Ozdravné postupy a řešení krize u finančních institucí jsou v českém právním řádu relativně novými právními pojmy, převzatými na základě transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (Bank recovery and resolution directive, dále jen „směrnice BRRD“) do zákona č. 374/2015 Sb. o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „ZOPRK“). V tomto článku jsou shrnuty základní atributy současné české právní úpravy a regulace v rámci EU, přičemž detailněji se tomuto tématu věnuje článek autora publikovaný v časopisu Obchodní právo.
Řešení krize finančních a úvěrových institucí
JUDr.
Jan
Langmeier
Úpadky bank jsou obecně velmi nežádoucím jevem a cílem veřejnoprávní regulace je vytvoření mechanismu dohledu nad bankami za účelem minimalizace rizik pro banky a vymezení právních možností, jak řešit zejména situaci systémových bank1), které jsou úpadkem ohroženy, a to pokud možno bez nutnosti podpory z veřejných rozpočtů (tzv. „bail out“). Tyto speciální postupy byly vytvořeny z toho důvodu, že likvidace či reorganizace bank podle tradičních insolvenčních zákonů nebyla možná bez rizika kolapsů ohrožujících celý bankovní systém2).
Směrnice BRRD
je součástí rozsáhlejší legislativy EU, která byla přijata jako reakce na globální finanční krizi z roku 2008. Nosným projektem EU v této oblasti je Bankovní unie
, jejímž členem Česká republika doposud není3) (zejména z toho důvodu, že není členem eurozóny), nicméně některé části této legislativy a nosných myšlenek Bankovní unie byly do českého právního řádu implementovány. Bankovní unie
Bankovní unie
4) je tvořena třemi pilíři
(v současné době jsou funkční toliko první dva pilíře), které vytváří na úrovni EU jednotný systémem dohledu nad bankami
(Single Supervisory Mechanism, dále jen „SSM“), jednotný mechanismus řešení krizí v bankovním sektoru
(Single Resolution Mechanism, dále jen „SRM“) a budoucí společný systém ochrany vkladů
(European Deposit Insurance Scheme, dále jen „EDIS“), který doposud nebyl zprovozněn. Jejími členy jsou automaticky všechny členské státy eurozóny a na dobrovolné bázi se členy mohou stát i ostatní členské státy EU. Jejím cílem je zajistit bezpečnost a spolehlivost bankovního sektoru v eurozóně i v celé EU a zabezpečit, aby se úpadek bank, které nejsou životaschopné, řešil bez nutnosti využít peníze daňových poplatníků a s minimálním dopadem na reálnou ekonomiku5).Páteří Bankovní unie a regulace finančního sektoru v EU je tzv.
Jednotný soubor pravidel
6). Je tvořen právními akty, které musejí dodržovat všechny finanční instituce v EU. Jednotný soubor pravidel zejména stanoví kapitálové požadavky na banky, zajišťuje lepší ochranu vkladatelů a upravuje prevenci a řízení úpadků bank7). Prvním pilířem Bankovní unie je
jednotný systém dohledu nad bankami
(SSM), jehož hlavními cíli je zajištění posí