Stanovení daně paušální částkou pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob vyplývá z § 7a zákona o daních z příjmů . Pokud poplatník hodlá pro zdaňovací období roku 2018 požádat o stanovení daně paušální částkou, musí tak učinit nejpozději do 31. 1. 2018. Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v oblasti podmínek uplatnění paušální daně k určitým změnám, které jsou vstřícnější pro poplatníky, kteří chtějí uplatnit tento daňový institut. Ukážeme si výhody paušální daně, podmínky a průběh jejího stanovení správcem daně a na příkladech si uvedeme postup poplatníka, který uplatnil paušální daň za rok 2017 v případě, že je povinen podat za zdaňovací období 2017 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Stanovení paušální daně dle pokynu GFŘ-D-33 a zákona č. 170/2017 Sb.
Ing.
Ivan
Macháček
Kdo může uplatnit paušální daň?
Stanovení daně paušální částkou
může využít poplatník daně z příjmů fyzických osob, který splňuje následující podmínky, stanovené v § 7a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), ve znění zákona č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb.“):
a)
poplatníkovi
kromě
příjmů podle § 6 ZDP,
příjmů osvobozených od daně z příjmů a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou pouze příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP,
včetně úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka [§ 8 odst. 1 písm. g) ZDP],b)
poplatník
provozuje podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob
(s výjimkou spolupráce s druhým z manželů),c)
roční výše těchto příjmů
v bezprostředně předcházejících třech zdaňovacích obdobích nepřesáhla částku 5 mil. Kč
(nejedná se o základ daně, ale o výši příjmů),d)
poplatník není společníkem společnosti uzavřené dle § 2716 až 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dříve sdružení osob bez právní subjektivity ve smyslu § 829 až 841 starého zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník).
Stanovení daně paušální částkou tedy mohou využít poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří mají příjmy:
–
ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
–
ze živnostenského podnikání,
–
z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění (například auditoři, advokáti, daňoví poradci, lékaři, notáři, komerční právníci, pojišťovací agenti apod.).
Tito poplatníci mohou mít kromě těchto příjmů i příjmy ze závislé činnosti.
Rozšíření možnosti uplatnění paušální daně provedené zákonem č. 170/2017 Sb.
Zákon č. 170/2017 Sb. zavedl v § 7a odst. 1 ZDP dvě změny, rozšiřující možnost uplatnění paušální daně.
Jedná se o:
1.
rozšíření možnosti stanovit daň paušální částkou
i poplatníkovi, který má kromě příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP i příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, což mohl poplatník využít již pro zdaňovací období roku 2017,2.
zrušení podmínky, že poplatník provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců
, takže již pro zdaňovací období roku 2017 mohl podnikatel se zaměstnanci žádat o stanovení daně paušální částkou.V bodu 14 přechodných ustanovení k zákonu č. 170/2017 Sb. se uvádí, že:
„Ustanovení § 7a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období roku 2017, přičemž žádost o stanovení daně paušální částkou na toto zdaňovací období poplatník podá nejpozději do 31. května 2017 a správce daně daň na toto zdaňovací období stanoví po projednání s poplatníkem nejpozději do 15. září 2017.“
Jaké jsou výhody uplatnění daně stanovené paušální částkou?
Při stanovení daně paušální částkou je poplatník povinen podle § 7a odst. 7 ZDP vést pouze jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, o výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti.
U poplatníka dochází ke snížení jeho administrativní zátěže, spočívající v tom, že:
–
poplatník nemusí vést daňovou evidenci, příp. účetnictví (s výjimkou případů, na které se vztahuje § 4 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů),
–
poplatník nemusí evidovat a prokazovat vynaložení nákladů,
–
při splnění podmínek specifikovaných v § 7a odst. 5 ZDP není poplatník povinen po skončení zdaňovacího období podávat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a pro zdaňovací období zůstává daňová povinnost poplatníka splněna zaplacením daně stanovené paušální částkou,
–
do značné míry se snižuje riziko daňové kontroly správce daně na daň z příjmů fyzických osob.
Postup poplatníka, který hodlá využít stanovení daně paušální částkou
Z § 7a odst. 1 ZDP vyplývá, že o stanovení daně paušální částkou
požádá
poplatník svého správce daně nejpozději do 31. 1. běžného zdaňovacího období.
