V dubnovém čísle časopisu jsme se zabývali pořízením hmotného majetku na finanční leasing a jeho daňovým řešením. V dnešním čísle navážeme na tento článek a přiblížíme si daňové řešení technického zhodnocení, které provede uživatel na majetku pořízeném na finanční leasing, anebo nájemce na najatém hmotném majetku (v rámci operativního leasingu).
Technické zhodnocení provedené uživatelem finančního leasingu a nájemcem na najatém hmotném majetku
Ing.
Ivan
Macháček
Vymezení technického zhodnocení v ZDP
Technickým zhodnocením
(dále také „TZ“) se podle § 33 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč.
Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou částku, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP. Technickým zhodnocením se stávají uvedené výdaje až okamžikem dokončení nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku.Rekonstrukcí
rozumíme zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo jeho technických parametrů. Modernizací
rozumíme rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.Pokud výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace jednotlivého majetku nepřesáhnou v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč, záleží na rozhodnutí daňového subjektu, zda půjde o technické zhodnocení, nebo zda výdaje poplatník zahrne do daňově uznatelných výdajů (nákladů) ve smyslu § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP.
S účinností od 1.1.2014 nalezneme
vymezení technického zhodnocení
i ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to v § 47 odst. 4.
Uvádí se zde, že technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“, nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
Podmínky odpisování TZ uživatelem a nájemcem
Základním ustanovením pro daňové řešení odpisování technického zhodnocení pronajatého hmotného majetku a majetku pořizovaného na finanční leasing je ustanovení § 28 odst. 3 ZDP. Je zde vhodné připomenout, že toto ustanovení prošlo určitým vývojem v mezidobí roku 2013 až 2015. Znění tohoto ustanovení do konce roku 2013 upravovalo podmínky odpisování technického zhodnocení pronajatého hmotného majetku, to je jak v případě pronájmu tohoto hmotného majetku, tak v případě finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku.
S účinností od 1.1.2014 došlo v ZDP k
oddělení pojmu nájem hmotného majetku
od nově zavedeného pojmu finanční leasing
, když v § 21d se výslovně uvádí, že na finanční leasing se nevztahují ustanovení ZDP o nájmu. Ovšem znění § 28 odst. 3 ZDP zůstalo nezměněno, takže v roce 2014 se toto ustanovení o možném odpisování technického zhodnocení vztahovalo pouze na technické zhodnocení provedené nájemcem na najatém hmotném majetku (v rámci operativního leasingu). Uživatel, který provedl technické zhodnocení na hmotném majetku pořizovaném v rámci finančního leasingu, toto technické zhodnocení nemohl daňově odpisovat.K nápravě dochází až zákonem č. 267/2014 Sb.
, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 267/2014 Sb.“), který s účinností od 1.1.2015 změnil text ustanovení § 28 odst. 3 ZDP v tom smyslu, že je umožněno odpisovat technické zhodnocení provedené nájemcem na najatém hmotném majetku i uživatelem na majetku pořizovaném na finanční leasing.
Bod 40 přechodného ustanovení zákona č. 267/2014 Sb. umožňuje ustanovení § 28 odst. 3 ZDP ve znění účinném od 1.1.2015 použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014.Z ustanovení § 28 odst. 3 ZDP
(ve znění účinném od 1.1.2015) vyplývají podmínky pro možné odpisování technického zhodnocení nájemcem a uživatelem.
Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku nebo majetku pořizovaného na finanční leasing může daňově odpisovat nájemce nebo uživatel při splnění následujících podmínek:-
Technické zhodnocení je hrazeno nájemcem nebo uživatelem.
-
Je vyjádřen písemný souhlas vlastníka (pronajímatele, leasingové společnosti) s odpisováním technického zhodnocení nájemcem nebo uživatelem (smlouva o nájmu, leasingová smlouva nebo samostatná smlouva).
-
Vstupní cena hmotného majetku není zvýšena u odpisovatele (pronajímatele, leasingové společnosti) o hodnotu provedeného technického zhodnocení.
-
Nájemce nebo uživatel zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek nebo majetek pořizovaný na finanční leasing a odpisuje podle zákona.
