Podle předpisů o zaměstnanosti mají zaměstnavatelé několik povinností při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Podle § 81 zákona č. 435/2004 Sb. ,o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOZ“), je zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci povinen zaměstnat nejméně 4 % osoby se zdravotním postižením (dále také „ZP“).
Odvod za zdravotně postižené zaměstnance není sankce
JUDr.
Ladislav
Jouza
Povinnost zaměstnávat občany se ZP zaměstnavatel splní:
*
zaměstnáváním těchto občanů ve výši uvedeného povinného podílu (4 %) v pracovním poměru, (tzv. přímé zaměstnávání), nebo
*
odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se ZP nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům (např. zařízení invalidů, výrobní družstva apod.), nebo
*
odebíráním výrobků nebo služeb chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví, náboženskou společností,církevní právnickou osobou, obecně prospěšnou společností nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo
*
odebíráním výrobků nebo služeb od osob se ZP, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
*
odvodem do státního rozpočtu.
Je nejvhodnější, aby zaměstnavatel povinnosti splnil tzv. přímým zaměstnáváním těchto osob.
Bude-li mít např. zaměstnavatel tzv. přepočtený stav zaměstnanců 100, musí zaměstnávat alespoň 4 osoby se ZP anebo zvolit jinou z forem plnění. Formy plnění uvedené v zákoně může také kombinovat.
Přitom neplatí zákaz sjednávání pracovního poměru na dobu určitou s těmito osobami.
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců
Pro zjišťování celkového počtu zaměstnanců a počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Započítávají se zaměstnanci pouze v pracovním poměru.
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako
podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.
Celkový počet skutečně odpracovaných hodin se zvyšuje o neodpracované hodiny v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytované nemocenské, čerpání dovolené, překážek v práci na straně zaměstnavatele, v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny. Dále se započítávají zameškané dny bez náhrady mzdy z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance. Součet všech těchto hodin se vydělí celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků připadající ve sledovaném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu. Tyto údaje potřebné pro zjištění přepočteného stavu zaměstnanců se zjišťují za rok 2010. Každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát.Příklad
Zaměstnanci odpracovali ve 40hodinové týdenní pracovní době za celý kalendářní rok 2010 celkem 320 800 hodin. Součet všech neodpracovaných hodin (dovolená, ošetřování člena rodiny - od 1. ledna 2009 „ošetřovné“) je 25 650. Celkový roční fond pracovní doby (bez svátků) připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu 40 hodin týdně ve sledovaném roce 2010 činí 2 024 hodin.
Zjištění přepočteného stavu:
a)
celkový počet hodin: 320 800 + 25 650 = 346 450,
b)
průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců: 346 450/2 024 =171,17,
c)
povinný podíl: 4 % ze zjištěného přepočteného stavu zaměstnanců 171,17= 4,27.
Zaměstnavatel má v uvedeném případě zaměstnávat 4,27 % osob se zdravotním postižením. Jeho přepočtený stav zaměstnanců je 171,17.
Odebírání výrobků nebo služeb
Povinnost zaměstnávat tyto osoby zaměstnavatel může také splnit odebíráním výrobků od dodavatele, který zaměstnává více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením.
Při zjišťování počtu těchto osob, které se zaměstnavateli „započítávají“ do povinného podílu, i když odebírá výrobky nebo zadává zakázky, se postupuje podle vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od subjektů, které zaměstnávají více než 50 % osob se ZP ve sledovaném kalendářním roce, se odečte DPH a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, v tomto případě za rok 2010. Průměrná mzda za tato čtvrtletí je podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí částka 23 324 Kč (za rok 2009 byla 22 896 Kč).
Příklad
Zaměstnavatel odebral ve sledovaném roce 2010 výrobky od zaměstnavatele s více jak 50 % osob se zdravotním postižením v celkovém objemu 330 500 Kč. Tato částka se vydělí sedminásobkem průměrné mzdy zjištěné za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, tedy za rok 2010 částka je 23 324 Kč. Výsledek představuje počet osob se ZP, které si může tento zaměstnavatel započítat do plnění povinného podílu i když odebíral výrobky a tyto osoby přímo nezaměstnával. Vyjdeme-li z měsíční průměrné částky 23 324 Kč, pak konkrétní výpočet je 330 500/163 268 (23 324 x 7) = 2,02. Zaměstnavatel si do plnění svého povinného podílu započítává 2,02 zaměstnance se zdravotním postižením.
Zadávání zakázek
Zákonnou povinnost může zaměstnavatel splnit i zadáváním zakázek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více jak 50 % osob se ZP. Zadáváním zakázek se rozumí například výroba konečných výrobků z dodaných polotovarů nebo výroba polotovarů z dodaných součástek apod.
Příklad
Objem zakázek byl u zaměstnavatele 800 000 Kč. Jaký počet osob se ZP si může tento zaměstnavatel započítat, jako by je zaměstnával? Postup je obdobný jako v předchozím případě. Vydělí se celkový objem plateb bez DPH realizovaných ve sledovaném kalendářním roce ze zadaných zakázek zaměstnavatelem s více než 50 % zaměstnanci se ZP sedminásobkem průměrné mzdy zjištěné za první až třetí čtvrtletí sledovaného roku. Např. v částce 800 000 Kč byly celkové zakázky. Toto číslo se dělí sedminásobkem průměrné mzdy. Pak 800 000 děleno 163 268 = = 4,89.
Odvod do státního rozpočtu
Zaměstnavatel může zvolit jako způsob plnění povinného podílu odvod do státního rozpočtu.
Výše tohoto odvodu činí ročně za každého občana se ZP, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl 2,5násobku průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, za který se tato povinnost zjišťuje, tedy za rok 2010.
Příklad
Zaměstnavatel nezaměstnal 3 osoby se ZP. Jaká je výše jeho odvodu do státního rozpočtu, když nesplnil zákonný povinný podíl? Vyjdeme-li ze skutečnosti, že průměrná mzda v národním hospodářství je za 1. až 3. čtvrtletí 2010 částka 23 324 korun, je tento odvod ve výši 58 310 Kč na jednoho zaměstnance, celkově za 3 zaměstnance 174 930 Kč.
Výsledná částka odvodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Zaměstnavatelé, kteří jsou orgnizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu, ale musí zvolit jiný z možných způsobů, případně jejich kombinaci.
Zaměstnavatel musí do 15. února kalendářního roku písemně oznámit úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění.
Jestliže zaměstnavatel nesplní svou povinnost zaměstnávat občany se ZP ve stanoveném procentu nebo odebíráním výrobků, musí provést odvod do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, za který povinnost odvodu vznikla, tedy do 15. února 2011. Místně příslušným je úřad práce, v jehož územním obvodu má zaměstnavatel své sídlo (právnická osoba) nebo bydliště (fyzická osoba). Ve stejné lhůtě je zaměstnavatel povinen oznámit tomuto úřadu práce plnění svého povinného podílu, včetně použitých způsobů plnění.