Aktuální zdravotní a ekonomická situace ve společnosti postupně směřuje k tomu, že se čím dále více podnikatelských subjektů ocitne ve finančních problémech, které vyústí v jejich úpadek. Tato situace „zaktivuje“ věřitele, pro něž většinou platí elementární ekonomické pravidlo, že peníze jsou až na prvním místě. Toto pravidlo rezultuje rovněž v hledání způsobů, jak minimalizovat finanční ztráty a eliminovat rizika související s úpadkem obchodního partnera věřitele – dlužníka. Věřitelé proto logicky budou hledat cesty, jak co nejrychleji alespoň nahradit náklady vzniklé v důsledku realizace plnění pro dlužníka jakožto obchodního partnera. Přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení dle ust. § 173 a násl. insolvenčního zákona 1) je bezesporu základním a principiálním krokem, který musí věřitel učinit. Bezprostředně navazujícím krokem je však i využít možnost skrývající se v opravě základu daně a DPH, tj. snížit DPH a získat tím relativně rychle nějaké (a nemalé) finanční prostředky. S realizací nastíněného kroku stran snížení již odvedené DPH však souvisí i vznik daňové pohledávky správce daně vůči dlužníkovi, neboť ten je povinen si naopak zvýšit DPH, resp. snížit již vynárokovaný odpočet DPH. Povaha takové daňové pohledávky správce daně v rámci insolvenčního řízení je v posledních letech kontroverzní, neboť při akceptaci priority takové pohledávky správce daně by naopak došlo ke znevýhodnění jiných insolvenčních věřitelů.
Oprava DPH v insolvenci - (ne)přednostní pohledávky správce daně
Vydáno:
20 minut čtení
Oprava DPH v insolvenci – (ne)přednostní pohledávky správce daně
JUDr. Ing.
Radan
Tesař
Oprava základu daně a daně z přidané hodnoty – vybrané aspekty
S účinností od 1. 4. 2011 byla do ZDPH2) zařazena možnost opravy základu daně a DPH z pohledávek věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení3). Od počátku aplikace pravidel týkajících se naplnění podmínek a samotného postupu při opravě základu daně a DPH se v praxi řešily různé výkladové a interpretační problémy, a to zejména posouzení časového testu vzniku pohledávky4), možnost opravy základu daně a DPH dle způsobu řešení úpadku dlužníka či otázka nezbytnosti registrace dlužníka k DPH v průběhu insolvenčního řízení.
Finanční správa dlouhou dobu umožňovala provést opravu DPH toliko v případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka, a to s ohledem na znění ust. § 44 ZDPH, a nikoliv v situaci, kdy byl úpadek řešen formou reorganizace. Finanční správa nesouhlasila5) ani s možností opravy DPH v důsledku reorganizace dle ust. § 42 ZDPH, a to s argumentací, že toto ustanovení se vztahuje pouze k opravě DPH skutečně nedobytných pohledávek, přičemž reorganizaci je možné zrušit6) či je možné vymáhat pohledávku po spoludlužnících nebo ručitelích7). Soudní dvůr evropské unie však ve své rozhodovací praxi umožnil opravu DPH i v reorganizaci, na což zareagovala finanční správa, a ještě před 1. 4. 2019, kdy bylo přijato ust. § 46 a násl. ZDPH, umožňovala provést opravu DPH v reorganizaci, bylo-li v reorganizačním plánu výslovně stanoveno, o jakou část se pohledávka věřitele snižuje8). Od 1. 4. 2019 však ust. § 42 a 46 a násl. ZDPH umožňuje opravu DPH z nedobytných pohledávek, a to mimo jiné i při reorganizaci či oddlužení.
Věřitel jakožto plátce DPH je rovněž oprávněn provést opravu DPH, pokud mu dlužník nezaplatí zčásti či zcela spornou částku, třebaže posléze tento dlužník přestal být plátcem DPH. Zákonný požadavek na registraci dlužníka k DPH jakožto jednu z podmínek opravy DPH tak byl shledán v rozporu s evropským právem9), avšak i přesto se tato podmínka nachází v citovaném § 46 odst. 3 písm. h) ZDPH.
V souvislosti s opravou DPH je však spojená již v úvodní části naznačená problematika – (ne)možnost „předbíh