V následujícím příspěvku se zabýváme otázkou podpory získávání nových pracovníků, a to především z hlediska daňového řešení dle zákona o daních z příjmů . Jedná se o dvě varianty: a) poskytnutí motivačního příspěvku žákům a studentům s cílem, aby se připravovali studiem k nástupu do pracovního poměru k dotyčnému zaměstnavateli, b) poskytnutí náborového příspěvku zaměstnavatelem v rámci získávání nových pracovníků.
Rozdíly ve zdanění motivačního a náborového příspěvku
Ing.
Ivan
Macháček
Poskytnutí motivačního příspěvku žákovi nebo studentovi
Jednou z možností, jak může získat zaměstnavatel kvalifikované pracovníky, je poskytnutí motivačního příspěvku žákovi nebo studentovi střední nebo vysoké školy a smluvně ho zavázat k uzavření pracovního poměru se zaměstnavatelem po ukončení jeho studia. Žák nebo student se
de facto
připravuje na budoucí povolání pro zaměstnavatele. Z hlediska smluvního občanský zákoník umožňuje uzavření smlouvy o smlouvě budoucí anebo uzavření tzv. nepojmenované smlouvy dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo dne 6. 11. 2015 Doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy nebo studentem vysoké školy, kteří se připravují pro potřeby konkrétního zaměstnavatele. Toto Doporučení obsahuje vzory dohod o poskytnutí motivačního příspěvku pro nezletilé i zletilé žáky a studenty, a také postup při uzavírání smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem nebo studentem.Daňové řešení motivačního příspěvku u budoucího zaměstnance
Za příjmy ze závislé činnosti se podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb.
, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), považují rovněž příjmy plynoucí v souvislosti s budoucím výkonem činnosti, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti.
Mezi tyto příjmy můžeme zařadit i motivační příspěvek. Z toho vyplývá, že motivační příspěvek je u studenta zdaněn jako příjem ze závislé činnosti a postup zdanění závisí na tom, zda student učiní nebo neučení u zaměstnavatele prohlášení k dani. Student učiní u budoucího zaměstnavatele prohlášení k dani
Pokud student učiní u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP,
srazí zaměstnavatel z příjmu (z poskytnutého motivačního příspěvku) zálohu na daň ve výši 15 %, přičemž od této zálohy odečte měsíční základní slevu na dani na poplatníka a měsíční slevu na studenta
podle § 35ba odst. 1 ZDP. Vzhledem k tomu, že měsíční sleva na dani na poplatníka činí 2 070 Kč a měsíční sleva na studenta činí 335 Kč, pak u běžné výše poskytovaných motivačních příspěvků bude výsledná daň u studenta nulová. Po skončení kalendářního roku může student požádat písemně zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Podmínkou je splnění podmínek pro roční zúčtování uvedených v § 38ch odst. 1 ZDP.Student neučiní u budoucího zaměstnavatele prohlášení k dani
Plátce daně, u kterého student neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ZDP. Pokud je motivační příspěvek poskytnut do výše 2 500 Kč, bude podléhat podle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (15 %). Nad tuto výši bude poskytnutý motivační příspěvek zdaněn zálohovou daní 15 % a student pak po skončení zdaňovacího období podá přiznání k dani z příjmů, ve kterém může uplatnit veškeré slevy na dani.
Daňové řešení motivačního příspěvku u zaměstnavatele
Daňové řešení poskytnutí motivačního příspěvku u zaměstnavatele je předmětem § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP. Z tohoto ustanovení vyplývá, že
daňově uznatelným výdajem
je motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese, a to do výše 5 000 Kč měsíčně.
Pokud jde o studenta vysoké školy, jedná se o částku do výše 10 000 Kč měsíčně.
Takto postupuje jak zaměstnavatel, který je právnickou osobou, tak zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.Motivačním příspěvkem se pro účely daňově uznatelných výdajů zaměstnavatele rozumí:
–
stipendium,
–
příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese,
–
příspěvek na jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání,
–
příspěvek na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů.
