Otázky a odpovědi: Poskytování náhradního plnění - roční přepočet zaměstnanců

Vydáno: 4 minuty čtení

Jsme zaměstnavatelem více než 50 % osob se zdravotním postižením za rok 2019 (po celý rok, uzavřena dohoda s úřadem práce). Pro stanovení výše limitu, který lze poskytnout odběratelům výrobků (náhradní plnění) pro rok 2020 provedeme výpočet ročního přepočteného stavu zaměstnanců se zdravotním postižením. Započítáme při výpočtu našeho limitu osoby ve třetím stupni invalidity třikrát?

Otázky a odpovědi: Poskytování náhradního plnění – roční přepočet zaměstnanců
Ing.
Jiří
Vychopeň
Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců pro daný účel je podle § 81 odst. 6 zákona o zaměstnanosti stanoven prováděcím právním předpisem. Tímto předpisem je vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 12 uvedené vyhlášky se pro účely splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, průměrný přepočtený počet těchto zaměstnanců zjišťuje podle § 11; přičemž každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát.
Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti (tj. zaměstnáváním v pracovním poměru) je způsob výpočtu plnění povinného podílu zaměstnanců se zdravotním postižením upraven v § 17 vyhlášky č. 518/2004 Sb., podle kterého se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, zjišťuje způsobem uvedeným v § 15; přičemž v tomto případě platí, že každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát.
Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti (tj. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám) je způsob výpočtu plnění povinného podílu zaměstnanců se zdravotním postižením upraven v § 18 vyhlášky č. 518/2004 Sb., podle kterého se počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do plnění povinného podílu, vypočte tak, že z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od jednotlivých právnických nebo fyzických osob uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti (dále jen „dodavatel“) ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí; případě, že takto vypočtený počet osob se zdravotním postižením je větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší; při zjišťování tohoto počtu postupuje dodavatel podle § 11. Kalendářním čtvrtletím pro tyto účely je kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek.
Podle § 18 odst. 3 vyhlášky platí, že při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.