Zaměstnavatelé - povinnosti a sankce ve zdravotním pojištění

Při zahájení své činnosti sděluje zaměstnavatel každé zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce bude zaměstnávat, důležité identifikační údaje, především obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platby pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, doplňuje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Pro tento účel vyplňuje zaměstnavatel formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“ a současně přikládá doklad o právní formě podnikání (výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list aj.).

V praxi jsem zaznamenal spoustu případů, kdy zaměstnavatelé opomněli oznámit v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné, změnu údajů výše uvedených. Tyto informace jsou důležité zejména z důvodu bezproblémové komunikace mezi zaměstnavatelem a zdravotní pojišťovnou a rovněž neoznámení příslušné změny je pod sankcí (viz dále). Mimoto jsou rovněž zaměstnavatelé povinni oznamovat ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. Nezbytností je taktéž vedení průkazné evidence o zúčtovaném hrubém příjmu (vyměřovacím základu) zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny (rekapitulace výplatních listin, mzdové listy) a o uskutečněných platbách pojistného. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel – hromadný plátce povinen výše uvedené skutečnosti doložit.

Významné povinnosti zaměstnavatele jsou spojeny s přihlašováním a odhlašováním jeho zaměstnanců. V tomto případě se vyplňuje formulář „Hromadné oznámení zaměstnavatele“, kdy za použití příslušných kódů dává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na vědomí změnové informace o jejích pojištěncích. Ve smyslu zákona je zaměstnavatel povinen sdělit nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, zejména následující:

Zjistí-li zaměstnavatel dodatečně jakékoli nové skutečnosti, bezprostředně související s plněním oznamovací povinnosti, musí tyto oznámit příslušné zdravotní pojišťovně neprodleně.

Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč.

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Pojistné placené zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Dnem úhrady pojistného je připsání platby na účet zdravotní pojišťovny nebo jeho úhrada v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny. Pokud připadne 20. den na sobotu, neděli nebo svátek, lze tuto zákonnou povinnost splnit ještě nejbližší následující pracovní den.

V tomto směru se jedná o povinnost buď pravidelnou, nebo takzvaně .

Nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce je zaměstnavatel povinen předložit všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnává, formulář „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen Přehled). Tento formulář obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. To znamená, že do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují všechny osoby, splňující v příslušném měsíci kritéria pro posouzení této osoby jako zaměstnance ve zdravotním pojištění. Pokud zaměstnavatel tuto svoji zákonnou povinnost (i přes výzvu zdravotní pojišťovny) nesplní, může mu příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného. V této souvislosti si musí zaměst­navatel uvědomit, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena ­jednak jeho povinnost předložit Přehled, jednak možnost zdravotní pojišťovny uložit plátci – zaměstnavateli – pokutu. Na základě stanovené pravděpodobné výše pojistného je zaměstnavatel taktéž povinen platit penále.

Zjistí-li zaměstnavatel, že došlo ke změně v některém z výše uvedených údajů (tj. úhrn vyměřovacích základů, částka pojistného za všechny zaměstnance, počet zaměstnanců), pak podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled. Tento opravný Přehled se dodatečně předkládá zdravotní pojišťovně například i v situaci, kdy:

V takovém případě dochází mimo jiné ke změně v počtu zaměstnanců v posledním kalendářním měsíci trvání takové dohody.

Podle § 45 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč.

Osoba je ve zdravotním pojištění považována za zaměstnance tehdy, je-li jí – mimo zákonných výjimek – zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP.

U pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti a od 1. 1. 2017 i u dohody o provedení práce musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda je částkou vyměřovacího základu a odvedenou výší pojistného dodržen u zaměstnance minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.

Pro vznik zaměstnání u dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce nerozhoduje, zda tato dohoda (resp. dohody – viz výše) trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část, podstatná je dosažená výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.

Osoby, pro které jako zaměstnance neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, jsou taxativně vyjmenovány v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Pojistné na zdravotní pojištění se neodvádí tehdy, pokud se:

Dostane-li se zaměstnavatel přechodně do situace, že má problém zajistit odvod pojistného podle zákona, pak doporučuji konzultovat tuto záležitost s příslušnou zdravotní pojišťovnou, která sice nemůže s platbou pojistného „posečkat“, nicméně může zaujmout určité stanovisko akceptovatelné oběma stranami. Především nebude okamžitě vyhrožovat správním řízením, případně exekutorským úřadem, ale v reakci na tento postoj zaměstnavatele dohlédne například na splnění jím daného příslibu pozdějšího provedení úhrady s tím, že všechny okolnosti budou brány v úvahu při případně podané žádosti o prominutí penále.

