V dubnu zemřel poplatník, starobní důchodce, který měl příjmy pouze z pachtovného za pronájem orné půdy (polí). Danil dle § 9 zákona o daních z příjmů 30% výdajovým paušálem. Pole nebyla ve společném jmění manželů, byla pouze poplatníka. V dědickém řízení, které bylo ukončeno v září, zdědily pozemky děti. Příjem z pachtovného bude vyplacen na účet zemřelého poplatníka v prosinci, jeho účet byl v rámci dědického řízení převeden na manželku poplatníka. Pachtovné bude vyplaceno v souladu s pachtovní smlouvou zpětně za období hospodářského roku říjen minulého roku až září letošního roku. Kdo bude danit daní z příjmu příjem z pachtovného za daný rok – pozůstalá manželka nebo děti?
Otázky a odpovědi: Zdanění pachtovného daní z příjmů
Josef
Rajdl
Pokud uvedená pozůstalá manželka nebyla vlastníkem řešených pozemků, nevidím důvod, proč by jí mělo pachtovné náležet, a tím ani proč by u ní mělo být daněno. V principu by se daná situace dala shrnout tak, že pachtovné z uvedených pozemků by mělo náležet propachtovateli. Se změnou vlastníka pozemků přechází i práva a povinnosti z pachtu na nové vlastníky jako propachtovatele. Konkrétní vlastníky měly dané nemovitosti po celou řešenou dobu – jen nějakou dobu nebyl vlastník znám. Pokud došlo k přechodu vlastnictví (a není-li ošetřeno jinak), pak část pachtovného připadající na období do přechodu vlastnictví by měla náležet původnímu vlastníku a část pachtovného po přechodu vlastnictví novému vlastníku. Takto jednoduše by se dala celá problematika shrnout. Vše ostatní může být o tom, že z podstaty daného vztahu v tomto případě existovala pohledávka, na kterou se možná zapomnělo.
Nyní se podíváme, jak vlastně měla být situace řešena za zesnulého poplatníka, což nám napoví § 239a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“), který říká:
„Pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
Daňovou povinností zůstavitele se pro účely správy daní rozumí daňová povinnost vzniklá zůstaviteli do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.“
V § 239b DŘ pak mj. najdeme:
„Osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti.“
Pokud se podíváme do daných ustanovení dále, lze zjistit, že dle § 239b odst. 4 DŘ je osoba spravující pozůstalost povinna podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob do 3 měsíců od smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, které končí dnem předcházejícím smrti zůstavitele. V tomto daňovém přiznání je mimochodem možné uplatnit veškeré slevy na dani a odčitatelné položky, případně daňové zvýhodnění na děti. Další období, za která mělo být podáváno daňové přiznání, je období ode dne úmrtí do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, v těchto případech již bez slev na dani. Pokud by se řízení o pozůstalosti protáhlo do dalšího roku, přibylo by další daňové přiznání, ale to v tomto případě není podstatné. Podstatné je, že poslední daňové přiznání mělo být za zesnulého poplatníka podáno do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, a to do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti. V tomto přiznání bylo třeba zároveň upravit výsledek hospodaření či rozdíl mezi příjmy a výdaji dle § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a v tomto případě se domnívám, že mělo dojít ke zvýšení základu daně o pohledávku na příslušnou část pachtovného. Zbývající část pachtovného logicky náleží tomu, na koho dané pozemky přešly. Osoba, která příjmy pachtovného přijme, by je samozřejmě měla vydat těm, komu náleží. Jinak by u této osoby došlo k bezdůvodnému obohacení.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.