Jsou tři způsoby výchovy dětí – cukr, bič a bio. První motivuje k žádoucímu chování systémem pochval a odměn, jeho mottem je: „Ano, tak to dělej.“. Druhý přístup preferuje negativní motivaci káráním a tresty, snaží se potomka umravnit metodou: „Ne, tak to nedělej!“. Třetí je módní novinka nevychovávat a nechat živé bytosti prostor a čas na vlastní sebeutvoření aneb: „Dělej si, co chceš, miluji tě!“. Také stát „vychovává“ firmy cukrem i bičem; bio přístup nebude. Aktivity chtěné – např. ekologické zemědělství a moderní technologie – podporuje dotacemi, zatímco od těch nežádoucích – třeba neplacení daní – odrazuje sankcemi. Zcela přirozeně se vzájemně „vychovávají“ i podnikatelé navzájem. Odběratel stálý a platící dostane slevu, naproti tomu neplatící a podvodný bude potrestán zápisem na „černou listinu“ a smluvní sankcí. Tyto soukromoprávní smluvní sankce mají účetní a daňová specifika, která je nejvyšší čas řešit při účetní uzávěrce a návazném daňovém přiznání k dani z příjmů.
Smluvní sankce při inventuře pohledávek a závazků
Vydáno:
26 minut čtení
Smluvní sankce při inventuře pohledávek a závazků
Ing.
Martin
Děrgel
Smluvními sankcemi jsou…
V české podnikatelské praxi bohužel dosti často dochází k porušování uzavřených smluv. Nejčastějším prohřeškem dodavatelů je nekvalitní výrobek, zboží či služba a u odběratelů opožděná úhrada dluhu (peněžitého závazku). Pro omezení a částečné zhojení újmy protistraně slouží mimo jiné i smluvní sankce. Již samotná jejich existence, resp. potenciální hrozba motivuje k řádnému a včasnému splnění závazku, neboť úhrada sankce zhorší ekonomickou bilanci hříšníka. Nejčastějšími smluvními sankcemi jsou: úrok z prodlení a smluvní pokuta. Jejich právní úpravu najdeme v zákoně č. 89/2012 Sb.
občanský zákoník
, ve znění pozdějších předpisů (dále „“).Jak asi tušíte,
úrok z prodlení
– § 1968–1974 OZ – je časově podmíněnou sankcí za pozdní úhradu dluhu, stručně řečeno – „čím platíš později, tím více zaplatíš
“. Má tedy morální apel, aby dlužníci platili včas. Z právní úpravy pro potřeby běžné firemní praxe postačí vést v patrnosti dvě základní pravidla:
–
Po dlužníkovi, který je v
prodlení, se splácením peněžitého dluhu
, může věřitel
, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. –
Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení
, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Příklad 1
Nárok na úroky z prodlení má jen řádný dodavatel
Pan Vykuk není zrovna moc zručný řemeslník, a tak se snaží přilepšit si v rámci své živnosti, jak se dá. I když zase zpackal a nedokončil opravu koupelny paní Chytré, požadoval plnou úhradu původně sjednané částky spolu s výlohami za tzv. vícepráce. Oprávněně nespokojená zákaznice si to ale nenechala líbit, a dokud pan Vykuk svou nekvalitní práci neopraví, nehodlá mu nic platit. Nato jí živnostník pohrozil, že bude chtít navíc také úroky z prodlení za opožděnou platbu, a to rovnou ve trojnásobné výši oproti příslušnému vládnímu nařízení.
Tyto „pokusy“ řemeslného nešiky ale nechaly paní Chytrou v klidu, dobře ví, že dokud dodavatel řádně nesplní svou část dohody, nemá nárok na úroky z prodlení, ať už doba splatnosti jakkoli dávno pominula. A také se nemusí obávat ztrojnásobení výše úroku z prodlení, protože nic takového nebylo sjednáno a jednostranně je dodavatel takto navýšit nemůže. Na druhé straně, pokud řemeslník nakonec přeci jen řádně dokončí opravu koupelny, neměla by paní Chytrá s úhradou otálet. I když totiž nebyly sjednány úroky z prodlení, může je věřitel – který konečně řádně splní svou část povinností – požadovat ve výši stanovení prováděcím právním předpisem.
Do konce roku 2013
byl úrok z prodlení z obchodních závazkových vztahů nastaven v obchodním zákoníku (zákon č.