Poplatník je příjemcem příslibu investiční pobídky a bude uplatňovat nárok na slevu na dani podle § 35b zákona o daních z příjmů (dále „ZDP “). Jednou z podmínek uplatnění nároku na slevu je i dodržení podmínky uvedené v § 35a odst. 2 písm. a) bodu 3 ZDP , tj. že poplatník uplatní při stanovení základu daně v nejvyšší možné míře položky odčitatelné od základu daně podle § 34 ZDP . Podle § 34 odst. 4 ZDP je odčitatelnou položkou od základu daně i odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Poplatník si zdaleka není jistý, zda jeho aktivity v oblasti vývoje by mohly splňovat podmínky pro uplatnění odčitatelné položky od základu daně. Musí poplatník v případě, že bude uplatňovat výše uvedenou slevu na dani, řešit (pravděpodobně nákladně, neboť mu to bude muset udělat nějaká poradenská společnost a v případě neexistence příslibu investiční pobídky by tuto skutečnost vůbec neřešil) nutnost uplatnění i této odčitatelné položky? Jaká jsou daňová rizika, pokud tak neučiní?
Otázky a odpovědi: Odčitatelná položka na výzkum a vývoj ve vztahu k investiční pobídce – slevě na dani
Ing.
Martin
Děrgel
Odpověď
Zejména doporučuji tazateli ještě promyslet, jestli mu skutečně stojí za to uplatnit slevu na dani z titulu investiční pobídky. Je třeba vidět také nevýhody této volby. Nejde přitom jenom o to, že hrozí zpětné odebrání pobídky při odhalení případného porušení podmínek (a navazující sankce), třeba kvůli lidské chybě, přehlédnutí dosti složité palety podmínek a omezení s tím spojených. Jde také o nepříjemný stres kvůli velkému prodloužení lhůty pro stanovení (doměření) daně z příjmů z obvyklých tří let na nekonečných 13 let, a to za všechny dotčené roky v souladu s § 38r odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („ZDP“):
„Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za zdaňovací období, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 35a odst. 7, 8 nebo 9, nebo v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.“
Poplatníka nárokujícího slevu na dani z investiční pobídky také potrápí související nutná administrativa, včetně povinné Samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu daňového přiznání k DPPO – tiskopis 25 5404/C – vzor č. 18, což si zřejmě vyžádá externího daňového poradce a tedy dalších pár tisíc navíc.
Obecně je třeba si uvědomit, že daňová sleva z investiční pobídky představuje tzv. veřejnou podporu, což má celou řadu navazujících administrativních i finančních souvislostí... Paradoxně jsou tímto vyloučeny třeba odpisy hmotného majetku právě pro účely dotazovaného odpočtu na podporu vědy a výzkumu dle § 34b odst. 2 písm. a) ZDP:
„Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu nejsou a) výdaje (náklady), na něž byla byť jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů, ...“
Co se týče dotazované podmínky slevy na dani, tak přesně zní v § 35a odst. 2 písm. a) bodu 3 ZDP takto:
„Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplatnit slevu na dani podle odstavce 1, jsou a) poplatník počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém splnil všeobecné podmínky podle zákona upravujícího investiční pobídky, uplatní při stanovení základu daně v nejvyšší možné míře ... položky odčitatelné od základu daně podle § 34 v nejbližším zdaňovacím období, za které bude vykázán základ daně...“
Čímž je myšleno přesně to, čeho se tazatel oprávněně obává. Těžko si lze představit jiný výklad výslovné podmínky napsané v zákoně – „v nejvyšší možné míře“ – než jako nutnost nezapomenout na možnost uplatnění také dotazovaného odpočtu od základu daně. Argument jeho pracnosti – s nímž bezesporu souhlasím – není
relevantní
. Pokud poplatník má možnost uplatnit (nejen) předmětný odpočet od základu daně – na podporu výzkumu a vývoje – pak se s ním musí trápit kvůli správnému vyčíslení slevy na dani z titulu investiční pobídky. Což se samozřejmě v praxi velmi prodraží, nehledě na skutečnost, že po zmíněnou nekonečnou dobu 13 let bude poplatník v permanentní nejistotě, jestli odpočet na podporu vědy a výzkumu stanovil správně... Jedná se totiž o velmi složitou technicko-administrativní problematiku, že v ní často chybují, resp. si nejsou jisti, i daňoví experti.Tazatel tak musí do budoucna počítat s rizikem uplatnění § 35a odst. 6 ZDP:
„(...) Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. a) ..., nárok na slevu ..., se snižuje o částku ve výši součinu sazby daně ... a té části změny základu daně po snížení o položky podle ... § 34, která vznikla porušením podmínky ..., a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání ...“
Je to obdobné jako zdánlivé „pouze výhodné“ nárokování všemožných dotací. Kdy si také žadatel příliš neláme hlavu s rizikem dodatečného velmi pečlivého prověření podmínek ani nepočítá se záplavou všemožných „výkazů pro výkazy“, které bude muset poskytovateli
dotace
předkládat. Nehledě na morální stránku čerpání dotace
– tedy daní vybraných od učitelek, prodavaček... – na podporu podnikatelského projektu s často sporným veřejným přínosem. Osobně proto, už jen pro ten klidný spánek, radím dotace
a další veřejné podpory nečerpat...Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.