Novelizací provedenou zákonem č. 80/2019 Sb. , došlo na úseku spotřební daně z tabákových výrobků zejména k zavedení nové spotřební daně ze zahřívaných tabákových výrobků. Jedna dílčí změna se týkala i části zákona o spotřebních daních z tabákových výrobků, konkrétně se jedná o zakotvení § 114a zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), který nově definuje tzv. tabákový výrobek značený nesprávným způsobem. Jedná se o novelizaci institutu, tzv. neznačeného tabákového výrobku, který je specifickým pro správu spotřební daně z tabákových výrobků, a který je zároveň dle mého názoru poměrně sporným, se závažnými zásahy do majetkových práv dotčených subjektů. Tento institut, a jeho změna provedená novelizací zákonem č. 80/2019 Sb. , je předmětem tohoto článku. V tomto článku rozeberu problematiku neznačeného tabákového výrobku dle dříve účinného § 114 odst. 4 ZSpD, neznačeného tabákového výrobku dle nově účinného § 114a odst. 1 ZSpD, tabákového výrobku značeného nesprávným způsobem dle § 114a odst. 2 ZSpD, praxi celní správy týkající se zdanění neznačeného tabákového výrobku a relevantní judikaturu správních soudů.
Problematika zdanění neznačeného tabákového výrobku a tabákového výrobku značeného nesprávným způsobem
Vydáno:
23 minut čtení
Problematika zdanění neznačeného tabákového výrobku a tabákového výrobku značeného nesprávným způsobem
JUDr.
Radim
Hanák
Dříve účinná právní úprava neznačeného tabákového výrobku a její dopady do otázky vyměření spotřební daně
V § 114 odst. 4 ZSpD bylo do 31. 3. 2019 stanoveno, že
„tabákové výrobky značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jiným způsobem, než je stanoveno, se považují za neznačené.“
Toto ustanovení doplňoval § 118c odst. 3 ZSpD, dle nějž se za neznačený tabákový výrobek považuje jednotkové balení cigaret, na němž se nachází již neaktuální tabáková nálepka (po uplynutí přechodné doby). Na dvou místech tak zákon o spotřebních daních stanovoval, že s tabákovým výrobkem má být nakládáno, jako by na něm tabáková nálepka absentovala, byť se na něm prokazatelně vyskytovala, nebyla ovšem umístěna v souladu s relevantními předpisy, resp. obsahuje jinou sazbu daně. Tato právní konstrukce určila prostřednictvím
právní fikce
(viz slovní obrat „se považují“
) jaký způsob označení tabákového výrobku je v praxi nepřípustný, a na nějž bude z pohledu správce daně nahlíženo, jako by tabáková nálepka na tabákovém výrobku zcela absentovala. Otázkou však byly konsekvence pro otázku zdanění takového "neznačeného" tabákového výrobku. Podotýkám, že pro účely tohoto článku vycházím z příkladů, kdy se jedná o tabákový výrobek neznačený ve smyslu § 114 odst. 4 ZSpD (ve znění účinném do 31. 3. 2019), nicméně na němž je umístěna pravá tabáková nálepka (např. nečitelná, poškozená, nesprávně umístěná, obsahující nesprávné údaje o počtu cigaret, zdaňovaná jako jiný tabákový výrobek s nižší sazbou apod.).
V případě, kdy tabáková nálepka nacházející se na balení tabákového výrobku není použita jako řádně objednána a zakoupena (např. použita podruhé), jedná se samozřejmě o situaci krácení daňové povinnosti, a vyměření spotřební daně je plně na místě. Zjištění takové situace je vždy otázkou konkrétní situace, jako problematické u níže uvedené problematiky však vidím jakousi presumpci viny, tedy že již při formálním porušení způsobu použití tabákové nálepky je bez dalšího postupováno, jako by tento výrobek nebyl nijak zdaněn, přestože ke zkrácení daňové povinnosti nedošlo – daň byla řádně uhrazena při objednávce tabákových výrobků.
V praxi docházelo k tomu, že jakmile správce daně v rámci vyhledávací činnosti zjistil tabákový výrobek, který lze dle §