V následujícím příspěvku si shrneme principy uplatnění solidárního zvýšení daně a uvedeme si vývoj limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně. Na příkladech si ukážeme, že přestože zvyšování limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení v důsledku růstu průměrné mzdy působí pozitivně na snižování daňového zatížení osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) s vysokým základem daně, v důsledku současného zvyšování maximálního vyměřovacího základu pro odvod podnikatele na sociální pojištění roste současně i výše odváděného pojistného. Výsledkem pak je růst souhrnného daňového a pojistného zatížení OSVČ v určitých případech. V závěru si ukážeme princip uplatnění solidárního zvýšení daně v případě souběhu ztrátového podnikání se závislou činností.
Vliv zvyšování limitu pro solidární zvýšení daně na daňové a pojistné zatížení OSVČ
Ing.
Ivan
Macháček
Principy uplatnění solidárního zvýšení daně
Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti. Limitní částka, od které se uplatní solidární zvýšení daně, se shoduje s maximálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění. Do této limitní částky se nezapočítávají příjmy z nájmu, z kapitálového majetku, ani ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.
Solidární zvýšení daně činí dle § 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), 7 % z kladného rozdílu mezi:
a)
součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (příjmy ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
b)
48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“).
Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Pro rok 2017 se postupuje podle nařízení vlády č. 325/2016 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017, ve kterém je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2015 ve výši 27 156 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0396, takže průměrná mzda za rok 2015 činí 28 232 Kč. Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně v roce 2017 činí 48 x 28 232 Kč = 1 355 136 Kč.
Vývoj limitní částky pro uplatnění solidárního zvýšení daně
| Kalendářní rok | Limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně v Kč |
| 2013 | 1 242 432 |
| 2014 | 1 245 216 |
| 2015 | 1 277 328 |
| 2016 | 1 296 288 |
| 2017 | 1 355 136 |
Solidární zvýšení daně při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti činí dle § 38ha ZDP 7 % z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu daně pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona č. 589/1992 Sb. Pro rok 2017 se jedná o limitní výši 4 x 28 232 Kč = 112 928 Kč. V roce 2016 tato částka činila 108 024 Kč.
Z § 38g odst. 4 ZDP vyplývá, že
poplatník musí podat daňové přiznání v případě, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP.
Poplatník pouze s příjmy ze závislé činnosti, který u svého zaměstnavatele má podepsáno (učiní) prohlášení k dani na rok 2017 a bylo u něho v jednom nebo více kalendářních měsících uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho výsledná daň za celé zdaňovací období roku 2017 se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2017 a nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů. V rámci provedení ročního zúčtování daně dojde k vrácení sraženého solidárního zvýšení daně v příslušných měsících jako přeplatek na dani nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období.Maximální vyměřovací základ u pojistného na sociální pojištění
V § 15a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. je pro zaměstnance stanoven
pro účely pojistného na sociální pojištění
maximální vyměřovací základ
ve výši 48násobku průměrné mzdy.
Rozhodným obdobím, z něhož se maximální vyměřovací základ zaměstnance zjišťuje, je kalendářní rok. V § 15a odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb. se uvádí, že maximálním vyměřovacím základem OSVČ
pro účely pojistného na důchodové pojištění
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy.
Tato výše maximálního vyměřovacího základu platí bez ohledu na to, jak dlouho byla samostatná výdělečná činnost vykonávána v kalendářním roce, a bez ohledu na to, zda se jedná o hlavní či vedlejší výdělečnou činnost osoby samostatně výdělečně činné.Pro rok 2017 se uplatní pro účely pojistného na sociální pojištění zaměstnance i podnikatele maximální vyměřovací základ ve výši 1 355 136
Kč, což je totožná výše jako limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně.
Maximální vyměřovací základ u pojistného na zdravotní pojištění
V § 3 odst. 15 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), ve znění účinném do 31. 12. 2014 se uvádělo, že maximálním vyměřovacím základem zaměstnance
pro účely pojistného na zdravotní pojištění je částka ve výši 72násobku průměrné mzdy.