V ZDP není v souvislosti s poskytováním motivačního příspěvku stanovena:
–
délka poskytování motivačního příspěvku žákovi nebo studentovi,
–
doba, na kterou žák nebo student setrvá po ukončení studia u zaměstnavatele,
–
ani typ pracovního poměru, který po skončení studia uzavře se zaměstnavatelem.
To vše by mělo být uvedeno v příslušné smlouvě uzavřené mezi žákem nebo studentem a zaměstnavatelem v souvislosti s poskytováním motivačního příspěvku.
V případě, že žák nebo student po ukončení studia z různých důvodů nenastoupí k zaměstnavateli a neuzavře s ním pracovní poměr, bude se na straně žáka nebo studenta jednat o nesplnění smlouvy. Vzhledem k tomu, že ZDP neřeší otázku porušení smlouvy u žáka nebo studenta, je pro zaměstnavatele možností dohodnout sankci za porušení podmínek smlouvy již v rámci uzavřené smlouvy. Občanskoprávní otázkou je pak následné vymáhání vyplaceného motivačního příspěvku zaměstnavatelem po studentovi z důvodu porušení smlouvy. Vymožená částka bude u zaměstnavatele následně jeho zdanitelným příjmem.
Pojistné řešení motivačního příspěvku u budoucího zaměstnance
I když je student, který obdrží motivační příspěvek, považován z hlediska ZDP za zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 2 ZDP,
nebude ze zdanitelného motivačního příspěvku odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Vyplývá to jednak:–
z § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kde se uvádí, že poplatníky pojistného jsou zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
–
a dále z § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, kde se říká, že povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání.
Pokud však
poskytne zaměstnavatel studentovi motivační příspěvek a student je současně u zaměstnavatele v zaměstnání,
které zakládá účast na nemocenském a důchodovém pojištění, pak motivační příspěvek vchází do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální pojištění. Důležité je posouzení, zda je motivační příspěvek poskytován studentovi v souvislosti s jeho stávajícím pracovněprávním vztahem (pracovní poměr, dohoda o provedení práce), anebo poskytování motivačního příspěvku s pracovněprávním vztahem nesouvisí.Příklad 1
Zaměstnavatel uzavře v lednu 2019 smlouvu o budoucím pracovním poměru se studentem vysoké školy, ve které se zaváže po dobu jeho studia poskytovat od 1. 1. 2019 studentovi motivační příspěvek ve výši 9 000 Kč měsíčně. Jedná se o stipendium a příspěvek na ubytování a stravování studenta. Student se ve smlouvě zaváže uzavřít se zaměstnavatelem pracovní poměr po skončení vysoké školy a setrvat v něm alespoň 3 roky. Student učiní u zaměstnavatele prohlášení k dani, přičemž nevykonává žádnou výdělečnou činnost.
U studenta je výše motivačního příspěvku 9 000 Kč zdanitelným příjmem podléhajícím měsíční záloze na daň z příjmů ve výši 9 000 Kč x 0,15 = 1 350 Kč. Od této zálohy na daň lze odečíst měsíční slevu na poplatníka 2 070 Kč a měsíční slevu na studenta 335 Kč, takže výsledná záloha na daň z příjmů se rovná nule.
U zaměstnavatele je celá výše poskytnutého motivačního příspěvku za kalendářní rok 2019 (9 000 Kč x 12 měsíců = 108 000 Kč) daňově uznatelným výdajem.
Příklad 2
Zaměstnavatel se smluvně dohodnul v září 2018 se studentem druhého ročníku magisterského studia soukromé vysoké školy, že se student tímto studiem připravuje na výkon profese u zaměstnavatele. Zaměstnavatel se zavázal poskytovat od 1. 10. 2018 do ukončení vysoké školy studentovi motivační příspěvek ve výši 12 500 Kč měsíčně. Jedná se o stipendium a příspěvek na ubytování a stravování studenta, na školné a na jízdné autobusem z místa bydliště do místa vzdělávání. Student se ve smlouvě zavázal uzavřít se zaměstnavatelem pracovní poměr po skončení vysoké školy a setrvat v něm alespoň 3 roky. Student neučiní u zaměstnavatele prohlášení k dani.