V Pokynu GFŘ č. D-22 se v bodě 1 k § 28 ZDP uvádí, že
odpisy v případech uvedených v § 28 odst. 3 ZDP nemůže uplatňovat podnájemce
(§ 2215 a 2216 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).TZ na hmotném majetku pořizovaném na leasing
Technické zhodnocení provedené a hrazené uživatelem na hmotném majetku pořizovaném na finanční leasing představuje ve smyslu § 26 odst. 3 písm. a) ZDP u uživatele tzv. jiný majetek. V tomto ustanovení se uvádí, že
jiným majetkem se pro účely ZDP
rozumí technické zhodnocení, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku s výjimkou obsaženou v § 29 odst. 1 písm. f) ZDP. Podle znění § 26 odst. 2 písm. f) ZDP je jiný majetek vymezený v § 26 odst. 3 hmotným majetkem. Při splnění podmínek uvedených v § 28 odst. 3 ZDP může uživatel toto technické zhodnocení, provedené a hrazené uživatelem, odpisovat buď rovnoměrným nebo zrychleným způsobem.
V případě, že technické zhodnocení nepřevýší částku 40 000 Kč za zdaňovací období, může uživatel částku zahrnout přímo do svých daňových výdajů společně s úplatou za finanční leasing v souladu s § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP.Po ukončení finančního leasingu
a převedení vlastnického práva k užívané věci za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele věci, bude postupovat nový vlastník podle § 29 odst. 4 ZDP. Poplatník zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní cenu
(při rovnoměrném odpisování) nebo zůstatkovou cenu
(při zrychleném odpisování) již odpisovaného technického zhodnocení
, a to v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování ze změněné vstupní
(zůstatkové) ceny. Poplatník použije nadále roční odpisovou sazbu „v dalších letech odpisování“ v případě odpisování technického zhodnocení rovnoměrným způsobem, nebo koeficient „v dalších letech odpisování“ v případě odpisování technického zhodnocení zrychleným způsobem.Pokud by vlastník (leasingová společnost)
nedal písemný souhlas uživateli
s odpisováním provedeného technického zhodnocení na hmotném majetku pořizovaném na finanční leasing, nebude moci uživatel toto technické zhodnocení odpisovat v průběhu trvání leasingové smlouvy. Po převedení vlastnického práva k užívané věci za kupní cenu bude součástí vstupní ceny jednak kupní cena užívané věci, a jednak hodnota provedeného technického zhodnocení.příklad č. 1
Uživatel provede na osobním automobilu pořizovaném na finanční leasing na základě písemné smlouvy s vlastníkem (leasingová společnost) ve zdaňovacím období roku 2015 střešní okénko za 22 tis. Kč a zabezpečovací zařízení za 15 tis. Kč.
Vzhledem k tomu, že výdaje nepřevýší za rok 2015 částku 40 tis. Kč, nejsou tedy technickým zhodnocením a proto dle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP může uživatel uplatnit tyto výdaje jako daňově uznatelné.
příklad č. 2
Zemědělský podnikatel provede na osobním automobilu pořizovaném na finanční leasing na základě písemné smlouvy s vlastníkem (leasingová společnost) ve zdaňovacím období roku 2015 klimatizaci za 42 tis. Kč, a dále zabezpečovací zařízení za 12 tis. Kč. Leasingová smlouva končí v roce 2017, kdy bude převedeno vlastnické právo k automobilu za kupní cenu 4 tis. Kč, stanovenou v leasingové smlouvě.
Celková výše výdajů na modernizaci osobního automobilu pořizovaného formou finančního leasingu převýší za rok 2015 částku 40 tis. Kč, jedná se tedy o technické zhodnocení. Technické zhodnocení uhradil uživatel a na základě písemné smlouvy s leasingovou společností může technické zhodnocení odpisovat uživatel. Uživatel se rozhodne odpisovat technické zhodnocení zrychleným způsobem. Osobní automobil je zařazen do druhé odpisové skupiny, proto i jeho technické zhodnocení bude odpisováno v druhé odpisové skupině, tj. minimálně po dobu 5 let.
I------------I-----------------------------------------I I Období I Výpočet odpisů v Kč I I------------I-----------------------------------------I I 2015 I 54 000 / 5 = 10 800 I I------------I-----------------------------------------I I 2016 I 2 x 43 200 / (6 - 1) = 17 280 I I------------I-----------------------------------------I I 2017 I 2 x (25 920 + 4 000) / (6 - 2) = 14 960 I I------------I-----------------------------------------I I 2018 I 2 x 14 960 / (6 - 3) = 9 974 I I------------I-----------------------------------------I I 2019 I 2 x 4 986 / (6 - 4) = 4 986 I I------------I-----------------------------------------I
TZ na najatém hmotném majetku
Technické zhodnocení provedené a uhrazené nájemcem na pronajatém hmotném majetku představuje ve smyslu § 26 odst. 3 písm. a) ZDP u nájemce tzv. jiný majetek. Podle znění § 26 odst. 2 písm. f) ZDP
je jiný majetek vymezený v § 26 odst. 3 hmotným majetkem.
