Pokuty za kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty v praxi

Vydáno: 9 minut čtení

Tento článek si klade za cíl systematicky přiblížit situace, které lze postihnout pokutami, a komplexně podrobit analýze institut prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Především, zda v praxi toto promíjení kompenzuje přísnost pravidel souvisejících právě se vznikem předmětných pokut.

Pokuty za kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty v praxi
Martina
Vavříková,
studentka Prf MU, 5. ročník, pomvěd na katedře finančního práva a národního hospodářství
 
Kontrolní hlášení a související pokuty
Daňový institut kontrolní hlášení již od svého zavedení v roce 2016 s sebou přináší také, kromě nových daňových povinností, právní následky pro nepečlivé daňové poplatníky. Jsou jimi
sankce
za nepodání kontrolního hlášení k dani z přidané hodnoty
, které vymezuje § 101h zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Ze samotné dikce zákona je zřejmé, že charakter těchto sankcí nabývá podoby pokut. Jejich uložení implikují situace, které předvídá právě § 101h ZDPH v odst. 1 až 3.
Pro úplnost a přehlednost nejprve pojímá tento článek jednotlivá porušení daňových povinností, která lze dle § 101h ZPDH pokutovat. V nejméně závažném případě plátci vzniká pokuta ve výši
1 000 Kč
, pokud „pouze“ zmešká lhůtu k podání kontrolního hlášení, ovšem dodatečně jej podá po lhůtě a bez výzvy správce daně sám. V tomto případě je nutné si uvědomit, že takto vzniklá pokuta
zaniká
ex lege
dle § 101j ZDPH, pokud u plátce v daném kalendářním roce nedošlo k jinému prodlení při podání kontrolního hlášení. Další případ reflektuje situaci, kdy plátce taktéž zmešká lhůtu k podání kontrolního hlášení, ovšem dodatečně jej podá až v náhradní lhůtě stanovené ve výzvě správcem daně, přičemž za takové porušení hrozí pokuta ve výši
10 000 Kč
. Pokuta ve výši
30 000 Kč
vzniká plátci, který nepodá kontrolní hlášení na základě výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v již jednou podaném kontrolním hlášení. A konečně pokuta ve výši
50 000 Kč
vzniká plátci, který nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě.
Ve vyjmenovaných případech tato pokuta vzniká ze zákona a správce daně ji musí uložit. Zákon také pamatuje mj. na případy, kdy plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daně z přidané hodnoty, a umožňuje správci daně uložit pokutu ve výši 50 000, případně až 500 000 Kč.
 
Prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení
Výše specifikované peněžní sankce se mohou jevit příliš vysoké a nepřiměřené porušeným povinnostem, nicméně celý systém kontrolního hlášení je založen na rychlosti za účelem „spárování transakcí“1), včasného vyměření a vrácení nadměrného odpočtu do 30 dnů od konce lhůty pro podání daňového přiznání. I přesto, že je výše pokut často kritizována, nelze opomenout jistou kompenzaci spočívající v následném promíjení pokut.
Prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení slouží ke zmírnění dopadů sankcí uvalených na daňové poplatníky. Systém těchto pokut funguje již od roku 2016, v souvislosti se zavedením kontrolního hlášení v roce 2016, přičemž v průběhu let se neměnila výše pokut a pozdější novely přinesly jen nepatrné změny (např. pokuta zaniká, pokud do šesti měsíců ode dne porušení povinnosti nevydá správce daně platební výměr).
Pokud bude pokuta uložena, má plátce daně tři měsíce na podání žádosti o její prominutí dle § 101k ZDPH. Plátce tedy může do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru požádat o prominutí pokuty správce daně, který vezme v úvahu okolnosti
relevantní
pro posouzení důvodnosti žádosti2). Tato možnost se ovšem nevztahuje na pokuty uložené dle § 101h odst. 1 písm.
a)
ve výši
1
000 Kč
, která je v jistém smyslu definitivní a
zákon
neumožňuje
žádat
její
prominutí
.3) Některé z nich sice zaniknou dle § 101j ZDPH, což je dle důvodové zprávy4) dostačující zdůvodnění pro vynětí z působnosti § 101k ZDPH, ovšem v ostatních případech (při nesplnění podmínky pro zánik
ex lege
) je poplatníku jaksi odejmuta možnost potenciální nápravy v podobě prominutí. Stejně tak v důvodové zprávě uváděná
administrativní
náročnost
se mi nejeví jako správná argumentace. Pro srovnání je třeba zmínit promíjení příslušenství daně (úroky z prodlení a další penále) dle § 259 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, kde se obdobné omezení neuplatní, a i pokuty znějící na částky do 1 000 Kč lze na žádost prominout (správní poplatek u pokuty ve výši pod 3 000 Kč není vyžadován)5).
Při samotném posuzování žádosti správce daně zkoumá, zda existuje tzv.
ospravedlnitelný
důvod
. Pokud poplatník nebude mít evidováno žádné jiné porušení daňových povinností, bude mu pokuta s největší pravděpodobností prominuta. V tomto roce došlo dokonce k rozšíření těchto důvodů, mj. tzv. obecných důvodů, které umožňují prominutí jednoho pochybení za rok bez ohledu na příčinu. 6) Správce daně tedy spíše bude řešit otázku, zda procentuálně rozsah prominutí nesnížit z důvodu porušování daňových povinností.
Pakliže je jeden z ospravedlnitelných důvodů jedno libovolné prominutí v roce bez ohledu na příčinu porušení, zdálo by se účelnější
rozšířit
institut zániku pokuty
ex lege
dle § 101j ZPDH i na případy v § 101h odst. 1 písm. b), c) a d). Daňový subjekt by ušetřil
poplatek
za podanou žádost, která jej navíc stojí 1 000 Kč v podobě správního poplatku. Pokud by se porušení povinnosti opakovalo, správce daně by už ovšem musel pokutu udělit bez možnosti automatického prominutí v režimu § 101j ZDPH. Tím by se tedy částečně zamezilo zbytečné
administrativě
související s podáváním žádostí a jejich následným promíjením finančním úřadem v souladu s tvrzením ve výše uvedené důvodové zprávě.
Na závěr si dovolím zmínit pro praxi poněkud administrativně náročný postup v případě podávání potvrzení o odeslaném podání, které mají podobu tzv. e-tiskopisů. Pokuty se sice často udělují a promíjejí v plném rozsahu, i přesto je jejich charakter poměrně přísný. Nejlépe si to lze představit na situaci, kdy daňový subjekt kontrolní hlášení podá bez ověřeného podpisu a následně jej nepotvrdí odesláním e-tiskopisu. Jedná se tedy o nekvalifikované podání, na které se, pokud se nedoplní o e-tiskopis do konce lhůty k podání kontrolního hlášení, hledí, jako by nebylo podáno. Pro představu o výši pokut si v této souvislosti uveďme příklad.
Příklad
Daňový subjekt podá správné kontrolní hlášení v termínu, leč bez e-tiskopisu. Po lhůtě pro podání kontrolního hlášení se na toto kontrolní hlášení bez e-tiskopisu hledí, jako by nebylo podáno, proto bude daňový subjekt povinen jaksi pro praxi bezúčelně podat opětovně jak kontrolní hlášení, tak i e-tiskopis. Daňový subjekt ovšem za těchto okolností logicky předpokládá, že mu stačí dodat pouze samotný e-tiskopis s tím, že kontrolní hlášení má včas a správně podáno. I přesto v této komplikované situaci je daňovému subjektu pokuta uložena. Pokuta bude činit 1 000 Kč, s výzvou 10 000 Kč a po uplynutí náhradní lhůty ve výzvě 50 000 Kč.
Pokuta se vyměří dokonce i v případě, že poplatník doplní podání o e-tiskopis o den později po lhůtě pro podání kontrolního hlášení (případně po lhůtě, kterou stanoví výzva správce daně). Systém kontrolního hlášení nesmí být zdlouhavým procesem, ovšem za to netřeba v takové míře sankcionovat daňové subjekty. Vstřícná pětidenní lhůta u dodání e-tiskopisu ke kontrolnímu hlášení po lhůtě k podání kontrolního hlášení zavedena není. Tato pětidenní lhůta se uplatňuje u podávání daňového přiznání k DPH a její zavedení u systému pokut z kontrolního hlášení by bylo dle mého názoru vstřícným krokem.
Literatura a použité zdroje:
-
Generální finanční ředitelství.
Pokyn GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení.
Čj. 111096/16/7100-20116-050484 ve znění po dodatku č. 3. Praha: 2018.
-
Generální finanční ředitelství.
Pokyn GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně.
Čj. 4260/15/7100-40123. Praha: 2015.
-
Sněmovní tisk 717/0, část č. 1/10.
Vládní návrh zákona ze dne 11. 2. 2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona. Důvodová zpráva
[online]. 2016, str. 92. [cit. 16. 11. 2019]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=717&ct1=0.
-
Finanční správa.
Kontrolní hlášení DPH. Časté dotazy a odpovědi
[online]. 2017. [cit. 16. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-DPH/dotazy-a-odpovedi.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 01/2020.
1) Finanční správa.
Kontrolní hlášení DPH. Časté dotazy a odpovědi
[online]. 2017 [cit. 16. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-DPH/dotazy-a-odpovedi.
2) Viz Generální finanční ředitelství.
Pokyn GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení
. Čj. 111096/16/7100-20116-050484. Praha: 2019.
3) Srov. § 101k ZDPH.
4) Sněmovní tisk 717/0, část č. 1/10.
Vládní návrh zákona ze dne 11. 2. 2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona. Důvodová zpráva
[online]. 2016, str. 92. [cit. 16. 11. 2019]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=717&ct1=0.
5) Viz Generální finanční ředitelství.
Pokyn GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně
. Čj. 4260/15/7100-40123. Praha: 2015.
6) Další informace viz Generální finanční ředitelství.
Pokyn GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení
. Čj. 111096/16/7100-20116-050484 ve znění po dodatku č. 3. Praha: 2018. s. 8.