Otázky a odpovědi: Vyřazení hmotného a nehmotného majetku a DPH, popř. daň z příjmů

Vydáno: 4 minuty čtení

Podnikatel – fyzická osoba, plátce DPH – eviduje drobný majetek při jeho pořízení rovnou do spotřeby na příslušné nákladové účty a eviduje ho pouze ve své evidenci. 1. Je nutné při vyřazení drobného hmotného a nehmotného majetku z důvodu nefunkčnosti, morálního zastarání nebo jen z důvodu, že již není ve firmě používán, splnit nějaké povinnosti z titulu DPH a daně z příjmů, popř. jsou v zákonech stanoveny nějaké časové lhůty od jeho pořízení, které by podnikatele této daňové povinnosti zbavily? Majetek byl při pořízení zaúčtován rovnou do nákladů, nárok na odpočet byl uplatněn v plné výši, jeho další využití se nepředpokládá (bude odvezen do sběrného dvora nebo vhozen do kontejnerů na odpad). 2. Při pořízení systému skříní do provozovny podnikatele v pořizovací ceně 82 000 Kč byl skříňový systém evidován jako dlouhodobý hmotný majetek, v současné době je již plně odepsán, při pořízení došlo k plnému odpočtu DPH. Nyní po 11 letech užívání dojde k likvidaci skříňového systému a bude nahrazen novým. a) Jak postupovat z hlediska DPH a daně z příjmů u dlouhodobého hmotného majetku, pokud bude zcela zlikvidován bez dalšího prodeje či převodu do osobního vlastnictví? b) Jaký by byl postup v případě, kdy by část – jedna skříň (cca 1/10 majetku) – byla převedena do osobního vlastnictví podnikatele? c) Pokud je nutné splnit nějaké daňové povinnosti, jakým způsobem stanovíme základ daně, tj. jak oceníme příslušný majetek? Podle našeho názoru je jeho hodnota vzhledem k věku, opotřebení a nevyužitelnosti ve firmě téměř nulová. d) Stačí o celém průběhu vyřazení podnikatelem osobně sepsaný likvidační protokol, kde specifikuje předmět likvidace, datum likvidace a způsob likvidace, nebo je nutné tuto skutečnost dále doložit (např. potvrzením ze sběrného dvora, fotodokumentací apod.)?

Otázky a odpovědi: Vyřazení hmotného a nehmotného majetku a DPH, popř. daň z příjmů
Ing.
Jiří
Vychopeň
 
Odpověď
Ad 1.
Při vyřazení používaného drobného hmotného a nehmotného majetku z uvedených důvodů a uvedeným způsobem nevzniká podnikateli žádná daňová povinnost z titulu daně z příjmů ani z titulu DPH (vyrovnání odpočtu DPH podle § 77 zákona o dani z přidané hodnoty se u již používaného drobného hmotného a nehmotného majetku neuplatňuje). Pouze je třeba v evidenci drobného hmotného a nehmotného majetku zaznamenat údaje o vyřazení konkrétního majetku. Možnost vyřazení drobného hmotného a nehmotného majetku není omezena žádnou stanovenou dobou používání nebo časovou lhůtou po pořízení.
Ad 2.
Při likvidaci již odepsaného dlouhodobého hmotného majetku se v souladu s bodem 5.4.1. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 013 zaúčtuje pouze vyřazení tohoto majetku na vrub příslušného účtu účtové skupiny 82 a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 02. Likvidace již odepsaného hmotného majetku nemá žádný dopad z hlediska daně z příjmů [zůstatková cena, kterou lze podle § 24 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona o daních z příjmů u zlikvidovaného hmotného majetku uplatnit jako daňový náklad, je v tomto případě nulová] a jestliže bude podle dotazu zlikvidován dlouhodobý majetek po 11 letech od jeho pořízení, nebude mít likvidace žádný dopad ani z hlediska DPH (úprava odpočtu DPH podle § 78 nebo 78e zákona o dani z přidané hodnoty se po uplynutí lhůty pro úpravu odpočtu, která činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen, již neuplatňuje).
V případě, že bude část skříňového systému převedena do osobního užívání, nebude to mít žádný dopad z hlediska daně z příjmů, ale z hlediska DPH se bude jednat o trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu, které se podle § 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty považuje za dodání zboží za úplatu a plátce bude povinen u tohoto zdanitelného plnění uplatnit DPH v základní sazbě ze základu daně stanoveného podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty. Podle tohoto ustanovení je základem daně cena zboží nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Podle § 21 odst. 4 písm. d) zákona o dani z přidané hodnoty se v tomto případě zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem použití majetku (tj. dnem jeho trvalého vyřazení pro osobní spotřebu).
Pro prokázání provedené likvidace drobného hmotného a nehmotného majetku nebo dlouhodobého majetku stačí v daném případě vyhotovit likvidační protokol, jak je uvedeno v dotazu.
Související předpisy:
-
bod 5.4.1. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 013
-
-
-
§ 77, 78 a 78e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.