Dne 31. 12. 2020 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony – tzv. daňový balíček 2021 (dále jen „daňový balíček“ nebo „zákon č. 609/2020 Sb. “), který obsahuje i rozsáhlou novelu zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon č. 586/1992 Sb. “). Účinnost změn je od 1. 1. 2021. V článku si uvedeme hlavní změny týkající se zdanění fyzických osob. Daňový balíček provázel neobvyklý proces jeho schvalování, kdy v Poslanecké sněmovně kromě schválení zrušení superhrubé mzdy došlo současně k odsouhlasení i poslaneckého variantního návrhu s podstatným zvýšením slevy na dani na poplatníka. Při projednávání v Senátu bylo předloženo několik návrhů korigujících enormní zatížení státního rozpočtu. Senátní verze daňového balíčku byla poté (po jeho vrácení Poslanecké sněmovně) sněmovnou odsouhlasena. Následovalo rozhodnutí prezidenta a vrácení nepodepsaného zákona Poslanecké sněmovně. Následně zákon vyšel ve Sbírce zákonů.
Zdanění fyzických osob a zákon č. 609/2020 Sb.
Ing.
Ivan
Macháček
Zrušení superhrubé mzdy
Jde o nejdůležitější a dlouho očekávané rozhodnutí obsažené v novele ZDP. Ruší se zvýšení základu daně z příjmů ze závislé činnosti o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (33,8 % z hrubé mzdy zaměstnance). Dochází tak ke zrušení obsáhlého textu uvedeného a
zůstává
v tomto odstavci pouze znění stanovící, že základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.
Daň z příjmů ze závislé činnosti (resp. měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti) se už počínaje měsícem lednem 2021 nepočítá ze superhrubé mzdy, ale jenom z hrubé mzdy zaměstnance, tedy z výrazně menší částky. K obdobné úpravě došlo v § 6 odst. 13 a dále došlo v § 6 ke zrušení odstavce 14 a 15 ZDP.
V souvislosti se zrušením superhrubé mzdy se
upravuje ustanovení § 38h odst. 1 ZDP
, týkající se vybírání a placení záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
. Nové znění uvádí, že plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.Zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob
V souvislosti se zrušením superhrubé mzdy se zavádí
v § 16 ZDP dvě sazby daně z příjmů fyzických osob,
které činí: a)
15 % pro část základu daně do osmačtyřicetinásobku průměrné mzdy
ab)
23 % pro část základu daně přesahující osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy
.Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.
Zvýšená sazba daně 23 % nahrazuje dosavadní solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 ZDP a osmačtyřicetinásobkem průměrné mzdy (dosavadní znění § 16a ZDP).
Výše průměrné mzdy pro účely uplatnění druhé zvýšené sazby daně vyplývá pro rok 2021 z nařízení vlády č. 381/2020 Sb., všeobecný vyměřovací základ za rok 2019.
Všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 činí 34 766 Kč, přepočítací koeficient 1,0194, takže průměrná mzda za rok 2019 činí 34 766 Kč x 1,0194 = 35 441 Kč.Do částky základu daně 48 x 35 441 Kč = 1 701 168 Kč se použije sazba daně ve výši 15 %, nad tuto výši základu daně se použije sazba daně 23 %. U příjmů zaměstnance v přepočtu na 1 měsíc půjde v roce 2021 o hraniční částku měsíční hrubé mzdy 141 764 Kč. Nad tuto výši je nutno počítat měsíční zálohu na daň se sazbou daně 23 %.
V § 16a ZDP je obsažen výpočet daně pro samostatný základ daně. Uvádí se zde, že sazba daně pro samostatný základ daně činí 15 %. Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně.
Způsob výpočtu daně je obsažen v novém ustanovení § 16ab ZDP
. Daň poplatníka se vypočte jako součet daně podle § 16 snížené o slevy na dani a daně podle § 16a. Pokud je daňový bonus
podle § 35c odst. 3 ZDP vyšší nebo roven dani podle § 16a, sníží se o tuto daň daňový bonus
a daň poplatníka se rovná nule. Pokud je daňový bonus
podle § 35c odst. 3 nižší než daň podle § 16a, daňový bonus
je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle § 16a snížené o daňový bonus
podle § 35c odst. 3 ZDP.V novém znění § 38h odst. 2 ZDP
se uvádí, že s azba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do čtyřnásobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy. S ohledem na zrušení solidárního zvýšení daně dochází ke zrušení stávajícího § 38g odstavec 4
(týká se povinnosti podat daňové přiznání poplatníkem, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně) a ke zrušení § 38ha ZDP
(týká se solidárního zvýšení daně u zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti). . Jedná se o celkový základ daně, jehož součástí jsou i dílčí základy daně z kapitálového majetku, z nájmu a z ostatních příjmů.
Zvýšení základní slevy na dani na poplatníka
Zákonem č. 609/2020 Sb. dochází ke zvýšení základní daňové slevy na poplatníka, která od roku 2008 zůstávala stejná navzdory inflaci i růstu mezd. V § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP se
zvyšuje základní sleva na dani na poplatníka z dosavadních 24 840 Kč
–
na částku 27 840 Kč pro rok 2021;
–
na částku 30 840 Kč pro rok 2022.
Příklady – zdanění zaměstnanců v roce 2021 v porovnání s rokem 2020
Uvedeme si několik příkladů výpočtu čisté mzdy s porovnáním roku 2021 s rokem 2020 u zaměstnance s různě vysokou měsíční hrubou mzdou. Pro zjednodušení výpočtu a rozsahu tabulky nebudeme uvažovat s žádným odpočtem nezdanitelné části základu daně a ze slev na dani zohledníme pouze zvýšenou základní slevu na dani na poplatníka.
Příklad č. 1
Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 20 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.
| Údaje v Kč | Měsíce 1–12/2020 | Měsíce 1–12/2021 |
| Výše hrubé mzdy | 20 000 | 20 000 |
| Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) | 6 760 | 6 760 |
| Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky | 26 800 | zrušena |
| Daň 15 % | 4 020 | 3 000 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 | 2 320 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 2 200 | 2 200 |
| Čistá mzda | 15 850 | 17 120 |
| Rozdíl – měsíční úspora 2021 | 1 270 |
Příklad č. 2
Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 34 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.
| Údaje v Kč | Měsíce 1–12/2020 | Měsíce 1–12/2021 |
| Výše hrubé mzdy | 34 000 | 34 000 |
| Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) | 11 492 | 11 492 |
| Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky | 45 500 | zrušena |
| Daň 15 % | 6 825 | 5 100 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 | 2 320 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 3 740 | 3 740 |
| Čistá mzda | 25 505 | 27 480 |
| Rozdíl – měsíční úspora 2021 | 1 975 |
Příklad č. 3
Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 50 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.
| Údaje v Kč | Měsíce 1–12/2020 | Měsíce 1–12/2021 |
| Výše hrubé mzdy | 50 000 | 50 000 |
| Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) | 16 900 | 16 900 |
| Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky | 66 900 | zrušena |
| Daň 15 % | 10 035 | 7 500 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 | 2 320 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 5 500 | 5 500 |
| Čistá mzda | 36 535 | 39 320 |
| Rozdíl – měsíční úspora 2021 | 2 785 |
Příklad č. 4
Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 80 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.
| Údaje v Kč | Měsíce 1–12/2020 | Měsíce 1–12/2021 |
| Výše hrubé mzdy | 80 000 | 80 000 |
| Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) | 27 040 | 27 040 |
| Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky | 107 100 | zrušena |
| Daň 15 % | 16 065 | 12 000 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 | 2 320 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 8 800 | 8 800 |
| Čistá mzda | 57 205 | 61 520 |
| Rozdíl – měsíční úspora 2021 | 4 315 |
Příklad č. 5
Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 100 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.
| Údaje v Kč | Měsíce 1–12/2020 | Měsíce 1–12/2021 |
| Výše hrubé mzdy | 100 000 | 100 000 |
| Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) | 33 800 | 33 800 |
| Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky | 133 800 | zrušena |
| Daň 15 % | 20 070 | 15 000 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 | 2 320 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 11 000 | 11 000 |
| Čistá mzda | 71 000 | 76 320 |
| Rozdíl – měsíční úspora 2021 | 5 320 |
Příklad č. 6
Manažer má měsíční hrubou mzdu 150 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.
