Každoroční „maturitou“ všech účetních jednotek je účetní uzávěrka a na ni navazující účetní závěrka za uplynulé účetní období, aktuálně nejčastěji za „první covidový“ kalendářní rok 2020. Vypočíst odpisy, časově rozlišit výnosy a náklady, aktualizovat korunové hodnoty cizoměnových položek, akcie přecenit novou reálnou hodnotou, správně nastavit rezervy a opravné položky, vypočíst splatnou případně i odloženou daň, uzavřít účty hlavní knihy, sestavit rozvahu, výkaz zisku a ztráty, vysvětlující přílohu, případně přehledy o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu… Vypadá to jako fůra administrativní práce vyžadující stovky člověkohodin. Ale zdání mate. Ostřílení účetní zřejmě potvrdí, že to jen tak vypadá, většinu této úředničiny odpracuje již standardní účetní software, popisná příloha sice bývá obsáhlá, ale zpravidla se jen opráší loňský text a splatnou daň z příjmů před sestavením přiznání stačí expertně odhadnout. Takže to vše lze mít odbyto třeba i za jeden den. Ovšem až na jednu výjimku, která je bohužel zcela klíčová pro to, aby to všechno bylo věrné, průkazné, a tedy smysluplné. Ano, je to inventarizace, resp. její stěžejní část – fyzická inventura – která je pracná, trvá a věci komplikuje…
Inventarizace majetku a závazků
Vydáno:
33 minut čtení
Inventarizace majetku a závazků
Ing.
Martin
Děrgel
Proč inventarizovat
Nutnou podmínkou efektivního řízení firem jsou správné informace o majetku a závazcích. Tyto údaje jsou u účetních jednotek přirozeně získávány především z účetnictví, přičemž se
a priori
považují účetní data za správná a relevantní
, jsou přece produkována na podkladě průkazných účetních dokladů a princip podvojnosti účetních zápisů do určité míry hlídá provázanost jednotlivých účtů. Účetní systém nedovolí – stručně řečeno – aby byla zapsána jiná částka na stranu Má dáti než na stranu Dal. A rovněž většina chyb (např. překlep částky opsané z přijaté faktury) by se měla v řadě případů dříve nebo později automaticky odhalit (třeba při úhradě).Ovšem šedivá je teorie a pestrá praxe.
Spoléhat se pouze na účetní, resp. evidovaná data je totiž značně ošidné
a může vést k nesprávným závěrům. Platí zde příslovečné „papír snese všechno“, resp. inovované „počítač zpracuje všechno“. Takže i když je po formální, administrativní stránce vše v pořádku, nemusí to vždy znamenat, že tomu tak je i ve skutečnosti. Ani propracované vnitřní kontrolní mechanismy ještě samy o sobě nezaručí, že to, co se uvádí v účetní evidenci, odpovídá realitě
. Důvodů najdeme bezpočet, například tyto: 1.
Účetní chyby a překlepy, které projdou sítem účetních kontrolních mechanismů, jako zaúčtování přesmyčky 1 530 Kč namísto správných 1 350 Kč anebo vynechání nuly 135 Kč, použití nesprávného proti-účtu apod.
2.
Nezaúčtování určitého účetního případu, kvůli opomenutí, přehlédnutí, pro ztracený externí účetní doklad nebo nevystavený interní doklad (jak je typické u příjemky materiálu na sklad nebo při prodeji za hotové).
3.
Nesprávný měnový kurs – třeba 25,6 Kč/EUR místo 26,5 Kč/EUR – použitý pro přepočet cizomeňové položky.
4.
Neúmyslný lidský faktor projevující se záměnou podobných druhů zásob (např. úbytek borovicového řeziva zadaný, a proto i účtovaný jako smrkové dřevo), nechtěným poškozením nebo zničením při manipulaci.
5.
Úmyslný lidský faktor s pestrou paletou…, od snahy vyhnout se potížím zatajením nechtěného poškození zásob, přes závažnější rozkrádání a ničení majetku, až po vlastní „kšeftíky“ skrze např. falšování dokladů.
6.
Velké opotřebení a zastarání dlouhodobého hmotného majetku volajícího po opravě, modernizaci, výměně.
7.
Nepořádek v právních otázkách vlastnictví, nájemních a jiných užívacích právech, kupříkladu když kupující zapomene, že sjednal tzv. výhradu vlastnického práva pořizované věci, a přesto ji začne odpisovat i daňově.
8.
Stav zásob mnoha materiálu snižují technologické úbytky při výrobě, o nichž není v účetnictví ani zmínka, jako třeba nevyužitelné odřezky, piliny, zbytky látek nebo zmetky. Svou daň si vybírají rovněž přirozené úbytky některých látek vznikající při uskladnění a manipulaci – vysychání, vypařování, sublimace, rozprach apod.
9.
Choroby a škůdci napadající zásoby skladovaných potravin, chovaných zvířat a pěstovaných rostlin.
10.
Za poškození zásob – které pak lze prodat jen pod cenou nebo zlikvidovat – mohou i nevhodné skladovací podmínky, které se podepíšou na rychlejším uhnívání ovoce a zeleniny, rezivění železných výrobků apod.
Příklad 1
Účetní
versus
skutečný stavObchodní společnost se zabývá mj. maloobchodním prodejem pomerančů. Na p