Tedy pokud poplatník hodlá pro zdaňovací období roku 2018 požádat o stanovení daně paušální částkou, musí tak učinit nejpozději do 31. 1. 2018.Pro zdaňovací období roku 2017 platila poněkud jiná situace.
S ohledem na změnu v podmínkách pro uplatnění paušální daně vyplývající ze zákona č. 170/2017 Sb., kterou lze použít již pro zdaňovací období 2017 (o stanovení paušální daně může nově žádat i podnikatel s příjmy ze závislé činnosti a rovněž podnikatel se zaměstnanci), je v přechodném ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. stanoven pro zdaňovací období roku 2017 termín podání žádosti v posunutém termínu do 31. 5. 2017. Protože tento zákon nebyl před datem 31. 5. 2017 zveřejněn ve Sbírce zákonů, ale stalo se tak až dne 16. 6. 2017, Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) vydalo již dne 3. 5. 2017 na webových stránkách Finanční správy „Upozornění ke stanovení daně z příjmů fyzických osob paušální částkou za zdaňovací období (kalendářní rok) 2017 – možnost podávat žádosti o stanovení daně paušální částkou do 31. května 2017“. Budou-li tyto žádosti pro uplatnění paušální daně ve zdaňovacím období roku 2017 podány do 31. 5. 2017, budou správcem daně projednány nejpozději do 15. 9. 2017. Na žádosti podané po 31. 5. 2017 nebylo možno již pro rok 2017 stanovit daň paušální částkou.
Dle znění § 7a odst. 1 a 3 ZDP poplatník v žádosti uvede:
–
Předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP,
do nichž zahrne poplatník rovněž příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, a příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rezervách“).–
Předpokládané výdaje k těmto příjmům pro běžné zdaňovací období –
jedná se o výdaje, které by mohly být v případě uplatňování výdajů v prokázané výši dle § 24 ZDP uplatněny jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Do předpokládaných výdajů zahrne poplatník rovněž daňové odpisy hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku vypočtené pro příslušné zdaňovací období a časově rozlišenou úplatu u finančního leasingu a rovněž zůstatkovou cenu prodaného majetku, který lze daňově odepisovat, a výši rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách. Pokud podnikatel zaměstnává zaměstnance, pak do předpokládaných výdajů zahrne i mzdové náklady včetně povinného pojistného na sociální a zdravotní pojištění hrazené za tyto zaměstnance.Z § 7a odst. 1 ZDP ve znění zákona č. 170/2017 Sb. vyplývá, že pokud poplatník má souběžně příjmy ze závislé činnosti a příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, může požádat o stanovení daně paušální částkou, ale
příjmy ze závislé činnosti se nezahrnují do předpokládaných příjmů pro stanovení daně paušální částkou. Paušální daň tak není stanovena z příjmů ze závislé činnosti.
V případě, že poplatník provozuje činnosti dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP za spolupráce druhého z manželů, může o stanovení daně paušální částkou požádat i spolupracující manžel (manželka).
Předpokládané příjmy a výdaje se pak rozdělí na spolupracujícího manžela (manželku) v poměru stanoveném podle § 13 ZDP a nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP, slevu na dani podle § 35ba ZDP nebo slevu na dani podle § 35c ZDP uplatní poplatník i spolupracující manžel (manželka) samostatně v podané žádosti.Žádost o stanovení daně paušální částkou není zpoplatněna podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Přitom lhůta pro podání žádosti je lhůtou zákonnou a nelze ji dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), prodloužit.
Postup správce daně při stanovení daně paušální částkou
Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. 5. běžného zdaňovacího období
(pro zdaňovací období roku 2017 platila ve smyslu přechodného ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. pro správce daně lhůta do 15. 9. 2017). Výše daně stanovené paušální částkou se určí v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 7 ZDP (ustanovení zákona stanovující výši procenta paušálních výdajů s ohledem na vykonávanou činnost). Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24 ZDP, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, a o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP.
Daň se vypočte z rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji sazbou daně podle § 16 ZDP a následně se sníží o předpokládanou slevu na dani podle § 35ba ZDP (základní sleva na poplatníka, na manželku, na invaliditu, na studenta, sleva na umístění dítěte, sleva na evidenci tržeb) a o předpokládanou slevu na dani podle § 35c ZDP (sleva na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti), uplatněné poplatníkem v žádosti o stanovení daně paušální částkou. K předpokládanému nároku na uplatnění daňového bonusu podle § 35c ZDP se při stanovení daně paušální částkou nepřihlédne. Při stanovení daně paušální částkou nelze uplatnit daňovou ztrátu dle § 34 odst. 1 ZDP.
