S ohledem na základní ústavní zásady i zásady fungování evropského systému daně z přidané hodnoty bylo judikatorně dovozeno, že plátce (daňový subjekt) má nárok na vrácení části nadměrného odpočtu, která není mezi správcem daně a daňovým subjektem nikterak sporná. Protože k tomu hmotné i procesní daňové právo mlčelo, bylo nezbytné způsob výplaty nesporné části nadměrného odpočtu zcela nově kodifikovat. K této legislativní změně dojde od 1. 1. 2021 a promítne se zejména do ustanovení § 174a a 174b zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád ).
Praktické momenty v případě zálohování nesporné části nadměrného odpočtu
Ing.
Jiří
Pšenčík,
Ph.D.
Nalézání nebo placení – systematika daňového řádu
Správce daně sporuje část nadměrného odpočtu vždy v rámci řízení nalézacího (v daném kontextu vždy vyměřovacího), zpravidla v rámci daňové kontroly či postupu k odstranění pochybností. Výhradně tedy v řízení nalézacím může oddělit zdanitelná plnění, u kterých má různé typy pochybností, od těch, o kterých nijak nepochybuje. Ačkoliv tedy k meritornímu rozhodnutí může dojít jen v řízení nalézacím, předepsání a vyplacení zálohy nesporné části nadměrného odpočtu se dle novelizované právní úpravy bude odehrávat v řízení při placení daní. Obě řízení, nalézací i platební, probíhají vždy paralelně vedle sebe. Je však zřejmé, že řízení platební je v případě zálohování nesporné části nadměrného odpočtu zcela závislým na řízení nalézacím, nikoliv opačně.
Už zde může proto nastat první nedorozumění mezi správcem daně a daňovým subjektem. Zálohuje-li totiž správce daně část nadměrného odpočtu ještě před ukončením nalézacího řízení, v žádném případě se tím nevzdává do budoucna práva na přezkoumání i této (v dané chvíli nesporné) části nadměrného odpočtu, když jeden úkon v rámci placení daní (dopředné vyplacení části nadměrného odpočtu) nijak průběh jiného, tzn. nalézacího řízení neovlivňuje. Jinak řečeno, vyplacení zálohy ve výši nesporné části nadměrného odpočtu neznamená překážku pro následné prověření zdanitelných plnění, která k okamžiku předepsání zálohy na část nadměrného odpočtu správce daně nesporoval. To je navíc logické i proto, že zálohovatelnou část nadměrného odpočtu správce daně bez zbytečného odkladu předepíše do evidence daní a do 15 dnů ode dne předepsání vyplatí za předpokladu, že se dostala do režimu vratitelného přeplatku. Je-li hmotnou podstatnou nalézacího řízení proces dokazování, tedy často rozsáhlé shromažďování důkazních prostředků a jejich následné vyhodnocení, není možné spolehlivě uvažovat na samém začátku tohoto procesu, tj. k okamžiku předepsání zálohy, o jeho budoucích výsledcích. Protože je předepisování a vyplácení záloh na nadměrné odpočty prováděno v rámci řízení při placení daní, musí se tomuto řízení přizpůsobit i procesní postupy správce daně a daňových subjektů.
Které daně jsou novou úpravou dotčeny?