| Údaje v Kč | Měsíce 1–11/2020 | Měsíce 1–11/2021 |
| Výše hrubé mzdy | 150 000 | 150 000 |
| Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8 %) | 50 700 | 50 700 |
| Superhrubá mzda | 200 700 | zrušena |
| Daň 15 % | 30 105 | 21 270 |
| Solidární zvýšení daně | 746,20 | zrušeno |
| Daň 23 % z částky nad 141 764 Kč | neexistuje | 1 886 |
| Celková daň po zaokrouhlení | 30 852 | 23 156 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 | 2 320 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 16 500 | 16 500 |
| Čistá mzda | 104 718 | 112 664 |
| Rozdíl – měsíční úspora 2021 | 7 946 |
Poznámka autora k výpočtům v tabulce:
Rok 2020
1.
Maximální roční vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální pojištění činil 1 672 080 Kč, takže plnou výši měsíčního pojistného na sociální pojištění hrazeného zaměstnavatelem 24,8 % z hrubé mzdy bylo možno uplatnit pouze od ledna do listopadu. Za prosinec zůstal vyměřovací základ ve výši 1 800 000 Kč – 1 672 080 Kč = 127 920 Kč. Proto uvažujeme pro srovnání roku 2020 s rokem 2021 pouze údaje pro měsíc leden až listopad, které jsou shodné.
2.
Výpočet daně ve výši 15 % vychází ze superhrubé mzdy: 200 700 Kč x 0,15 = 30 105 Kč.
3.
Výpočet solidárního zvýšení daně činí: (150 000 Kč – 139 340 Kč) x 0,07 = 746,20 Kč.
Rok 2021
1.
Maximální roční vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální pojištění činí 1 701 168 Kč, takže plnou výši měsíčního pojistného na sociální pojištění hrazeného zaměstnavatelem 24,8 % z hrubé mzdy je možno uplatnit pouze do měsíce listopadu a za prosinec zůstává vyměřovací základ ve výši 1 800 000 Kč – 1 701 168 Kč = 98 832 Kč. Proto uvažujeme pro srovnání roku 2021 s rokem 2020 pouze údaje pro měsíc leden až listopad, které jsou shodné.
2.
Výpočet daně ve výši 15 % vychází ze základu daně 141 764 Kč se zaokrouhlením na stovky nahoru: 141 800 Kč x 0,15 = 21 270 Kč.
3.
Výpočet daně ve výši 23 % vychází ze základu daně 150 000 Kč – 141 800 Kč = 8 200 Kč x 0,23 = 1 886 Kč.
Zavedení stravenkového paušálu
Zaměstnavatelé mohou v roce 2021 v rámci zajištění stravování svých zaměstnanců zvolit poskytnutí nepeněžitého plnění zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů i při provozování vlastního stravovacího zařízení, a to bez změny stávajícího daňového režimu tohoto nepeněžitého plnění (především poskytnutí stravenek). Další možností je poskytnout peněžitý příspěvek, který je nově podle zákona č. 609/2020 Sb. zvýhodněn osvobozením od daně z příjmů u zaměstnanců, přičemž tento peněžní příspěvek je u zaměstnavatele plně daňově uznatelným výdajem.
Podle nového znění § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je
od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena:
–
hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů.
Na osvobození od daně z příjmů u zaměstnance tedy nemá vliv výše daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) vynaložených zaměstnavatelem na stravování ani výše poskytnutého příspěvku zaměstnavatele, a to ani v tom případě, kdyby zaměstnavatel poskytl svým zaměstnancům stravování zdarma. Pokud zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům stravenky, a to buď za úplatu, která je nižší než nominální hodnota stravenky, nebo bezplatně, pak celá nominální hodnota stravenky je na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. –
peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“ nebo „zákoník práce“) do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem (§ 109 odst. 3 zákoníku práce) při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
Limit stravného je upraven v § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a v každoročně vydávané vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Pro rok 2021 činí na základě vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 108 Kč, takže horní limit peněžitého příspěvku poskytnutého zaměstnanci na jeho stravování osvobozený od daně z příjmů činí 108 Kč x 0,70 = 75,60 Kč.
