Smluvní sankce v roce 2014

Vydáno: 18 minut čtení

V podnikatelské praxi bohužel dosti často dochází k porušování uzavřených smluv. Nejčastějším prohřeškem dodavatelů je nekvalitní výrobek, zboží či služba a u odběratelů opožděná úhrada dluhu (peněžitého závazku). Pro omezení a částečné zhojení újmy protistraně jsou předurčeny mj. i smluvní sankce. Již samotná jejich existence, resp. potenciální hrozba, motivuje k řádnému a včasnému splnění sjednaného závazku, protože příp. úhrada smluvní sankce pro hříšníka vždy znamená zhoršení jeho ekonomické bilance.

Smluvní sankce v roce 2014
Ing.
Martin
Děrgel
Nejčastěji se lze setkat se dvěma smluvními sankcemi - s úrokem z prodlení a smluvní pokutou. Jejich právní úprava přitom byla od roku 2014 pozměněna příchodem nového občanského zákoníku - zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“).
 
Úrok z prodlení
Všichni asi přinejmenším tušíme, že se jedná o časově podmíněnou sankci za pozdní úhradu dluhu, stručně řečeno - „čím platíš později, tím více zaplatíš“. Tato sankce má tedy morální apel, aby dlužníci platili včas. Právní základ úroku z prodlení najdeme ve spleti tisíců paragrafů NOZ takto:
-
--> Část čtvrtá „Relativní majetková práva“, --> Hlava I „Všeobecná ustanovení o závazcích“, --> Díl 7 „Zánik závazků“, --> Oddíl 1 „Splnění“, -->
§ 1968 až § 1974 „Prodlení dlužníka“.
Z čehož pro potřeby běžné praxe zpravidla postačí vést v patrnosti následující tři základní pravidla:
-
Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
-
Po dlužníkovi, který je
v prodlení se splácením peněžitého dluhu,
může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
-
Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
příklad
Nárok na úroky z prodlení má jen řádný dodavatel
Pan Vykuk není zrovna moc zručný řemeslník, a tak si snaží přilepšit v rámci své živnosti, jak se dá. I když zase zpackal a nedokončil opravu koupelny paní Chytré, požadoval plnou úhradu původně sjednané částky spolu s výlohami za tzv. vícepráce. Oprávněně nespokojená zákaznice si to ale nenechala líbit, a dokud pan Vykuk svou nekvalitní práci neopraví, nehodlá mu nic platit. Nato jí živnostník pohrozil, že bude chtít navíc také úroky z prodlení za opožděnou platbu, a to rovnou ve trojnásobné výši oproti příslušnému vládnímu nařízení.
Tyto „pokusy“ řemeslného nešiky ale nechaly paní Chytrou v klidu, dobře ví, že dokud dodavatel řádně nesplní svou část dohody, nemá nárok na úroky z prodlení, ať už doba splatnosti jakkoli dávno pominula. A také se nemusí obávat ztrojnásobení výše úroku z prodlení, protože nic takového nebylo sjednáno a jednostranně je dodavatel takto navýšit nemůže. Na druhé straně, pokud řemeslník nakonec přeci jen řádně dokončí opravu koupelny, neměla by paní Chytrá s úhradou otálet. I když totiž nebyly sjednány úroky z prodlení, může je věřitel - který konečně řádně splní svou část povinností - požadovat ve výši stanovené prováděcím právním předpisem.
Do konce roku 2013
byl úrok z prodlení z obchodních závazkových vztahů právně nastaven obdobně, přičemž nebylo-li sjednáno jinak, uplatnil se jeho výpočet podle
nařízení vlády č. 142/1994 Sb.,
kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31.12.2013 (dále jen „starý občanský zákoník“), a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky. Tento právní předpis byl novelizován třemi nařízeními vlády - č. 163/2005 Sb. od 28.4.2005, č. 33/2010 Sb. od 1.7.2010 a č. 180/2013 Sb. od 1.7.2013 - ovšem k 1.1.2014 jej zrušil NOZ (včetně prvních dvou novel, na tu třetí bylo asi omylem zapomenuto).
