Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2017

Ing. Martin Děrgel

Vydáno: 05. 02. 2018 27 minut čtení

Obchodní korporace musejí každé účetní období uzavřít účetní závěrkou v předepsané podobě, z níž zjistí, na jak velký zisk k rozdělení se mohou jejich členově těšit. Obdobně sestavují za každé zdaňovací období daně z příjmů také formulář daňového přiznání, ovšem tentokrát již není vysoký „zisk“ až tak radostný, neboť z něj téměř pětinu ukousne daň. Nejčastějším účetním obdobím a současně zdaňovacím obdobím daně z příjmů je kalendářní rok, a protože jeden takový – rok 2017 – nedávno skončil, má většina obchodních korporací i dalších právnických osob plné ruce a počítače práce se sestavením daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob – dále jen „DPPO“. V tomto příspěvku si připomeneme základní pravidla, jak to řádně a včas zvládnout.

Ing.

Martin

Děrgel

Druhy daňových přiznání

Úvodem je vhodné si ujasnit, že rozlišujeme

čtyři druhy daňových přiznání

–

Nejčastěji jde o –

řádné

– první přiznání za uplynulé zdaňovací období (v našem případě za kalendářní rok 2017), které je nutno podat ve stanovené lhůtě. Například může jít o daňové přiznání k DPPO za rok 2017 podané již 1. 3. 2018, ačkoli zákonná lhůta pro toto podání dotyčnému poplatníkovi skončí až 3. 4. 2018.

–

Opravné

– je druhé, případně další, přiznání podané ještě před uplynutím zákonné lhůty. V návaznosti na předešlou odrážku by mohlo jít o druhé přiznání k DPPO za rok 2017 podané 20. 3. 2018. V daňovém řízení se pak postupuje dle opravného přiznání a k předchozímu (řádnému či dřívějšímu opravnému) se nepřihlíží.

–

Dodatečné

– jde o „opravné“ přiznání podané až po uplynutí zákonné lhůty stanovené pro podání řádného přiznání. Navážeme-li na příklady uvedené výše, mohlo by jít o třetí daňové přiznání k DPPO za rok 2017 podané až 20. 8. 2018 poté, co poplatník dne 8. 8. 2018 zjistil chybu ve výpočtu daňových odpisů za rok 2017.

–

Opravné dodatečné

– druhé a další dodatečné přiznání podané před uplynutím zákonné „jedno až dvou měsíční“ lhůty pro podání dodatečných přiznání stanovené v § 141 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“):

„Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání …“.

V řadě příkladů ad výše půjde o čtvrté přiznání za rok 2017 podané třeba dne 20. 9. 2018, když poplatník zjistil, že kromě chybných odpisů také nesprávně zahrnul do daňových výdajů poskytnutý dar.

Kdo musí podat přiznání k dani z příjmů právnických osob

Dle § 135 odst. 1 DŘ je řádné daňové tvrzení – v našem případě daňové přiznání – povinen podat

každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá,

nebo je-li k tomu správcem daně vyzván. Na což navazuje § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), ukládající povinnost podat přiznání k DPPO

za každé zdaňovací období

všem jejím poplatníkům (i při nulovém základu daně nebo daňové ztrátě):

„Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.“

Výjimky z této povinnosti stanoví § 38mb ZDP pro specifické kategorie poplatníků DPPO:

–

veřejná obchodní společnost, její daňovou povinnost k dani z příjmů totiž vypořádávají společníci,

–

veřejně prospěšný poplatník

alias

nezisková organizace, zjednodušeně řečeno, pokud není „zisková“,

–

společenství vlastníků jednotek, když má jen příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou osvobozené,

–

zanikající a rozdělovaná obchodní

korporace

za období po rozhodném dni přeměny (zdaní právní nástupce).

Kdy podat přiznání

Přiznání k DPPO za rok 2017 je nutno podat nejpozději v

úterý 3. 4. 2018.

Notorické opozdilce můžeme potěšit tím, že jim žádná sankce nehrozí, když přiznání podají do následujícího úterý 10. 4. 2018. Pozdější podání ale již bude „odměněno“

pokutou za opožděné tvrzení daně

ve výši 0,05 % daně, resp. 0,01 % ztráty, za každý další den prodlení (nejvýše 5 % daně/ztráty), přesáhne-li sankce 200 Kč. Když bude prodlení do 30 dnů, pak bude výše pokuty jen poloviční, nebude-li přiznání podáno vůbec, tak bude pokuta nejméně 500 Kč.

