Aktuálně k daním aneb Otázky, které nás v době hrozby COVID-19 zajímají - 2. díl

Mírně zkoriguji znění dotazu. K posunutí lhůty pro podání daňového přiznání nedošlo, nicméně na základě Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (Finanční zpravodaj č. 4/2020) se promine pokuta za opožděné podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, pokud daňové přiznání bude podáno do 1. 7. 2020. O toto prominutí není třeba žádat, nastane automaticky a je zdarma.

Toto opatření se týká všech právnických osob, nejen obchodních společností a družstev, ale i tzv. „neziskové“ sféry, pokud se jedná o právnické osoby, u který vznikla povinnost podat daňové přiznání. Není třeba prokazovat souvislosti s nouzovým stavem.

K odložení lhůty pro placení daně nedošlo, nicméně pokud bude doplatek na této dani za zdaňovací období roku 2019 doplacen do 1. 7. 2020, dojde k prominutí úroku z prodlení za dobu prodlení od 1. 4. 2020 do doby zaplacení. O prominutí úroku z prodlení není třeba žádat, nastane automaticky a je zdarma. Toto platí pro všechny právnické osoby bez ohledu na povinnost ověření účetní závěrky auditorem a bez ohledu na případné zplnomocnění daňového poradce na zpracování a podání daňového přiznání.

Do dne 1. 7. 2020 tomu tak bude. Pokud však daň z příjmů právnických osob na základě podaného daňového přiznání nebude zaplacena ani do 1. 7. 2020, nelze již spoléhat na „automatickou benevolenci“.

Pokud skutečně vinou šíření viru nejsme schopni daňový nedoplatek zaplatit a pokud si chceme zachovat „bezdlužnost“ (nebo se o to alespoň pokusit), pak již v předstihu v době před 1. 7. 2020 je třeba zasáhnout tak, aby dluh nebyl splatný a my jsme nebyli v prodlení s jeho placením.

Za účinné považuji použití ustanovení § 156 daňového řádu, na jehož základě je možné si požádat o posečkání úhrady daně, nebo o rozložení její úhrady na splátky. Zároveň je možné podat individuální žádost o prominutí úroku z posečkané částky nebo rozložení úhrady na splátky. Pokud budou tyto žádosti podány do 31. 7. 2020, je prominut správní poplatek.

Žádosti však musí být odůvodněny a nevniká automatický nárok na jejich kladné vyřízení. Důvody, ze kterých je možné o posečkání žádat u většiny daňových subjektů však nyní nastaly – vznik vážné újmy způsobené zaplacením daně či možnost zániku podnikání daňového subjektu.

Pokud posečkání či splátkování daně správce daně vydáním rozhodnutí vyhoví, pak při dodržení podmínek daných rozhodnutím správce daně, zachováme svoji bezdlužnost.

Vzhledem k tomu, že podle § 36 odst. 4 daňového řádu je stanovena možnost prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání pouze o 3 měsíce (s výjimkou situace zdanění příjmů v zahraničí, kde je možné prodloužení lhůty až na 10 měsíců), je podání takové žádosti ve vztahu k základní lhůtě podání přiznání k 1. 4. 2020 bezpředmětné. Důvodem je odpověď na otázku č. 1, ze které plyne, že „bezsankční“ podání daňového přiznání do 1. 7. 2020 je možné i bez podání žádosti.

Při nedodržení lhůty 1. 7. 2020 pak poplatníka čeká vyměření pokuty za pozdní podání daňového přiznání k dani z příjmů. Podle současného znění daňového řádu není možné žádat o její prominutí.

Řešením byl bylo (pokud již nyní je zřejmé, že se podání daňového přiznání zásadně opozdí), zplnomocnit daňového poradce ke zpracování a podání daňového přiznání. Lhůta pro podání řádného daňového přiznání se prodlouží na 1. 7. 2020 (což nepomůže), nicméně daňový poradce může následně využít možnosti dané § 36 odst. 4 daňového řádu a požádat správce daně o prodloužení této lhůty ještě o další 3 měsíce. Vydání souhlasného rozhodnutí správce daně není nárokové, nicméně v nastalé situaci lze jistě počítat se vstřícným a tolerantním přístupem finanční správy.