Do výše uvedeného limitu je tento peněžitý příspěvek na stravování osvobozen od daně z příjmů a nepodléhá tak ani zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Část peněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování se u zaměstnance zdaní jako příjem ze závislé činnosti a rovněž podléhá odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.Příklad č. 7
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci na jeho stravování peněžitý příspěvek ve výši 120 Kč na jednu směnu současně s výplatou jeho měsíční mzdy.
Maximální částka peněžitého příspěvku, která je osvobozená od daně z příjmů ze závislé činnosti, činí 75,60 Kč. Ke zdanění přichází částka 120 Kč – 75,60 Kč = 44,40 Kč. Částka 44,40 Kč x počet směn odpracovaných v příslušném měsíci bude zdaněna jako příjem ze závislé činnosti a současně podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad č. 8
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci na jeho stravování peněžitý příspěvek ve výši 75 Kč na jednu směnu současně s výplatou jeho měsíční mzdy.
Maximální částka peněžitého příspěvku, která je osvobozená od daně z příjmů ze závislé činnosti, činí 75,60 Kč. Vzhledem k tomu, že částka poskytnutého peněžitého příspěvku je nižší než maximální výše příspěvku, je poskytnutý peněžitý příspěvek na stravování u zaměstnance plně osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti a nepodléhá odvodu sociálního a zdravotního pojistného.
V návaznosti na osvobození peněžitého příspěvku poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP
dochází zákonem č. 609/2020 Sb. v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP k úpravě uznatelnosti tohoto výdaje na straně zaměstnavatele, a to v celé výši poskytnutého peněžitého příspěvku.
Z výše uvedeného vyplývá, že u zaměstnance je peněžitý příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem na stravování osvobozen od daně do výše 70 % horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, ale u zaměstnavatele bude výdajem hodnota poskytnutého peněžitého příspěvku bez omezení (obdoba mzdového nákladu).
V případě, že zaměstnavatel bude nadále poskytovat stravenky, je nadále nepeněžitý příspěvek na stravování u zaměstnance osvobozen v plné výši od daně z příjmů. Nadále jsou výdaje na poskytnuté stravenky daňově uznatelné u zaměstnavatele do výše 55 % ceny jídla za jednu směnu, maximálně do 70 % horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stanoveného pro zaměstnance odměňovaného platem.
Zrušení horní hranice pro uplatnění daňového bonusu
Daňový
bonus
uplatní poplatník v případě, je-li jeho nárok na daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti vyšší, než jeho daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období. V ustanovení § 35c odst. 3 ZDP byla stanovena maximální hranice pro uplatnění daňového bonusu ve výši 60 300 Kč ročně. Zákonem č. 609/2020 Sb. došlo k úpravě znění § 35c odst. 3 ZDP
v tom smyslu, žebonus
uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. S účinností od 1. 1. 2021 dochází ke zrušení maximální hranice pro uplatnění daňového bonusu.
Příklad č. 9
Poplatník vyživuje čtyři děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Jeho daňová povinnost po uplatnění všech odpočtů od základu daně (příspěvky na doplňkové penzijní spoření, pojistné na soukromé životní pojištění, poskytnuté dary splňující podmínku pro odečet od základu daně dle § 15 odst. 1 ZDP) a po uplatnění všech slev na dani (sleva na poplatníka a sleva na manželku) je nulová jak v roce 2020, tak v roce 2021.
V obou dvou letech si může poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na děti ve výši:
15 204 Kč (1. dítě) + 19 404 Kč (2. dítě) + 2 x 24 204 Kč (3. a 4. dítě) = 83 106 Kč.