Pokud poplatníkovi zpracovává a

podává daňové přiznání poradce

(tj. daňový poradce nebo advokát), prodlužuje se lhůta pro podání do pondělí

2. 7. 2018,

jestliže příslušná plná moc je uplatněna u správce daně do 3. 4. 2018. Stejná prodloužená lhůta platí také pro poplatníky, kteří mají zákonem uloženou povinnost ověření účetní závěrky auditorem; naproti tomu pouhý dobrovolný audit nestačí. O tato prodloužení se nežádá.

Kromě toho může poplatník i jeho zástupce

požádat správce daně o prodloužení lhůty pro přiznání za rok 2017,

čemuž ale nemusí být vyhověno a žádost podléhá správnímu poplatku 300 Kč. Toto správcovské prodloužení lhůty pro řádné daňové přiznání může činit až tři měsíce. Výjimkou je případ, kdy předmět daně tvoří rovněž příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, tehdy může být lhůta prodloužena až do 1. 11. 2018.

Jak uhradit daň

Daň z příjmů právnických osob je splatná ve výše uvedených lhůtách pro podání daňového přiznání, přičemž je zde tolerováno zpoždění až čtyři pracovní dny, pak už ale následuje sankční

úrok z prodlení

14,50 %

p. a.

Pokud poplatník nemá dostatek peněz,

může požádat správce daně o posečkání

úhrady daně nebo o povolení její úhrady na splátky, což obnáší správní poplatek 400 Kč. Výhodou je

nižší úrok z posečkané částky

7,50 %

p. a.

a nehrozí daňová

exekuce

dlužné částky. Za den bezhotovostní platby se považuje až den připsání peněz na účet finančního úřadu!

Od roku 2015 je možno žádat o individuální prominutí až 100 % úroků z prodlení i úroku z posečkání daně, které je třeba odůvodnit a uhradit správní poplatek 1 000 Kč (ledaže žádaná částka nepřesáhne 3 000 Kč).

Možné způsoby úhrady daně

(včetně záloh na daň, popřípadě splátek daně):

–

bezhotovostním převodem

z účtu plátce na příslušný účet správce daně,

–

v hotovosti

přes poskytovatele platebních služeb či poštovním poukazem na účet správce daně,

–

v hotovosti úřední osobě

(na pokladně finančního úřadu, a to až do 500 000 Kč za jeden den),

–

přeplatkem na jiné dani

(v praxi se nabízí zejména využití nadměrného odpočtu DPH).

Při každé platbě daně musí být jednoznačně identifikovány tři skutečnosti:

jaký daňový subjekt

(nebo za jaký daňový subjekt) daň platí,

kterému finančnímu úřadu

se platí (místně příslušnému podle sídla tuzemského poplatníka),

na úhradu jaké daně

platba směřuje.

Ad 1) Jednoznačnou

identifikaci daňového subjektu zajišťuje variabilní symbol

. Má-li přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), uvede

kmenovou část

, tj. čísla za národním symbolem „CZ“, což je u osob právnických identifikační číslo (IČ). Specifický symbol platby a Zpráva pro příjemce se využívají pouze u DPH.

Ad 2)

Každý finanční úřad má vlastní číslo bankovního účtu

, resp. jeho

matrikovou část

. Máme 14 finančních úřadů dle krajského uspořádání a Specializovaný finanční úřad v Praze (hlavně pro banky, pojišťovny a firmy s obratem přes 2 mld. Kč). Všechny účty úřadů jsou vedeny u ČNB, jejíž bankovní kód je 0710.

Ad 3)

Pro každou daň je stanoveno jednotné předčíslí

(v rozsahu dvou až pěti číslic), které platí pro všechny finanční úřady v ČR. Přičemž pro

daň z příjmů právnických osob

je stanoveno předčíslí 7704.

Název finančního úřadu	Bankovní spojení pro úhradu DPPO
Finanční úřad pro hlavní město Prahu	7704-77628031/0710
Finanční úřad pro Středočeský kraj	7704-77628111/0710
Finanční úřad pro Jihočeský kraj	7704-77627231/0710
Finanční úřad pro Plzeňský kraj	7704-77627311/0710
Finanční úřad pro Karlovarský kraj	7704-77629341/0710
Finanční úřad pro Ústecký kraj	7704-77621411/0710
Finanční úřad pro Liberecký kraj	7704-77628461/0710
Finanční úřad pro Královéhradecký kraj	7704-77626511/0710
Finanční úřad pro Pardubický kraj	7704-77622561/0710
Finanční úřad pro Kraj Vysočina	7704-67626681/0710
Finanční úřad pro Jihomoravský kraj	7704-77628621/0710
Finanční úřad pro Olomoucký kraj	7704-47623811/0710
Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj	7704-77621761/0710
Finanční úřad pro Zlínský kraj	7704-47620661/0710
Specializovaný finanční úřad	7704-77620021/0710

Povinný je i

konstantní symbol:

1148 – bezhotovostní bankovní převod, 1149 – úhrada v hotovosti.

Jak podat přiznání

Daňové přiznání k DPPO patří mezi tzv. formulářová podání, která musejí všechny obchodní

korporace

podávat již výhradně elektronicky formou datové zprávy, přičemž na výběr mají pouze ze tří možných způsobů:

datovou zprávou –

podepsanou uznávaným

alias

zaručeným elektronickým podpisem

datovou zprávou – odeslanou

prostřednictvím datové schránky

datovou zprávou – s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Vyplývá to z § 72 odst. 4 DŘ:

„

Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce

zpřístupněnu datovou schránku

nebo zákonem uloženou

povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem

je povinen podání

podle odstavce 1

(poznámka: včetně přiznání k DPPO)

učinit pouze datovou zprávou

ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1

(poznámka: výše uvedené tři možnosti s přihlédnutím k novele DŘ).“

K tomu dodejme, že dle § 5 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, je

všem právnickým osobám zapsaným do obchodního rejstříku

automaticky ze zákona zdarma

zřízena datová schránka

. Přičemž tato je zpřístupněna prvním přihlášením oprávněné osoby do zřízené datové schránky, nejpozději však patnáctým dnem po dni doručení přístupových údajů těmto osobám.

Vadným podáním je nejen přiznání v listinné formě, ale také tzv. kombinované, kdy je nejprve podáno jako datová zpráva bez zaručeného podpisu a do pěti dnů potvrzeno písemně, do protokolu nebo způsoby ad 1 až 3. Při pouze této chybě je sice podání právně účinné, ale následuje výchovný trest – paušální pokuta 2 000 Kč.

Pokud poplatník nemá vlastní programové vybavení umožňující sestavit přiznání k DPPO, pak lze doporučit jako uživatelsky přívětivé řešení Daňový portál finanční správy – www.daneelektronicky.cz. Nabízí „Průvodce krok po kroku“, automatické dílčí výpočty, údaje průběžně prověřuje a upozorňuje na možné chyby.

Jaký tiskopis přiznání

Podle § 72 DŘ je možno řádné – stejně tak i opravné, dodatečné, případně opravné dodatečné –

daňové přiznání platně podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí

ČR nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem, resp.

datovou zprávou ve formátu a struktuře stanovené pokynem GFŘ-D-24, kterým se stanovuje formát a struktura datové zprávy

, ze dne 18. 12. 2015, který lze najít na webu Finanční správy. Z něj se dozvíme, že se jedná o formát XML a strukturu odpovídající příslušnému XSD schématu. Pro nás běžné smrtelníky je praktičtější sdělení, že k vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře pro platné elektronické podání správci daně lze využít aplikaci Daňového portálu Generálního finančního ředitelství na webu www.daneelektronicky.cz.

Tiskopis přiznání k

DPPO

má označení 25 5404 MFin 5404 (8 stran) a pro každý kalendářní rok je vydáván nový vzor.

Pro zdaňovací období kalendářního roku 2018 se jedná o vzor č. 28

, který platí obecně pro jakákoli zdaňovací období započatá kdykoli v roce 2017 a rovněž pro části zdaňovacích období započatých v roce 2018, za které lhůta pro podání daňového přiznání uplyne do 31. 12. 2018. Podpůrným tiskopisem, který je ale k vyplnění přiznání nutný, jsou Pokyny k vyplnění 25 5404/1 MFin 5404/1 – vzor č. 28 (16 stran).

Připomeňme, že na rozdíl od fyzických osob, jejichž zdaňovacím obdobím daně z příjmů je kalendářní rok, je paleta možných zdaňovacích období DPPO pestřejší, například účetní hospodářské roky (viz § 21a ZDP).

Tiskopis daňového přiznání k DPPO

je rozčleněn do pěti oddílů:

–

Záhlaví – jakému finančnímu úřadu, resp. jakému z jeho

územních pracovišť,

je podání určeno, kdo jej činí a z jakého titulu (početné rozlišovací kódy upřesňují Pokyny k vyplnění přiznání, obvykle jde o kódy 1A).

–

I.oddíl – údaje o poplatníkovi.

–

II.oddíl – proces od účetního výsledku hospodaření k DPPO:

–

Nejprve je na řádcích 10 až 170 účetní výsledek hospodaření převeden na základ daně z příjmů (například na ř. 40 se zvyšuje o nedaňově účetní náklady, na ř. 110 snižuje o účetní výnosy osvobozené od daně, rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy se řeší samostatně podle jeho povahy na ř. 50 nebo ř. 150).

