Povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob a důsledky nepodání přiznání 2017

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu(viz § 5 odst. 3 ZDP).

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat také:

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je rovněž povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (tj. daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP (tj. slevu na dani na manželku, slevu na dani na invaliditu a slevu za umístění dítěte), nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 4 ZDP povinen podat i poplatník, u něhož se daň za zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Tato povinnost se nevztahuje na poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, u kterého v průběhu zdaňovacího období došlo k solidárnímu zvýšení daně u zálohy podle § 38ha ZDP, ale jeho daň za zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP (to znamená, že i tento poplatník může za zákonem stanovených podmínek požádat o roční zúčtování daně svého zaměstnavatele).

Podle § 38g odst. 5 ZDP je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP. Jedná se o postup při opravě chyb při zdanění příjmů ze závislé činnosti vzniklých zaviněním ze strany zaměstnance, které je podle uvedeného ustanovení zaměstnavatel povinen ve stanovené lhůtě oznámit správci daně a současně mu předložit doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; o podání tohoto oznámení je zaměstnavatel současně povinen informovat zaměstnance, kterému na základě tohoto oznámení vznikla povinnost podat daňové přiznání a uvést v něm příslušnou dlužnou částku vzniklého rozdílu na dani nebo na vyplaceném daňovém bonusu.

Podle § 38g odst. 6 ZDP je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob také poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.V tomto případě se jednáo povinnost zaměstnance zdanit prostřednictvím daňového přiznání příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění zaměstnance z důvodu porušení podmínek pro jejich osvobození od daně podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou k tomu ale je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob rovněž není povinen podat poplatník, kterému plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Pokud ale měl poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň, je za toto zdaňovací období povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob je poplatník povinen uvést veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP.

Podle § 36 odst. 7 ZDP může poplatník zahrnout do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob i veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP, tj. příjmy z dohod o provedení práce do limitu 10 000 Kč měsíčně, které jsou podle uvedeného ustanovení samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, přičemž se daň sražená z těchto příjmů započte na daň za toto zdaňovací období. Do daňového přiznání ale nelze zahrnovat příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 6 ZDP, tj. příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky, které jsou podle uvedeného ustanovení rovněž samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, avšak daň sraženou z těchto příjmů nelze započíst na daň za toto zdaňovací období.

Pokud jsou součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 ZDP. Podle uvedeného ustanovení je příslušný plátce daně povinen na žádost poplatníka vystavit za období, za které byla poplatníkovi vyplácena nebo zúčtována mzda, nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění.

Poplatníci, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky podle § 2 odst. 2 ZDP, uvedou v daňovém přiznání jak příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (tj. zápočet daně zaplacené v zahraničí nebo vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v České republice) anebo postupují podle příslušného ustanovení § 38f ZDP. Poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty podle § 2 odst. 3 ZDP, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice.

Podle § 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), je poplatník povinen sdělit správci daně, u kterého je registrován k dani z příjmů fyzických osob, i skutečnost, že mu ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani z příjmů fyzických osob. Tuto skutečnost je poplatník povinen sdělit správci daně ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017 musí být podáno nejpozději ale v případě poplatníka, jehož přiznání k dani z příjmů fyzických osob za toto zdaňovací období zpracovává a předkládá poradce (tím se podle § 29 odst. 2 daňového řádu rozumí daňový poradce nebo advokát), musí být daňové přiznání podáno nejpozději (v tomto případě musí být nejpozději do 3. 4. 2018 podána správci daně příslušná plná moc k zastupování). Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2017 do 2. 7. 2018 platí také pro ty poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří vedou účetnictví a mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku za rok 2017 ověřenou auditorem.

Podle § 36 odst. 4 daňového řádu může správce daně na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit stanovenou lhůtu pro podání řádného daňového přiznání až o tři měsíce. Tvoří-li předmět daně i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

V případě, že v roce 2017 došlo k úmrtí poplatníka daně z příjmů fyzických osob, řídí se přechod jeho daňové povinnosti za toto zdaňovací období ustanoveními § 239a až 239d daňového řádu. Podle § 38ga ZDP platí pro zdaňovací období roku 2017, že v daňovém přiznání podávaném osobou spravující pozůstalost, jež se týká daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházející dni skončení řízení o pozůstalosti, nelze uplatnit:

Pro daňová přiznání, která podávají poplatníci daně z příjmů fyzických osob, s výjimkou poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení, jsou stanovena zvláštní pravidla v § 38gb ZDP. V § 244 daňového řádu jsou stanoveny lhůty pro podávání daňových přiznání při insolvenčním řízení.

Nebude-li řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017 podáno, pak podle § 145 daňového řádu správce daně vyzve poplatníka k jeho podání a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň z příjmů fyzických osob podle pomůcek nebo může správce daně předpokládat, že poplatník tvrdil v řádném daňovém přiznání daň ve výši 0 Kč.

Pokud lze důvodně předpokládat, že poplatníkovi bude daň z příjmů doměřena, může správce daně poplatníka vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání a stanovit mu k tomu náhradní lhůtu. Také v tomto případě platí, že nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.

Nepodá-li poplatník přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017, ačkoli měl tuto povinnost, nebo tak učiní po stanovené lhůtě, a toto zpoždění bude delší než pět pracovních dnů, vznikne mu povinnost uhradit která podle § 250 odst. 1 daňového řádu činí:

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání se nepředepíše a poplatníkovi nevznikne povinnost ji uhradit, pokud její výše vypočtená podle § 250 odst. 1 daňového řádu dosáhne částku menší než 200 Kč. Pokud ale poplatník řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání nepodá, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato daňová přiznání trvala, použije se při výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 odst. 1 daňového řádu stanovená horní hranice; přitom výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. Maximální výše pokuty za opožděné tvrzení daně vypočtené podle § 250 odst. 1 daňového řádu nesmí být vyšší než 300 000 Kč.

Podle § 250 odst. 7 daňového řádu je výše pokuty za opožděné tvrzení daně „poloviční“, pokud:

Podle zvláštního ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně v § 38o ZDP se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob snižuje na desetinu, je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně.

Podle § 72 daňového řádu lze řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podatjen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Podání daňového přiznání lze učiniti datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo 3 daňového řádu.

Má-li poplatník daně z příjmů fyzických osob nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, je podle § 72 odst. 4 daňového řádu povinen učinit podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu. Totéž platí pro poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Přečtěte si také:

Daňové přiznání 2017 – jaké změny se týkají fyzických osob?

Příklad na vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.