Po zohlednění předpokládaných slev činí daň stanovená paušální částkou nejméně 600 Kč za zdaňovací období
. Takto stanovená daň je splatná nejpozději do 15. prosince běžného zdaňovacího období.
Daň se již nevyměřuje platebním výměrem.O stanovení daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o ústním jednání. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však na tři zdaňovací období.
Příklad 1
Poplatník s příjmy ze živnostenského podnikání podá správci daně do 31. 1. 2018 žádost o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období 2018. V žádosti uvede následující údaje:
–
výši předpokládaných zdanitelných příjmů 3 150 000 Kč,
–
výši předpokládaných daňově uznatelných výdajů 2 800 000 Kč,
–
uplatnění odpočtu příspěvků na doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění ve výši 48 000 Kč.
Finanční úřad při posuzování žádosti poplatníka zjistil z podaných daňových přiznání za předcházející zdaňovací období, že u poplatníka v předcházejících třech zdaňovacích obdobích přesáhla výše příjmů z podnikání částku 5 mil. Kč. Ve smyslu znění § 7a odst. 1 ZDP nemůže být v tomto případě stanovena daň paušální částkou.
Příklad 2
Poplatník s příjmy z řemeslné živnosti uvede v žádosti o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období roku 2018 podané správci daně do 31. 1. 2018 následující údaje:
–
výši předpokládaných zdanitelných příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP 2 550 000 Kč,
–
výši předpokládaných daňově uznatelných výdajů 1 810 000 Kč,
–
nárok na daňové zvýhodnění na jedno dítě vyživované ve společně hospodařící domácnosti.
S podnikatelem spolupracuje i manželka, na kterou podnikatel převádí 50 % příjmů a výdajů ve smyslu § 13 ZDP. Manželka kromě spolupráce nemá jiné zdanitelné příjmy.
V souladu se zněním § 7a odst. 2 ZDP může o stanovení daně požádat i spolupracující manželka. Předpokládané příjmy a výdaje podnikatele se rozdělí mezi manžela a manželku v poměru stanoveném podle § 13 ZDP. Sleva na dani na poplatníka bude uplatněna u každého z manželů samostatně. Daňové zvýhodnění na dítě bude uplatněno u manžela.
Finanční úřad vyhoví žádosti oběma poplatníkům a stanoví:
–
u podnikatele z předpokládaného základu daně ve výši 370 000 Kč paušální daň (po odečtení základní slevy na dani na poplatníka a daňového zvýhodnění na dítě) ve výši 15 456 Kč,
–
u spolupracující manželky z předpokládaného rozdílu převedených příjmů a výdajů 370 000 Kč paušální daň (po odečtení základní slevy na dani na poplatníka) ve výši 30 660 Kč.
Takto stanovená paušální daň je splatná oběma poplatníky do 15. 12. 2018.
Příklad 3
Praktický lékař, který zaměstnává zdravotní sestru, podá do 31. 1. 2018 žádost o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období roku 2018, ve které uvede následující údaje:
–
výši předpokládaných zdanitelných příjmů dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP 1 050 000 Kč,
–
výši předpokládaných daňově uznatelných výdajů 810 000 Kč,
–
nárok na odpočet pojistného na soukromé životní pojištění ve výši 24 000 Kč,
–
nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka.
V předpokládaných výdajích je obsaženo i pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je lékař povinen platit za zaměstnanou zdravotní sestru (34 % zúčtované mzdy).
Finanční úřad žádosti poplatníka vyhoví a stanoví v termínu do 31. 5. 2018 paušální daň ve výši 7 560 Kč, která je splatná do 15. 12. 2018.