–

Další řádky 200 až 360 II. oddílu slouží k úpravám základu daně, výpočtu daně a uplatnění slev na dani, případně k zápočtu zahraniční daně zaplacené z příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí (například na ř. 230 se základ daně snižuje o daňové ztráty z minulých nejvýše pěti let, na ř. 260 se základ daně snižuje o poskytnuté „dary“, na ř. 290 se vypočítává daň z obecného základu daně sazbou 19 %, na ř. 331 až 335 se počítá daň z tzv. samostatného základu daně z vybraných kapitálových příjmů ze zahraničí).

–

III.oddíl – (neobsazeno).

–

IV.oddíl – dodatečné daňové přiznání.

–

V.oddíl – placení daně

(vyčíslení přeplatku/nedoplatku ve vazbě na zaplacené zálohy a zajištění daně), na rozdíl od přiznání k dani z příjmů fyzických osob je třeba o vrácení přeplatku na DPPO samostatně žádat.

Tiskopis uzavírá prohlášení poplatníka (zmocněnce) o pravdivosti a úplnosti údajů a jeho

podepsání.

Výpočet daně nebývá náročný, pracnější je příprava podkladů, z nichž většinu chce vidět správce daně a tvoří proto

povinné přílohy

(viz § 72 odst. 2 DŘ). Jde především o

účetní závěrku,

resp. opis vybraných údajů.

Nezbytná je rovněž

Příloha č. 1 II. oddílu

(čtyři strany), která je přímo součástí tiskopisu přiznání k DPPO.

Sestává z tabulek A až K, které podrobněji rozebírají některé údaje podstatné pro výpočet daně:

–

Tabulka A: Rozdělení nedaňových výdajů (nákladů) uvedených na řádku 40 ad výše podle účtových skupin,

–

Tabulka B: Odpisy hmotného a nehmotného majetku,

–

Tabulka C: Daňově účinný odpis pohledávek a zákonné opravné položky,

–

Tabulka D: Neobsazeno,

–

Tabulka E: Odpočet daňové ztráty,

–

Tabulka F: Odpočet na podporu výzkumu a vývoje a odpočet na podporu odborného vzdělávání,

–

Tabulka G: Celková hodnota poskytnutých bezúplatných plnění

alias

darů (daňové limity § 20 odst. 8 ZDP),

–

Tabulka H: Rozčlenění celkového nároku na slevy na dani,

–

Samostatná příloha

k řádku 5 tabulky H (uplatní se u investičních pobídek, tiskopis č. 25 5404/C);

–

Tabulka I: Zápočet daně zaplacené v zahraničí,

–

Samostatná příloha

k tabulce I (při zápočtu zahraniční daně z více států, tiskopis č. 25 5404/D);

–

Tabulka J: Rozdělení některých položek v případě komanditní společnosti,

–

Tabulka K: Vybrané ukazatele hospodaření,

–

Roční úhrn čistého obratu,

–

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců (zaokrouhlený na celé číslo).

Bude-li vyplněn některý z řádků přiznání označených – 8) – je dále nutné ve smyslu dílčích pokynů pro jejich vyplnění rozvést na

zvláštní příloze

věcnou náplň částky vykázané na daném řádku a její propočet.

Ke zjištění podrobností

o transakcích se spojenými osobami

slouží od roku 2014 samostatná příloha č. 25 5404/E – vzor č. 4. Povinná je pro poplatníky splňující alespoň jedno z kritérií: aktiva přes 40 mil. Kč, čistý

obrat nad 80 mil. Kč, nebo přes 50 zaměstnanců,

a to za předpokladu, že uskutečnil transakci se

zahraniční spojenou osobou, nebo vykazuje daňovou ztrátu,

nebo je příjemcem investiční pobídky formou slevy na dani.

Příklad vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2017

Stavební firma Fachmani, s. r. o., vykázala za účetní období kalendářního roku 2017 účetní výsledek hospodaření před zdaněním (dále jen „VH“) rovný

1 mil. Kč

. Pro účely výpočtu DPPO a sestavení daňového přiznání je třeba doplnit dalších 15 skutečností; odkazy v hranatých závorkách [] směřují do tiskopisu přiznání k DPPO.

Náklady na reprezentaci (účet 513) sestávají z 15 000 Kč za uspořádání firemního vánočního večírku a 20 000 Kč za propagační předměty (reklamní a propagační předměty s logem obchodní

korporace

Fachmani, s. r. o., jejichž jednotková cena činila 400 Kč bez DPH a byly rozdány jejím obchodním partnerům).

–

Částka 15 000 Kč zvýší VH,

jde o nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP [řádek 40 a tabulka A].

–

Naopak částka 20 000 Kč podle téhož ustanovení ve VH zůstává, je plně daňově účinným nákladem.