Rok 2020
Protože daňová povinnost poplatníka je nulová, může si uplatnit daňový
bonus
pouze ve výši stanovené horní hranice 60 300 Kč.Rok 2021
Protože daňová povinnost poplatníka je nulová, může si uplatnit daňový
bonus
ve výši zákonem umožněné výše daňového zvýhodnění v plné výši 83 106 Kč.Zvýšení hranice pro vymezení hmotného majetku a jeho technické zhodnocení
Zákonem č. 609/2020 Sb. dochází ke
zvýšení hranice hmotného majetku pro účely zákona o daních z příjmů, a to ze 40 000 Kč na 80 000 Kč. Ke stejnému zvýšení dochází i u hranice pro technické zhodnocení hmotného majetku na 80 000 Kč
. Veškerý nově pořízený majetek nebo jeho technické zhodnocení do částky 80 000 Kč si tak uplatní neúčtující podnikatel jednorázově do svých daňových výdajů; účtující poplatníci budou u tohoto majetku a jeho technického zhodnocení postupovat podle vedeného účetnictví. Dle bodu 13 přechodných ustanovení k novele ZDP zákonem č. 609/2020 Sb. se na hmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.Ve smyslu znění bodu 14 přechodných ustanovení lze novou úpravu použít na hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 a technické zhodnocení dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání od 1. 1. 2020 již od 1. 1. 2020. Využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek zákon č. 586/1992 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích. V bodu 15 přechodných ustanovení se uvádí, že na hmotný majetek pořízený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., a to ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Příklad č. 10
Podnikatel vede v rámci podnikání daňovou evidenci. V září 2020 zakoupil pro své podnikání v autobazaru AAA osobní automobil za částku 78 000 Kč a vložil jej do svého obchodního majetku. Dále v průběhu roku 2020 provedl technické zhodnocení na nákladním automobilu zařazeném v obchodním majetku ve výši 72 000 Kč.
Poplatník se může rozhodnout v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020 k variantnímu řešení:
–
do daňových výdajů uplatní jak částku 78 000 Kč, tak částku 72 000 Kč;
–
osobní automobil bude daňově odpisovat ve 2. odpisové skupině počínaje rokem 2020, technické zhodnocení nákladního automobilu zvýší pořizovací (zůstatkovou) cenu v rámci daňového odpisování vozidla;
–
do daňových výdajů uplatní částku 78 000 Kč a technické zhodnocení nákladního automobilu zvýší jeho pořizovací (zůstatkovou) cenu v rámci daňového odpisování vozidla;
–
do daňových výdajů uplatní 72 000 Kč a zakoupený osobní automobil zařadí jako hmotný majetek s jeho daňovým odpisováním.
Pokud by došlo k výše uvedeným operacím až v roce 2021, vycházel by poplatník již ze znění zákona č. 609/2020 Sb., tedy z hranice pro hmotný majetek a jeho technické zhodnocení ve výši 80 000 Kč.
Zrušení daňové kategorie nehmotného majetku
Při pořízení nehmotného majetku a jeho technického zhodnocení jsme dosud rozlišovali u poplatníků daně z příjmů fyzických osob s příjmy dle § 7 nebo § 9 ZDP, jestli vedou účetnictví, nebo evidenci.
Podle znění § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou považovány výdaje na pořízení nehmotného majetku nebo jeho technického zhodnocení u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9 ZDP, pokud tito poplatníci nevedou účetnictví.
Poplatníci, kteří vedou účetnictví, postupovali dle § 32a ZDP, který vymezoval jak daňovou kategorii nehmotného majetku a jeho technické zhodnocení, tak jejich daňové odpisování.Zákonem č. 609/2020 Sb. dochází ke zrušení § 32a ZDP. N Dle bodu 11 přechodných ustanovení na nehmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 lze od 1. 1. 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., a to ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek a na technické zhodnocení tohoto majetku zákon č. 586/1992 Sb., a to ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích. Dle bodu 12 přechodných ustanovení na nehmotný majetek pořízený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., a to ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ově je možné uplatnit výdaje související s pořízením dlouhodobého nehmotného majetku tak, jak jsou uplatňovány v účetnictví ve smyslu znění § 24 odst. 2 písm. v) bod 2 ZDP.
Z bodu 10 přechodných ustanovení k novele ZDP zákonem č. 609/2020 Sb. vyplývá, že na nehmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., a to ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.Mimořádné odpisy hmotného majetku
Zákon o daních z příjmů obsahuje § 30a, který se používal na uplatnění mimořádných odpisů pro hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2, pořízený v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010. V současné době toto ustanovení již nebylo využíváno.
Zákonem č. 609/2020 Sb. došlo v tomto ustanovení § 30a zákona pouze ke změně v časovém údaji. Nově platí, že:
–
hmotný majetek zařazený v 1. odpisové skupině
, pořízený v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021, může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců;–
hmotný majetek zařazený v 2. odpisové skupině,
pořízený v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021, si může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přičemž za prvních 12 měsíců bude moci poplatník uplatnit odpisy rovnoměrně až do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 2/2021.