Limity ručení za nezaplacenou daň podle judikatury SDEU a NSS

Vydáno: 18 minut čtení

Za účelem zabránění daňovým únikům a ztrátám veřejných rozpočtů na dani z přidané hodnoty prosadilo Ministerstvo financí řadu legislativních nástrojů. Jedním z nich je ručení příjemce zdanitelného plnění za nezaplacenou daň jeho poskytovatelem. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na limity tohoto institutu tak, jak byly formulovány Soudním dvorem Evropské unie a následně i Nejvyšším správním soudem.

Limity ručení za nezaplacenou daň podle judikatury SDEU a NSS
Ing.
Tomáš
Hajdušek,
daňový poradce, vedoucí sekce správy daní a poplatků KDP ČR
 
1. Právní úprava Evropské unie
Právní úprava solidárního ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty je poměrně strohá. Článek 205 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice“) stanoví, že členské státy mohou stanovit, že za odvod daně ručí společně a nerozdílně i jiná osoba než osoba povinná odvést daň. Toto oprávnění pro členské státy se týká mj. standardního zdanitelného plnění v tuzemsku, spočívajícího v dodání zboží nebo poskytnutí služby. Zjednodušeně řečeno, národní úprava může stanovit, že odběratel ručí za daň nezaplacenou svým dodavatelem.
2.
Judikatura
Soudního dvora Evropské unie
Výkladem čl. 205 směrnice se několikrát zabýval Soudní dvůr Evropské unie (dále také „SDEU“).
V rozsudku ze dne 11. května 2006 ve věci C-384/04
Federation of Technological Industries
SDEU mj. uvedl:
„32 Pokud přitom čl. 21 odst. 3 šesté směrnice umožňuje členskému státu považovat osobu za společně a nerozdílně odpovědnou za odvod DPH, pokud v okamžiku operace uskutečněné v její prospěch věděla nebo měla vědět, že by DPH splatná za tuto operaci, nebo za předchozí nebo následnou operaci, zůstala nezaplacená, a opřít se o domněnku v tomto ohledu, nic to nemění na tom, že
takové domněnky nemohou být vyjádřeny takovým způsobem, aby se jejich vyvrácení důkazem o opaku stalo pro osobu povinnou k dani prakticky nemožné nebo nadměrně obtížné
. Jak uvedl generální advokát v bodě 27 svého stanoviska, takové domněnky dávají
de facto
vzniknout systému odpovědnosti bez za