U studenta je výše motivačního příspěvku 12 500 Kč zdanitelným příjmem ze závislé činnosti. Protože student neučiní prohlášení k dani, vypočte zaměstnavatel zálohu na daň s použitím sazby daně 15 %, tj. ve výši 1 875 Kč. Student pak po skončení zdaňovacího období podá přiznání k dani z příjmů, ve kterém může uplatnit veškeré slevy na dani (na poplatníka, na studenta). Pokud student nemá kromě motivačního příspěvku žádné další zdanitelné příjmy, v daňovém přiznání za rok 2018 uvede dílčí základ daně dle § 6 ZDP 12 500 Kč x 3 měsíce = 37 500 Kč a vypočtenou daň 5 625 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka a slevy na dani na studenta mu vznikne nulová daňová povinnost, takže sraženou zálohu na daň zaměstnavatelem ve výši 5 625 Kč na základě požádání obdrží od finančního úřadu zpět jako přeplatek na dani.
U zaměstnavatele bude za rok 2018 daňově uznatelným výdajem částka 10 000 Kč x 3 měsíce = 30 000 Kč. Zbývající částka 7 500 Kč bude daňově neuznatelným výdajem zaměstnavatele ve smyslu § 25 odst. 1 písm. j) ZDP. Pokud by zaměstnavatel poskytoval dle uzavřené smlouvy motivační příspěvek studentovi i po dobu prázdnin v roce 2019, byla by jeho daňovým výdajem za rok 2019 částka 120 000 Kč.
Příklad 3
Zaměstnavatel smluvně dohodne v lednu 2019 se studentem magisterského studia vysoké školy, že se student tímto studiem připravuje na výkon profese u zaměstnavatele. Zaměstnavatel se zaváže poskytovat od 1. 1. 2019 do ukončení vysoké školy studentovi motivační příspěvek ve výši 8 000 Kč měsíčně. Jedná se o stipendium a příspěvek na ubytování a stravování studenta a na jízdné vlakem z místa bydliště do místa vzdělávání. Student se ve smlouvě zaváže uzavřít se zaměstnavatelem pracovní poměr po skončení vysoké školy a setrvat v něm alespoň 4 roky. Student učiní u zaměstnavatele prohlášení k dani, přičemž má příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP, jejichž výše převyšuje částku 6 000 Kč ročně.
U studenta je výše motivačního příspěvku 8 000 Kč zdanitelným příjmem ze závislé činnosti. Protože student učiní u zaměstnavatele prohlášení k dani, vypočte zaměstnavatel zálohu na daň s použitím sazby daně 15 %, tj. ve výši 1 200 Kč, a od této zálohy na daň odečte měsíční slevu na dani na poplatníka 2 070 Kč a měsíční slevu na studenta 335 Kč, takže výsledná záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti se rovná nule.
Student pak po skončení zdaňovacího období podá dle § 38g odst. 2 ZDP přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti (z podnikání) dle § 7 ZDP a dílčí základ daně ze závislé činnosti dle § 6 ZDP na základě potvrzení zaměstnavatele o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. V daňovém přiznání student uplatní veškeré slevy na dani a od vypočtené daně odečte zaplacené zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti dle potvrzení zaměstnavatele (v daném případě se měsíční záloha na daň ze závislé činnosti rovná nule).
U zaměstnavatele bude za zdaňovací období daňově uznatelným výdajem částka 8 000 Kč x 12 měsíců = 96 000 Kč.
Příklad 4
Zaměstnavatel smluvně dohodne v lednu 2019 se studentem magisterského studia vysoké školy, že se student tímto studiem připravuje na výkon finančního řízení u zaměstnavatele. Zaměstnavatel se zaváže poskytovat od 1. 1. 2019 do ukončení vysoké školy studentovi motivační příspěvek ve výši 9 000 Kč měsíčně. Jedná se o stipendium a příspěvek na ubytování a stravování studenta a na jízdné vlakem z místa bydliště do místa vzdělávání. Student se ve smlouvě zaváže uzavřít se zaměstnavatelem pracovní poměr po skončení vysoké školy a setrvat v něm alespoň 4 roky. Student učiní u zaměstnavatele prohlášení k dani. Na měsíce červenec a srpen 2019 uzavře se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na zcela odlišné pracovní činnosti, než na které se připravuje studiem, a obdrží odměnu ve výši 11 000 Kč měsíčně.
