--------------+----------------+-------+--------+ |             Popis účetního případu             | Částka v Kč  |     Doklad     |  MD   |   D    | +------------------------------------------------+--------------+----------------+-------+--------+ | Předpis hrubé mzdy zaměstnance                 | 26 000       | interní – mzdy | 521   | 331    | | Pojistné na ZP – hrazené zaměstnavatelem       |  2 340       | interní – mzdy | 524.1 | 336.1  | | Pojistné na ZP – sražené zaměstnanci           |  1 170       | interní – mzdy | 331   | 336.1  | | Pojistné na SP – hrazené zaměstnavatelem       |  6 500       | interní – mzdy | 524.2 | 336.2  | | Pojistné na SP – sražené zaměstnanci           |  1 690       | interní – mzdy | 331   | 336.2  | | Záloha na daň z příjmů                         |  3 510       | bankovní výpis | 336.1 | 221    | | Odvod sociálního pojištění                     |  8 190       | bankovní výpis | 336.2 | 221    | | Odvod zálohy na daň z příjmů                   |  1 331       | bankovní výpis | 342   | 221    | | Převod čisté mzdy na bankovní účet zaměstnance | 21 809       | bankovní výpis | 331   | 221    | +------------------------------------------------+--------------+----------------+-------+--------+

Poskytovaní náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody opracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě je upraveno v § 192 a násl. ZP. Tuto náhradu poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel od 4. pracovního dne (při karanténě již od 1. pracovního dne) po dobu prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), a to pouze za pracovní dny příp. za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy či se jeho mzda nekrátí.

Při stanovení výše náhrady se vychází z průměrného (hodinového) výdělku (PHV), který se používá mimo jiné i při výpočtu náhrady mzdy za čerpanou dovolenou, svátek, práci přesčas atd. Tento průměrný výdělek je však třeba upravit, tj. provést jeho redukci.

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je na straně zaměstnance v souladu s § 6 odst. 9 písm. t) ZDP osvobozena od daně z příjmů (náhrada do výše minimálního zákonného nároku podle ZP). Nepodléhá tedy ani pojistným odvodům.

 +------------------------------------+-------+----------------------+ |            Redukce PHV             | Sazba |   Max. po redukci    | +------------------------------------+-------+----------------------+ | PHV do 144,38 Kč                   | 90%   | tj. max. 129,942 Kč  | | PHV od 144,38 Kč do 216,48 Kč      | 60%   | tj. max. 43,26 Kč    | | PHV od 216,48 Kč do 432,95 Kč      | 30%   | tj. max. 64,941 Kč   | | k PHV nad 432,95 Kč se nepřihlíží  |       |                      | +------------------------------------+-------+----------------------+ | Maximální redukovaný PHV                     238,143 Kč/hod.      | +------------------------------------+-------+----------------------+

 +-------------------------------------------------------------+-------------+--------------------------+ |       Procentní sazby pro výpočet náhrady mzdy z PHV        | Sazba z PHV |      max. Kč/hod.        | +-------------------------------------------------------------+-------------+--------------------------+ | 1. – 3. kalendářní den trvání dočasné PN                    |  0%         | -                        | | 4. – 21. kalendářní den trvání dočasné PN                   | 60%         | tj. max. 142,89 Kč/hod.  | | 1. – 21. kalendářní den karantény (není zde karenční doba)  | 60%         | tj. max. 142,89 Kč/hod.  | +-------------------------------------------------------------+-------------+--------------------------+

Zaměstnanec je práce neschopný od 5. 8. 2011 do 10. 9. 2011. Průměrný hodinový výdělek (PHV) činí v rozhodném období 253,50 Kč (odpovídá hrubé měsíční mzdě cca 44 000 Kč). Zaměstnanec má klasickou pracovní dobu, tj. pracuje 40 hod. v týdnu, 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu.

Náhradu mzdy tak bude zaměstnavatel poskytovat za 12 pracovních dnů (15 pracovních dnů - 3 pracovní dny bez náhrady mzdy), tj. za 96 hodin (12 dnů x 8 hodin). Nemocenské pak bude příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) vyplácet celkem za 16 dnů.

Redukovaný PHV = 90 % z 144,38 Kč + 60 % z (216,48 Kč - 144,38 Kč) + 30 % z (253,50 - 216,48 Kč) = 129,942 Kč + 43,260 Kč + 11,106 Kč =

 +-------------------------------------+-----------+--------+-----------+-------------+-----------+ |            Náhrada mzdy             |    PHV    | Sazba  |  Kč/hod.  | Počet hodin |    Kč     | +-------------------------------------+-----------+--------+-----------+-------------+-----------+ | 5. – 7. 8. 2011 (1. – 3. den DPN)   | 184,31 Kč | 0%     | -         |          24 |  -        | | 8. – 25. 8. 2011 (4. – 21. den DPN) | 184,31 Kč | 60%    | 110,58 Kč |          96 | 10 616,14 | +-------------------------------------+-----------+--------+-----------+-------------+-----------+ | Náhrada mzdy celkem                                                            120 | 10 617,00 | +-------------------------------------+-----------+--------+-----------+-------------+-----------+

Pro výpočet výše náhrady mzdy a rovněž nemocenských dávek lze využít kalkulačky, které jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), záložka Nemocenské pojištění.

 +-------------------------+-------------+----------------+-----+-----+ | Popis účetního případu  | Částka v Kč |     Doklad     | MD  | D   | +-------------------------+-------------+----------------+-----+-----+ | Náhrada mzdy při DPN    | 10 617      | interní – mzdy | 521 | 331 | +-------------------------+-------------+----------------+-----+-----+

Každý mzdový účetní či jiný zpracovatel mezd (finanční účetní, personalista, OSVČ atd.) by měl znát principy a přesné postupy výše zmíněných výpočtů a měl by být schopen si kterýkoliv údaj vypočítaný mzdovým softwaru a objevující se např. na výplatních páskách zaměstnanců ověřit ručním výpočtem. Mělo by být samozřejmostí, že mzdová účetní i mzdový software dospějí ke stejné hodnotě. Především v období po legislativních změnách je vhodné si ručním výpočtem zkontrolovat, zda výpočet mzdového softwaru je v souladu s novými předpisy. Mzdový účetní musí být schopen kdykoliv zaměstnanci vysvětlit, co znamenají jednotlivé údaje uvedené na jeho výplatní pásce a jak se k nim dospělo.