Od roku 2014
stanoví úrok z prodlení, pokud nebylo sjednáno jinak, nové
nařízení vlády č. 351/2013 Sb.,
kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Přechodné ustanovení tohoto nového prováděcího právního předpisu stanoví, že
pokud k prodlení došlo před 1.1.2014,
tak se výše úroku z prodlení řídí
i nadále „starým“ nařízením vlády
č. 142/1994 Sb., ve znění účinném před 1.1.2014.
Pokud tedy
k prodlení došlo
(tj. kdy marně uplynul den splatnosti)
počínaje 1.1.2014 a později,
uplatní se již nové nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2
výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby
stanovené Českou národní bankou (dále jen „ČNB“) pro:
-
první den kalendářního pololetí,
v němž došlo k prodlení (pozn.: úrok je po celou dobu prodlení stejný),
-
zvýšené o 8 procentních bodů.
Jestliže
k prodlení došlo před 1.1.2014,
uplatní se i nadále staré nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kde je ale kvůli třem zmíněným novelám ještě nutné dále upřesnit, kdy došlo (začalo) prodlení. Pokud k němu došlo:
-
Mezi 1.7.2013 a 31.12.2013:
Výše úroku z prodlení odpovídá ročně
výši repo sazby
stanovené ČNB pro:
-
poslední den kalendářního pololetí, které předchází pololetí, v němž došlo k prodlení,
-
zvýšené o 8 procentních bodů.
-
Mezi 1.7.2010 a 30.6.2013:
Výše úroku z prodlení odpovídá ročně
výši repo sazby
stanovené ČNB pro:
-
poslední den kalendářního pololetí, které předchází pololetí, v němž došlo k prodlení,
-
zvýšené o 7 procentních bodů.
-
Mezi 28.4.2005 a 30.6.2010:
Výše úroku z prodlení odpovídá ročně
výši repo sazby
stanovené ČNB,
zvýšené o 7 procentních bodů.
V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
-
Mezi 15.7.1994
(tehdy nabylo účinnosti samotné „staré“ nařízení vlády)
a 27.4.2005:
Výše úroku z prodlení činí ročně
dvojnásobek diskontní sazby
stanovené ČNB a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu.
Stěžejní repo sazbou se přesně vyjádřeno míní
dvoutýdenní repo sazba
vyhlašovaná a měněná ČNB v návaznosti na její měnovou politiku, kterou nejsnáze najdeme na jejich internetových stránkách www.cnb.cz.
 I------------------------I----------------I-------------------I I     
Vznik prodlení
I
Repo sazba ČNB
I
Úrok z prodlení*)
I I----------I-------------I----------------I-------------------I I Rok 2012 I 1. pololetí I 0,75% I 7,75% I I I-------------I----------------I-------------------I I I 2. pololetí I 0,50% I 7,50% I I----------I-------------I----------------I-------------------I I Rok 2013 I 1. pololetí I 0,05% I 7,05% I I I-------------I----------------I-------------------I I I 2. pololetí I 0,05% I 8,05% I I----------I-------------I----------------I-------------------I I
Rok 2014
I
1. pololetí
I 0,05% I
8,05%
I I I-------------I----------------I-------------------I I I
2. pololetí
I 0,05% I
8,05%
I I----------I-------------I----------------I-------------------I *) Již od poloviny roku 2010 je úrok z prodlení dán jednou provždy okamžikem prodlení, načež se už dále nemění (nezávisí na dalším vývoji repo sazby ČNB).
Pro příp. lichváře poznamenejme, že se jedná o úrok „p.a.“, což znamená „per annum“ tedy „ročně“, neboli sankční úrok náležející věřiteli při prodlení dlužníka trvající po celý (bankovní) rok. Jestliže byla doba prodlení kratší, bude úrok samozřejmě tomu úměrně zkrácen, např. při prodlení 1 měsíc, bude činit jen 1/12 atp.
příklad
Výpočet úroku z prodlení
Stavebniny, a.s. na základě kupní smlouvy v létě 2014 dodali firmě Zedníci, s. r. o. stavební materiál, na který byla zaplacena záloha 200 000 Kč. Zbývající část kupní ceny 100 000 Kč odběratel doplatil po četných urgencích až 100 dnů po dohodnutém termínu splatnosti. Dodavatel se rozhodl uplatnit sankční úrok z prodlení:
a)
v kupní smlouvě byl sjednán úrok z prodlení 5% za každých započatých 30 dní prodlení,
b)
v kupní smlouvě nebyl sjednán úrok z prodlení.