U studenta je výše motivačního příspěvku 9 000 Kč zdanitelným příjmem ze závislé činnosti. Protože student učiní u zaměstnavatele prohlášení k dani, vypočte zaměstnavatel zálohu na daň s použitím sazby daně 15 %, tj. ve výši 1 350 Kč, a od této zálohy na daň odečte měsíční slevu na dani na poplatníka 2 070 Kč a měsíční slevu na studenta 335 Kč, takže výsledná měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti se rovná nule.
Po dobu prázdnin je zdanitelným příjmem ze závislé činnosti součet motivačního příspěvku a odměny z dohody o provedení práce, tedy částka 20 000 Kč. Protože poskytovaný motivační příspěvek nesouvisí s pracovní činností na základě uzavřené dohody o provedení práce, bude sociální a zdravotní pojištění uplatněno pouze z odměny z dohody o provedení práce, jejíž výše převyšuje částku 10 000 Kč. Pro účely stanovení měsíční zálohy na daň za červenec a srpen bude odměna z dohody navýšena o 34 % pojistného hrazeného zaměstnavatelem, takže ke zdanění přichází částka 9 000 Kč + 11 000 Kč x 1,34 = 23 740 Kč a při uplatnění měsíční slevy na dani na poplatníka a měsíční slevy na studenta činí měsíční záloha na daň 1 165 Kč.
Student pak po skončení zdaňovacího období požádá zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh, ve kterém bude zohledněna plná výše roční slevy na dani na poplatníka a slevy na studenta. V našem případě bude výsledná daňová povinnost studenta nulová, takže student obdrží od zaměstnavatele jako přeplatek na dani zaplacené zálohy za měsíce červenec a srpen.
Příklad 5
Zaměstnavatel smluvně dohodne v lednu 2019 se studentem magisterského studia vysoké školy, že se student tímto studiem připravuje na výkon finančního řízení u zaměstnavatele. Zaměstnavatel se zaváže poskytovat od 1. 1. 2019 do ukončení vysoké školy studentovi motivační příspěvek ve výši 9 000 Kč měsíčně. Student se ve smlouvě zaváže uzavřít se zaměstnavatelem pracovní poměr po skončení vysoké školy a setrvat v něm alespoň 4 roky. Student neučiní u zaměstnavatele prohlášení k dani. Na měsíce červenec a srpen 2019 uzavře se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na zcela odlišné pracovní činnosti, než na které se připravuje studiem, a obdrží odměnu ve výši 9 900 Kč měsíčně.
U studenta je výše motivačního příspěvku 9 000 Kč zdanitelným příjmem ze závislé činnosti. Protože student neučiní u zaměstnavatele prohlášení k dani, vypočte zaměstnavatel zálohu na daň dle § 38h odst. 5 ZDP s použitím sazby daně 15 %, tj. ve výši 1 350 Kč, přičemž se nepřihlédne k měsíční slevě na dani na poplatníka ani k měsíční slevě na studenta.
Po dobu prázdnin bude provedeno u studenta zdanění ze dvou základů daně:
–
z částky motivačního příspěvku bude vypočtena záloha na daň dle § 38h odst. 5 ZDP – záloha na daň činí 1 350 Kč,
–
z odměny z dohody o provedení práce bude uplatněna daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně ve smyslu § 6 odst. 4 písm. a) ZDP a § 36 odst. 2 písm. m) ZDP s použitím sazby srážkové daně 15 %, tedy daň 1 485 Kč.
