V poslední době se velmi často objevují pochybnosti vztahující se k otázce, jaké náhrady cestovních výdajů náleží osobám v mimopracovních vztazích, konkrétně společníkům a jednatelům společností s ručením omezeným a členům kolektivních statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. Tato otázka je částečně zkomplikována tím, že úprava poskytování cestovních náhrad byla zařazena do základního pracovněprávního předpisu, tj. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce.
Cestovní náhrady u společníků společností s ručením omezeným a členů kolektivních statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob
JUDr.
Marie
Salačová
Platná právní úprava poskytování náhrad cestovních výdajů se totiž poprvé v historii dostala od 1. 1. 2007 do shora citovaného zákoníku práce. Tato skutečnost tak prakticky znamená, že tuto právní úpravu lze automaticky uplatňovat, samozřejmě při splnění stanovených podmínek, pouze v pracovněprávních vztazích. A které vztahy se pro účely citovaného zákona považují za pracovněprávní stanoví jeho ustanovení § 3 druhé věty kde přesné znění uvádí, že základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztah