Aktuálně k daním aneb Otázky, které nás v době hrozby COVID-19 zajímají - 1. díl

K posunutí lhůty pro podání daňového přiznání nedošlo, to by se muselo stát změnou zákona, a na to v současné situaci není čas. Reálně došlo k tomu, že na základě speciálního dosud velmi minimálně využívaného oprávnění ministra financí [§ 260 odst. 1 písm. b) daňového řádu], se promine pokuta za opožděné podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud daňové přiznání bude podáno do 1. 7. 2020. O toto prominutí není třeba žádat, nastane automaticky a je zdarma.

Toto opatření se týká všech fyzických osob podávajících daňové přiznání za rok 2019, a to i bez návaznosti na důvod vyhlášení nouzového stavu.

K odložení lhůty pro placení daně nedošlo, nicméně pokud bude doplatek na této dani za zdaňovací období roku 2019 doplacen do 1. 7. 2020, dojde k prominutí úroku z prodlení za dobu prodlení od 1. 4. 2020 do doby zaplacení. O prominutí úroku z prodlení není třeba žádat, nastane automaticky a je zdarma.

Ano, na funkčnosti plných mocí udělených daňovým poradcům se nic nemění. Lhůta pro placení daně i lhůta pro podání přiznání na základě plné moci udělené daňovému poradci je stále 1. 7. 2020. Ke stejnému datu pak vzniká případný přeplatek na dani a začíná běžet lhůta pro vrácení přeplatku, pokud o jeho vrácení bylo požádáno.

Tady už je situace složitější a neobejde se bez podání žádosti o prominutí úroků z prodlení za pozdní zaplacení daně z důvodu šíření nákazy virem. Pokud bude této individuální žádosti o prominutí úroků z prodlení vyhověno, nebo alespoň částečně vyhověno (není to automatické, záleží na důvodech podání žádosti), pak se automaticky promíjí i pokuta za opožděné podání daňového tvrzení, a to bez podání žádosti. Pokud se žádost o prominutí úroků z prodlení podaří podat do 31. 7. 2020, promíjí se správní poplatek.

Pokud by správce daně individuální žádosti o prominutí úroků z prodlení nevyhověl, není ani možné požádat o prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání.

Prevencí tohoto stavu by byla snaha o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání až za datum 1. 7. 2020. Toho je možné dosáhnout udělením plné moci daňovému poradci, kterému se pak otvírá možnost podání žádosti o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání (§ 36 odst. 4 daňového řádu) až o 3 měsíce. Vyhovění této žádosti není nárokové. Plná moc udělená daňovému poradci musí být správci daně doručena do 1. 4. 2020.

Ano, jedná se o opatření, které se týká všech fyzických osob podávajících daňová přiznání, a to i bez souvislosti s šířením nákazy virem. I přesto, že je daňové přiznání již podáno, s placením daně je možné počkat do lhůty 1. 7. 2020, a to bez obav z vyměření úroku z prodlení. Není třeba v této věci komunikovat ani s daňovým poradcem, ani se správcem daně.

V této věci je rozhodující, že nedošlo k posunutí lhůty pro podání daňového přiznání. Základní (daňový poradcem či povinností auditu neprodloužená) lhůta pro podání daňového přiznání je stále 1. 4. 2020. Pokud bude mít poplatník v tomto řádném základním termínu podané daňové přiznání, přeplatek vzniká 1. 4. 2020, a pokud o něj bude požádáno, bude vrácen v řádném termínu do 30 dnů (§ 155 odst. 3 daňového řádu).

Pokud však bude daňové přiznání podáno po tomto řádném termínu, samozřejmě nevznikne žádná sankce (viz výše), nicméně přeplatek vznikne až podáním tohoto daňového přiznání a bude vrácen do 30 dnů po jeho vzniku, pokud o jeho vrácení bude požádáno. Využití nejzazší nesankcionované lhůty pro podání daňového přiznání (1. 7. 2020) tedy bude znamenat vrácení přeplatku až na konci července 2020 (do 30 dnů správce odepisuje platbu ze svého účtu), s připsáním na účet pak může poplatník počítat začátkem srpna.

Po 1. 7. 2020 již žádné „automatické a bezsankční“ odklady placení daně z příjmů a lhůty pro podání daňového přiznání z důvodu šíření nákazy v současné době neexistují. V daném případě však stále platí ustanovení § 156 daňového řádu, na jehož základě je možné si požádat o posečkání úhrady daně nebo o rozložení její úhrady na splátky. Zároveň je možné podat individuální žádost o prominutí úroku z posečkané částky nebo úroku z rozložení úhrady na splátky. Pokud budou tyto žádosti podány do 31. 7. 2020, je prominut správní poplatek.

Žádost o posečkání s placením daně (včetně jejího splátkování) je vázána na řadu podmínek a v minulosti bylo této žádosti jen výjimečně vyhověno. Současná situace je však zcela odlišná. Všechny zde uvedené důvody (vážná újma poplatníka, ohrožení jeho výživy, možnost zániku daňového subjektu) jsou nyní u zásadního počtu poplatníků naplněny, můžeme tedy oprávněně očekávat vyhovění této žádosti.

Toto možné není. Daňový řád sice v ustanovení § 260 odst. 1 takový postup na teoretické bázi umožňuje, nicméně ministryně financí o této možnosti (zatím) nerozhodla. Individuální žádosti v této věci nejsou zákonem (a to ani v tuto dobu stavu nouze) připuštěny.

Automaticky bez podání žádosti nikoliv. Výše popsané výjimky se týkají pouze řádného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019. Pokud by v době vyhlášení stavu nouze vznikl důvod pro podání dodatečného daňového přiznání za jiná zdaňovací období, než je rok 2019, je nutné reagovat podáním dodatečného daňového přiznání do konce měsíce následujícího po zjištění chyby. O prominutí případných úroků z prodlení je možné požádat podle § 259b daňového řádu (předpokládá se důvod šíření nákazy). Pokud bude tato žádost podána do 31. 7. 2020, bude prominut správní poplatek.

Jedinou výjimkou by bylo podání dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2018 z důvodu základu daně podle § 23 odst. 8 ZDP – tj. z důvodů změny způsobu uplatnění výdajů (v roce 2019 proti roku 2018). Lhůta pro podání tohoto daňového přiznání a placení případně daně z dodatečného daňového přiznání vychází ze lhůty pro podání řádného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019.

Jak již bylo popsáno v dotazu č. 7, i v tomto případě podání dodatečného daňového přiznání je možné na dodatečně placenou daň podat podle § 156 daňového řádu žádost o posečkání s placením daně.

V případě ukončení činnosti, ze které plynuly zdanitelné příjmy, zaniká také povinnost placení záloh (§ 38a odst. 8 ZDP). Ukončení činnosti je třeba správci daně oznámit (§ 127 daňového řádu), zánik povinnosti placení záloh pak nastane automaticky.

Záloha splatná k 15. 6. 2020 je automaticky prominuta a nemusí se tedy platit (viz Finanční zpravodaj č. 5/2020). Nejedná se však o prominutí samotné daně.

V případě trvající činnosti a poklesu příjmů je možné v souladu s § 174 odst. 5 daňového řádu požádat správce daně buď o snížení zálohy, nebo o zrušení povinnosti platit zálohy. Žádost musí být odůvodněna (obvykle se požadují údaje z účetnictví či daňové evidence k aktuálnímu datu) a nepodléhá správnímu poplatku. Správce daně pak vydá rozhodnutí, ze kterého bude zřejmé, zda žádosti vyhověl a na jaké období.

Na základě aktuální změny zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění novelou č. 136/2020 je odsunuto datum podání přehledu na zdravotní pojištění pro OSVČ až na 3. 8. 2020. Částku doplatku pojistného za rok 2019 je nutno zaplatit do 8 dnů od podání přehledu, tj. do 11. 8. 2020.

Oblast sociálního pojištění byla upravena zákonem č. 136/2020Sb. I když posunutí termínu pro podání a prominutí sankcí není v tomto zákoně zmíněna, na webových stránkách ČSSZ se již objevila informace, že v návaznosti na možnost podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 bez sankcí až do 1. 7. 2020 se OSVČ umožňuje podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 příslušné OSSZ také v delším termínu bez sankcí, a to nejpozději do 3. 8. 2020.

Aby byla sankce prominuta, je nutné nejpozději do 3. 8. 2020 jak tento přehled podat, tak současně také do 3. 8. 2020 uhradit případný doplatek pojistného, který bude z tohoto přehledu vyčíslen. Zde tedy není zachována ona obvyklá osmidenní lhůta, která u zdravotního pojištění zůstala zachována.

Samozřejmě je možné podat Přehledy a pojistné zaplatit i dříve.

Podání je možné učinit písemně nebo datovou zprávou (§ 71 daňového řádu). Písemné podání znamená určitý způsob kontaktního podání, a to buď na podatelně správce daně, nebo podáním na poště. Jedná se však o nedoporučované „kontaktní podání“, soustřeďme se tedy na doručení datovou zprávou (tedy bezkontaktně elektronicky).

Nejjednodušší způsob je využití aplikace elektronických formulářů finanční správy na internetu (EPO) https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces

Podání je možné odeslat některým z následujících způsobů:

K doručení podle písm. c) je možné využít podání zásilky obsahující e-formulář adresované věcně a místně příslušnému správci daně k poštovní přepravě. Lhůta 5 dnů je zachována i v případě, pokud dojde k podání zásilky nejpozději poslední den lhůty. Tuto lhůtu nelze prodloužit. Způsoby podání podle písm. a) a b) jsou plně bezkontaktní, způsob c) vyžaduje alespoň podání na poště. Na rozdíl od zasílání vytištěného daňového přiznání se všemi přílohami poštou, se jedná o zaslání „jediného papíru“.

Vzhledem k nastalé situaci (ačkoliv se vždy doporučovalo podání doporučenou zásilkou) by bylo možné použít zaslání obyčejnou zásilkou (bez návštěvy pošty). Finanční správa na svých stránkách slibuje vstřícnost a toleranci, lze tedy přepokládat vysvětlení případného nedojití zásilky.

V každém případě bezpečnou a doporučovanou možností je zplnomocnění daňového poradce ke zpracování a podání daňového přiznání. Nejde až tak o posunutí lhůty pro podání daňového přiznání a lhůty pro placení daně, ale o profesionální způsob podání i u těch poplatníků, kteří nemohou podat daňové přiznání platně a zcela bezkontaktně. Plná moc udělená daňovému poradci však musí být správci daně doručena do 1. 4. 2020. I v tomto případě platí § 35 daňového řádu o zachování lhůty, pokud bude i poslední den lhůty zásilka podána k poštovní přepravě. Plnou moc může zaslat i daňový poradce prostřednictvím své datové schránky. Tím je pak zabezpečena „absolutní bezkontaktnost“ a to nejen podání, ale i následné komunikace se správcem daně.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.