Student pak po skončení zdaňovacího období může postupovat dle § 36 odst. 7 ZDP a podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém zahrne veškeré příjmy za rok 2019 (motivační příspěvky i odměny z dohody o provedení práce) a na základě potvrzení zaměstnavatele uplatní od vypočtené daně jak zaplacené zálohy na daň, tak i srážkovou daň z dohody o provedení práce. V daňovém přiznání si může uplatnit roční slevu na dani na poplatníka a slevu na studenta.
Poskytnutí náborového příspěvku
Poskytnutí náborového příspěvku k získání nových pracovníků se používá hlavně tam, kde je největší nedostatek pracovníků. Výše náborového příspěvku se pohybuje v jednotkách tisíců Kč, u kvalifikovanějších pozic dosahuje i desítek tisíc Kč a více, a to dle profesí zaměstnanců a oborů činnosti zaměstnavatele.
Poskytnutí náborového příspěvku, způsob výplaty a doba, za kterou se náborový příspěvek vyplácí, bývá obsahem vnitřního předpisu zaměstnavatele, resp. je obsahem smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a získaným zaměstnancem.
Náborový příspěvek může obdržet nový zaměstnanec:–
při podpisu pracovní smlouvy,
–
po skončení zkušební doby,
–
po jisté době setrvání v zaměstnání (půl roku, jeden rok apod.),
–
postupně, tedy část při podpisu pracovní smlouvy, část po skončení zkušební doby a zbytek po setrvání v zaměstnání po určitou stanovenou dobu.
Daňové řešení náborového příspěvku u zaměstnance a zaměstnavatele
Poskytnutí náborového příspěvku je
u zaměstnance příjmem souvisejícím s činností, ze které plyne příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
Plátce daně zahrne výši náborového příspěvku do zdanitelného příjmu zaměstnance v měsíci jeho výplaty a při zdanění bude postupovat podle toho, zda zaměstnanec u zaměstnavatele učiní nebo neučiní prohlášení k dani. Základem pro výpočet měsíční zálohy na daň je úhrn příjmů zaměstnance ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc, zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální pojištění a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel (souhrnně 34 % ze zdanitelných příjmů ze závislé činnosti).U zaměstnavatele je náborový příspěvek obdobně jako hrubá mzda zaměstnance daňově uznatelným výdajem.
Porušení podmínek získání náborového příspěvku zaměstnancem
Při poskytnutí náborového příspěvku se nový zaměstnanec zavazuje setrvat po dohodnutou (sjednanou) dobu u zaměstnavatele. Může se však stát, že zaměstnanec tuto dohodu poruší a od zaměstnavatele odejde (na základě jednostranné výpovědi ze strany zaměstnance, dohodou o rozvázání pracovního poměru). Za tím účelem bývá ve smlouvě uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o přiznání náborového příspěvku ujednána povinnost zaměstnance vrátit náborový příspěvek nebo jeho část. Může se jednat o možnosti:
–
vrácení celé částky náborového příspěvku,
–
vrácení části náborového příspěvku ve výši rozdílu čisté mzdy vyplacené v měsíci s obdrženým náborovým příspěvkem a výší čisté mzdy vyplacené na základě uzavřené pracovní smlouvy,
–
vrácení poměrné části náborového příspěvku ve výši rozdílu čisté mzdy vyplacené v měsíci s obdrženým náborovým příspěvkem a výší čisté mzdy vyplacené na základě uzavřené pracovní smlouvy za nedodržené měsíce doby trvání pracovního poměru,
–
vrácení poměrné části celého náborového příspěvku za nedodržené měsíce doby trvání pracovního poměru.
Přitom existují z hlediska časového porušení povinnosti nového zaměstnance setrvat u zaměstnavatele dvě varianty:
–
K porušení podmínek dojde v průběhu zdaňovacího období, kdy zaměstnanec náborový příspěvek obdržel
Pokud zaměstnanec nedodrží podmínky setrvat u zaměstnavatele sjednanou dobu uvedenou ve smlouvě o poskytnutí náborového příspěvku a ve zdaňovacím období, kdy náborový příspěvek obdržel, rozváže se zaměstnavatelem pracovní poměr, pak nastane jeho povinnost vrátit náborový příspěvek (nebo jeho část). V kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících, zdaňovacího období, v němž došlo k vrácení náborového příspěvku (nebo jeho části), plátce daně (zaměstnavatel) sníží zdanitelný příjem zaměstnance o částku vráceného náborového příspěvku.
Příklad 6
Zaměstnavatel v rámci náboru nových zaměstnanců vyplatil získanému zaměstnanci v červnu 2018 náborový příspěvek ve výši 12 000 Kč. Podmínkou ve smlouvě o poskytnutí náborového příspěvku je setrvání zaměstnance u zaměstnavatele po dobu 2 let, přičemž při nedodržení této podmínky je zaměstnanec povinen vrátit celou výši poskytnutého náborového příspěvku. Sjednaná hrubá mzda při nástupu činí 29 000 Kč. Zaměstnanec si však našel výhodnější práci a rozvázal pracovní poměr k 15. 11. 2018.
V daném případě při výplatě náborového příspěvku zaměstnavatel provedl jeho zdanění u zaměstnance současně s vyplacenou mzdou, tedy z částky 41 000 Kč, a to ze superhrubé mzdy, tedy navýšené o 34 % pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel.
Při vrácení náborového příspěvku 12 000 Kč plátce daně zohlední tuto částku při výpočtu zálohy na daň v měsíci, kdy zaměstnanec náborový příspěvek vrátí (za měsíc listopad 2018), a to tak, že od hrubé mzdy za měsíc listopad odečte vrácenou výši náborového příspěvku 12 000 Kč. Tím dojde ke snížení superhrubé mzdy pro stanovení zálohy na daň za měsíc listopad 2018 a současně ke snížení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad 7
Zaměstnavatel v rámci náboru nových zaměstnanců vyplatil získanému zaměstnanci v dubnu 2018 náborový příspěvek ve výši 15 000 Kč. Podmínkou ve smlouvě o poskytnutí náborového příspěvku je setrvání zaměstnance u zaměstnavatele po dobu 2 let, přičemž při nedodržení této podmínky je zaměstnanec povinen vrátit poměrnou část náborového příspěvku ve výši rozdílu čisté mzdy vyplacené v měsíci s obdrženým náborovým příspěvkem a výší čisté mzdy vyplacené na základě uzavřené pracovní smlouvy. Sjednaná hrubá mzda při nástupu činí 32 000 Kč. Zaměstnanec u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani. Zaměstnanec rozvázal pracovní poměr k 31. 10. 2018.
Výpočet čisté mzdy při výplatě náborového příspěvku
| Ukazatel | Údaj v Kč |
| Hrubá mzda (32 000 Kč + 15 000 Kč) | 47 000 |
| Sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 %) | 15 980 |
| Superhrubá mzda | 62 980 |
| Záloha na daň (ze zaokrouhlené částky 63 000 Kč) | 9 450 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 |
| Záloha na daň po slevě | 7 380 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 5 170 |
| Čistá mzda | 34 450 |
Výpočet čisté mzdy bez náborového příspěvku
| Ukazatel | Údaj v Kč |
| Hrubá mzda | 32 000 |
| Sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 %) | 10 880 |
| Superhrubá mzda | 42 880 |
| Záloha na daň (ze zaokrouhlené částky 42 900 Kč) | 6 435 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 |
| Záloha na daň po slevě | 4 365 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 3 520 |
| Čistá mzda | 24 115 |
Ve smyslu smlouvy o poskytnutí náborového příspěvku je při nedodržení podmínky setrvání v zaměstnání po dobu 2 let zaměstnanec povinen vrátit část náborového příspěvku ve výši rozdílu čisté mzdy vyplacené v měsíci s obdrženým náborovým příspěvkem a výší čisté mzdy vyplacené na základě uzavřené pracovní smlouvy, tedy částku 34 450 Kč – 24 115 Kč = 10 335 Kč. V měsíci, kdy je tato částka vrácena zaměstnancem (předpokládejme říjen 2018), plátce daně sníží zdanitelný příjem zaměstnance při stanovení zálohy na daň o částku vráceného náborového příspěvku a rovněž sníží o tuto částku vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
–
K porušení podmínek dojde v jiném zdaňovacím období, než náborový příspěvek zaměstnanec obdržel
Pokud zaměstnanec nedodrží podmínku setrvat u zaměstnavatele sjednanou dobu uvedenou ve smlouvě o poskytnutí náborového příspěvku a v některém dalším zdaňovacím období rozváže se zaměstnavatelem pracovní poměr, pak nastane jeho povinnost vrátit náborový příspěvek (nebo jeho část). Podle znění § 5 odst. 6 ZDP o příjem ze závislé činnosti zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, lze snížit u poplatníka příjem ze závislé činnosti v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících, ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo. Příjem za daný kalendářní měsíc však může být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován. V tomto ustanovení § 5 odst. 6 ZDP ani v žádném jiném ustanovení ZDP však není stanoven postup daňového řešení, pokud zaměstnanec vrátí poskytnutý náborový příspěvek (nebo jeho část) až v kalendářním měsíci, kdy již u zaměstnavatele nepracuje a nepobírá u něho zdanitelný příjem.
