V článku si rozebereme tři změny související s podáním daňového přiznání poplatníka daně z příjmů fyzických osob za rok 2014. Jedná se jednak o nové možnosti související s uplatněním solidárního zvýšení daně u zaměstnance na základě novely zákona o daních z příjmů účinné od 1.1.2015 (zákon č. 267/2014 Sb. ), které se dle přechodného ustanovení zákona může použít již pro zdaňovací období roku 2014. Dalším tématem je uplatnění srážkové daně dle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů , s možností podat daňové přiznání poplatníkem na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Posledním tématem je uplatnění nové slevy za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy dle nového ustanovení § 35bb zákona o daních z příjmů na základě zákona č. 247/2014 Sb. , o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.
Změny týkající se přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014
Ing.
Ivan
Macháček
Nově u solidárního zvýšení daně u zaměstnance
Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti.
Solidární zvýšení daně se netýká příjmů z nájmu, z kapitálového majetku a ostatních příjmů zdaňovaných dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Toto zvýšení daně činí dle § 16a ZDP sedm procent z kladného rozdílu mezi:a)
b)
48 násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Za
průměrnou mzdu
se podle § 15 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.Pro rok 2014 vychází limitní částka z vyhlášky č. 296/2013 Sb., ve které je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2012 ve výši 25 903 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0015, takže průměrná mzda za rok 2012 činí 25 942 Kč. Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně tak v roce 2014 činí 48 × 25 942 Kč =
1 245 216 Kč
. Pokud součet příjmů dle § 6 a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za rok 2014 tuto částku, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně.V novele ZDP účinné od 1.1.2015 se ustanovení § 16a doplňuje o odstavec 3, který zní:
„Vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely odstavce 2 písm. a) snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6.“
Ve smyslu znění bodu 15 přechodných ustanovení
k novele ZDP lze tento postup použít již pro zdaňovací období roku 2014.příklad
Občan je zaměstnán jako manažer zemědělské akciové společnosti a pobírá v průběhu roku 2014 mzdu v rozmezí 100 000 až 115 000 Kč. Současně podniká na základě živnostenského oprávnění a za rok 2014 dosáhne daňové ztráty ve výši 65 000 Kč. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti za rok 2014 činí 1 281 000 Kč a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 435 540 Kč.
Ve smyslu novelizovaného § 16a ZDP s účinností od 1.1.2015, které se dle bodu 15 přechodných ustanovení novely ZDP použije i pro zdaňovací období roku 2014, může poplatník pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně odečíst daňovou ztrátu z podnikání od příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně dle § 6 ZDP. Pro účely solidárního zvýšení daně v našem případě poplatník dosáhne položky: 1 281 000 Kč -- 65 000 Kč = 1 216 000 Kč.
Tato částka je nižší než limitní výše 1 245 216 Kč, takže poplatník nemusí v daňovém přiznání za rok 2014 uplatnit solidární zvýšení daně.
Pro vlastní výpočet daně za rok 2014 však poplatník nemůže daňovou ztrátu z podnikání odečíst od dílčího základu daně z příjmů dle § 6 ZDP, takže poplatník bude vycházet pro zdanění z částky 1 281 000 Kč + + 435 540 Kč = 1 716 540 Kč. Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani.
příklad
Občan je zaměstnán v zemědělském družstvu a pobírá v průběhu roku 2014 v zaměstnání mzdu v rozmezí 21 000 až 32 000 Kč. Současně podniká na základě živnostenského oprávnění a za rok 2014 dosáhne dílčího základu daně z podnikání ve výši 1 025 000 Kč. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti činí 324 100 Kč.
Uplatnění solidárního zvýšení daně u zaměstnance s příjmy ze závislé činnosti
vyplývá ze znění ustanovení § 38ha ZDP. Solidární zvýšení daně u měsíční zálohy na daň činí 7% z kladného rozdílu mezi:a)
příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
b)
4 násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. V roce 2014 se jedná o výši 4 × 25 942 Kč = 103 768 Kč.
V ustanovení § 38g odst. 4 ZDP ve znění účinném do 31.12.2014 se uvádí, že pokud se u poplatníka daně z příjmů fyzických osob
zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti, je povinen poplatník podat daňové přiznání.
Pokud tedy bylo u zaměstnance alespoň v jednom kalendářním měsíci uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, je povinen poplatník podat za zdaňovací období daňové přiznání a není možno u něho provést roční zúčtování daně zaměstnavatelem, i když má poplatník u svého zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani.V novele ZDP účinné od 1.1.2015 je toto ustanovení § 38g odst. 4 upraveno v tom smyslu, že
daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně.
Poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti musí podat daňové přiznání pouze v situaci, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Tudíž tuto povinnost poplatník nemá, pokud se pouze jeho záloha, popř. zálohy zvýšily o solidární zvýšení daně
podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň za dané zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. V důsledku této změny budou moci za zákonem stanovených podmínek poplatníci s příjmy ze závislé činnosti opět požádat o roční zúčtování daně
svého zaměstnavatele.Ve smyslu bodu 48 přechodných ustanovení novely ZDP toto opatření
lze použít již pro zdaňovací období roku 2014.
Pokud tedy má zaměstnanec podepsáno u svého zaměstnavatele prohlášení k dani na rok 2014 a bylo u něho v jednom nebo více kalendářních měsících uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho daň za celé období roku 2014 se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, pak poplatník může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2014 a nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů.
příklad
Poplatník má v roce 2014 pouze příjmy ze závislé činnosti. Zaměstnanci byla za červenec 2014 zúčtována mzda ve výši 115 000 Kč (ke mzdě obdržel odměnu za úspěšné hospodářské výsledky zemědělského podniku za 1. pololetí roku 2014). V ostatních měsících je mu zúčtována mzda ve výši nepřesahující 75 000 Kč. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
V měsíci červenec 2014 přesáhne mzda poplatníka částku 103 768 Kč, tedy se na poplatníka vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Výpočet solidárního zvýšení daně: (115 000 Kč - 103 768 Kč) × 0,07 = 786,24 Kč. O tuto částku bude zaměstnanci zvýšena měsíční záloha na daň za měsíc červenec.
Vzhledem k tomu, že celkový příjem dle § 6 ZDP nedosáhne za rok 2014 limitní hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 245 216 Kč, nemusí poplatník ve smyslu změněného § 38g odst. 4 ZDP podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za měsíc červenec 2014.
příklad
Manažer firmy pobírá v průběhu roku 2014 smluvní mzdu ve výši 98 000 Kč. V dubnu je mu vyplacena odměna ve výši 45 000 Kč a v září odměna ve výši 50 000 Kč. Zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.
Za měsíce duben a září roku 2014 přesáhne příjem ze závislé činnosti limitní výše 103 768 Kč pro uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení zálohy na daň. Proto v těchto dvou měsících zaměstnavatel při stanovení měsíční zálohy na daň uplatní solidární zvýšení daně.
Vzhledem k tomu že roční celkové příjmy manažera za rok 2014 přesáhnou hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 245 216 Kč, nemůže poplatník požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně a musí za rok 2014 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Uplatnění ustanovení § 6 odst. 4 ZDP u zaměstnance
S účinností od 1.1.2014 je
daň vybíraná srážkou ve výši 15%
uplatňována na základě novelizovaného znění § 6 odst. 4 ZDP na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, pouze z příjmů plynoucích zaměstnanci, který nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, na základě dohody o provedení práce do limitu 10 000 Kč měsíčně,
přičemž do limitu 10 000 Kč nepodléhají odměny z dohody o provedení práce odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.Podle nového ustanovení § 36 odst. 7 ZDP
může poplatník příjmy zdaněné dle § 6 odst. 4 ZDP srážkovou daní zahrnout poprvé za rok 2014 do svého daňového přiznání
k dani z příjmů fyzických osob a současně poplatník započte daň sraženou z těchto příjmů na výslednou daňovou povinnost.
V tomto novém ustanovení zákona se uvádí: „zahrneli poplatník příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo § 7 odst. 6 do daňového přiznání, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň“.
V případě, že se zaměstnanec rozhodne zahrnout příjmy, u kterých zaměstnavatel postupoval podle § 6 odst. 4 ZDP a srazil z těchto příjmů srážkovou daň, do daňového přiznání, bude zaměstnanec a zaměstnavatel postupovat dle § 38j odst. 3 ZDP. Zde se uvádí, že:
„na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně...“.
Podání daňového přiznání bude výhodné např. u brigádníků, studentů a dalších osob krátkodobě pracujících pro zaměstnavatele
na základě dohody o provedení práce,
u kterého zaměstnanci nepodepsali prohlášení k dani. V tomto případě si může poplatník daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání uplatnit odpočty od základu daně dle § 15 ZDP a slevy na dani dle § 35ba ZDP a daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c ZDP.příklad
Student uzavřel dohodu o provedení práce na brigádnickou činnost v období prázdnin u zemědělské společnosti. Za měsíc červenec obdržel odměnu ve výši 8 500 Kč a za měsíc srpen odměnu 9 990 Kč. U zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani.
S ohledem na výši odměny z dohody tato nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel bude postupovat podle znění § 6 odst. 4 ZDP a odvede jakožto plátce srážkovou daň.