Při splnění výše uvedených podmínek obsažených v § 28 odst. 3 ZDP, může nájemce toto technické zhodnocení, provedené a uhrazené nájemcem, odpisovat buď rovnoměrným nebo zrychleným způsobem. Nájemce zatřídí technické zhodnocení do stejné odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý majetek. Uplatněné odpisy z technického zhodnocení jsou u nájemce daňovým výdajem.Po vrácení najaté věci
pronajímateli (vlastníkovi) nebude však zůstatková cena technického zhodnocení u nájemce daňovým výdajem. Pouze v případě, že by pronajímatel (vlastník) nájemci část nebo celou hodnotu zůstatkové ceny technického zhodnocení uhradil, pak by podle znění § 24 odst. 2 písm. tb) ZDP byla u nájemce daňovým výdajem zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení.V případě provedení a financování technického zhodnocení nájemcem na pronajatém majetku
vzniká vlastníkovi (pronajímateli) nepeněžní příjem.
V ustanovení § 23 odst. 6 ZDP se uvádí, že nepeněžním příjmem u vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem). Zákon v tomto ustanovení specifikuje tři situace realizace technického zhodnocení na najatém majetku se souhlasem pronajímatele, hrazené nájemcem nad rámec nájemného, které jsou definovány v § 23 odst. 6 písm. a) bod 1 až 3 ZDP.Daňové řešení provedeného technického zhodnocení na najatém majetku vychází z toho,
jakým způsobem je toto technické zhodnocení zajišťováno.
Ukážeme si daňové řešení různých situací.1. TZ zajistí na svůj náklad pronajímatel
Pronajímatel provede a uhradí před zahájením nájmu anebo v jeho průběhu potřebné technické zhodnocení najatého majetku (technické zhodnocení může pronajímatel zajistit i podle potřeb nájemce).
Pokud je technické zhodnocení provedeno v prvním roce odpisování, hodnota technického zhodnocení zvýší vstupní cenu majetku u pronajímatele. Pokud provede pronajímatel technické zhodnocení v dalších letech odpisování majetku, hodnota technického zhodnocení se promítne podle způsobu odpisování buď do zvýšené vstupní ceny u rovnoměrného odpisování, nebo do zvýšené zůstatkové ceny u zrychleného odpisování. S provedeným technickým zhodnocením může souviset pravděpodobně i zvýšení výše nájemného nájemci.
2. TZ zajistí nájemce a je odpisováno nájemcem
V průběhu nájmu vynaloží nájemce se souhlasem pronajímatele nad rámec nájemného výdaje na dokončené technické zhodnocení. Pronajímatel neuhradí nájemci výdaje spojené s provedeným technickým zhodnocením a na základě písemné smlouvy odpisuje technické zhodnocení podle § 28 odst. 3 ZDP nájemce.
Nájemce zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý majetek (u pronajímatele) a zvolí metodu buď rovnoměrného nebo zrychleného odpisování. V posledním roce nájmu uplatní polovinu roční výše odpisu.
Při ukončení nájmu
nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je u nájemce
dle § 24 odst. 2 písm. tb) ZDP daňová zůstatková cena technického zhodnocení provedeného na najatém majetku,
které nájemce v průběhu nájmu odpisoval, daňovým výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení
(tedy do výše uhrazené pronajímatelem). Pokud tedy pronajímatel zůstatkovou cenu technického zhodnocení po ukončení nájmu ani zčásti neuhradí, nemůže nájemce zahrnout zůstatkovou cenu do daňově uznatelných výdajů (nákladů).Daňové řešení u pronajímatele vyplývá ze znění § 23 odst. 6 písm. a) bod 2 ZDP.
Nepeněžním příjmem vlastníka (pronajímatele)
ve zdaňovacím období, kdy dojde k ukončení nájmu nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci, je daňová zůstatková cena, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, nebo se ocení nepeněžní plnění znaleckým posudkem.
Pokud nájemce odpisoval technické zhodnocení zrychleným způsobem, je třeba pro stanovení výše nepeněžního příjmu u pronajímatele přepočítat zůstatkovou cenu technického zhodnocení na rovnoměrné odpisování. O tuto výši nepeněžního příjmu zvýší odpisovatel (pronajímatel) podle § 29 odst. 6 písm. a) ZDP vstupní cenu (zůstatkovou cenu) v roce ukončení nájmu, nebo zrušení souhlasu odpisovatele s odpisováním nájemcem a pokračuje v daňovém odpisování hmotného majetku, a to s použitím sazby (koeficientu) pro zvýšenou vstupní (zůstatkovou) cenu.příklad č. 3
Zemědělský podnikatel provede na najatém nákladním automobilu v rámci operativního leasingu se souhlasem pronajímatele v roce 2015 technické zhodnocení v celkové částce 51 000 Kč. Na základě písemné smlouvy s pronajímatelem toto technické zhodnocení odpisuje nájemce, a to zrychleným způsobem. Ke dni 31.5.2017 dojde k ukončení nájemní smlouvy a vrácení vozidla vlastníkovi.