Mzdové náklady (účet 521) za prosinec roku 2017 činily 1 mil. Kč, z nichž pojistné srážené zaměstnancům (MD 331/D 336) ve výši 110 000 Kč a srážená daň ze závislé činnosti (MD 331/D 342) 50 000 Kč byly odvedeny se zpožděním až 11. 2. 2018. Obdobně i za prosinec roku 2016 byly pojistné srážené zaměstnancům z mezd ve výši 80 000 Kč a také sražené zálohy na daň 40 000 Kč odvedeny se zpožděním až 10. 2. 2017.

–

Pojistné za prosinec roku 2016 sražené z mezd ve výši

80 000 Kč,

ale odvedené opožděně až 10. 2. 2017:

–

zvýšilo VH za rok 2016 podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 ZDP [řádek 30], a

–

sníží VH za rok 2017 podle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 2 ZDP

[

řádek 111

]

–

Pojistné za prosinec roku 2017 sražené z mezd ve výši

110 000 Kč,

ale odvedené opožděně až 11. 2. 2018:

–

zvýší VH za rok 2017 podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 ZDP

[

řádek 30

]

, a

–

sníží VH za rok 2018 podle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 2 ZDP [řádek 111].

–

Za pozdní odvod záloh na daň hrozí úrok z prodlení, ale samy o sobě nejsou daňovým nákladem firmy, jsou totiž obecně nákladem již v rámci zúčtovaných mezd. Opožděné odvedení záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti zaměstnanců nepředstavuje položku zvyšující VH, resp. základ daně z příjmů firmy.

Povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem nad rámec hrubých mezd (účet 524) za prosinec 2017 ve výši 340 000 Kč bylo také odvedeno se zpožděním až 11. 2. 2018, a stejnou chybu firma udělala i před rokem u pojistného nad rámec hrubých mezd za prosinec roku 2016 ve výši 300 000 Kč, které uhradila až 10. 2. 2017.

–

Pojistné za prosinec 2016 nad rámec mezd ve výši

300 000 Kč,

ale odvedené opožděně až 10. 2. 2017:

–

zvýšilo VH za rok 2016 podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP [řádek 40] a

–

sníží VH za rok 2017 podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 2 ZDP

[

řádek 160

]

–

Pojistné za prosinec roku 2017 nad rámec mezd ve výši

340 000 Kč,

ale odvedené opožděně až 11. 2. 2018:

–

zvýší VH za rok 2017 podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP

[

řádek 40

]

–

sníží VH za rok 2018 podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 2 ZDP [řádek 160].

Náklady na soukromé životní pojištění jednatele byly ve výši dohodnuté ve smlouvě 20 000 Kč (účet 527). Náklady na dovolenou (rekreaci) zaměstnanců hrazenou zaměstnavatelem činily 60 000 Kč (účet 528).

–

Náklad 20 000 Kč není třeba v přiznání řešit, je daňově účinný podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP.

–

Částka 60 000 Kč za dovolené ale zvýší VH

[řádek 40], nejde o daňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.

U dvou automobilů hodlá s. r. o. uplatnit paušální výdaj na dopravu za celý rok 2017, tj. 2 x 12 měsíců x 5 000 Kč = 120 000 Kč. O této částce neúčtovala, ostatně ani nemohla. Naproti tomu zaúčtovala do nákladů pohonné hmoty u těchto vozidel ve výši 50 000 Kč (účet 501) a poplatky za parkování 2 000 Kč (účet 518).

–

Tyto paušální výdaje jsou čistě daňová položka, o níž se neúčtuje,

120 000 Kč sníží VH

[

řádek 162

]

–

Nedaňové pohonné hmoty a parkovné

(52 000 Kč)

dle § 25 odst. 1 písm. x) ZDP

zvýší VH

[řádek 40].

Společnost Fachmani, s. r. o., poskytla peněžité dary (účet 543) ve výši 11 000 Kč, z toho 10 000 Kč zoologické zahradě na ochranu zvířat a 1 000 Kč mateřské školce, do níž chodí syn jednatele firmy, na dovybavení hračkami.

–

Celých

11 000 Kč zvýší VH

, jde o nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP [řádek 40].

–

Společnost s r. o. může v souladu s podmínkami § 20 odst. 8 ZDP o dar na ochranu ohrožených zvířat

(10 000 Kč) snížit základ daně

[řádek 260]. Dar mateřské škole je nižší než 2 000 Kč, proto jej nelze uplatnit jako odpočet.