Zplnomocnění daňových poradců tedy není zbytečné a může hodně pomoci. Podmínkou je však doručení plné moci správci daně do 1. 4. 2020.

Bohužel, na základě ustanovení § 38zf ZDP, pokud poplatník podá daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost jako na . Přeplatek pak bude vrácen ve standardní lhůtě podle § 155 odst. 3 daňového řádu do 30 dnů od podání žádosti.

Pokud tedy bude daňové přiznání podáno dříve než 1. 7. 2020, nelze platně požádat o vrácení přeplatku před dnem 1. 7. 2020, a tudíž přeplatek nemůže ani být před touto lhůtou vrácen. O výjimku není možné podle daňového řádu požádat.

Zásadní je si uvědomit, že i přes všechna vstřícná opatření finanční správy nedošlo k posunutí lhůty pro podání daňového přiznání. Základní lhůta je stále 1. 4. 2020. Pokud tedy daňové přiznání podáte do tohoto data, přeplatek vzniká 1. 4. 2020 a pokud o jeho vrácení bude požádáno, bude vrácen v řádném termínu do 30 dnů (§ 155 odst. 3 daňového řádu).

Pokud však bude daňové přiznání podáno po tomto datu, samozřejmě nevznikne žádná sankce, nicméně přeplatek vznikne až podáním tohoto daňového přiznání a bude vrácen do 30 dnů po jeho vzniku, pokud o jeho vrácení bude požádáno.

V daném případě je tedy výhodné zachovat původní lhůtu, podat daňové přiznání a žádost o vrácení přeplatku. Tento postup vede k nejrychlejšímu možnému vrácení peněz.

Při zachování zplnomocnění daňového poradce je lhůta pro podání daňového přiznání 1. 7. 2020, a i když požádáte o vrácení přeplatku na základě dříve podaného daňového přiznání, stále platí ustanovení § 38zf ZDP, který stanoví fikci doručení žádosti k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání.

Tomu lze zabránit omezením rozsahu plné moci na zpracování a podání daňového přiznání daňovému poradci. K omezení plné moci a doručení upravené plné moci správci daně musí dojít nejpozději k 1. 4. 2020. Daňové přiznání pak podáte sami svojí datovou schránkou v základní lhůtě do 1. 4. 2020 spolu s žádostí o vrácení přeplatku. Na základě ustanovení § 155 odst. 3 daňového řádu bude přeplatek vrácen do 30 dnů od uplynutí základní lhůty pro podání daňového přiznání (tj. od 1. 4. 2020).

Možná jste z uvedených důvodů přemýšleli také o vypovězení plné moci. To by samozřejmě také mělo kýžený výsledek, ale určitě bych takový postup nedoporučovala. Zastoupení daňovým poradcem a spolupráce s ním se dále bude hodit a určitě se vyplatí.

Toto možné není. Daňový řád sice v ustanovení § 260 odst. 1 takový postup na teoretické bázi umožňuje, nicméně ministryně financí o této možnosti (zatím) nerozhodla. Individuální žádosti v této věci nejsou zákonem (a to ani v tuto dobu stavu nouze) připuštěny.

Ano, máte pravdu Rozhodnutí o prominutí daně poplatníky s hospodářským rokem neřeší. Nicméně praktické řešení najdeme. Základní neprodloužená lhůta pro podání daňového přiznání za hospodářský rok (1. 2. 2019 – 31. 1. 2020) je 1. 5. 2020. Pokud se akciová společnost dostane vinou šíření viru do problémů s dodržením této lhůty, pak přichází v úvahu tyto možnosti:

Může však nastat i opak (stále však spoléháme na toleranci finanční správy), kdy správce daně žádosti nevyhoví a nejen, že vzniknou úroky z prodlení, ale bude vyměřena také pokuta za pozdní podání daňového tvrzení.

Pokud bude výše uvedená žádost podána do 31. 7. 2020, je prominut správní poplatek, při pozdějším podání žádostí správní poplatek činí 1 000 Kč. Jedná se o krajní možnost, kdy nastala tak vážná situace, že nebylo možné postupovat ani způsobem a) ani způsobem b).