Dluží-li zaměstnavatel pojistné za delší období, nebo dluží-li na pojistném vyšší částku, může se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři. Bez ohledu na tuto eventualitu (zdravotní pojišťovna ke sjednání splátek přistoupit může, ale také nemusí) každopádně doporučuji jakoukoli částečnou úhradu existujícího dluhu dle možností zaměstnavatele. Vždy je třeba mít na paměti, že každá úhrada snižuje dlužnou částku pojistného, ze které běží penále, aktuálně ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, a to i v případě sjednání splátkového kalendáře.

Pokud zaměstnavatel opakovaně a dlouhodobě neplatí pojistné, může se dostat do situace, kdy orgány činné v trestním řízení začnou přezkoumávat, zda toto jednání naplňuje skutkovou podstatu trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 241 trestního zákoníku, v platném znění.

Neplacení pojistného, popřípadě jeho odvádění opožděně nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále. Má-li zaměstnavatel jako plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků, je pořadí jejich splácení následující:

Nerespektuje-li plátce provedenou úhradou zákonem určený postup, je zdravotní pojišťovna oprávněna použít příslušnou platbu podle takto stanoveného pořadí. Provedení této finanční transakce (změny účelu úhrady) však musí plátci oznámit.

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zjistí, že má u zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném? Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší, než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro možnou kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání vysvětlivek kontrolnímu orgánu. V informačním systému zdravotní pojišťovny nelze tuto formu vyrovnání přeplatku (bez komunikace s plátcem) jednoznačně a snadno identifikovat. Součástí tohoto postupu je i podání opravných Přehledů za příslušné měsíce.

Jestliže však zaměstnavatel není přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, je v souvislosti se vznikem přeplatku vhodné požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o provedení kontroly. Ta vzniklý přeplatek vrátí buď na základě kontroly příslušných dokladů (výplatní listiny, mzdové listy, doklady o platbách pojistného atd.), nebo i bez kontroly. Přeplatek pojistného je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce od jeho zjištění, pokud není jiného splatného závazku vůči zdravotní pojišťovně. Eviduje-li zdravotní pojišťovna takový splatný závazek, použije se přeplatku k jeho (úplné či částečné) úhradě.

Jaký je z pohledu zdravotního pojištění rozdíl mezi pokutou a penále? V případě ukládání pokut se jedná o nárok zdravotní pojišťovny, který je volitelný (). Zdravotní pojišťovna tak podle povahy zavinění zaměstnavatele rozhoduje o tom, zda pokutu vůbec uloží, a pokud se po úvaze k tomuto kroku odhodlá, stanovuje i přiměřenou výši sankčního postihu v rámci zákonem určeného rozmezí. Proti uložené pokutě se může zaměstnavatel odvolat, podané odvolání řeší Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny. Naopak v případě vzniku penále je zdravotní pojišťovna povinna toto penále (stejně jako dlužné pojistné) plošně uplatňovat vůči všem dlužníkům, to znamená, že zdravotní pojišťovna si nemůže vybrat, kterému plátci penále vyměří a kterému nikoliv.

V případě vyměření penále nebo uložení pokuty může plátce požádat o prominutí uplatněného sankčního postihu cestou odstranění tvrdosti. Rozhodnutí o žádosti zaměstnavatele o prominutí vyměřeného penále do výše 20 000 Kč je v kompetenci zdravotní pojišťovny. Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny pak rozhoduje o všech žádostech o odstranění tvrdosti u částek penále převyšujících 20 000 Kč, u uložených pokut, jakož i u všech podání majících povahu odvolání (plátce namítá, že zdravotní pojišťovna nepostupovala při ukládání sankce v souladu se zákonem). Toto rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu dále odvolat.

Musí být ve vlastním zájmu zaměstnavatele, aby si svoje zákonné povinnosti řádně plnil, neboť pokutu do výše 50 000 Kč lze uložit zaměstnavateli například tehdy, pokud:

V případě nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 zákona č. 48/1997 Sb. lze pokutu uložit do dvou let ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do pěti let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Při porušení povinností stanovených v § 22 odst. 3 písm. a) a b), § 24 odst. 2 a 3, § 25 a § 28 větě druhé zákona č. 592/1992 Sb. (například nepodání Přehledu zaměstnavatelem či OSVČ nebo porušení povinností v souvislosti s prováděnou kontrolou) lze pokutu uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna o nesplnění nebo porušení povinností dozvěděla, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinností došlo.

Penále zdravotní pojišťovna nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok, a zdravotní pojišťovna taktéž neuplatňuje dlužné pojistné nepřesahující 50 Kč. Naproti tomu zákonná úprava neumožňuje zdravotní pojišťovně nevrátit plátci nízké částky přeplaceného pojistného či penále.

Do 30. 11. 2011 platilo, že právo zdravotních pojišťoven předepsat dlužné pojistné (i penále) se promlčovalo za pět let ode dne splatnosti. Změnou § 16 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. byla tato lhůta od 1. 12. 2011 prodloužena na 10 let, čímž dostaly zdravotní pojišťovny podstatně delší období pro vyměření a následné vymáhání svých pohledávek.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.