Pokyn GFŘ-D-33 ke stanovení daně paušální částkou
K aplikaci daně paušální částkou v roce 2018 vydalo GFŘ pokyn GFŘ-D-33, ke stanovení daně paušální částkou (dále jen „pokyn GFŘ-D-33“), s účinností od 1. 1. 2018. Cílem pokynu je snaha rozšířit využití zákonné možnosti stanovení daně paušální částkou a zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivní rozhodování o žádostech poplatníků o stanovení daně paušální částkou. Tento pokyn nahrazuje pokyn GFŘ-D-30 vydaný s účinností od 15. 12. 2016. Důvodem vydání nového pokynu a zrušení původního pokynu je novelizace zákona o daních z příjmů zákonem č. 170/2017 Sb., kterým byla mimo jiné rozšířena možnost stanovit daň paušální částkou na poplatníky s příjmy dle § 6 ZDP a na poplatníky provozující podnikatelskou činnost se zaměstnanci. V pokynu jsou shrnuty zákonné předpoklady pro možnost stanovení daně z příjmů fyzických osob paušální částkou a základní postupy jak ze strany správce daně, tak poplatníka. V příloze pokynu GFŘ-D-33 jsou uvedeny příklady ke správné aplikaci stanovení daně paušální částkou.
V pokynu GFŘ-D-33 jsou uvedeny:
–
zákonné předpoklady pro možnost stanovení daně z příjmů fyzických osob paušální částkou,
–
obsah žádosti poplatníka o stanovení daně paušální částkou,
–
postup v případě, že o paušální daň požádá kromě podnikatele i spolupracující manžel (manželka), popřípadě partner podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
–
posouzení žádosti správcem daně – ověření základních předpokladů pro možnost stanovení daně paušální částkou, ověření údajů rozhodných pro stanovení daně, zaznamenání jednání s poplatníkem,
–
stanovení daně paušální částkou a splatnost daně, náležitosti rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou, doručení rozhodnutí podle § 39 odst. 1 písm. a) daňového řádu při jednání; v pokynu GFŘ-D-33 se uvádí, že poplatník, který má daň stanovenou paušální částkou, zálohy na daň z příjmů neplatí,
–
povinnosti poplatníka v případě stanovení daně paušální částkou,
–
důsledky dosažení jiných příjmů než příjmů, z nichž bylo vycházeno při stanovení daně paušální částkou, a postup v tomto případě – důsledek podání daňového přiznání, lhůta pro podání daňového přiznání (řídí se obecnou úpravou obsaženou v § 136 daňového řádu), údaje daňového přiznání, zohlednění daně stanovené paušální částkou,
–
postup správce daně při zjištění skutečností, které jsou v rozporu se skutečnostmi, ze kterých bylo vycházeno při stanovení daně paušální částkou a zrušení rozhodnutí.
Jak postupuje poplatník po skončení zdaňovacího období?
Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob má stanovenou daň paušální částkou, a za zdaňovací období dosáhne jiných příjmů, než předpokládal a než uvedl v žádosti o stanovení daně paušální částkou, bude
postupovat podle znění § 7a odst. 5 ZDP.
U poplatníka mohou nastat po skončení zdaňovacího období následující varianty:a)
Poplatník má za zdaňovací období pouze příjmy podle § 7 odst. 1 a) až c) ZDP.
Poplatník, který má stanovenou daň paušální částkou a nemá za zdaňovací období jiné příjmy než příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, nepodává daňové přiznání za toto zdaňovací období, a to ani v případě, když se dosažené příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP výrazně odlišují od předpokládaných příjmů, uvedených v žádosti o stanovení daně paušální částkou. Zaplacená daň stanovená paušální částkou zůstává zachována.
b)
Poplatník má za zdaňovací období příjmy z prodeje věci, která byla zahrnuta do obchodního majetku nebo jiné příjmy podle § 6 ZDP, § 7 odst. 1 písm. d) ZDP, §7 odst. 2 ZDP, § 8 až 10 ZDP v úhrnné výši nepřesahující 15 000 Kč
(kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně), než při stanovení daně paušální částkou předpokládal.V tomto případě nepodává poplatník daňové přiznání za toto zdaňovací období a daň stanovená paušální částkou zůstává zachována.
c)
Poplatník dosáhne za zdaňovací období příjmů z prodeje věci, která byla zahrnuta do obchodního majetku, nebo dosáhne jiných příjmů podle § 6 ZDP, § 7 odst. 1 písm. d) ZDP, § 7 odst. 2 ZDP, § 8 až 10 ZDP v úhrnné výši přesahující 15 000 Kč
(kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně) než při stanovení daně paušální částkou předpokládal.V tomto případě je poplatník povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání. Přitom uplatní příjmy a výdaje z činnosti dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP v daňovém přiznání ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou a zaplacenou daň paušální částkou započte na výslednou daňovou povinnost. Podáním daňového přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou v části vztahující se na zdaňovací období, za které bylo toto přiznání podáno, ruší.