Obdobně v § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2014 se uvádělo, že maximálním vyměřovacím základem OSVČ pro účely pojistného na zdravotní pojištění je částka ve výši 72násobku průměrné mzdy.
Zákon č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, v části páté článku VIII vložil do zákona č. 592/1992 Sb. nové ustanovení § 3d, na základě kterého se ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 15 až 18 a § 3a odst. 2 zákona nepoužijí pro rozhodná období, která nastala v letech 2013 až 2015.
Zákonem č. 267/2014 Sb
., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, část jedenáctá článek XVII pak byly v zákonu č. 592/1992 Sb. s účinností od 1. 1. 2015 ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu v § 3 a 3a zákona zcela zrušeny.
Počínaje rokem
2013 se tedy již neuplatňuje maximální vyměřovací základ pro účely pojistného na zdravotní pojištění.
Maximální vyměřovací základ zaměstnance a OSVČ v letech 2012 až 2017
| Kalendářní rok | MVZ pro účely SP | MVZ pro účely ZP |
| 2012 | 1 206 576 Kč | 1 809 864 Kč |
| 2013 | 1 242 432 Kč | Nepoužit |
| 2014 | 1 245 216 Kč | Nepoužit |
| 2015 | 1 277 328 Kč | Nepoužit |
| 2016 | 1 296 288 Kč | Nepoužit |
| 2017 | 1 355 136 Kč | Nepoužit |
Vysvětlivky:
MVZ – maximální vyměřovací základ
SP – sociální pojištění
ZP – zdravotní pojištění
Uplatnění solidárního zvýšení daně a pojistného u OSVČ s příjmy pouze z podnikání
V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob má výlučně příjmy ze samostatné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP), a v daňovém přiznání k dani z příjmů přesáhne základ daně z příjmů ze samostatné činnosti limitní výši pro uplatnění solidárního zvýšení daně, rozdíl základu daně převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.
V následujících příkladech si ukážeme pro roky 2015 až 2017 uplatnění solidárního zvýšení daně současně s řešením pojistného na sociální a zdravotní pojištění u poplatníka pouze s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP, který uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka. Budeme předpokládat, že poplatník dosáhne stejného základu daně za zdaňovací období 2015, 2016 a 2017, a srovnáme si v těchto letech daňové a pojistné zatížení poplatníka ze stejného základu daně.
Příklad 1
Podnikatel s příjmy ze samostatné činnosti dosáhne za zdaňovací období 2015, 2016 a 2017 stejný základ daně dle § 7 ZDP ve výši 2 mil. Kč. Jiné příjmy poplatník nemá, uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.
Řešení v daňovém přiznání za rok 2015
Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(2 000 000 Kč – 1 277 328 Kč) x 0,07 = 50 587,04 Kč.
Jeho výsledná daň tak činí: 2 000 000 Kč x 0,15 + 50 587,04 Kč = 350 587,04 Kč.
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 325 748 Kč.
Pojistné na sociální pojištění odvede podnikatel z vyměřovacího základu 1 000 000 Kč, tedy částku 1 000 000 Kč x 0,292 = 292 000 Kč.
Pojistné na zdravotní pojištění odvede podnikatel z vyměřovacího základu 1 000 000 Kč, tedy částku 1 000 000 Kč x 0,135 = 135 000 Kč.
Řešení v daňovém přiznání za rok 2016
Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(2 000 000 Kč – 1 296 288 Kč) x 0,07 = 49 259,84 Kč.
Jeho výsledná daň tak činí: 2 000 000 Kč x 0,15 + 49 259,84 Kč = 349 259,84 Kč.
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 324 420 Kč.
Pojistné na sociální pojištění odvede podnikatel z vyměřovacího základu 1 000 000 Kč, tedy částku 1 000 000 Kč x 0,292 = 292 000 Kč.
Pojistné na zdravotní pojištění odvede podnikatel z vyměřovacího základu 1 000 000 Kč, tedy částku 1 000 000 Kč x 0,135 = 135 000 Kč.
Řešení v daňovém přiznání za rok 2017
Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(2 000 000 Kč – 1 355 136 Kč) x 0,07 = 45 140,48 Kč.
Jeho výsledná daň tak činí: 2 000 000 Kč x 0,15 + 45 140,48 Kč = 345 140,48 Kč.
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 320 301 Kč.
Pojistné na sociální pojištění odvede podnikatel z vyměřovacího základu 1 000 000 Kč, tedy částku 1 000 000 Kč x 0,292 = 292 000 Kč.
Pojistné na zdravotní pojištění odvede podnikatel z vyměřovacího základu 1 000 000 Kč, tedy částku 1 000 000 Kč x 0,135 = 135 000 Kč.
| Rok | Výsledná daň | Sociální pojištění | Zdravotní pojištění | Daň a pojistné |
| 2015 | 325 748 Kč | 292 000 Kč | 135 000 Kč | 752 748 Kč |
| 2016 | 324 420 Kč | 292 000 Kč | 135 000 Kč | 751 420 Kč |
| 2017 | 320 301 Kč | 292 000 Kč | 135 000 Kč | 747 301 Kč |
Zhodnocení
Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální pojištění je ve všech zdaňovacích obdobích 2015 až 2017 nižší než maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění, provádí se výpočet odvodu pojistného na sociální pojištění obdobně jako u pojistného na zdravotní pojištění z vypočteného vyměřovacího základu ze základu daně z příjmů. Pojistné na sociální pojištění je ve všech zdaňovacích obdobích stejné, takže se u poplatníka pozitivně promítne v jeho daňovém a pojistném zatížení klesající výše výsledné daně v důsledku růstu limitní výše pro odvod solidárního zvýšení daně.
Příklad 2
Podnikatel s příjmy ze samostatné činnosti dosáhne za zdaňovací období roku 2015, 2016 a 2017 stejný základ daně dle § 7 ZDP ve výši 2 710 000 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá, uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.
Řešení v daňovém přiznání za rok 2015
Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(2 710 000 Kč – 1 277 328 Kč) x 0,07 = 100 287,04 Kč.
Jeho výsledná daň tak činí: 2 710 000 Kč x 0,15 + 100 287,04 Kč = 506 787,04 Kč.
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 481 948 Kč.
Pojistné na sociální pojištění odvede podnikatel z maximálního vyměřovacího základu 1 277 328 Kč, tedy částku 1 277 328 Kč x 0,292 = 372 980 Kč.
Pojistné na zdravotní pojištění odvede podnikatel z vyměřovacího základu 1 355 000 Kč, tedy částku 1 355 000 Kč x 0,135 = 182 925 Kč.
Řešení v daňovém přiznání za rok 2016
Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(2 710 000 Kč – 1 296 288 Kč) x 0,07 = 98 959,84 Kč.
Jeho výsledná daň tak činí: 2 710 000 Kč x 0,15 + 98 959,84 Kč = 505 459,84 Kč.
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 480 620 Kč.
Pojistné na sociální pojištění odvede podnikatel z maximálního vyměřovacího základu 1 296 288 Kč, tedy částku 1 296 288 Kč x 0,292 = 378 517 Kč.
Pojistné na zdravotní pojištění odvede podnikatel z vyměřovacího základu 1 355 000 Kč, tedy částku 1 355 000 Kč x 0,135 = 182 925 Kč.
Řešení v daňovém přiznání za rok 2017
Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(2 710 000 Kč – 1 355 136 Kč) x 0,07 = 94 840,48 Kč.
Jeho výsledná daň tak činí: 2 710 000 Kč x 0,15 + 94 840,48 Kč = 501 340,48 Kč.
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 476 501 Kč.