Neznámý pachatel odcizil firemní automobil v účetní zůstatkové ceně (účet 549) 50 000 Kč, jehož daňová zůstatková cena ke dni odcizení byla 80 000 Kč. Společnost obdržela náhradu od pojišťovny (účet 648) jen ve výši 70 000 Kč. Při dalším vloupání známý pachatel – místní recidivista – odcizil finanční hotovost (škoda účtována na MD 569) ve výši 20 000 Kč, dosud nebyl odsouzen. Více štěstí měla společnost Fachmani, s. r. o., u obdobné loňské krádeže 15 000 Kč z pokladny – která v roce 2016 nebyla daňově účinná – neboť po odsouzení zlodějka Lea uhradila celou odcizenou sumu 15 000 Kč, o čemž obchodní společnost účtovala v roce 2017 na D 668.

–

Přesah daňové zůstatkové ceny nad účetní o

30 000 Kč

(odcizené auto)

sníží VH,

neboť jde o daňově plně účinnou škodu způsobenou neznámým pachatelem dle § 24 odst. 2 písm. c) a l) ZDP [řádek 160].

–

Odcizené peníze

(20 000 Kč)

bez náhrady

zvýší VH

v souladu s § 25 odst. 1 písm. n) ZDP [řádek 40].

–

Náhrada odcizených peněz

15 000 Kč

není předmětem zdanění, protože souvisí s nedaňovými náklady roku 2016. O tento účetní výnos roku 2017 proto

sníží VH

dle § 23 odst. 4 písm. e) ZDP [řádek 140].

Společnost s r. o. v roce 2017 pokračovala předposledním 4. rokem v tvorbě zákonné rezervy na opravu administrativní budovy (účet 552) á 200 000 Kč. Plánovaný rozpočet opravy je 1 mil. Kč a počítá se s ní v roce 2019. Částka odpovídající tvorbě této rezervy byla deponována na samostatný vázaný bankovní účet až v březnu roku 2018. Dále začala tvořit prvním rokem rezervu na výměnu oken skladiště 100 000 Kč, která je plánována také na rok 2019 za 200 000 Kč. Částky této rezervy firma neukládá na samostatný vázaný bankovní účet.

–

Tvorba první rezervy ve výši 200 000 Kč je daňovým nákladem, peníze stačí uložit do termínu pro podání přiznání, VH není třeba měnit [rezerva se uvede v příloze č. 1 II. oddílu, v tabulce C na řádcích 25 a 26].

–

Tvorba nové rezervy na výměnu oken ale není daňovým nákladem, neboť nebyla splněna podmínka deponování částky rezervy na vázaný bankovní účet, proto těchto

100 000 Kč zvýší VH

[řádek 40].

Vlivem druhotné platební neschopnosti společnost Fachmani, s. r. o., uhradila některé závazky (dluhy) v roce 2017 až po splatnosti. Načež jim byl dodavateli předepsán sankční úrok z prodlení (účet 544) v úhrnné výši 50 000 Kč, z čehož věřitelům uhradili v roce 2017 pouze 30 000 Kč, zbývajících 20 000 Kč doplatili až v lednu roku 2018.

–

Neuhrazené smluvní sankce

20 000 Kč zvýší VH

roku 2017 podle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP [řádek 40].

–

V roce 2018 doplacené sankce 20 000 Kč sníží VH dle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 3 ZDP [řádek 111].

10.

Z důvodu promlčení byla odepsána pohledávka ve výši 100 000 Kč (účet 546), dlužník ale není v úpadku. Byla k ní vytvořena „časová“ zákonná opravná položka ve výši 20 000 Kč a ostatní (nedaňová) opravná položka ve výši 80 000 Kč. Oba typy opravných položek (dále jen „OP“) byly v roce 2017 rozpuštěny ve prospěch nákladů (na D účtů 558 a 559). Dále firma vytvořila 100% „insolvenční“ zákonnou OP k pohledávce ve výši 40 000 Kč, protože s dlužníkem bylo v létě 2017 zahájeno insolvenční řízení; pohledávka byla přihlášena včas a nebyla popřena.

–

Odpis promlčené pohledávky ve výši 100 000 Kč je daňovým nákladem podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP jen do výše zákonné OP 20 000 Kč. O zbývajících

80 000 Kč je nutno zvýšit VH

[řádek 40].

–

Zrušení zákonné (daňové) OP ve výši 20 000 Kč je daňově

relevantní

, na rozdíl od zrušení ostatní (nedaňové) OP ve výši

80 000 Kč.

A proto se o tuto částku

sníží VH

podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 3 ZDP [řádek 112].

–

Tvorba nové „insolvenční“ zákonné OP ve výši 40 000 Kč je daňovým nákladem dle § 24 odst. 2 písm. i) ZDP a § 8 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, úprava VH není nutná [příloha 1 II. oddílu, tabulka C, řádky 3 a 4].

11.

Účetní odpisy (účet 551) dlouhodobého hmotného majetku činily 300 000 Kč a dalších 30 000 Kč tvořily účetní odpisy drobného hmotného majetku (v jednotkové ceně do 40 000 Kč). Daňové odpisy hmotného majetku činí ale pouze 250 000 Kč.

–

Rozdíl vyšších účetních a nižších daňových odpisů hmotného majetku

50 000 Kč zvýší VH

[řádek 50].

–

Daňové odpisy je nutno rozepsat dle odpisových skupin [v příloze č. 1 II. oddílu, v tabulce B na řádcích 1 až 11].

–

Účetní odpisy drobného hmotného majetku (30 000 Kč) jsou zároveň podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP daňově účinné, zůstávají tak ve VH [je třeba je rozepsat v příloze č. 1 II. oddílu, v tabulce B na řádku 12].

12.

Společnost Fachmani, s. r. o., v souladu s obchodními smlouvami vůči svým odběratelům za pozdní úhrady vystavených faktur uplatnila pohledávky z titulu smluvních úroků z prodlení v úhrnné výši 100 000 Kč (účet 644). Z čehož bylo dlužníky do konce roku 2017 uhrazeno jen 60 000 Kč, zbývajících 40 000 Kč až v roce 2018.

–

Nepřijaté smluvní sankce ve výši

40 000 Kč sníží VH

roku 2017 dle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 1 ZDP [řádek 111].

–

V roce 2018 přijaté sankce ve výši 40 000 Kč zvýší VH podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 6 ZDP [řádek 30].

13.

Firma obdržela podíly na zisku

alias

dividendy (účet 668) od tuzemské společnosti ABC, a. s., ve výši 85 000 Kč. Jde o částku po sražení 15% srážkové daně podle § 36 odst. 2 písm. a) ZDP, hrubá částka tedy byla 100 000 Kč. Podíl ve společnosti ABC, a. s., sice činil 20 %, ale protože jej společnost Fachmani, s. r. o., koupila na jaře roku 2017 a prodala se ziskem ještě na podzim roku 2017, nebyly naplněny podmínky pro osvobození podílů na zisku z „dceřiné společnosti“ od daně.

–

„srážkovou daní“ zdaněný příjem

85 000 Kč se sníží VH

dle § 23 odst. 4 písm. a) ZDP [řádek 120].

14.

Za rok 2015 vznikla daňová ztráta ve výši 600 000 Kč, z níž bylo formou odpočtu v roce 2016 využito 200 000 Kč. V roce 2017 byly prodány všechny podíly s. r. o. novému společníkovi, předmět její činnosti se ale nezměnil.

–

Sice došlo k podstatné změně ve složení společníků firmy, ale byla zachována její činnost, jsou proto splněny podmínky § 38na ZDP pro

odpočet zbylé daňové ztráty 400 000 Kč

[řádek 230 a tabulka E].

15.

Společnost Fachmani, s. r. o., zaměstnávala i dva pracovníky s „lehčím“ zdravotním postižením. Jejich přepočtený stav vypočtený postupem v souladu s § 35 odst. 2 ZDP činil v roce 2017 po zaokrouhlení 1,56.

–

Sleva na dani

podle § 35 odst. 1 písm. a) ZDP činí 1,56 x 18 000 Kč =

28 080 Kč

[řádek 300 a tabulka H].

Nejprve si ukážeme metodiku výpočtu DPPO za rok 2017 firmy Fachmani, s. r. o., přehledně formou tabulky. Načež tyto údaje přepíšeme do tiskopisu daňového přiznání, jehož členění více méně odpovídá tabulce, výjimkou je rozdíl účetních a daňových odpisů, který se vykazuje jednou rozdílovou položkou na řádku 50. Pro přehlednost je návaznost na 15 výše uvedených daňových položek zajištěna odkazem v hranatých závorkách [].