I--------------------------------------------I---------------I---------------I IVýpočet srážkové daně v KčIČervenecISrpenI I--------------------------------------------I---------------I---------------I I Hrubá odměna I 8 500 I 9 990 I I--------------------------------------------I---------------I---------------I I Samostatný základ daně I 8 500 I 9 990 I I--------------------------------------------I---------------I---------------I I Srážková daň (15% ) I 1 275 I 1 498 I I--------------------------------------------I---------------I---------------I I Čistá odměna I 7 225 I 8 492 I I--------------------------------------------I---------------I---------------I
Koncem roku 2014 se rozhodne student podat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2014, a proto požádá zaměstnavatele ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP o vystavení dokladu o celkových vyplacených odměnách a sražené srážkové dani z příjmů. V daňovém přiznání si student může uplatnit slevu na dani na poplatníka i slevu na dani na studenta. Jeho daňová povinnost bude nulová a v daňovém přiznání požádá finanční úřad o vrácení přeplatku na dani ve výši 2 773 Kč (souhrn sražené srážkové daně plátcem daně).
příklad
Zaměstnanec má příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele, u kterého na rok 2014 podepsal prohlášení k dani. Současně uzavřel v průběhu roku 2014 u zemědělského podnikatele dvě dohody o provedení práce s odměnou 9 000 Kč z každé dohody. U tohoto zaměstnavatele nemohl podepsat prohlášení k dani, a proto z odměn srazil plátce daně srážkovou daň ve výší 15% a poukázal zaměstnanci čistou odměnu ve výši 7 650 Kč.
Zaměstnanec může podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2014, ve kterém zahrne jak příjmy od hlavního zaměstnavatele, tak příjmy zdaněné srážkovou daní druhým zaměstnavatelem na základě potvrzení od obou zaměstnavatelů podle § 38j odst. 3 ZDP. V daňovém přiznání si uplatní veškeré odpočty dle § 15 ZDP a slevy na dani dle § 35ba ZDP a příp. daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c ZDP. Z vypočtené daně si odečte jak zaplacené zálohy na daň u prvního zaměstnavatele, tak i srážkovou daň sraženou druhým zaměstnavatelem.
I v roce 2014 zůstává v platnosti postup podle znění § 38k odst. 7 ZDP, kde se uvádí, že
plátce daně přihlédne dodatečně ke slevám na dani
podle § 35ba a podle § 35d při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše-li současně v této lhůtě prohlášení k dani.příklad
Student uzavřel v průběhu roku 2014 pět dohod o provedení práce s jedním zaměstnavatelem na různé druhy brigádnické činnosti, přičemž u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani. V rámci každé dohody obdržel odměnu ve výši 10 000 Kč, ze které zaměstnavatel jakožto plátce daně, srazil a odvedl srážkovou daň ve výši 1 500 Kč a studentovi vyplatil vždy čistou odměnu 8 500 Kč. Jiné příjmy student během roku 2014 nemá.
Po skončení roku 2014 má student dvě možnosti, jak získat sraženou daň z dohod o provedení práce zpět:
1.
Student bude postupovat podle § 36 odst. 7 ZDP a podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014, ke kterému doloží potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů a sražené dani. V daňovém přiznání si uplatní slevy na dani (základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na studenta), takže jeho daňová povinnost bude nulová. V daňovém přiznání požádá správce daně o vrácení přeplatku na dani ve výši 7 500 Kč (srážková daň z pěti dohod).
2.
Student bude postupovat podle § 38k odst. 7 ZDP a do 15.2.2015 požádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a podepíše prohlášení k dani. V tomto případě zaměstnavatel v ročním zúčtování daně zohlední slevy na dani a vrátí studentovi přeplatek na dani ve výši 7 500 Kč.
Sleva za umístění dítěte
V částce 105 Sbírky zákonů rozeslané dne 14. listopadu 2014 je zveřejněn
zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině
a o změně souvisejících zákonů. Současně je v této částce Sbírky zákonů obsaženo usnesení Poslanecké sněmovny č. 248 ze dne 4. listopadu 2014, ve kterém se uvádí, že Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, přijatém Parlamentem dne 23. září 2014 a vráceném prezidentem republiky dne 9. října 2014.Součástí zákona je i novela ZDP, která mimo jiné
zavádí novou slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, a to tzv. slevu za umístění dítěte,
jejíž výpočet a podmínky pro uplatnění jsou obsahem nového ustanovení § 35bb ZDP.
Současně se výčet slev na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob obsažených v § 35ba doplňuje pod písmenem g) o novou slevu na dani za umístění dítěte. Sleva na dani z příjmů fyzických osob za umístění dítěte se vztahuje na poplatníka, který za účelem poskytnutí péče o děti předškolního věku (max. do sedmi let) využije služeb mateřské školy podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), nebo zařízení péče o děti předškolního věku, a to včetně dětské skupiny.Tuto slevu na dani lze uplatnit pouze tehdy, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze tehdy, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.
Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy. Ve zdaňovacím období roku 2014 se jedná o
maximální výši slevy na dani za každé vyživované dítě 8 500 Kč
a ve zdaňovacím období roku 2015 pak o maximální výši slevy na dani 9 200 Kč (zvýšení minimální mzdy s účinností od 1.1.2015 ve smyslu nařízení vlády č. 204/2014 Sb.).Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem
za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. Pokud budou tyto výdaje za zdaňovací období vyšší, než je minimální mzda, sleva na dani se uplatní ve výši minimální mzdy, tedy za zdaňovací období 2014 ve výši 8 500 Kč. Pokud jsou tyto výdaje nižší, než je minimální mzda, uplatní se sleva za umístění dítěte ve výši prokazatelně vynaložených výdajů poplatníkem za umístění dítěte v předškolním zařízení.Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Pokud však vyživují rodiče ve společně hospodařící domácnosti např. dvě děti, které navštěvují předškolní zařízení, bude záležet na dohodě rodičů, kdo si uplatní slevu na dítě, zda matka nebo otec za obě děti, anebo matka a otec každý za jedno dítě.
V přechodném ustanovení k zákonu č. 247/2014 Sb. se uvádí, že pokud účinnost tohoto zákona nastane v průběhu zdaňovacího období, vychází se pro výpočet slevy za umístění dítěte za toto zdaňovací období z výdajů za umístění dítěte za toto zdaňovací období. S ohledem na vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů dne 14.11.2014,
je možno uplatnit tuto novou slevu za umístění dítěte již za zdaňovací období roku 2014.
Slevu na dani za umístění dítěte nelze uplatnit v průběhu kalendářního roku.
Jedná se o roční slevu
a tato sleva se odečítá z vypočtené roční daně poplatníka. Slevu za umístění dítěte lze uplatnit buď v daňovém přiznání, které podává poplatník daně z příjmů fyzických osob dle § 38g ZDP, anebo v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období, které provádí zaměstnavatel.Vzhledem k tomu, že jde o roční slevu na dani, doplňuje se ustanovení § 38h odst. 6 ZDP, že k prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a písm. g) přihlédne plátce daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 a 6 až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.
Pro uplatnění této slevy není podstatné, zda dítě navštěvuje předškolní zařízení po celý kalendářní rok, nebo jen po určitou část roku.
Rozhodující je výše nákladů na umístění dítěte
v předškolním zařízení. Sleva za umístění dítěte se uplatní jen do výše daňové povinnosti poplatníka. Pokud daňová povinnost poplatníka bude nulová, nelze uplatnit tuto slevu za umístění dítěte (neexistuje u této slevy tzv. daňový bonus
, jako tomu je u daňového zvýhodnění na dítě).Podle doplněného znění § 38k odst. 5 ZDP o písm. j) je obsahem
písemného prohlášení poplatníka pro účely provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
rovněž údaj o tom, jakou částku vynaložil poplatník za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. Podle znění § 38l odst. 2 písm. f) ZDP prokáže poplatník nárok na poskytnutí této slevy na dani potvrzením zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních; potvrzení musí obsahovat jméno vyživovaného dítěte poplatníka a celkovou částku výdajů, kterou za něj v příslušném zdaňovacím období poplatník uhradil.Vzhledem k tomu, že zákonem č. 247/2014 Sb. nedošlo ke změně ustanovení § 35ca ZDP, vztahující se k omezení uplatnění slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění na vyživované dítě při uplatnění paušálních výdajů poplatníkem,
může slevu na dani za umístění dítěte uplatnit i poplatník, který ke svým příjmům uplatňuje paušální výdaje.
Daňový nerezident,
který hodlá uplatnit slevu na dani za umístění dítěte, je podle doplněného ustanovení § 38g odst. 2 ZDP povinen tuto slevu na dani uplatnit pouze v daňovém přiznání. Dle doplněného § 38h odst. 13 ZDP se u daňového nerezidenta nepřihlédne ke slevě na dani za umístění dítěte při stanovení měsíční zálohy na daň. Nárok na slevu na dani za umístění dítěte může však dle doplněného § 35ba odst. 2 ZDP uplatnit jen daňový nerezident, pokud se jedná o poplatníka, který je rezidentem členského státu EU, Norska a Islandu, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR podle § 22 ZDP činí nejméně 90% všech jeho příjmů, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.Dokončení příspěvku na téma změn souvisejících s přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014 naleznete v příštím čísle časopisu Účetnictví, daně a právo v zemědělství.