Pojistné na sociální pojištění odvede podnikatel z vyměřovacího základu 1 355 000 Kč, tedy částku 1 355 000 Kč x 0,292 = 395 660 Kč.
Pojistné na zdravotní pojištění odvede podnikatel z vyměřovacího základu 1 355 000 Kč, tedy částku 1 355 000 Kč x 0,135 = 182 925 Kč.
| Rok | Výsledná daň | Sociální pojištění | Zdravotní pojištění | Daň a pojistné |
| 2015 | 481 948 Kč | 372 980 Kč | 182 925 Kč | 1 037 853 Kč |
| 2016 | 480 620 Kč | 378 517 Kč | 182 925 Kč | 1 042 062 Kč |
| 2017 | 476 501 Kč | 395 660 Kč | 182 925 Kč | 1 055 086 Kč |
Zhodnocení
V letech 2015 a 2016 je vyměřovací základ poplatníka vyšší, než je maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění, a proto je pojistné na sociální pojištění v letech 2015 a 2016 počítáno z maximálního vyměřovacího základu. V roce 2017 je sociální pojištění stanoveno ze skutečného vyměřovacího základu, který je menší, než je maximální vyměřovací základ. S ohledem na růst maximálního vyměřovacího základu souběžně s růstem limitní výše pro stanovení solidárního zvýšení daně a na vysoké procentuální výši pojistného na sociální pojištění (29,2 %) oproti procentu sazby daně (15 %) dochází u poplatníka mezi roky 2015 až 2017 sice ke snížení daňového zatížení, ale naopak ke zvýšení zatížení pojistným na sociální pojištění, takže celkové daňové a pojistné zatížení se v průběhu let u poplatníka zvyšuje.
Příklad 3
Podnikatel s příjmy ze samostatné činnosti dosáhne za zdaňovací období roku 2015, 2016 a 2017 stejný základ daně dle § 7 ZDP ve výši 3 500 000 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá, uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.
Řešení v daňovém přiznání za rok 2015
Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(3 500 000 Kč – 1 277 328 Kč) x 0,07 = 155 587,04 Kč.
Jeho výsledná daň tak činí: 3 500 000 Kč x 0,15 + 155 587,04 Kč = 680 587,04 Kč.
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 655 748 Kč.
Pojistné na sociální pojištění odvede podnikatel z maximálního vyměřovacího základu 1 277 328 Kč, tedy částku 1 277 328 Kč x 0,292 = 372 980 Kč.
Pojistné na zdravotní pojištění odvede podnikatel z vyměřovacího základu 1 750 000 Kč, tedy částku 1 750 000 Kč x 0,135 = 236 250 Kč.
Řešení v daňovém přiznání za rok 2016
Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(3 500 000 Kč – 1 296 288 Kč) x 0,07 = 154 259,84 Kč.
Jeho výsledná daň tak činí: 3 500 000 Kč x 0,15 + 154 259,84 Kč = 679 259,84 Kč.
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 654 420 Kč.
Pojistné na sociální pojištění odvede podnikatel z maximálního vyměřovacího základu 1 296 288 Kč, tedy částku 1 296 288 Kč x 0,292 = 378 517 Kč.
Pojistné na zdravotní pojištění odvede podnikatel z vyměřovacího základu 1 750 000 Kč, tedy částku 1 750 000 Kč x 0,135 = 236 250 Kč.
Řešení v daňovém přiznání za rok 2017
Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(3 500 000 Kč – 1 355 136 Kč) x 0,07 = 150 140,48 Kč.
Jeho výsledná daň tak činí: 3 500 000 Kč x 0,15 + 150 140,48 Kč = 675 140,48 Kč.
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 650 301 Kč.
Pojistné na sociální pojištění odvede podnikatel z maximálního vyměřovacího základu 1 355 136 Kč, tedy částku 1 355 136 Kč x 0,292 = 395 700 Kč.
Pojistné na zdravotní pojištění odvede podnikatel z vyměřovacího základu 1 750 000 Kč, tedy částku 1 750 000 Kč x 0,135 = 236 250 Kč.
| Rok | Výsledná daň | Sociální pojištění | Zdravotní pojištění | Daň a pojistné |
| 2015 | 655 748 Kč | 372 980 Kč | 236 250 Kč | 1 264 978 Kč |
| 2016 | 654 420 Kč | 378 517 Kč | 236 250 Kč | 1 269 187 Kč |
| 2017 | 650 301 Kč | 395 700 Kč | 236 250 Kč | 1 282 251 Kč |
Zhodnocení
Ve všech zdaňovacích obdobích roků 2015 až 2017 je vyměřovací základ poplatníka vyšší, než je maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění, a proto je pojistné na sociální pojištění počítáno z maximálního vyměřovacího základu. S ohledem na výrazný růst maximálního vyměřovacího základu souběžně s růstem limitní výše pro stanovení solidárního zvýšení daně v roce 2017 oproti roku 2016 vidíme z tabulky u poplatníka výrazný nárůst pojistného na sociální pojištění v roce 2017 oproti loňskému roku, které zdaleka nevyrovná mírné snížení daně z příjmů. Meziročně tedy souhrnné daňové a pojistné zatížení podnikatele roste.
Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti a současně s příjmy ze závislé činnosti
V případě, že
poplatník daně z příjmů fyzických osob má současně příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 ZDP a příjmy ze samostatné činnosti
zdaňované dle § 7 ZDP, bude postupovat následovně. Pro posouzení nutnosti uplatnit solidární zvýšení daně se sečte u poplatníka za zdaňovací období:–
úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (příjem peněžní i nepeněžní), které jsou předmětem daně a nejsou od daně z příjmů osvobozeny (nevychází se ze superhrubé mzdy, tj. nevychází se z příjmů zvýšených o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem),
–
a dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti.
Pokud tento součet bude vyšší než limitní výše stanovená pro příslušné zdaňovací období pro uplatnění solidárního zvýšení daně, pak rozdíl podléhá výpočtu solidárního zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu. Pro poplatníka s daňovou ztrátou u dílčího základu daně dle § 7 ZDP je důležité znění § 16a odst. 3 ZDP, kde se uvádí, že
vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely stanovení solidárního zvýšení daně snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně ze závislé činnosti zdaňované podle § 6.
Příklad 4
Občan je zaměstnán jako manažer společnosti a současně zahájil na podzim roku 2017 podnikání na základě živnostenského oprávnění. V jednotlivých kalendářních měsících roku 2017 pobírá mzdu v rozmezí 105 000 Kč až 145 000 Kč. Z důvodu nezbytného vybavení provozovny pro účely zahájení podnikání převýší jeho daňově uznatelné výdaje dosažené příjmy z podnikání a za zdaňovací období roku 2017 dosáhne daňovou ztrátu ve výši 105 000 Kč. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti činí 1 440 000 Kč a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 468 384 Kč (pojistné na sociální pojištění hrazené do výše maximálního vyměřovacího základu, pojistné na zdravotní pojištění hrazené z plného vyměřovacího základu).
Ve smyslu § 16a ZDP může poplatník pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně odečíst daňovou ztrátu z podnikání od příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně dle § 6 ZDP. Pro účely solidárního zvýšení daně v našem případě poplatník dosáhne částku:
1 440 000 Kč – 105 000 Kč = 1 335 000 Kč.
Tato částka je nižší než limitní výše 1 355 136 Kč pro rok 2017, takže poplatník nemusí v daňovém přiznání za rok 2017 uplatnit solidární zvýšení daně.
Pro vlastní výpočet daně však poplatník nemůže daňovou ztrátu z podnikání odečíst od dílčího základu daně z příjmů dle § 6 ZDP, takže poplatník bude vycházet pro zdanění z částky 1 440 000 Kč + 468 384 Kč = 1 908 384 Kč. Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.