Samostatnou kapitolou je pak řešení situace, kdy je daňové přiznání již podáno a řešíme pouze možnosti odložení placení daně. K tomu pak slouží nejlépe § 156 daňového řádu, podle kterého je možné podat žádost o posečkání s placením daně, nebo rozložení její úhrady na splátky.

Na rozdíl od fyzické osoby, která přeruší nebo ukončí činnost, má právnická osoba jen omezené možnosti k podobnému kroku (s výjimkou vstupu do likvidace a následného ukončení likvidace, ale tento stav zatím neřešíme). Ukončením činnosti by došlo k automatickému zániku povinnosti placení záloh (§ 38a odst. 8 ZDP) a to bez podání žádosti. Ukončovat činnost ani likvidovat právnickou osobu však jistě nechceme a nebudeme, doufáme v obrat k lepšímu a budeme se proto věnovat její existenci a řešení nezaplacené zálohy.

V případě poklesu příjmů je možné v souladu s § 174 odst. 5 daňového řádu požádat správce daně buď o snížení zálohy, nebo o zrušení povinnosti platit zálohy. Žádost musí být odůvodněna (obvykle se požadují údaje z účetnictví za poslední možný měsíc) a nepodléhá správnímu poplatku. Správce daně pak vydá rozhodnutí, ze kterého bude zřejmé, zda žádosti vyhověl a jakého období se zálohy týká.

Zákon přímo neumožňuje, ale ani nezakazuje podání této žádosti zpětně. Proto bych nastalou situaci řešila právě tímto způsobem a zpětně správce daně požádala o zrušení povinnosti platit zálohu, nebo alespoň o razantní snížení zálohové povinnosti. V případě kladného vyřízení žádosti nevzniknou úroky z prodlení, v případě nevyhovění je vhodné podat individuální žádost podle § 259b daňového řádu o prominutí (případně částečné prominutí) úroků z prodlení z pozdního zaplacení zálohy na daň. U podání této individuální žádosti o prominutí úroků z prodlení (pokud je žádost podána do data 31. 7. 2020) je prominut správní poplatek.

Aktuální novinkou je prominutí placení zálohy na daň z příjmů právnických osob, která je splatná 15. 6. 2020. Nejedná se však o prominutí daně, ale pouze o zálohu na daň.

Vyjděme z faktu, že řádná lhůta pro podání daňového přiznání se nemění a je stále 1. 4. 2020. Ministryní financí vyhlášené výhody v zásadě promíjejí sankce, které by jinak z pozdního podání daňového přiznání vznikly. Pokud tedy podáme daňové přiznání k 20. 6. 2020, jedná se o pozdní podání řádného daňového přiznání. Pro účely stanovení zálohy pak vyjdeme z § 38a odst. 1 ZDP. V případě pozdního podání řádného daňového přiznání se poslední známá daňová povinnost stanoví na základě poslední známé daňové povinnosti tohoto daňového přiznání, a to s platností .

Zásadní novinkou je, že na základě Rozhodnutí ministryně financí se promíjí placení zálohy na daň z příjmů právnických osob, která byla splatná k 15. 6. 2020. Dalších záloh se uvedené rozhodnutí netýká.

Pro podání daňového přiznání za rok 2019 ke dni 20. 6. 2020 se při čtvrtletní povinnosti placení záloh vychází:

U záloh splatných 15. 3. a 15. 6. 2020 (nepovinná platba) z daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2018,

U záloh splatných 15. 9., 15. 12. 2020 a 15. 3. 2021 z daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2019.

V případě podání řádného daňového přiznání k datu například 3. 6. 2020 by se při čtvrtletní povinnosti placení záloh vycházelo:

U zálohy splatné 15. 3. 2020 z daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2018,

U záloh splatných 15. 6. (nepovinná platba), 15. 9., 15. 12. 2020 a 15. 3 2021 z daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2019.

V případě zásadních pochybností je vždy možné podat správci daně žádost o stanovení záloh jiným způsobem (§ 174 odst. 5 daňového řádu). Rozhodnutí správce daně je pak pro poplatníka i správce daně závazné.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.