Daňové přiznání je povinen podat poplatník při souběhu příjmů ze závislé činnosti a příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, z nichž byla stanovena paušální daň, pokud výše příjmů ze závislé činnosti přesáhne 15 000 Kč
(tedy prakticky vždy).Ve smyslu § 7a odst. 6 ZDP správce daně může zrušit rozhodnutím daň stanovenou paušální částkou pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla stanovena daň paušální částkou, nebo došlo ke změně podmínek rozhodných pro stanovení daně paušální částkou daně.
Příklady řešení v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2017
Příklad 4
Poplatník s příjmy z řemeslné živnosti uvedl v žádosti o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období roku 2017, podané správci daně do 31. 1. 2017, následující údaje:
–
výši předpokládaných zdanitelných příjmů dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP 1 850 000 Kč,
–
výši předpokládaných daňově uznatelných výdajů 1 550 000 Kč,
–
nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na jedno vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Finanční úřad vyhověl žádosti a stanovil z předpokládaného základu daně 300 000 Kč po odečtení slevy na poplatníka a na jedno dítě daň ve výši 6 756 Kč. Takto stanovená paušální daň byla splatná do 15. 12. 2017.
Dosažená skutečné příjmy na základě evidence vedené poplatníkem za rok 2017:
Varianta A
Podnikateli se v roce 2017 dařilo a dosáhne za zdaňovací období příjmy z podnikání ve výši 2 010 000 Kč.
Varianta B
S ohledem na nedostatek zakázek dosáhne podnikatel za zdaňovací období roku 2017 příjmy z podnikání pouze ve výši 1 280 000 Kč.
Pokud se u poplatníka se stanovenou paušální daní skutečná výše příjmů a výdajů z podnikání dosažená za zdaňovací období oproti předpokladu uvedenému v žádosti správci daně o stanovení daně paušální částkou zvýší nebo sníží, na daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2017 se nic nezmění. Platí stále odvedená paušální daň, a to bez ohledu na to, k jak velkým rozdílům u skutečných příjmů oproti předpokládaným došlo. Pokud by však finanční úřad stanovil paušální daň na více zdaňovacích období, například na tři, může zrušit své rozhodnutí pro následující zdaňovací období. Podnikatel v obou variantách nemusí podávat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2017 – ve variantě A na tomto postupu z hlediska daňového vydělá, zatímco ve variantě B prodělá.
Příklad 5
Podnikatel s příjmy ze živnosti zaměstnává v roce 2017 dva zaměstnance. Využil znění zákona č. 170/2017 Sb. a podal do 31. 5. 2017 žádost o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období roku 2017, ve kterém uvedl následující údaje:
–
výši předpokládaných zdanitelných příjmů dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP 1 550 000 Kč,
–
výši předpokládaných daňově uznatelných výdajů 1 120 000 Kč,
–
nárok na odpočet pojistného na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč.
V předpokládaných výdajích jsou zahrnuty mzdové náklady na dva zaměstnance včetně zákonného pojistného na sociální a zdravotní pojištění hrazeného zaměstnavatelem za oba zaměstnance.
Finanční úřad žádosti poplatníka vyhověl a stanovil paušální daň 36 060 Kč, která je zaplacena poplatníkem do 15. 12. 2017.
Dle vedené evidence dosáhl poplatník za zdaňovací období roku 2017 skutečné příjmy ze živnostenského podnikání ve výši 1 820 000 Kč. Kromě toho začal v průběhu roku 2017 pronajímat zděděný byt nezahrnutý v obchodním majetku a dosáhl příjmy z nájmu ve výši 120 000 Kč, ke kterým uplatňuje výdaje ve skutečné výši 54 500 Kč.
Poplatník je povinen po skončení zdaňovacího období roku 2017 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede dílčí základ daně z nájmu, ale příjmy a výdaje z podnikání uplatní ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou (i když jeho skutečné příjmy ze živnosti jsou vyšší než předpokládané příjmy uvedené v žádosti o stanovení daně paušální částkou). Zaplacenou daň paušální částkou započte poplatník v daňovém přiznání na výslednou daňovou povinnost. Podáním daňového přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou v části vztahující se na zdaňovací období, za které bylo toto přiznání podáno, ruší.