Ad a)
Smluvní ujednání má v tomto případě přednost před „úřední“ výší úroku z prodlení podle prováděcího nařízení vlády k § 1970 NOZ. Pokud odběratel (dlužník) nebude namítat nespravedlivou tvrdost úroku, pročež by musel podat soudní žalobu, tak se jednoduše vypočte úrok z prodlení v souladu s dohodou smluvních stran.
Věřitel (Stavebniny, a.s.) řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, dodal požadovaný stavební materiál, takže je oprávněn po dlužníkovi, který byl 100 dnů v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat úrok z prodlení. A to ve výši 5% za prvních 30 dnů prodlení + 5% za druhých 30 dnů prodlení + + 5% za třetích 30 dnů prodlení + 5% za další započaté dny prodlení Z 20% z dluhu 100 000 Kč Z 20 000 Kč.
Ad b)
I když smluvní ujednání o úroku z prodlení chybí, má věřitel (Stavebniny, a.s.) právo na úrok z prodlení. Ovšem záleží pouze na něm, jestli této možnosti využije. Pokud tak učiní, uplatní se „úřední“ výše úroku z prodlení podle nového prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož k prodlení došlo po 1.1.2014. Věřitel řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, dodal požadovaný stavební materiál, takže je oprávněn po dlužníkovi, který byl 100 dnů v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat úrok z prodlení.
Prodlení dlužníka (Zedníci, s. r. o.) započalo až ve druhém pololetí roku 2014, proto je pro sankční úrok z prodlení určující repo sazba stanovená ČNB k prvnímu dni tohoto druhého pololetí, tedy k 1.7.2014, která byla 0,05% p.a. Roční úroková sazba je o 8 procentních bodů vyšší, činí tedy Z (0,05 + 8) % p.a. Z 8,05% p.a.
Celková doba prodlení peněžitého závazku byla 100 dnů, z čehož vypočteme výši úroku z prodlení jako poměrnou část ročního úroku následovně Z 100 000 Kč x x 0,0805 / 365 dnů roku x 100 dnů prodlení Z 8 050 Kč / / 365 dnů roku x 100 dnů prodlení Z 22,05 Kč za den prodlení x 100 dnů prodlení Z 2 205 Kč (po zaokrouhlení).
 
Smluvní pokuta
Druhou v praxi poměrně rozšířenou smluvní sankcí je smluvní pokuta, která do konce roku 2013 věcně spadala mezi právní instrumenty zajištění smluvního závazku. S příchodem NOZ byla ale přesunuta mezi právní nástroje sloužící k tzv. utvrzení dluhu, Podle Důvodové zprávy k NOZ totiž hospodářsky nezajišťuje pohledávku věřitele, ale
utvrzuje dluh tím, že dlužník je hrozbou další povinnosti (že bude muset navíc platit sankci) více motivován ke splnění prvotní povinnosti.
Jedná se o obecnější druh sankce nejen za nesplnění peněžitých dluhů, ale za porušení jakékoli jiné - sjednané - povinnosti, např. za pozdní dodávku zboží, za neúplné stavební dílo atp. Tato sankce se považuje za jakousi paušalizovanou náhradu škody a její právní základ najdeme v NOZ:
-
--> Část čtvrtá „Relativní majetková práva“, --> Hlava I „Všeobecná ustanovení o závazcích“, --> Díl 8 „Zajištění a utvrzení dluhů“, --> Oddíl 3 „Utvrzení dluhu“, -->
§ 2048 až § 2052 „Smluvní pokuta“.
Z čehož pro běžnou praxi zpravidla postačí vést v patrnosti následujících pět základních pravidel:
-
Věřitel může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu vznikla škoda.
-
Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
-
Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh utvrzený pokutou.
-
Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody.
-
Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit.
Účelem smluvní pokuty je dát předem (před splněním a zpravidla již při uzavírání smlouvy) najevo zvýšený zájem věřitele na náležitém splnění smluvní povinnosti. Nová právní úprava smluvní pokuty přitom téměř kopíruje tu dosavadní podle starého občanského zákoníku a obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník). Změnou je zejména
vyloučení zániku práva na smluvní pokutu v případě nezaviněného porušení smluvní povinnosti,
ale není zakázáno tuto výluku sjednat dohodou stran (příp. jí ještě více omezit jen na úmyslné nebo hrubé porušení smluvní povinnosti apod.). Rovněž se stranám nově nebrání, aby si odchylkou od zákonné dispozice ujednaly nepravou smluvní pokutu, jejíž podstata je v tom, že zaplacením smluvní pokuty utvrzená smluvní povinnost zanikne.
příklad
Smluvní pokuta
Domy, s. r. o. staví dřevostavby. S dodavatelem trámů, fošen a prken má kupní smlouvu s dodatkem o smluvní pokutě ve výši 20% ceny dodávky v případě, že dodaný dřevomateriál bude mít vyšší vlhkost než x %. S druhou dodavatelskou montážní firmou má uzavřenu smlouvu o dílo na montáž oken a dveří, přičemž včasné a řádné splnění tohoto závazku je zajištěno smluvní pokutou ve výši opět 20% ceny díla. Zde bylo ovšem dále dojednáno, že této povinnosti je zhotovitel zbaven, pokud porušení zajištěného závazku nezavinil. Prvý dodavatel dřevomateriál sice vyskladnil s vlhkostí vyhovující smlouvě, během přepravy ale dřevo promoklo natolik, že při dodání v dojednaném místě staveniště přesáhla jeho vlhkost již stanovených x %. Protože vliv tzv. vyšší moci nebyl v ujednání o smluvní pokutě vyloučen, musel jí prvý dodavatel uhradit.
Druhý dodavatel nemohl v termínu zamontovat okna z důvodu poruchy výrobní linky výrobce izolačních skel, která jsou pro výrobu oken a dveří nezbytná. K porušení zajištěné povinnosti tudíž došlo vinou třetí osoby, nezavinila jí sama montážní firma, proto nemusí v souladu s uvedeným dodatkem smlouvy platit smluvní pokutu.
 
Smluvní sankce v účetnictví
V účetnictví se od roku 2001 účtuje o smluvních sankcích
výsledkově již při vzniku povinnosti,
resp. nároku na smluvní sankci, tedy u dlužníka jako o klasickém závazku (dluhu) a u věřitele jako o pohledávce. A to bez ohledu na to, zda byly zaplaceny nebo ne. V praxi převažuje využívání účtů z dřívějších Postupů účtování:
-
544-Smluvní pokuty a úroky z prodlení, popř. s obecnějším označením „Smluvní sankce“.
-
644-Smluvní pokuty a úroky z prodlení, popř. s obecnějším označením „Smluvní sankce“.
Určitou výjimkou jsou pouze úroky z prodlení podle smlouvy o úvěru, které mají v souladu s ČUS č. 019 - Náklady a výnosy své místo na účtu 562-Úroky a 662-Úroky.
Jako protiúčet bývají voleny (opět z historicky daných příčin) zejména tyto účty, v případě:
-
Dlužníka: 325-Ostatní závazky, příp. 379-Jiné závazky.
-
Věřitele: 315-Ostatní pohledávky, příp. 378-Jiné pohledávky.
Úrok z prodlení podléhá obecnému režimu časového rozlišování
nákladů a výnosů, zatímco smluvní pokuty se časově nerozlišují (viz ČUS č. 017 - Zúčtovací vztahy, bod 3.11.).
Požadavek na uplatnění smluvní sankce je právem věřitele, nikoli jeho povinností, a stejně tak dlužník není povinen vždy, když poruší smlouvu, automaticky účtovat do nákladů o možné smluvní sankci. V praxi proto vzniká reálný problém, resp. nejistota v otázce,
kdy nastává okamžik pro účtování o smluvní sankci?
Účetní předpisy se takovouto drobností nezabývají, a tak se touto otázkou v zájmu jednotného postupu zabývala Národní účetní rada, což je volné sdružení čtyř českých odborných účetních autorit (Komory auditorů ČR, Komory daňových poradců ČR, Vysoké školy ekonomické v Praze a Svazu účetních). Podle jejich
Interpretace
I - 10 Okamžik účtování o pohledávce z titulu příslušenství k pohledávce u věřitele (www.nur.cz):
1)
K účtování u věřitele:
-
O pohledávce z titulu příslušenství ve prospěch výnosů věřitel účtuje nejdříve ke dni, kdy využil svého práva požadovat příslušenství a
uplatnil svůj požadavek vůči dlužníkovi.
-
To za předpokladu, že je
dostatečná míra jistoty,
že bude pohledávka z příslušenství splacena.
-
Ocenění této pohledávky nepřevýší částku, kterou lze při dostatečné míře jistoty od dlužníka získat.
2)
K účtování u dlužníka:
-
O závazku z titulu příslušenství se doporučuje účtovat do nákladů
až ke dni, kdy bylo uplatněno právo věřitele
požadovat příslušenství, věřitel jej vyčíslil a sdělil svůj požadavek dlužníkovi.
-
Do této doby je třeba uvážit míru rizika uplatnění příslušenství věřitelem a příp.
účtovat o rezervě.
Interpretace
Národní účetní rady logicky a prakticky vychází ze skutečnosti, že pokud není dlužník schopen splatit vlastní pohledávku, zřejmě
nebude také schopen splatit příslušenství
alias
smluvní sankci. V takovém případě je splnění podmínek pro vznik příslušenství i jeho příp. uplatnění vůči dlužníkovi
mimo předmět účetnictví,
neboť za těchto okolností takové skutečnosti nezpůsobí přírůstek majetku a výnos, není totiž skutečným aktivem.
příklad
Účtování postoupení smluvní sankce
Věřitel A má pohledávku 100 000 Kč po splatnosti, kterou dlužník B neuhradil, a tak požádal dlužníka B v souladu se smlouvou o úrok z prodlení 20% p.a. Následně se A rozhodl postoupit (prodat) pohledávku včetně jejího příslušenství firmě C. K datu postoupení naběhl úrok z prodlení (taktéž neuhrazený) na 5 000 Kč.
Převodní cena byla sjednána zvlášť za pohledávku (80 000 Kč) a zvlášť za příslušenství (2 000 Kč). Účtování A:
-
Vznik pohledávky z titulu úroku z prodlení do dne postoupení: 5 000 Kč, MD 315 / D 644.
-
Odpis postoupené (hlavní) pohledávky z titulu dodaného zboží či služby: 100 000 Kč, MD 546 / D 311.
-
Odpis postoupené pohledávky z titulu smluvního úroku z prodlení: 5 000 Kč, MD 546 / D 315.
-
Výnos z postoupení pohledávky včetně příslušenství (uhrazeno hotově): 82 000 Kč, MD 211 / D 646.
 
Smluvní sankce v daních
Smluvní pokuty a úroky z prodlení, příp. jiné sankce ze závazkových vztahů, se
zahrnují do základu daně až při jejich faktické úhradě.
Vyplývá to z příslušných ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), viz dále tabulka u příkladu. U věřitelů z řad fyzických osob jsou úroky z prodlení vždy příjmem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. g) ZDP, takže nepodléhají pojistnému.
příklad
Opožděná úhrada / inkaso sankce
V souladu s obchodní smlouvou dodavatel uplatnil v roce 2012 vůči odběrateli smluvní pokutu 100 000 Kč, která ale v tomto roce nebyla uhrazena. Oba subjekty vedou účetnictví a mají účetní období kalendářní rok.
Po pohrůžce soudního vymáhání zaplatil odběratel (dlužník) v roce 2013 polovinu smluvní pokuty a dalších 20 000 Kč zaplatil v roce 2014. Zbývajících 30 000 Kč smluvní pokuty mu dodavatel (věřitel) prominul.
 I----------------------------------------------------------------------------------------------------------I I                                      
Účtování u dodavatele
I I------I-------------------------I---------I-----I-----I----------I------------------------------I---------I I
Rok
I
Účetní případ
I
I
MD
I
D
I
VH
I
ZDP
I
ZD
I I------I-------------------------I---------I-----I-----I----------I------------------------------I---------I I 2012 I Předpis smluvní pokuty I 100 000 I 315 I 644 I
+100 000
I § 23 odst. 3 písm. b) bod 1. I
0
I I------I-------------------------I---------I-----I-----I----------I------------------------------I---------I I 2013 I 1. část inkasa pokuty I 50 000 I 221 I 315 I
0
I § 23 odst. 3 písm. a) bod 6. I
+50 000
I I------I-------------------------I---------I-----I-----I----------I------------------------------I---------I I 2014 I 2. část inkasa pokuty I 20 000 I 221 I 315 I
0
I § 23 odst. 3 písm. a) bod 6. I
+20 000
I I I-------------------------I---------I-----I-----I----------I------------------------------I---------I I I Prominutí zbytku pokuty I 30 000 I 546 I 315 I
-30 000
I § 23 odst. 3 písm. a) bod 2. I
0
I I I I I I I I + § 25 odst. 1 písm. z) I I I------I-------------------------I---------I-----I-----I----------I------------------------------I---------I I----------------------------------------------------------------------------------------------------------I I
Účtování u dodavatele
I I------I-------------------------I---------I-----I-----I----------I------------------------------I---------I I
Rok
I
Účetní případ
I
I
MD
I
D
I
VH
I
ZDP
I
ZD
I I------I-------------------------I---------I-----I-----I----------I------------------------------I---------I I 2012 I Předpis smluvní pokuty I 100 000 I 544 I 325 I
-100 000
I § 25 odst. 1 písm. f) I
0
I I------I-------------------------I---------I-----I-----I----------I------------------------------I---------I I 2013 I 1. část úhrady pokuty I 50 000 I 325 I 221 I
0
I § 23 odst. 3 písm. b) bod 3. I
-50 000
I I------I-------------------------I---------I-----I-----I----------I I---------I I 2014 I 2. část úhrady pokuty I 20 000 I 325 I 221 I
0
I + § 24 odst. 2 písm. zi) I
-20 000
I I I-------------------------I---------I-----I-----I----------I------------------------------I---------I I I Prominutí zbytku pokuty I 30 000 I 325 I 648 I
+30 000
I § 23 odst. 4 písm. e) I
0
I I------I-------------------------I---------I-----I-----I----------I------------------------------I---------I VH = vliv na účetní výsledek hospodaření, ZD Z vliv na základ daně z příjmů
Co se týče prominutí neuhrazeného zbytku dluhu smluvní pokuty dlužníkovi věřitelem, pak se nijak (negativně ani pozitivně) nepromítnou do základu daně z příjmů žádného z nich. Zde je právní zdůvodnění:
-
Věřitel sice zaúčtuje odpis pohledávky z titulu sankce do účetních nákladů, ty ale nejsou daňově účinné.
-
Dlužník sice zaúčtuje odpis zaniklého závazku z titulu smluvní sankce do účetních výnosů, ten ale následně vyloučí ze základu daně, protože souvisí s náklady daňově neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích.
Smluvní sankce nejsou předmětem DPH,
protože nejde o úplatu za dodání zboží, ani za poskytnutí služby. Stojí tedy mimo režim DPH, proto k nim věřitel (plátce daně) nebude připočítávat DPH na výstupu.
A dodejme, že podle § 2 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
nelze k neuhrazeným pohledávkám ze smluvních sankcí tvořit žádné zákonné opravné položky.
Což návazně vylučuje i daňově účinný odpis těchto pohledávek podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.