Příklad 8
Zaměstnavatel v rámci náboru nových zaměstnanců vyplatil získanému zaměstnanci v dubnu 2018 náborový příspěvek ve výši 20 000 Kč. Podmínkou ve smlouvě o poskytnutí náborového příspěvku je setrvání zaměstnance u zaměstnavatele po dobu 2 let, přičemž při nedodržení této podmínky je zaměstnanec povinen vrátit část náborového příspěvku ve výši rozdílu čisté mzdy vyplacené v měsíci s obdrženým náborovým příspěvkem a výší čisté mzdy vyplacené na základě uzavřené pracovní smlouvy, a to za nedodrženou dobu setrvání u zaměstnavatele dle smlouvy o poskytnutí náborového příspěvku. Sjednaná hrubá mzda při nástupu činí 30 000 Kč. Zaměstnanec u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani. Zaměstnanec rozvázal pracovní poměr k 31. 5. 2019.
Výpočet čisté mzdy při výplatě náborového příspěvku
| Ukazatel | Údaj v Kč |
| Hrubá mzda (30 000 Kč + 20 000 Kč) | 50 000 |
| Sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 %) | 17 000 |
| Superhrubá mzda | 67 000 |
| Záloha na daň | 10 050 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 |
| Záloha na daň po slevě | 7 980 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 5 500 |
| Čistá mzda | 36 520 |
Výpočet čisté mzdy bez náborového příspěvku
| Ukazatel | Údaj v Kč |
| Hrubá mzda | 30 000 |
| Sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 %) | 10 200 |
| Superhrubá mzda | 40 200 |
| Záloha na daň | 6 030 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | 2 070 |
| Záloha na daň po slevě | 3 960 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 3 300 |
| Čistá mzda | 22 740 |
Ve smyslu smlouvy o poskytnutí náborového příspěvku je při nedodržení podmínky setrvání v zaměstnání po dobu 2 let zaměstnanec povinen vrátit poměrnou část náborového příspěvku ve výši rozdílu čisté mzdy vyplacené v měsíci s obdrženým náborovým příspěvkem a výší čisté mzdy vyplacené na základě uzavřené pracovní smlouvy, a to za nedodrženou dobu setrvání u zaměstnavatele dle smlouvy o poskytnutí náborového příspěvku. Rozdíl mezi čistou mzdou vyplacenou v měsíci s obdrženým náborovým příspěvkem a čistou mzdou bez náborového příspěvku činí 36 520 Kč – 22 740 Kč = 13 780 Kč. Neodpracovaná pracovní doba u zaměstnavatele činí 24 měsíců – 14 měsíců = 10 měsíců. Zaměstnanec je povinen vrátit náborový příspěvek ve výši 13 780 Kč / 24 měsíců x 10 měsíců = 5 742 Kč. V měsíci, kdy je tato částka vrácena zaměstnancem (předpokládejme květen 2019), plátce daně sníží zdanitelný příjem zaměstnance při stanovení zálohy na daň o částku vráceného náborového příspěvku a rovněž sníží o tuto částku vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.