Varianta A - pronajímatel při ukončení nájmu neuhradí zůstatkovou hodnotu technického zhodnocení
Nájemce zatřídí technické zhodnocení do 2. odpisové skupiny a odpisuje je zrychleným způsobem ze vstupní ceny 51 000 Kč.
I------------I-----------------------------------------I I Období I Výpočet odpisů v Kč I I------------I-----------------------------------------I I 2015 I 51 000 / 5 = 10 200 I I------------I-----------------------------------------I I 2016 I 2 x 40 800 / (6 - 1) = 16 320 I I------------I-----------------------------------------I I 2017 I 0,5 x 2 x 24 480 / (6 - 2) = 6 120 I I------------I-----------------------------------------I
Nájemce si v průběhu nájmu uplatní daňové odpisy z technického zhodnocení jako daňové náklady, ale zůstatkovou cenu technického zhodnocení ve výši 18 360 Kč si nájemce při ukončení nájmu nemůže uplatnit jako daňový výdaj.
Pro stanovení výše nepeněžního příjmu pronajímatele v roce 2017 při ukončení nájmu, je nutno stanovit v souladu s § 23 odst. 6 písm. a) bod 2 ZDP zůstatkovou cenu, kterou by měl automobil při rovnoměrném odpisování dle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP.
I------------I-----------------------------------------I I Období I Výpočet odpisů v Kč I I------------I-----------------------------------------I I 2015 I 51 000 x 11 / 100 = 5 610 I I------------I-----------------------------------------I I 2016 I 51 000 x 22,25 / 100 = 11 348 I I------------I-----------------------------------------I I 2017 I 0,5 x 51 000 x 22,25 / 100 = 5 674 I I------------I-----------------------------------------I
Zůstatková cena technického zhodnocení při rovnoměrném odpisování činí 28 368 Kč, takže pronajímatel si zahrne do svých zdanitelných příjmů z nájmu v roce 2017 jako nepeněžní příjem částku 28 368 Kč. O tuto hodnotu se zvyšuje v roce 2017 vstupní (zůstatková) cena u pronajímatele pro účely odpisování nákladního automobilu.
Varianta B - pronajímatel při ukončení nájmu uhradí nájemci částku 15 000 Kč za provedené technické zhodnocení
Nájemce si v průběhu nájmu uplatní daňové odpisy z technického zhodnocení jako daňové náklady. V roce 2017 si při ukončení nájmu uplatní jako daňové náklady jednak odpisy ve výši 6 120 Kč, a dále zůstatkovou cenu technického zhodnocení do výše přijaté náhrady od pronajímatele, tedy částku 15 000 Kč. Zbývající výši zůstatkové ceny technického zhodnocení si nájemce nemůže uplatnit jako daňový náklad. Přijatá náhrada od pronajímatele je současně zdanitelným příjmem nájemce.
U pronajímatele bude v roce 2017 zdanitelným příjmem rozdíl mezi zůstatkovou cenou technického zhodnocení při rovnoměrném odpisování a úhradou nájemci, tj. částka (28 368 Kč - 15 000 Kč) Z 13 368 Kč. Pronajímatel současně zvýší v roce 2017 vstupní (zůstatkovou) cenu pro účely odpisování nákladního automobilu o částku 28 368 Kč.
3. TZ zajistí nájemce a toto není odpisováno
Nájemce provede na najatém majetku se souhlasem pronajímatele technické zhodnocení nad rámec sjednaného nájemného. O hodnotu technického zhodnocení nezvýší vlastník (pronajímatel) vstupní cenu a technické zhodnocení není nájemcem ani pronajímatelem v průběhu nájmu odpisováno. Pronajímatel neuhradí nájemci výdaje spojené s provedeným technickým zhodnocením na najatém majetku.
Nájemce nemůže uplatnit vynaložené výdaje (náklady) na technické zhodnocení do daňově uznatelných výdajů. Pouze když výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku nejsou technickým zhodnocením dle § 33 odst. 1 ZDP, tj. nepřevyšují u jednoho majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč, lze u nájemce tyto vynaložené výdaje zahrnout jako daňové výdaje.
Daňové řešení u pronajímatele vyplývá ze znění § 23 odst. 6 písm. a) bod 1 a § 29 odst. 6 ZDP. Ve zdaňovacím období, ve kterém dojde k ukončení nájmu, půjde u pronajímatele o nepeněžní plnění, které se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, anebo se ocení znaleckým posudkem. Volba způsobu ocenění záleží na rozhodnutí pronajímatele. V roce ukončení nájmu zvýší odpisovatel (pronajímatel) o částku nepeněžního příjmu vstupní cenu (zůstatkovou cenu) příslušného majetku a pokračuje v odpisování ze zvýšené vstupní ceny (u rovnoměrného odpisování) nebo ze zvýšené zůstatkové ceny (u zrychleného odpisování).
příklad č. 4
Zemědělský podnikatel má pronajat od fyzické osoby nebytový prostor, ve kterém uskladňuje zásoby krmiva. V roce 2014 se souhlasem pronajímatele provedl nájemce technické zhodnocení na pronajatém objektu v částce 58 000 Kč. Pronajímatel výdaje na technické zhodnocení nájemci neuhradil, ani nezvýšil o hodnotu technického zhodnocení vstupní cenu nemovité věci. Nájemce se nedohodl s pronajímatelem o možném odpisování technického zhodnocení nájemcem. V průběhu roku 2016 dochází ke zrušení nájemní smlouvy.
Podnikatel nemůže uplatnit technické zhodnocení do daňových výdajů. Nepeněžním příjmem pronajímatele při ukončení nájmu je zůstatková cena, kterou by mělo technické zhodnocení při rovnoměrném odpisování. Technické zhodnocení zařadíme do stejné odpisové skupiny, ve které je zatříděn najatý nemovitý majetek. Předpokládejme, že stavba je zařazena do 5. odpisové skupiny. Při rovnoměrném odpisování činí odpisy a zůstatková cena:
I------------I-----------------------------------------I I Období I Výpočet odpisů v Kč I I------------I-----------------------------------------I I 2014 I 58 000 x 1,4 / 100 = 812 I I------------I-----------------------------------------I I 2015 I 58 000 x 3,4 / 100 = 1 972 I I------------I-----------------------------------------I I 2016 I 0,5 x 58 000 x 3,4 / 100 = 986 I I------------I-----------------------------------------I
Zůstatková cena technického zhodnocení při rovnoměrném odpisování činí 54 230 Kč. Nepeněžním příjmem pronajímatele je ve zdaňovacím období 2016 při ukončení nájmu nebytového prostoru částka 54 230 Kč, pokud si pronajímatel nezvolí ocenění zůstatkové hodnoty technického zhodnocení pomocí znaleckého posudku.
4. TZ zajistí nájemce a je odpisováno pronajímatelem
Nájemce provede na najatém majetku v průběhu nájmu na své náklady a se souhlasem pronajímatele technické zhodnocení, které pronajímatel neuhradí, ale ve zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení uvedeno do užívání, zvýší pronajímatel o hodnotu technického zhodnocení vstupní (zůstatkovou) cenu najatého hmotného majetku.
U nájemce budou vynaložené výdaje na provedené technické zhodnocení daňově neuznatelné,
protože technické zhodnocení bylo provedeno nad rámec sjednaného nájemného, nebylo uhrazeno pronajímatelem a je odpisováno pronajímatelem.Daňové řešení u pronajímatele vyplývá ze znění § 23 odst. 6 písm. a) bod 3 ZDP. Za
nepeněžní příjem vlastníka (pronajímatele)
se považuje plná výše výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem na technické zhodnocení, a to ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení uvedeno do užívání. O tuto hodnotu zvýší pronajímatel vstupní (zůstatkovou) cenu najatého hmotného majetku pro účely jeho odpisování.Příklad č. 5
Zemědělský podnikatel má najatý od vlastníka objekt, ve kterém uskladňuje zemědělské stroje. V roce 2015 provede nájemce po dohodě s pronajímatelem stavební úpravy najatého objektu v částce 84 000 Kč, a to nad rámec sjednané platby nájemného. Nájemce se nedohodl s pronajímatelem o možném odpisování technického zhodnocení nájemcem, protože je bude odpisovat pronajímatel zrychleným způsobem současně s odpisováním pronajatého objektu.
Výdaje na technické zhodnocení jsou u nájemce daňově neuznatelné. U pronajímatele půjde v roce 2015 o nepeněžní příjem ve výši 84 000 Kč. Současně v roce 2015 zvýší pronajímatel o provedené technické zhodnocení zůstatkovou cenu objektu a pokračuje v jeho odpisování zrychleným způsobem koeficientem pro zvýšenou zůstatkovou cenu.