V daném případě fyzická osoba v daňovém přiznání za rok 2017 uvede:
-
dílčí základ daně dle § 7 ZDP ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou, tedy 430 000 Kč,
-
dílčí základ daně dle § 9 ZDP ve výši 65 500 Kč,
-
odpočet pojistného na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč,
-
celkem základ daně ve výši 471 500 Kč.
Celková daňová povinnost poplatníka činí 45 885 Kč. Zaplacená daň paušální částkou 36 060 Kč bude započtena na výslednou daňovou povinnost. Na základě podaného daňového přiznání musí poplatník zaplatit zbývající daň 9 825 Kč.
Příklad 6
Notář má na základě své žádosti finančním úřadem stanovenou paušální daň na zdaňovací období roku 2017 ve výši 30 660 Kč. Finanční úřad vycházel z předpokládaných příjmů 820 000 Kč a z předpokládaných výdajů 450 000 Kč, uvedených v žádosti poplatníka. V průběhu roku 2017 se poplatník rozvedl a z toho důvodu v listopadu roku 2017 prodal chatu za 480 000 Kč pořízenou v roce 2014 za 410 000 Kč (chata nebyla zahrnuta ve společném jmění manželů). Realitní kanceláři uhradí provizní poplatek za zprostředkování prodeje ve výši 28 700 Kč.
Protože v daném případě nebyl dodržen časový test pět let mezi nabytím a prodejem chaty pro osvobození příjmů z prodeje nemovité věci dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP a příjmy z tohoto prodeje převýšily částku 15 000 Kč, je poplatník povinen za zdaňovací období roku 2017 podat daňové přiznání. V daňovém přiznání uvede dílčí základ daně z ostatních příjmů ve výši (480 000 Kč – 410 000 Kč – 28 700 Kč) = 41 300 Kč a uplatní příjmy a výdaje z podnikání ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou (bez ohledu na výši skutečně dosažených příjmů z podnikání). Zaplacenou daň paušální částkou započte poplatník v daňovém přiznání na výslednou daňovou povinnost. Podáním daňového přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou v části vztahující se na zdaňovací období, za které bylo toto přiznání podáno, ruší.
V daném případě poplatník v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 uvede:
Celková daňová povinnost poplatníka činí 36 855 Kč a zaplacená daň paušální částkou 30 660 Kč bude započtena na výslednou daňovou povinnost. Poplatník doplatí na dani na základě podaného daňového přiznání částku 6 195 Kč.
Příklad 7
Poplatník má v roce 2017 současně příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze živnostenského podnikání. U zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani. Poplatník využil znění zákona č. 170/2017 Sb. a podal v termínu do 31. 5. 2017 správci daně žádost o stanovení daně paušální částkou a v žádosti uvedl na zdaňovací období roku 2017 následující údaje:
–
výše předpokládaných zdanitelných příjmů dle 7 odst. 1 písm. b) ZDP je 790 000 Kč,
–
výše předpokládaných daňově uznatelných výdajů je 510 000 Kč,
–
nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na jedno dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Finanční úřad vyhověl žádosti a stanovil z předpokládaného základu daně 280 000 Kč a po odečtu základní slevy na dani na poplatníka a daňového zvýhodnění na jedno dítě paušální daň 3 756 Kč, kterou poplatník zaplatil do 15. 12. 2017.
Za zdaňovací období roku 2017 dosáhne poplatník následující příjmy:
–
příjmy z provozování živnosti ve výši 950 000 Kč,
–
dílčí základ daně ze závislé činnosti na základě potvrzení zaměstnavatele ve výši 518 000 Kč.
V daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2017 poplatník uvede:
–
dílčí základ daně dle § 7 ZDP ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou ve výši 280 000 Kč,
–
dílčí základ daně dle § 6 ZDP ze závislé činnosti ve výši 518 000 Kč,
–
celkový základ daně ve výši 798 000 Kč.
Celková daňová povinnost poplatníka po odpočtu základní slevy na dani na poplatníka a daňového zvýhodnění činí 94 860 Kč, od které si poplatník odpočte zaplacenou paušální daň a souhrn měsíčních záloh na daň ze závislé činnosti na základě potvrzení zaměstnavatele.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.