Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2016, sp. zn. 6 Afs 243/2016 , www.nssoud.cz
Územní pracoviště finančních úřadů
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní soud uvádí, že podle § 8 a § 10 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jenž nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, ve spojení s § 10 daňového řádu, jsou správci daně finanční úřady, jejichž územní působnost odpovídá území vyšších územních samosprávných celků. Tyto finanční úřady sídlí v sídle příslušného vyššího územního samosprávného celku. Nadto mohou mít v dalších obcích jednotlivá územní pracoviště (vymezená vyhláškou č. 48/2012 Sb., o územních pracovištích finančních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech), místě příslušným ke správě daní konkrétního daňového subjektu je však vždy finanční úřad ve smyslu § 8 zákona o Finanční správě České republiky. Za nyní účinné právní úpravy tedy není rozhodné, na jaké územní pracoviště je podání daňového subjektu doručeno, jedná-li se o územní pracoviště příslušného finančního úřadu. V kontextu skutkových okolností projednávané věci by tedy výše řešené právní otázky vůbec nevyvstaly, protože žalobkyně by doručila své podání na jedno z územních pracovišť (byť nikoli územní pracoviště nejbližší sídlu žalobkyně) Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, tedy věcně i místně příslušnému správci daně.
Na základě zákona o Finanční správě platí, že finanční úřady se dělí na jednotlivá územní pracoviště. Vzniká tak otázka, které územní pracoviště je věcné a místně příslušné pro činění jednotlivých úkonů při správě daní. Jak uvedl Nejvyšší správní soud, územní pracoviště jednoho finančního úřadu pro tento účel nejsou rozhodná. Jsou to tak jen jakási chapadla jednoho a téhož úřadu. Je-li proto věcně a místně příslušný konkrétní finanční úřad, je možné úkon učinit u kteréhokoliv jeho územního pracoviště.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.