Proces	Popis daňové položky (odkazy na paragrafy směřují do ZDP)	Účet	Kč
VH	Výsledek hospodaření před zdaněním (zadaný vstupní údaj)	Všechny	1 000 000
Zvýšení VH	Nedaňové účetní náklady podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 2 celkem, z toho: [1] Náklady na reprezentaci [§ 25 odst. 1 písm. t)] [3] Pojistné zaměstnavatele za 12/17 hrazené po 1/18 [§ 24 odst. 2 písm. f)] [4] Náklady na rekreaci zaměstnanců [§ 25 odst. 1 písm. h)] [5] Spotřeba pohonných hmot aut s paušálem na dopravu [§ 25 odst. 1 písm. x)] [5] Poplatky za parkování aut s paušálem na dopravu [§ 25 odst. 1 písm. x)] [6] Náklady na poskytnuté dary [§ 25 odst. 1 písm. t)] [7] Odcizené peníze nenahrazené [§ 25 odst. 1 písm. n)] [8] Tvorba ostatní, tj. daňově neúčinné rezervy [§ 24 odst. 2 písm. i)] [9] Neuhrazené účtované nákladové smluvní sankce [§ 24 odst. 2 písm. zi)] [10] Část odpisu pohledávky nekrytá zákonnou opravnou položkou [§ 24 odst. 2 písm. y)] [11] Účetní odpisy hmotného majetku za rok 2017 [§ 25 odst. 1 písm. zg)]	513 524 528 501 518 543 569 554 544 546 551	998 000 15 000 340 000 60 000 50 000 2 000 11 000 20 000 100 000 20 000 80 000 300 000
	Pojistné za zaměstnance sražené ale neodvedené [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 5]: [2] Jde o pojistné za prosinec roku 2017, které nebylo odvedeno do 31. 1. 2018.	336	110 000
	Celkové zvýšení VH pro účely výpočtu základu daně z příjmů	–	1 108 000
Snížení VH	Položky snižující VH alias základ daně z příjmů podle § 23 odst. 3 písm. b): [2] Pojistné sražené z mezd za 12/2016 placené až 2/2017 [§ 23 odst. 3 písm. b) bod 2]. [3] Pojistné za zaměstnavatele 12/2016 placené až 2/2017 [§ 23 odst. 3 písm. b) bod 3]. [12] Nepřijaté výnosové smluvní sankce vzniklé v roce 2017 [§ 23 odst. 3 písm. b) bod 1].	336 336 644	80 000 300 000 40 000
	Částky nezaúčtovaných daňových nákladů podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 2: [5] Paušální výdaje na dopravu za dvě auta po celý rok [§ 24 odst. 2 písm. zt)] [7] Přesah daňové zůstatkové ceny nad účetní odcizeného počítače [§ 24 odst. 2 písm. l)] [11] Daňové odpisy hmotného majetku za rok 2017 [§ 24 odst. 2 písm. a)]	– 549 –	120 000 30 000 250 000
	[10] Zrušení ostatní, tj. nedaňové opravné položky [§ 23 odst. 3 písm. c) bod 3)]	559	80 000
	Účetní výnosy nezahrnované do základu daně z příjmů v souladu s § 23 odst. 4: [7] Náhrada odcizených peněz – nedaňového nákladu [§ 23 odst. 4 písm. e)] [13] Přijaté podíly na zisku zdaněné srážkovou daní [§ 23 odst. 4 písm. a)]	668 666	15 000 85 000
	Celkové snížení VH pro účely výpočtu základu daně	–	1 000 000
Základ daně	Základ daně z příjmů za rok 2017 (1 000 000 + 1 108 000 – 1 000 000)	–	1 108 000
Snížení základu daně	[14] Odpočet zbývající části daňové ztráty z roku 2015 dle § 34 odst. 1, § 38na	–	400 000
	[6] Odpočet poskytnutých darů (do 10 % ze 708 000 Kč) podle § 20 odst. 8	543	10 000
	Základ daně z příjmů po snížení (zaokrouhluje se na celé tisíce dolů)	–	698 000
DPPO	Vypočtená daň za rok 2017 činí 19 % ze sníženého základu daně [§ 21 odst. 1)]	–	132 620
	[15] Sleva na dani za zaměstnance se zdravotním postižením podle § 35 odst. 1	–	28 080
	Výsledná daňová povinnost obchodní společnosti Fachmani, s. r. o., za rok 2017	–	104 540

Jelikož daň za rok 2017 (104 540 Kč) přesáhla 30 000 Kč, ale nikoli 150 000 Kč, je poplatník dle § 38a odst. 1 a 3 ZDP povinen platit „pololetní“ zálohy na DPPO v následujícím zálohovém období. Toto zálohové období trvá od prvního dne po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2017 (tj. od 4. 4. 2018, případně od 3. 7. 2018) do posledního dne lhůty pro podání přiznání za hned další rok 2018 (tj. do 1. 4. 2019, nebo 1. 7. 2019). Tyto zálohy činí 40 % daně za rok 2017, tedy 0,4 x 104 540 Kč = 41 816 Kč a podle § 146 odst. 2 DŘ se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru = 41 900 Kč. Splatnost těchto záloh je do 15. 6. 2018 a do 15. 12. 2018 (případně ještě do 15. 6. 2019, bude-li společnost Fachmani, s. r. o., podávat přiznání v pozdějším termínu).

Příloha: Tiskopis v PDF

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád