Dary a darování z daňového hlediska v roce 2014

Od roku 2014 tedy platí, že příjmy z darování již nejsou předmětem daně darovací, ale daně z příjmů. Co se týká zdaňování darů, na úvod je nutné poznamenat, že v celém zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), se zavádí který zahrnuje jak příjmy nabyté z titulu dědění, odkazu, darování, tak i jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění.

Z pohledu právní úpravy doplňme, že z § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), vyplývá, že Nová úprava v NOZ je podstatně obsáhlejší, než tomu bylo v již zrušeném zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, proto upravuje mnohem více aspektů a podrobněji řeší celou tuto problematiku. Zmínit je tak vhodné ustanovení § 2056 NOZ, podle kterého, Tím je řešena právní ochrana příjemce slibu důvěřujícího této projevené vůli.

V § 2057 NOZ jsou stanoveny případy, To je buď v případě, že je darovaná věc zapsaná ve veřejném seznamu, nebo v případě, že nedojde k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. Pokud je ale dárce v prodlení, je výslovně stanoveno, že V ostatních případech není písemná forma vyžadována, cílem je nezatěžovat tato jednání zbytečnými formalitami.

Z dalšího důležitého ustanovení § 2059 NOZ vyplývá, že pokud se od uzavření smlouvy změnily okolnosti do té míry, že by plnění podle smlouvy vážně ohrozilo dárcovu výživu nebo plnění dárcovy vyživovací povinnosti. Odevzdal-li již dárce část daru, může od smlouvy odstoupit jen ohledně toho, co dosud nesplnil. Pokud ale odevzdal dar celý, nelze toto ustanovení využít.

Úprava § 2068 NOZ potom upravuje a § 2072 NOZ

Pokud obdarovaný již nemá dar ani jeho plnou hodnotu, zavazuje ho odvolání daru k vydání toho, co mu z obohacení ještě zbývá. To neplatí, zbavil-li se daru, aby vydání zmařil, anebo odvolal-li dar pro nevděk samotný dárce.

NOZ obsahuje také a to v § 2061. Pokud bylo ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.

Ustanovení § 2065 NOZ řeší situaci, kdy a obdarovanému to zatají. V takovém případě je povinen nahradit škodu, která by z toho vznikla. Obdobně je postupováno i v případě, že škoda vznikla z vady darované věci, pokud dárce o vadě věděl a obdarovaného na ni neupozornil. V těchto případech může obdarovaný také od smlouvy odstoupit a dar vrátit.

V § 2067 NOZ je řešena také kdy je dobrovolnost ovlivněna příslušnou situací či prostředím, ve kterém je dar poskytnut. Darování je tak neplatné, pokud je poskytnuto osobě, která provozuje zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, anebo osobě, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána, pokud k němu došlo v době, kdy dárce byl v péči takového zařízení nebo jinak přijímal jeho služby. Toto ale neplatí, pokud obdarovaný byl osobou blízkou dárci.

Do konce roku 2013 bylo součástí úpravy předmětu daně z pohledu daně z příjmů ustanovení, podle kterého s výjimkou příjmů z nich plynoucích. V případě fyzických osob bylo toto ustanovení obsaženo v § 3 odst. 4 písm. a) ZDP, v případě právnických osob potom v § 18 odst. 2 písm. a) ZDP. Vzhledem k výše uvedeným změnám již od roku 2014 ZDP žádné takové ustanovení neobsahuje, protože příjmy získané zděděním a darováním jsou předmětem daně z příjmů. Nově je pouze stanoveno, a to jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby, že

Některé z těchto příjmů jsou od daně osvobozeny, tyto případy jsou vymezeny v případě fyzických osob zejména v § 4a ZDP a § 10 odst. 3 písm. d) ZDP. tj. zejména dary zaměstnanci od zaměstnavatele např. dary podnikateli a osobě s příjmy ze samostatné činnosti v souvislosti s jejich činností. Bezúplatným příjmem je nejen příjem z darovací smlouvy, ale i jiný majetkový prospěch spočívající jednak v tom, že se majetek poplatníka zvýší, nebo v tom, že se výše jeho majetku nezmění a určité majetkové hodnoty ušetří.

Aby tedy bylo možné bezúplatný příjem považovat za ostatní příjem podle § 10 ZDP a uvažovat o osvobození od daně podle § 10 odst. 3 ZDP, nejdříve je nutné vyloučit, že tento dar nemůže být považován za příjem ze závislé činnosti nebo za příjem ze samostatné činnosti. Pokud k tomuto závěru dojdeme, je možné zabývat se osvobozením podle § 10 odst. 3 písm. d) ZDP.

Co se za určitých, přesně stanovených podmínek. Z dalších ustanovení § 4a ZDP pouze pro úplnost doplňme, že od daně z příjmů fyzických osob jsou dále osvobozeny bezúplatné příjmy:

Ocenění tohoto příjmu bude provedeno v souladu s § 3 odst. 3 ZDP, tedy podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. Speciální způsob ocenění je upraven pro jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opakující se plnění na dobu neurčitou, života člověka nebo delší než 5 let. Bezúplatný příjem, který nebude osvobozen od daně, bude zpravidla součástí ostatních příjmů podle § 10 ZDP, pokud se nebude jednat o bezúplatný příjem související s příjmy ze závislé činnosti nebo s příjmy ze samostatné činnosti, jak je uvedeno výše. V konečném důsledku tak bude bezúplatný příjem zdaněn Pokud se ale bude jednat o příjem podle § 10 ZDP, potom alespoň bez sociálního a zdravotního pojištění.

V případě právnických osob je situace jednodušší. Bezúplatné příjmy v podobě darů jsou předmětem daně a osvobozeny jsou pouze takové příjmy, které jsou vymezené v § 19b ZDP. běžných podnikatelských subjektů se osvobození týkat nebude.

Protože při stanovení základu daně z příjmů právnických osob se vychází z výsledku hospodaření a bezúplatné příjmy ve smyslu darů se často účtují nikoliv výsledkově do výnosů, je tato situace řešena Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se podle této úpravy zvyšuje o hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku. Tím je zajištěno, že se tento bezúplatný příjem v základu daně objeví i za situace, že by se do výsledku hospodaření nepromítl.

Co se týká pro účely zvýšení základu daně (výsledku hospodaření), v případě právnických osob, které vedou účetnictví, bude jeho hodnotou částka ve výši

V případě, kdy bude o bezúplatném příjmu účtováno výsledkově, výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji upravován nebude. Zvýšení základu daně podle tohoto ustanovení také nenastane u poplatníka, který sice přijal bezúplatný příjem, o kterém nebylo účtováno výsledkově, ale tento příjem byl ve formě daru účelově poskytnutého poplatníkovi na pořízení hmotného a nehmotného majetku. V takovém případě je aplikován postup v souladu s ustanovením § 29 odst. 1 ZDP.

A na závěr problematiky darů a darování z daňového hlediska bych ještě upozornil na nové ustanovení § 21c odst. 2 ZDP, ze kterého vyplývá, že jedná se pro účely daní z příjmů o koupi nebo směnu, a to i vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany. Jedná se o návaznost na § 2061 NOZ, která upravuje vzájemné darování v soukromém právu a jedná se i o ustanovení zabraňující obcházení zákona. Část plnění, jehož hodnota nepřevyšuje hodnotu plnění druhé strany, je tak považována za smlouvu kupní nebo směnnou, ve zbytku se jedná o dar, který bude posouzen ve smyslu výše uvedeného.

Cílem příspěvku bylo stručně shrnout problematiku přijatých darů, která je platná od roku 2014, tedy za situace, kdy došlo k inkorporaci daně darovací do ZDP.